|
|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Česká hiphopová subkultura: konstrukce autenticity v českém rapu
Oravcová, Anna ; Kolářová, Marta (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Bibliografický záznam ORAVCOVÁ, Anna. Česká hiphopová subkultura: konstrukce autenticity v českém rapu. Praha, 2019. 171 s. Dizertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Školitelka: PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. Abstrakt Hlavní téma předkládané dizertační práce je konstrukce autenticity v českém rapu, tedy na základě jakých charakteristik lze určitý rapový projev označit za "pravý". Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu subkultura, základních atributů hiphopové (sub)kultury a zejména definici autenticity jako klíčového konceptu. V konfrontaci se studiem západních hiphopových (sub)kultur práce zkoumá, které požadavky na autenticitu lze najít v české rapové hudbě a v jakých kontextech či situacích je autenticita českých rapperů a rapperek zvýznamňována. Empirická část práce je postavena na metodě "pohledu zevnitř" (insider research) a na třech kvalitativních přístupech ke sběru dat: (1) polostrukturované rozhovory s dvaceti rappery (včetně jedné rapperky), (2) kvalitativní obsahová analýza rapových textů a (3) zúčastněné pozorování. Výzkum probíhal od roku 2010 do roku 2016. Z daného výzkumu vyplývá, že českou hiphopovou subkulturu a český rap není možné analyzovat bez ohledu na původní, afroamerickou hiphopovou kulturu, která...
|
|
| |
|
|
Etnicita v podnikání: Sociální vztahy v tureckých restauracích v Praze
Hora, Matěj ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Matěj Hora horamat@gmail.com Stránka 1 z 3 Abstrakt: Práce přispívá do současného stavu poznání na poli výzkumu etnického podnikání a etnických restaurací. Pomocí etnografického přístupu a kombinace terénního výzkumu a opakovaných rozhovorů tato práce blíže zkoumá turecké kuchaře v pražských restauracích. Přesto, že turecká menšina není v České republice početná, restaurací nabízejících turecká jídla je zde mnoho. Nejprve je tedy analyzován prostor, ve kterém se výzkumník pohybuje, poté je rozdělen na dva hlavní typy restauračních zařízení. Hlavní identifikovaní aktéři jsou zasazeni do v sítě vztahů a tyto vztahy s tureckými kuchaři jsou následně interpretovány. Těchto významných vztahů je v práci identifikováno celkem šest. Vztahy s tureckými dodavateli, s rodinou a tureckými zákazníky, jsou označeny jako vztahy intraetnické. Vztahy s ostatními dodavateli, českými zákazníky, netureckými muslimskými zákazníky a ostatními prodejci, jsou potom označeny jako vztahy interetnické. Zachycené vztahy jsou vzájemně propojeny pomocí jídla a procesů s ním spojených. Pomocí důvěrně známých chutí, receptů a ingrediencí se kuchaři vztahují k domovu a skrze jejich nabídku, a to zejména domácími jídly, se prezentují českým zákazníkům. Prostřednictvím jídla nabízeného českým zákazníkům vnímají Čechy jako konzervativní,...
|
|
|
Bautzen a Budyšin: Jazykové ideologie v hlavním městě Lužických Srbů
Škrob, Jan ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V této práci se snažím v konkrétní situaci menšiny Lužických Srbů ve většinově německém Budyšíně (německy Bautzen, lužickosrbsky Budyšin) - který je zároveň chápán jako kulturní, společenské a politické centrum Lužických Srbů - popsat a analyzovat jazykové ideologie pro tuto situaci relevantní se zvláštním důrazem na ideologicky zakotvený vztah mezi jazykem a nacionalismem. Právě s ohledem na tento vztah se v práci věnuji také zvláštnímu významu jazyka pro udržování lužickosrbské národní identity. Jazykovými ideologiemi Lužických Srbů se zabývám také v širším kontextu sociálních a politických vztahů v Budyšíně a okolí, přičemž se soustředím mimo jiné na projevy nenávisti vůči Lužickým Srbům ze strany lokální německé radikální pravice. Jde mi zároveň o zachycení mocenského vztahu mezi němčinou a lužickou srbštinou. Kromě paradigmatu jazykových ideologií vycházím i z práce některých poststrukturalistických autorů, především pro jejich důraz na konstruovanost identit a mechanismů jazyka. Klíčová slova: jazyk, jazykové ideologie, nacionalismus, jazykový nacionalismus, identity, národní identita, etnicita, jazyk a moc, lužická srbština, němčina, jazyk a politika, jazykový kontakt
|
|
|
Role "černé" kultury a identita romského dítěte
Kýnlová, Barbora ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Empiricky zaměřená práce se zabývá kulturní identifikací romských dětí. Jejím záměrem je zmapovat kulturní orientaci romských dětí a objasnit úlohu "černé" kultury při kulturní identifikaci, především v oblasti hudby. Teoretická část je rozdělena na psychologický a sociologický, kulturně antropologický blok. V každém z nich shrnuje obecné poznatky ze svého hlediska a uvádí teoretická východiska k pochopení klíčových pojmů výzkumu - identita romského dítěte v kontextu "černé" kultury. Empirická část je rozdělena na čtyři bloky. V prvním je popsán design etnografického výzkumu, v druhém bloku je popsán kontext průběhu a místa výzkumu a ve třetím jsou prezentovány a analyzovány výsledky výzkumu, čtvrtý blok shrnuje výsledky. Analýza kulturní identifikace je rozdělena na tři kategorie kulturních vzorů, jejichž interpretace se snaží objasnit identitní souvislosti s "černou" kulturou a podat celkový obraz kulturní orientace romských dětí. Klíčová slova: Identita, identifikace, kultura, Romové, etnicita, "černá" kultura
|
|
|
Cultural Conflicts in the Writing of Hanif Kureishi
Dongresová, Marta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Situace imigrantů v Británii inspiruje autory již po několik desetiletí a Hanif Kureishi není výjimkou. Kulturní původ mu umožňuje popsat v dílech zkušenosti imigrantů realistickým způsobem a jeho postavy představují konflikty se kterými se imigranti musí potýkat během svého života mezi lidmi, kteří se řadí k dominantní kultuře státu. Bakalářská práce se zaměřuje na román The Buddha of Suburbia, který je pro ni stěžejní, ale také obsahuje krátké odbočky ve kterých se dotýká dalších Kureishiho děl, jež byla publikována mezi polovinou 80. let až do konce let 90., např. The Black Album, My Son the Fanatic, My Beautiful Laundrette, The Rainbow Sign a Sammy and Rosie Get Laid. Celá diskuse se skládá ze tří hlavních částí a začíná kapitolou věnovanou teoretickým termínům a jejich definicím, které jsou nezbytné pro všechny analýzy literatur diaspory. Tyto pojmy jsou dále aplikovány na Kureishiho díla na následujících stranách práce. Druhá kapitola se soustředí na konflikty, které zažívá první generace imigrantů, jejíž zástupci se snaží formovat svou osobnost zatímco oscilují mezi kulturou své původní domoviny a Anglie. Třetí kapitola se zabývá druhou generací imigrantů narozených v Británii, kteří chtějí získat identitu v Anglii, ale neustále se potýkají se stereotypy, nepřátelstvím a předsudky vůči...
|
|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
|
| |
host ::
RSS.