|
|
Postoje občanů k prezidentskému úřadu – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
Přímá volba prezidenta je českou veřejností dlouhodobě vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta a v současnosti ji podporují čtyři pětiny občanů (80 %). Téměř polovina (46 %) české veřejnosti se shoduje, že pro výkon funkce prezidenta nezáleží na tom, zda kandidát v současnosti je, byl, či nikdy nebyl zapojen do politiky.\nVíce než dvě pětiny (43 %) respondentů se shodují na tom, že by se prezident měl věnovat řešení i konkrétních otázek, nicméně jen ve výjimečných případech.\n\nTéměř tři čtvrtiny (73 %) občanů zastávají názor, že prezident má zasahovat do činnosti vlády, ale v omezené míře. Jde o nejvyšší podíl za celou dobu sledování (od roku 2002).\nPodle více než tří pětin (62 %) českých občanů by prezident měl jmenovat všechny ministry vlády na základě doporučení budoucího premiéra. U české veřejnosti dlouhodobě převažuje mínění, že se prezident ČR má v zahraniční politice angažovat v souladu se směrem udávaným vládou a ministerstvem zahraničí. V aktuálním šetření zastává tento názor 56 % dotázaných.
|
|
|
The impact of the Turkish economic crisis on Turkey's foreign policy and the Turkish-Israeli relations
Rodrigues Soares Barbosa Silva, Pedro Gonçalo ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit dopad turecké hospodářské krize na zahraniční politiku Turecka a analyzovat následný vývoj vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Pro podporu analýzy byl využit teoretický rámec vycházející z ekonomického realismu, přičemž analytická část práce se zaměří nejprve na ekonomický rozměr turecko- izraelských vztahů a později na jejich bezpečnostní rozměr. Ekonomická analytická část se zaměřuje především na hospodářskou krizi v Turecku v roce 2018 a charakteristiku turecké ekonomiky, jakož i na obchodně-ekonomické vztahy mezi Ankarou a souvisejícím nedávným regionálním vývojem. Práce se zabývá turecko-izraelským sbližováním v roce 2022, přičemž kombinuje politickou analýzu nedávného vývoje s historickou studií bilaterálních vztahů. Zkoumán je rovněž bezpečnostní rozměr vztahu, zejména v souvislosti se společným zájmem o Írán. Práce hlouběji analyzuje turecko- íránské, jakož i izraelsko-íránské soupeření v Sýrii a Iráku, aby bylo možné zhodnotit potenciální kalkulace v turecké zahraničněpolitické změně motivované bezpečností. Práce dochází k závěru, že posun turecké zahraniční politiky po krizi odpovídá ekonomickému realismu. Turecko-izraelské sbližování je pozitivní, ale v současném regionálním kontextu není ojedinělé. Obchodní vztahy se vyvíjejí příznivě, ale ve srovnání se...
|
|
|
Zahraniční politika Švédska a Finska ve vztahu k Severoatlantické alianci: Analýza z pohledu neoklasického realismu
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Výzkum následující diplomové práce se zabývá vývojem postoje Švédska a Finska vůči členství v Severoatlantické alianci od konce studené války až po jejich rozhodnutí z roku 2022 se k Alianci připojit. Prvním cílem je identifikace faktorů, které vedly k odmítání vstupu obou zemí do NATO a upřednostnění blízké spolupráce. Následně budou tyto faktory sledovány v čase s cílem zachytit jejich proměnu po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro potřeby tohoto výzkumu bude využit neoklasický realismus, který ve svém analytickém rámci kombinuje nezávislé proměnné na úrovni mezinárodního systému s intervenujícími proměnnými na úrovni státu. Výsledkem působení těchto proměnných je podoba konkrétní reakce zahraniční politiky - závislé proměnné - v tomto případě rozhodnutí o připojení k NATO.
|
|
|
Developing SpaceX's Grand Strategy Amidst A New Cold War
Tigmo, Christopher ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Současná studená válka představuje významnou hrozbu pro pozemské a mimozemské operace SpaceX. Tato práce si klade za cíl vyvinout velkou strategii SpaceX s geopolitikou a geoekonomií jako primárními motivy. Cílem je analyzovat, jak lze tuto velkolepou firemní strategii sladit s ambicemi zahraniční politiky USA, aby pro oba existoval symbiotický vztah a stabilní růst. Využitím strategicky koordinovaných investic mohou USA pomoci SpaceX diverzifikovat a zlepšit její ekonomickou/logistickou odolnost vůči vlivu cizí moci a zároveň současně plnit ambice americké zahraniční politiky.
|
|
|
Russian soft power under Putin: The case of Cyprus
Varnava Tsiappas, Georgios ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ruským měkkým vlivem na Kypru a způsoby, jakými Rusko využívá specifické techniky a strategie k jeho prosazení. Je rozdělena do osm částí, včetně literární rešerše měkkého vlivu, klíčových konceptů, teoretického rámce, výzkumné metodologie, historického přehledu a analýzy nástrojů měkkého vlivu, které Rusko používá. Práce ukazuje, že Rusko implementuje různorodé metody, jako je zpravodajství, náboženské taktiky, kulturní intervence nebo ekonomické pobídky, aby ovlivnilo vnímání sebe sama na Kypru. Navíc studie demonstruje, že jejich přístup je skutečně účinný prostřednictvím průzkumu domácí politiky a společenských postojů k ruské kultuře a hodnotám. Tato disertační práce díky své jedinečnosti významně přispívá do akademické literatury týkající se ruského měkkého vlivu východním Středomoří a konkrétně na Kypru.
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
|
Změny v německé zahraniční politice po ruské invazi na Ukrajinu
Čepelková, Kristýna ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu německé zahraniční politiky. Zásadní otázkou, kterou se práce zabývá, je Jaké důvody vedou Německo ke změně v zahraniční politice? Pomocí analýzy faktorů, které v roce 1991 vedly Spolkovou republiku k účasti na (z pohledu mezinárodního práva nelegální) operaci Allied Force, a změnily tak německou zahraniční politiku, zjišťuji, jaké důvody sehrály roli v rozhodování spolkových politiků o pomoci Ukrajině v jejím boji s Ruskem. SRN dlouhodobě neposílala zbraně a vojenský materiál do válečných zón, proto přistoupením na pomoc Ukrajině znovu změnila směřování své zahraniční politiky. Z provedené analýzy vyplývá, že pro německou zahraniční politiku jsou určující především tři skupiny důvodů, a to normativní - "nikdy sami" a "nikdy znovu". Dalším důvodem je závazek vůči mezinárodním a evropským institucím, a nakonec i vlastní zájmy Německa. Při rozhodování, zdali se přidat ke světové pomoci Ukrajině, tím však porušit svoji zahraniční politiku, hrály roli dva normativní koncepty vycházející z komplikované německé minulosti. Berlín "nikdy znovu" (nie wieder) nechce vést válku nebo způsobit další Auschwitz a nechce být již "nikdy sám" (nie wieder allein). Ke změně v německé zahraniční politice došlo i proto, že Spolková republika a její politici si uvědomují své...
|
|
| |
|
|
Shaping the Europeanization in Diplomacy: Development of the Czech "Dissident Tradition" in European-Related ideas
Yang, Zihan ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá vývojem disidentských myšlenek spojených s Evropou a vztahem mezi těmito myšlenkami a praxí české europeizace, zejména v oblasti zahraniční politiky. Cílem diplomové práce je analyzovat, zda tyto rozvíjející myšlenky sloužily jako teoretický základ pro pozdější zahraničněpolitickou praxi spojenou s Evropou, a to jak z hlediska aktivit disidentských politiků, tak z hlediska návaznosti diplomatických paradigmat a ideologií v širším časovém rozpětí. Proto tato práce zaujímá reflexivní postoj a zkoumá vývoj idejí souvisejících s Evropou tří vybraných českých disidentů (Václav Havel, Jiří Dienstbier a Petr Pithart) v chronologickém pořadí. Následně analyzuje, jak se tyto ideje měnily v politické praxi a reflexi disidentů po roce 1989. Tři vybraní disidenti jsou známými osobnostmi jak v politické sféře, tak mezi disidenty, a jejich literatura významně přispěla k tomuto tématu, čímž se jejich názory staly reprezentativními v rámci tohoto výzkumného tématu. Práce dochází k závěru, že evropský diskurz disidentů měl hluboké historické a filozofické kořeny a že toto pozadí v kombinaci s historickými událostmi během studené války (např. helsinský proces) mělo významný vliv na jejich politickou praxi spojenou s Evropou v letech 1989-1992; tento vliv nebyl zcela odložen se jejich...
|
|
|
British foreign policy in the context of the partition of India
Lacko, Daniel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá dekolonizačným procesom rozdelenia Indie z roku 1947 a jeho následkami. Jej cieľom je vyvodenie záverov ohľadom úlohy britskej zahraničnej politiky (britskej vlády) v tomto procese, z ktorého vzišli dva nové suverénne štáty - India a Pakistan, ktorých vzťahy sú dodnes charakteristické svojou rivalitou. Konkrétne sa v práci hľadajú odpovede na dve výskumné otázky. Po prvé, či mali kroky britskej zahraničnej politiky vplyv na vznik indicko-pakistanskej rivality. Po druhé, ak áno, boli hlavnou príčinou vzniku tejto rivality, alebo za ňu môžu iné udalosti, ktoré nesúviseli s britskými krokmi. Diplomová práca taktiež vo svojej prvej časti rozoberá fenomén dekolonizácie z teoretického hľadiska. Druhá časť je už venovaná samostatne prípadovej štúdie rozdelenia Indie. Táto časť sa v druhej kapitole venuje podrobnému opisu najdôležitejších udalostí z obdobia rokov 1857-1947, čo má za úlohu poskytnúť čitateľovi obraz o tom, ako došlo k samotnému rozdeleniu Indie v roku 1947 a akú úlohu v tom zohrávali Briti. Tretia kapitola, ktorá je stále súčasťou prípadovej štúdie, na začiatku stručne opisuje následok rozdelenia Indie a podobu indicko-pakistanskej rivality. Potom je súčasťou aj prepojenie teoretickej časti práce s prípadovou štúdiou a na záver príde analýza skoršie opísaných...
|
host ::
RSS.