|
|
Ověření psychometrických charakteristik české verze RBANS
Brodská, Veronika ; Krámská, Lenka (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá českou verzí původně americké neuropsychologické baterie RBANS (angl. Repeatable Battery for the Assessment of Neuropsychological Status). Cíle práce jsou dva: ověření stability v čase české verze testu a posouzení ekvivalence alternativních verzí testu, formy A a B. Teoretická část se věnuje neuropsychologické diagnostice a jejím metodám, dále představuje neuropsychologickou baterii RBANS, popisuje testovou metodu, testový materiál a organizaci škály a připomíná využití RBANS v klinické praxi prostřednictvím celé řady zahraničních studií. Praktická část vyhodnocuje data získaná opakovanou administrací metody souboru 46 zdravých dobrovolníků ve věku od 20 do 77 let. Časový interval retestu byl 1 měsíc. Stabilita v čase byla hodnocena koeficientem stability a ekvivalence forem A a B byla hodnocena koeficientem ekvivalence. Dále byly hodnoceny možné korelace s dosaženým vzděláním a věkem. Zjištěné koeficienty stability byly u celkového skóru 0,75 a 0,71 a u indexových skórů se pohybovaly od 0,43 do 0,85. Koeficienty ekvivalence byly u celkového skóru 0,72 a 0,71 a u indexových skórů se pohybovaly od 0,43 do 0,87. Efekt zácviku byl prokázán u celkového skóru a u indexových skórů Bezprostřední paměť, Pozornost a Oddálené vybavení. Ve výsledcích nebyly nalezeny dostatečně významné...
|
|
|
Hodnocení kognitivního postižení u schizofrenních pacientů
Kuhnová, Eva ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce se věnuje aktuálnímu tématu kognitivních deficitů u osob se schizofrenií. Blíže představuje subjektivní hledisko nemocných, prožívání deficitů v kognitivní oblasti. Vlastní text práce je obvyklým způsobem rozčleněn na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá specifiky kognitivních funkcí a jejich deficity u pacientů se schizofrenií. Blíže se zaměřuje na subjektivní pohled jedince, prožívání postižení, které vyplývá z narušených kognitivních funkcí. Sleduje také dopad potíží v kognitivních oblastech na život jedince. V práci jsou představeny nástroje, které měří kognitivní funkce. Velký prostor je věnován sebehodnotícímu nástroji Frankfurtský dotazník potíží (FBF, FCQ), jeho vzniku, popisu a psychometrickým vlastnostem. Empirická část je věnována využití českého překladu Frankfurtského dotazníku potíží v praxi. Na vzorku 53 jedinců s diagnózou F20.0 a 53 jedinců bez psychiatrické diagnózy byly zkoumány psychometrické kvality dotazníku (diskriminační validita, Cronbachovo alfa, test-retest reliabilita). U pacientů s F20.0 byl dále zkoumán vliv počtu hospitalizací a vliv absolvované léčby ve stacionáři pro psychotické pacienty na jejich subjektivně prožívané potíže. Sledována byla také souvislost mezi vnímanými kognitivními poruchami a zdravotním stavem, měřeným nástrojem HoNOS....
|
|
|
Kognitivní fungování v běžném životě u pacientů s emočně nestabilní poruchou osobnosti, hraničního typu
Krupníková, Hana ; Stehlík, Luděk (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na kognitivní funkce v běžném životě u emočně nestabilní poruchy osobnosti, hraničního typu a navazuje na diplomovou práci, která byla obhájena v roce 2011. Teoretická část se zabývá problematikou kognitivních funkcí, ke kterým přistupujeme výběrově z hlediska důležitosti v rámci výzkumného projektu. Kapitoly o hraniční poruče osobnosti obsahují historický přehled vývoje diagnózy, její diagnostiku a blíže rozpracovávají diagnostické modely Kernberga a Millona. Obě témata propojují studie, které se zabývají kognitivními funkcemi u osob s touto poruchou osobnosti. V empirické části, která popisuje výzkumný projekt, přibližujeme použité testové metody. Snažíme se ověřit vztah mezi diagnostikovanou emočně nestabilní poruchou osobnosti (dotazníkem IPDE) a kognitivními funkcemi v každodenním životě pomocí pozornostního testu ANT a dotazníků MFQ, CFFQ a MIA u výzkumného a kontrolního souboru. Je zkoumán vztah kognitivních funkcí a subjektivní míry depresivní symptomatologie pomocí BDI-II a MADRS. Výzkumný projekt je doplněn o sekundární analýzu dat našeho výzkumného projektu a výzkumného projektu Kláry Patlichové se zaměřením na porovnání výsledků pozornostního testu ANT. Práce je rozšířena o kvalitativní část ve formě kazuistiky. Klíčová slova: hraniční porucha osobnosti,...
|
|
|
Treatment for Brain Arteriovenous Malformations
Bradáč, Ondřej ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Vaverka, Miroslav (oponent)
Úvod: V této práci jsou prezentovány neurologické výsledky chirurgické a endovaskulární léčby mozkových arteriovenozních malformací. Tyto neurologické výsledky jsou podpořeny studií výsledků neuropsychologických na podskupině pacientů. Na základě těchto výsledků a extenzivní literární rešerše doporučujeme optimální léčebný algoritmus. Sestava: Hlavní sestava čítá 222 pacientů ve věku 9 až 87 let, léčených mezi léty 1998 a 2013. Chirurgická poodskupina sestává z 85 pacientů, endovaskulárně bylo léčeno 55 pacientů. Dalších 34 pacientů bylo odesláno přímo k radiochirurgické léčbě. Zbylých 48 pacientů bylo léčeno konzervativně. Podskupina 66 pacientů byla podrobena neuropsychologickému testování minimálně 2 roky po léčbě za použití testové baterie konstruované speciálně pro tuto studii. Kontrolní skupina sestávala z 10 zdravých dobrovolníků. Výsledky: V chirurgicky léčené podskupině pacientů byla mírá závažných komplikací 3.5% s úspěšností totální okluze 96.5%. V čistě endovaskulárně léčené podskupině byla mírá závažných komplikací 5.5% s úspěšností totální okluze 36.4%. Jeden z observovaných pacienů zemřel následkem intracerebrálního krvácení. Ke srovnání s literárními daty byla provedena literární rešerše. Na jejím základě byla pro jednotlivé léčebné modality předpovězena pravděpodobnost krvácení v...
|
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
|
Kognitivní deficit u schizofrenie a jejích animálních modelů
Svojanovská, Barbora ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Vrajová, Monika (oponent)
Kognitivní deficit je charakteristickým příznakem schizofrenie a vyskytuje se u většiny pacientů s tímto onemocněním. K lepšímu porozumnění vzniku schizofrenie a její případné léčby se využívají animální modely. Častým objektem těchto modelů jsou potkani a myši, kterým lze podávat různá léčiva používaná při léčbě schizofrenie, nebo nově syntetizované látky a následně se pozoruje vliv jejich účinku v různých podmínkách. Blokací NMDA (N-methyl-D-aspartátových), dopaminových nebo serotoninových receptorů je možné namodelovat deficit kognitivních funkcí. Lézí určité oblasti mozku můžeme zjišťovat, které konkrétní části se podílejí na kterém deficitu. S kognitivními funkcemi je nejčastěji spojován hipokampus a prefrontální kůra. Tato práce popisuje teorie vzniku schizofrenie, na základě kterých vznikají odpovídající animální modely. Dále ukazuje, že výzkum kognitivního deficitu na animálních modelech napomáhá při vývoji vhodných léků bez nepříznivých vedlejších účinků. Klíčová slova: schizofrenie, animální modely, kognitivní deficit, paměť, pozornost, prostorová navigace
|
|
|
Využití ICT pro podporu kognitivních funkcí
Šuchman, Ondřej ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Výkon kognitivních schopností, tedy pozornosti, paměti, jazyka a řeči, plánování, rozhodování nebo logického myšlení, je základním předpokladem pro kvalitu ţivota kaţdého z nás. Existuje mnoho způsobů, jak je udrţovat nebo zdokonalovat. Tato práce se zabývá propojením informačních technologií a kognitivních věd s důrazem na podporu paměti. V úvodu je detailně představen cíl práce, v další kapitole následuje popis paměťových systémů a ostatních kognitivních funkcí. Třetí kapitola je zaměřena na stručné představení mozkových struktur, neurotransmiterů ovlivňujících činnosti paměti, a zobrazovacích metod, které slouţí ke sledování činností mozku. Ve čtvrté kapitole jsou popsány nejčastější paměťové deficity. V páté kapitole je představeno několik počítačových programů, které jsou v současnosti pouţívány pro podporu kognitivních funkcí. V rámci praktické části práce byl jeden ze softwarů uvedených v páté kapitole otestován se zaměřením na paměťové schopnosti výzkumného vzorku. Výsledky experimentu jsou rozvedeny v závěrečné části práce.
|
|
|
Psychopatologické důsledky traumat
JELÍNKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychopatologickými důsledky po kraniocerebrálním traumatu a je zaměřena na vznik kognitivního deficitu po různém poškození mozku. V práci se zabývám vznikem mozkového traumatu a následně vzniklých psychologických deficitů. Dále popisuji vyšetření, které stanoví diagnózu a příslušnou formu rehabilitace. Následuje somatické a funkční postižení centrální nervové soustavy. Jako praktickou část jsem představila kazuistiku mladého chlapce, který po dopravní nehodě prodělal vážné kraniocerebrální poranění.
|
|
|
Integrovaný terapeutický program pro klienty se schizofrenií v praxi
HAVLÍČKOVÁ, Jiřina
Práce podrobneji predstavuje nemoc zvanou schizofrenie a program vytvorený pro klienty trpící touto nemocí. Je rozdelena na dve cásti {--} teoretickou a praktickou. V teoretické cásti ctenárum predstavuji problematiku psychických nemocí , zejména schizofrenie. Popisuji príciny, symptomy, formy a prognózu nemoci. Také popisuji samotný Integrovaný terapeutický program pro klienty se schizofrenií. Poslední cást venuji naší neziskové organizaci. V praktické cásti seznamuji ctenáre s výsledky výzkumu a analyzuji data. Tyto data budou využita v praktické cinnosti {--} v práci s klienty.
|
host ::
RSS.