|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Automobily jako zdroje znečišťujících látek a skleníkových plynů ve světle právní úpravy
Vodička, Jiří ; Fiala, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou, kterou nelze v České republice označit za klasickou, ale v době klimatických změn a nutnosti přechodu k bezemisní dopravě a udržitelnému vývoji společnosti, za zcela stěžejní. Práce rámcově představuje unijní (a související národní) právní úpravu typového schvalování nových vozidel se zaměřením na zkušební cykly WLTP a RDE. Disertace analyzuje emisní normy Euro, které definují mezní limity pro znečišťující látky emitované vozidly a zároveň analyzuje unijní právní úpravu emisí CO2 z nových vozidel. Pro rozvoj bezemisní dopravy je zásadní dostatečná infrastruktura (př. dobíjecí stanice) a z tohoto důvodu je rozebírána předmětná právní úprava týkající se infrastruktury pro alternativní paliva, ale i vybraných alternativních paliv. Práce se taktéž zabývá konkrétními nástroji právní regulace (přímými i nepřímými), jejichž využití by mohlo dopomoci k rozvoji bezemisní dopravy a zároveň zlepšení kvality vnějšího ovzduší, a to zejména ve městech. V rámci nepřímých nástrojů je analyzována státní podpora a další finanční pobídky, jejichž cílem je podpořit rozvoj bezemisní dopravy. Analyzované přímé nástroje právní regulace zahrnují programy zlepšování kvality ovzduší, akční plány a nízkoemisní zóny, které jsou komparovány s německou právní úpravou. Tyto nástroje...
|
|
|
Evropská komise jako aktér při řešení krizí
Čermák, Miroslav ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Zhruba deset let od největší celosvětové ekonomické krize, která Evropskou unii zasáhla v roce 2008 a výrazně otestovala její připravenost a akceschopnost, byla Evropa na konci roku 2019 zasažena celosvětovou pandemií COVID-19. Tato krize postavila před Evropskou unii a její instituce před řadu výzev plynoucích ze zavádění bezprecedentních opatření na ni reagujících. Oproti ekonomické krizi bylo tentokrát zasaženo více segmentů samotného fungování Evropské unie, nikoli pouze evropské hospodářství a finance. Cílem práce je poukázat na odlišnosti dopadů dvou krizí a prozkoumat roli, kterou při procesu řešení těchto krizí sehrála Evropská komise.
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
A comprehensive analysis of integration of EU energy markets and aspects affecting the process of integration between 2000 and 2019
Mocák, Filip ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzovala integrační proces národních trhů s energetikou skrze evropské legislativní a nelegislativní dokumenty. Cílem této práce bylo skrze interpretační obsahovou analýzu zkoumat integraci národních trhů s energetikou a aspekty, které mají vliv na integrační proces. Taktéž byla obohacena samotná definice vnitřního energetického trhu. Vnitřní trh s energiemi vyžaduje nejen konkurenceschopnost, tržní přístup, orientaci na zákazníka a flexibilitu, ale je také nutné zajistit bezpečnost dodávek, diverzifikaci dodavatelů, udržitelnost a transparentnost. Čtyři aspekty byly analyzovány. Jako první byl potvrzen fakt, že většina iniciativ a návrhů Evropské komise byla implementována do Evropské legislativy (energetické balíčky) v období mezi roky 2000 až 2019. Avšak, Evropská komise několikrát identifikovala ve svých publikacích, že progres členských státu v implementaci evropské legislativy do zákonů byl pomalý, co ovlivnilo i samotný proces integrace. Mezi hlavní problémy se řadí deregulace cen plynu pro konečné uživatele, proces rozdělování vlastnictví a nezávislost národních regulátorů. Geopolitika uvnitř EU se ukázala jako další aspekt, který způsobuje značné problémy při formulací jednotné evropské energetické politiky, což se projevilo i během konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou...
|
|
|
Intergovernmentální spolupráce při řešení krize eurozóny
Nevola, Jan ; Havelka, Vít (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice eurokrize s cílem zjistit, jakými prostředky byla řešena. Zaměřuje se na období mezi lety 2010 až 2012, kdy byla přijímána řada zásadních opatření a zároveň vznikaly nové organizace, které zajišťovaly finanční asistenci členským státům eurozóny. Práce analyzuje tyto nové instituce a také povahu těchto rozhodnutí. Záměrem je zjistit, zda kroky vedoucí k záchraně eurozóny měly převážně intergovernmentální povahu nebo zda hlavním hybatelem procesů byly supranacionální instituce. V úvodních kapitolách jsou vysvětleny příčiny krize, její institucionální rámec a představeny některé názory na způsob řešení krize na základě prací dalších autorů. Dále je popsán teoreticko-analytický rámec, který vychází z teorií intergovernmentalismu, resp. liberálního intergovernmentalismu a neofunkcionalismu. Analytická část práce nejprve popisuje zvolenou metodologii výzkumu, výsledky jsou poté prezentovány v diskuzi. V ní jsou zjištěné poznatky konfrontovány s výzkumy jiných autorů, kteří analyzovali tuto problematiku. Závěr shrnuje práci jako celek a na základě výsledků analýzy zodpovídá výzkumnou otázku stanovenou v úvodu práce.
|
|
|
Role Evropské rady v prelegislativní fázi evropského legislativního procesu
Hendrych, Lukáš ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce "Role Evropské rady v prelegislativní fázi evropského legislativního procesu" je analyzovat postavení a vliv Evropské rady v době před oficiálním představením zákonodárné iniciativy ze strany Evropské komise v rámci legislativního procesu Evropské unie. Tato prelegislativní fáze tvorby evropské legislativy je významná, byť je pouze neformální. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má Evropská rada při nastolování agendy a do jaké míry se Komise při tvorbě legislativních návrhů inspiruje či dokonce následuje závěry Evropské rady. Podle mnoha autorů, na které tato práce odkazuje a na jejichž výzkum navazuje, totiž v posledních letech význam unijních summitů výrazně roste, a to zejména v období vážných politických či ekonomických krizí. Pozice Komise jakožto jediného navrhovatele unijní legislativy v takových chvílích ustupuje do pozadí a dává přednost vyjednávání kompromisů na úrovni hlav států a předsedů vlád členských zemí. Otázkou zůstává, zdali je tomu opravdu tak a do jaké míry je možno skutečně tvrdit, že v době celoevropských krizí je pozice Evropské komise jakožto unijní exekutivy oslabena natolik, že si sama bez "svolení" a předchozí "konzultace" s Evropskou radou netroufne sama vytvářet a navrhovat unijní legislativu. Pro zodpovězení této otázky nám poslouží analýza...
|
|
|
Dopad brexitu na vzájemný obchod České republiky a Velké Británie
Vosmanský, Jakub ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Palanský, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, posuzuje možný vliv brexitu na vzájemný obchod mezi ČR a Spojeným královstvím a vyhodnocuje jeho případný vliv na českou ekonomiku. Po krátkém přehledu historie členství Spojeného království v EU následuje popis komplikovaných jednání EU s UK o vystoupení. Další kapitola se zabývá některými studiemi a analýzami vyhodnocujícími dopady brexitu na britskou ekonomiku. Pak následuje diskuse sjednané dohody o vystoupení a některých možných modelů vzájemných vztahů EU-UK po ukončení přechodného období - členství v Evropském hospodářském prostoru (norský model), sjednání dohody o volném obchodu (švýcarský model, kanadský model), vystoupení bez dohody (tvrdý brexit). UK je jedním z nejvýznamnějších exportních partnerů ČR, což vyplývá z vyhodnocení dat o vzájemné obchodní výměně. V závěrečné části tato práce zkoumá input-output analýzou možný vliv poklesu domácí spotřeby britské ekonomiky na HDP ČR a vyhodnocuje potenciální dopad brexitu na vzájemný obchod ČR-UK v odvětví automobilového průmyslu. V době odevzdání této práce se stále neví, zda Spojené království vystoupí z EU s dohodou, nebo bez dohody. O modelu příští spolupráce, který bude teprve sjednáván v budoucnosti, se...
|
host ::
RSS.