|
| |
|
|
Epistemologické úvahy
Novotný, Vojtěch ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tématem této magisterské práce je studium lidského poznání reálného světa. Práce obsahuje vymezení filosofické disciplíny epistemologie, zabývající se teorií poznání, uvádí její historii a vztah k ostatním filosofickým disciplínám, zejména ontologií. Práce detailně studuje jednotlivé epistemologické koncepce, a to jak z hlediska epistemologie, tak z hlediska ontologie, včetně subjekt objektového konceptu poznání. Práce studuje poznání z hlediska zdrojů poznání, tj. empirické, racionalistické a iracionalistické směry až po analytickou epistemologii a kritický racionalismu 20. století. V práci je uveden přehled nevýznamnějších filosofů a jejich koncepcí lidského poznání, tj. Platón, Aristoteles, Descartes, Locke, Berkeley, Hume, Kant. Práce studuje vztah poznání a hodnocení, tj. axiologii. Práce studuje koncepce pravdy, a vědění. Práce studuje koncepci evoluční epistemologie, její teoretická východiska, principy přírodní a kulturní evoluce, fylogenetické, epigenetické a pojmové poznání.
|
|
|
Anthroposofie v křesťanských souřadnicích Esoterní křesťanství Rudolfa Steinera
Sušer, Jan ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Práce se zabývá myšlenkovým systémem anthroposofie Rudolfa Steinera v kontextu křesťan- ství a křesťanské teologie. Je členěna do čtyř kapitol s vloženým metodologickým exkursem. První kapitola se zaměřuje na počátky životní cesty Rudolfa Steinera, zejména z hlediska du- chovních vlivů, které na něj působily před jeho veřejným vystoupením. Následuje exkurs, který řeší žánrovou strukturu sebraného Steinerova díla (Gesamtausgabe) a přináší originální návrh jeho periodizace a popis jeho přítomnosti na českém knižním trhu. Druhá kapitola nastiňuje základy teorie poznání, kterou Rudolf Steiner rozvinul a publikoval. Ve třetí kapitole jsou synteticky pojednána témata Steinerova myšlení, která jsou zajímavá z teologického hlediska a vztahují se zejména k trojiční teologii. Poslední kapitola vybírá ty prvky Steinerova ideového systému, které jsou v konfliktu s klasic- kým teologickým myšlením, a snaží se je uvést do širší souvislosti.
|
|
| |
|
|
Falibilismus a sémiotika Charlese Sanderse Peirce
Macháček, Martin ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem Peircových textů Questions Concerning Certain Faculties Claimed for Man a Some Consequences of Four Incapacities zaměřeným na genezi falibilismu a jeho závislost na teorii reprezentace. Peircova epistemologická pozice je zde artikulována na pozadí odmítnutí fundacionalismu a jeho podmínek (např. intuice a introspekce), které jsou chápány, vzhledem k charakteru našeho poznání vnějšího světa, jako nepodložené hypotézy. Cílem práce proto bude zjistit, jak se Peircova epistemologie může obejít bez jistoty pevných základů fundacionalismu. Klíčová slova: Peirce, falibilismus, reprezentace, kritika fundacionalismu, inference, epistemologie
|
|
|
Pojetí jistoty u Ludwiga Wittgensteina
Enderle, Tomáš ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Práce se snaží analyzovat pojetí jistoty ve spisu Ludwiga Wittgensteina "O jistotě" a zhodnotit, zda odpovídá kritériím Jana Pavla II vyjádřeným v encyklice "Fides et Ratio". V první kapitole je vysvětlen původ knihy a zasazen do kontextu novověkého a moderního pojetí jistoty a skepticismu s důrazem na myšlení G.E. Moora, na kterého Wittgenstein především reaguje. Druhá kapitola se zabývá obsahem knihy a snaží se odpovědět na řadu otázek ohledně Wittgensteinovy filosofické metody. Třetí kapitola nejprve destiluje z encykliky Fides et Ratio požadavky, které někdejší papež kladl na zdravou filosofii, a poté se snaží dopátrat, zda tyto požadavky splňuje. Práce končí popisem několika prvků filosofie Ludwiga Wittgensteina, které mohou sloužit jako inspirace pro přemýšlení a argumentaci i v případě, že bychom nebyli schopni přijmout celek jeho myšlení. Klíčová slova Ludwig Wittgenstein, epistemologie, Fides et Ratio, jistota
|
|
|
Justificatory Status of Perceptual Beliefs
Sedláková, Jana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Glombíček, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je problém vztahu mezi smyslovým vnímáním a přesvědčeními vytvořenými na jeho základě. Tento vztah budu v práci zkoumat vzhledem k oprávněnosti těchto přesvědčení. Hlavním filosofem, z jehož díla Empiricism & The Philosophie of Mind budu vycházet, je Wilfrid Sellars. Sellars kritizuje fundamentalismus a především teorie o smyslových datech (sense-data theory) poukazem na mýtus daného, kdy se zdá, že naše přesvědčení týkající se smyslových vjemů slouží jako základ pro ostatní a svou oprávněnost berou samy ze sebe. Takto přísně pojímaná hierarchické struktura oprávněnosti je však nepřípustná, protože k vytvoření přesvědčení vycházejících ze smyslového vnímání již potřebujeme velké množství jiných konceptů, v rámci kterých daná přesvědčení teprve dávají smysl. Jakákoli naše přesvědčení získávají svou oprávněnost až v prostoru důvodu (space of reason), kdy jsme schopní za naše přesvědčení brát zodpovědnost, odůvodnit je, chápat námitky a následně na ně reagovat. Daná problematika není rozebírána pouze z hlediska izolovaného statického subjektu, nýbrž tento subjekt je zasazen do dynamické sociální struktury. Sellarsova pozice obsahuje tři podstatné aspekty: normativita, intersubjektivita a holismu, které budu v práci blíže vysvětlovat a zasazovat do širšího kontextu. Poslední...
|
|
|
Intuition and Meaning in Edmund Husserl
Pieterová, Lenka ; Janoušek, Hynek (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
(v slovenskom jazyku) Predklada á prá a sa zao erá vzťaho ázor osti a významu v ranom diele Edmuda Husserla. Štruktúra pojed a ia je da á Husserlovou trojitou štruktúrou episte i ký h aktov, ktorú tvorí o lasť su jektivity, ideality a predmetnosti. V tomto rámci pojednávame o význame ako ideálnej jed ote vo vlast o z ysle výz a ovej i te ie, ktorá sa však vzťahuje takisto a pred et osť. Te to vzťah je u ož e ý práve výz a ový vypl e í , ktoré je ázor é. V závere takisto zdôrazňujeme rolu názornosti nielen v Logických skúmaniach, ktoré sú pre aše pojed a ie centrálnym spisom, ale i v celku Husserlovej filozofie.
|
|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.