|
|
Možnosti prevence bolestivé menstruace a specifika žen ve sportu
Strolená, Alena ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Možnosti prevence bolestivé menstruace a specifika žen ve sportu. Cíle: Cílem práce je komparace metod zaměřujících se na cvičení pro eliminaci či zmírnění menstruačních bolestí a současně přiblížit specifika žen ve sportu. Metody: Primární výzkumnou metodou teoretické části této diplomové práce je rešerše odborné české a zahraniční literatury dostupné z univerzitních knihoven Univerzity Karlovy, Krajské vědecké knihovny v Liberci, dále pak odborné články z vědeckých databází Web of Science, Scopus a Pubmed. Praktická část práce využívá metody komparace. Výsledky: Premenstruační syndrom u žen doprovází jak změny emocionální, tak fyzické. Výskyt a intenzita tohoto syndromu je způsobena neurohormonálními a neurotransmiterovými změnami, současně však i životosprávou ženy (příznaky zhoršující stres, nekvalitní výživa). Existuje zde i úzká spojitost s bolestivou menstruací (tzv. dysmenorheou) a nesprávnou funkcí svalů pánevního dna. Mezi známé metody zaměřující se na cvičení pánevního dna patří Metoda Mojžíšové, Kegelovy cviky, DNS metoda, hormonální jóga. Tři studie zaměřené na Kegelovy cviky prokázaly zlepšení průběhu PMS a zmírnění inkontinence, u DNS metody došlo u cvičenců ke zlepšení průběhu migrény a celkového zlepšení stability pacientů. Studie zkoumající vliv hormonální jógy na PMS...
|
|
| |
|
|
Patofyziologické aspekty u kriticky nemocných pacientů a jejich ovlivnění hormonální a nutriční podporou.
Kafková, Anežka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Stav kriticky nemocných pacientů s polytraumatem nebo sepsí je doprovázen charakteristickými patofyziologickými procesy, při nichž dochází v organismu k zásadním změnám jak na úrovni lokální, tak i systémové. Akutní zánětlivá odpověď vzniká jako reakce na stresovou situaci. Primárně jde o ochranný mechanismus, avšak v určité míře může tento mechanismus i uškodit. Mezi hlavní kontrolní mechanismy během zánětlivé odpovědi patří hormony, cytokiny a růstové faktory. Mezi metabolické projevy při stresové situaci patří zvýšený obrat proteinů, lipidů a glukózy. Metabolické projevy mají za následek rozvoj klinických projevů. Mezi ty patří zánět, anorexie, imobilita, zvýšená cévní propustnost (vznik edémů), vazodilatace, tachykardie a zvýšený srdeční výdej. Existuje několik hlavních faktorů, které přispívají k zánětlivé odpovědi negativním efektem. Mezi tyto faktory patří: malnutrice, preexistence zánětlivé odpovědi, závažná infekce, obezita, proces stárnutí, genotyp a svou roli hrají i pohlavně-genetické vlivy. U kriticky nemocných pacientů dochází k významným hormonálním změnám. Tyto změny se týkají zejména katecholaminů, hormonů štítné žlázy, kortizolu, růstového hormonu, pohlavních hormonů a prolaktinu. Podstatnou roli hraje inzulín. Charakteristický je rozvoj stresové hyperglykémie. Vhodným výběrem...
|
|
|
Sezonalita reprodukce tropických ptáků
Kačírek, Vojtěch ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je shrnout poznatky o sezonalitě reprodukce tropických ptáků. Práce zahrnuje charakteristiku jednotlivých tropických prostředí a jejich změny v abiotických podmínkách se zaměřením na otázku, v jakém slova smyslu jsou tropy asezónní a v jakém nikoliv. Součástí práce je přehled metodik pro sběr dat při terénních výzkumech zaměřených na sledování reprodukce u ptáků. Hlavní částí práce je porovnání rozdílů mezi biogeografickými oblastmi, regiony a jejich podněty, které nejčastěji vedou k vytváření sezónních reprodukcí, s následným porovnáním u jednotlivých funkčních skupin ptáků (potravní guildy). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Approach of Evolutionary Psychology to Research of Human Sexuality and Mate Choice
Binter, Jakub ; Klapilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Konečná, Martina (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma partnerského výběru, dvoření a stability partnerského vztahu. Zejména je v ní diskutováno jaké znaky jsou u člověka považovány za atraktivní z evolučního pohledu, endokrinní procesy, změna chování v rovině neverbální, verbální a paraverbální s ohledem na situaci dvoření. Dvoření je v této práci rozděleno do tří vájemně propojených celků - atraktivity, proceptivity a receptivity. Toto dělení bylo u zvířat navrženo Beachem a následně aplikováno na výzkum člověka Freundem a Moneym. Pro každou z těchto fází je typické, že se v ní vyskytují specifické formy chování, hormonální odpovědi způsob modulace hlasu. Tyto změny a projevy jsou popsány v review v teoretiké části práce. Druhá, praktická, část sestává ze čtyř článků, které jsou publikovány v impaktovaných odborných časopisech. První článek se zaměřuje na osoby - sexuální partnery - objevující se v repertoáru sexuálních fantasií a srvnává je s reálným výběrem. Druhý článek se zaměřřuje na změnu hlasového prjevu v případě, že je adresátem atraktivní a neatraktivní osoba. Třetí článek se zaměřuje na hormonální odpověď na možnost získat partnerku a její ztrátu. A čtvrtý článek adresuje vztah výskytu ženského orgasmu a spokojenosti v partnerství. Předložené studie jsou původními vědeckými články, které přináší nový pohled...
|
|
|
Vliv menstruačního cyklu na sportovní trénink
Hysková, Dominika ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Kinkorová, Ivana (oponent)
Název: Vliv menstruačního cyklu na sportovní trénink Cíl: Cílem mé bakalářské práce je na základě nashromážděných informací popsat možný vliv dílčích menstruačních fází na sportovní trénink. Přispět k problematice specifického a individuálního přístupu trénování dívek/žen během jednotlivých fází menstruačního cyklu a zároveň navrhnout možnosti, jak sportovní trénink přizpůsobit menstruačnímu cyklu svěřenkyně. Tato práce bude sloužit jako pilotní studie pro mou diplomovou práci. Metody: Rešerše monografie, která se zabývá problematikou menstruačního cyklu. Výsledky: Vliv menstruačního cyklu na sportovní trénink není nijak zásadní, ale i přesto se lze s pár účinky setkat. Jedná se především o rozvoj silových schopností ve folikulární fázi. V porovnání se silovým trénováním ve fází luteální je možno pozorovat lepší silovou výkonnost. Dalším zjištěním byl častější výskyt zranění ve folikulární fázi. Klíčová slova: menstruační fáze, hormony, patologie menstruačního cyklu, fyzický výkon
|
|
|
Možnosti hodnocení vitality u senescentních stromů
Ovesná, Jana
Vizuální hodnocení dřevin je v dnešní době nejběžnější metodou hodnocení dřevin a určení úrovně vitality stromu je její nedílnou součástí. Tato práce je zaměřená na objasnění procesu stárnutí a vymezení pojmů vitalita a senescence. Záměrem je rovněž aplikace dostupných metod hodnocení vitality na stromy v senescentním ontogenetickém stádiu, nalezení silných a slabých stránek těchto postupů a navržení postupu nového, který je vhodný pro aplikaci na senescentní stromy. Na vhodných vzornících je tato nová metoda ověřena a porovnána s výsledky běžných způsobů hodnocení vitality dřevin.
|
|
|
Vliv stresových hormonů na mezenchymální kmenové buňky
Karásková, Eva ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) jsou multipotentní buňky se schopností diferenciovat do osteoblastů, adipocytů a chondrocytů. V organismu se podílejí na udržování homeostáze, hojení ran a regeneraci tkání. Nejčastěji bývají izolovány z kostní dřeně či tukové tkáně a jsou studovány především v oblasti regenerativní medicíny. Stresová reakce je neuro-humorální příprava na "boj nebo útěk", jde tedy o obranou reakci na zátěž, a to jak fyzickou, tak psychickou. Dlouhodobý stres má však na organismus negativní vliv a dochází k jeho postupnému vyčerpávání a poškozování. Hypotéza je taková, že působením stresových hormonů a neurotransmiterů na MSCs dochází ke zhoršení udržování vnitřní homeostáze a integrity organismu, zpomalení hojení a regenerace tkání. Stresové hormony ovlivňují vlastnosti a chování MSCs, především jejich schopnost diferenciace, migraci do míst poranění a produkci aktivních látek. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky (MSCs), katecholaminy, hormony, nervový systém, stres
|
|
|
Hormonální civilizace
Matušková, Anna ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Hák, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o problematice syntetických hormonů a vnímání této problematiky lidmi. V teoretické části práce je představen fenomén endokrinní disrupce, jehož součástí jsou také syntetické hormony. Dále jsou představeny negativní dopady syntetických hormonů na lidské tělo a životní prostředí a také omezená schopnost současných čističek odpadních vod poradit si s těmito polutanty. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření mezi respondenty z kateder Sociální a kulturní ekologie a Elektronické kultury a sémiotiky, které jsou součástí Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. V rámci tohoto šetření je zjišťováno povědomí o této problematice, spotřebitelské chování a názory na pozornost věnovanou tomuto tématu v rámci České republiky a také na ideální řešení této problematiky. Klíčová slova: hormony, životní prostředí, endokrinní disrupce, vnímání lidí
|
|
|
Relationship between testosterone and man facial morphology
Šefčíková, Alexandra ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Pohlavné hormóny ovplyvňujú celkový vývoj jedinca, vývoj metabolických procesov, distribúciu tukového a svalového tkaniva, anatómiu skeletu, tvaru tváre a celkového vzhľadu femininneho a maskulínneho fenotypu. Morfologické rozdiely v tvári medzi mužmi a ženami môžeme pozorovať už v ranom veku. Predpokladá sa, že súvisia s rôznymi hladinami prenatálnych pohlavných hormónov. Zmeny v tvári sa zvyšujú postupne v priebehu dospievania a svoj najväčší nárast zaznamenávajú v období puberty. U chlapcov je hladina testosterónu vysoká a pomáha rozvoju sekundárnych pohlavných rozdielov a maskulínnych čŕt. Tvár sa stáva robustnejšou, kde sa zväčšuje prominencia nadočnicových oblúkov, nosa a čeľuste v porovnaní so ženami. Pohlavný dimorfizmus v tvári je jedným zo signálov, ktoré sú tvarované vnútropohlavným a medzipohlavným výberom. Kľúčové slová: Morfológia, tvár, pohlavný dimorfizmus, hormóny, testosterón,
|
host ::
RSS.