|
|
Pokus o ontologickou analýzu koncepce odporu W. Diltheye
Sajvera, David ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
David SAJVERA Disertační práce: Pokus o ontologickou kritiku koncepce odporu Wilhelma Diltheye Abstrakt Cílem disertační práce je fenomenologické a ontologické rozpracování koncepce odporu Wilhelma Diltheye, kterou tento autor prezentuje v rámci své studie zaměřené na problematiku víry v realitu vnějšího světa jako specifickou předreflexivní zkušenosti oddělení já od vnějšího světa, která se objevuje i u zvířat a již v prenatálních fázích ontogeneze. S ohledem na fenomenologické a ontologické rozpracování sledujeme recepci jeho koncepce u dalších autorů. Podnětnou kritickou antitezi je Heideggerova kritika Diltheye v Bytí a času, kde je odpor odmítnut jako ontický pojem. Podle Heideggera je odpor charakteristikou nitrosvětského jsoucna, ale nemůže přispět k ontologickému vymezení "světa". Odemčenost světa předchází nutně zkušenosti odporu a klíčovou roli zde hraje také existenciální struktura Sorge. Podnětnou revizi původní Diltheyovy propozice pojmu provedl Max Scheler, který se snaží očistit pojem odporu od zjevně ontických propozic (zejména vůle). Analyzuje odpor jako komplexní resistenci kladenou celku osoby chápané jako nesubstanciální, monarchicky organizovaná jednota aktů. Podle Schelera se svět odemyká v rytmickém střídání odporu a jeho ustání. Scheler sleduje současnou realizaci osoby a světa,...
|
|
|
Krize tělesnosti
Dubská, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
V současné společnosti stále více lidí čelí krizi identity, pramenící v odcizení vlastní podstatě člověka jakožto bytosti celku (logu). Cílem této práce je najít s využitím fenomenologických nálezů příčiny zmíněné alienace, platformu pro zkoumání představuje proměna komunikačního prostředí na pozadí tělesnosti, kterou je vnímána jako konstitutivní prvek lidskosti. V první části je nastíněn fenomén těla a tělesného bytí na základě Poseidoniovy trojdimenzionální koncepce soma-sarx-péxis, kde somatické tělo zakládá lidské bytí v prostoru, sarkotické v čase a péxistické jej vztahuje k metafyzickému pohybu. Druhý oddíl pak sleduje dějinný vývoj vztahu k tělesnosti rámovaný rozvojem komunikačních technologií, kdy nejprve přibližuje pojetí tělesnosti v premoderní době a následně chronologicky postupuje až do současnosti. Za klíčové faktory stojící za vytlačováním tělesnosti ve prospěch digitality označuje křesťanské zavržení těla, karteziánský subjekt-objektový redukcionismus, osvícenský racionalismus a industriální masifikaci. Poslední kapitola se podrobněji zabývá digitalizací a jejími dopady na skutečný svět, aby následně vyvodila řešení možného navrácení člověka a společnosti k sobě samým.
|
|
|
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
|
|
|
Pojetí tělesnosti u Jana Patočky
MARŠÁK, Richard
Diplomová práce se zabývá tématem tělesnosti u Jana Patočky. Klíčovou pasáž práce tvoří nauka o třech pohybech lidské existence, tj. 1) pohybu zakotvení, 2) pohybu obrany a 3) pohybu pravdy. Tento problém je rozvržen Patočkou již v jeho habilitační práci s názvem "Přirozený svět jako filosofický problém" z roku 1936. Jedná se o jedinečný přístup, který byl později dále rozvíjen. Hlubší analýza Patočkova pojetí tělesnosti vede ke klíčovým otázkám fenomenologie, jako je např. zjevování, intersubjektivita či epoché.
|
|
|
Problém vcítění v kontextu filosofie Edity Steinové
ŠTORKÁNOVÁ, Radka
Práce si klade za cíl vnořit se hlouběji do rané filosofické tvorby Edity Steinové a to především s přihlédnutím na její disertační práci K problému vcítění. Tu obhájila roku 1916 u Edmunda Husserla a jejím hlavním přínosem je otevření otázky po možnosti zprostředkování poznání světa mezi subjekty navzájem. Ve své prvotině se Steinová zaměřuje na samotný akt vcítění, konstituci psychofyzického individua a ptá se po jejich podmínkách a po možnostech vciťování a našeho vlastního sebe-pojetí. Práce bude sledovat podrobně linku jejího uvažování a pokusí se uceleně a v kontextu uchopit její přínos k tématům, jako je intersubjektivita a konstituce našeho já a prožívání, na hranici fenomenologické metody. Stranou nezůstanou ani přidružené otázky, včetně problémů spojených s otázkou vcítění.
|
|
|
Mezi filosofií a performancí: intertextualita díla Tomáše Rullera
MARTINEK, Filip Gorazd
Tato diplomová práce má za cíl seznámit laskavého čtenáře s problematikou performance. Přístup k performanci v této práci je však povýtce filosofický. Metodologicky se tak nalézáme mezi performancí a filosofií. Čtenář je nejdříve seznámen s narativem konkrétní performance, performativním obratem a performance studies. Je poskytnuta definice performance s aplikací na dějiny, ve kterých se objevují i zcela nové náhledy na to, co můžeme považovat za skutečnou performanci. Navíc jsou i samotné dějiny řešeny skrze filosofii. Velká část práce se zabývá explikací filosofického díla Tomáše Rullera. Závěrečná část práce předkládá čtenáři možnost založení filosofické antropologie v díle Edity Steinové, což představuje protipól soudobého trendu antiesencialismu.
|
|
|
Práce a hodnota. Karl Marx ve světle fenomenologie života
Jiskra, Martin ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Předmětem disertační práce jsou pojmy práce a hodnoty na půdorysu fenomenologické interpretace odcizení, jak ji ve své dvoudílné knize o Marxovi - v sedmdesátých letech 20. století - předložil francouzský filosof Michel Henry. Výzva, již s sebou takovýto projekt implicitně přináší, vyplývá přirozeně jak z šíře, tak z neucelené povahy samotného Marxova díla. Náš záměr uchopit Marxovo myšlení v jednotě jeho rozmanitosti se přitom na první pohled zračí ve skutečnosti, že jeho vývoj sledujeme kontinuálně od rané fáze až po dílo pozdní, totiž od problematiky práce na pozadí kritiky odcizení skutečnosti k ekonomické povaze zhodnocování hodnoty. Za tímto formálním postupem však prosvítá hlubší smysl, který bychom chtěli nechat vystoupit na povrch rozvíjením zvláštních forem odcizení. Při zkoumání Marxova díla totiž vycházíme z předpokladu, že pojem odcizení si nárokuje roli pojítka, které drží celé jeho myšlení pohromadě, že metodologie mladého a pozdního Marxe se, navzdory různým dílčím změnám, vzájemně doplňují a podpírají, poněvadž vposled vyrůstají z téhož základu: z kritiky odcizení života jako takového. Klíčová slova práce, hodnota, fenomenologie, odcizení, ideologie, genealogie, třídy, vlastnictví, směna
|
|
| |
|
|
Mentalita židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: Antropologická studie
Žebrová, Jiřina ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce prozkoumává hloubku mentality židovských osadníků od radikálně religiózních po sekulárně pragmatické. Cílem je zhodnotit jejich vliv na politiku izraelských vlád a izraelskou společnost jako nacionální jednotku v průběhu historie. Dále také poukázat na fenomenologické základy, které osadnické hnutí vykazuje ať už z hlediska národní a teritoriální identity nebo z pohledu náboženské tradice. Práce je zpracována na základě pečlivého nastudování diverzní literatury, která se věnuje nejen židovským osadníkům samotným, ale také jejich roli ve vytváření staronové identity v mladém státě Izrael, stejně tak jako obecnému pojetí nacionálního cítění, teritoriální a kolektivní paměti a také správným historickým zařazením osadnické činnosti včetně jejího porovnání s komunitami mimo Izrael. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejen že osadníci žijící za Zelenou linií vykazují silné nacionální a religiózní prvky, ale také že tíhnou k radikálnějším podobám jednání se státními autoritami, stejně tak jako k řešení územích dilemat. Svým silným náboženským založením se tím pádem stávají mnohem nebezpečnějším a nevyzpytatelným prvkem izraelské společnosti, které nepřímo ohrožuje postavení státu v mírových jednáních a v očích mezinárodního prostředí. Hlavním zjištěním však zůstává fakt, že byť se...
|
|
| |
host ::
RSS.