|
|
Sblížení Francie a Británie podmínkou pro britské členství v EHS: Francouzsko-britské vztahy 1967-1972
Brožová, Lucie ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce "Sblížení Francie a Británie podmínkou pro britské členství v EHS: Francouzsko-britské vztahy 1967-1972" pojednává o zlomovém vývoji francouzsko-britských vztahů v době, kdy Británie usilovala o vstup do Evropského společenství, zatímco Francie jejich snahu blokovala. Je vymezena lety 1967 poté, co Charles de Gaulle již podruhé vetoval britskou přihlášku do EHS, a rokem 1972, ve kterém byla podepsána smlouva o vstupu Británie do Společenství. V tomto období nejprve oba státy dosáhly maximální míry vzájemné nevraživosti a podezřívavosti, což vyvrcholilo událostí, která je dnes známa jako Soamesova aféra. Následně oba státy dosáhly podivuhodné shody a jejich porozumění a spolupráce byly jedním z faktorů, které umožnily první rozšíření Společenství. Práce nabízí na začátku chronologický přehled událostí a poté postihuje změnu postoje obou států ve třech různých rovinách. Nejdřív se zaobírá personální změnou na postu francouzského prezidenta, kde de Gaulla nahradil Georges Pompidou, a na postu britského předsedy vlády, do kterého byl nově zvolen Edward Heath. Ve druhé části práce analyzuje francouzskou i britskou zahraniční politiku a jejich politicko-strategické cíle. Třetí rovinu tvoří mezinárodní kontext a klíčové události a procesy, které se odehrávaly ve světě - vývoj Evropského...
|
|
|
Politické strany ve Velké Británii a vstup Británie do EHS (1970-1975)
Krejčí, Pavel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce je přístup Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství k prvnímu lednu roku 1973. Analyzuje příčiny, které vedly britskou politickou reprezentaci k počátečnímu odmítání vést monarchii směrem k evropské integraci a následnému přehodnocení této politiky a snaze Británie do Společenství přivést. Postoje, které Británie v současné Evropské unii a směrem k ní zastává, jsou odrazem historického vývoje. Zkoumán je proto rovněž vztah Anglie a poté Velké Británie k evropské pevnině v historické retrospektivě. V této souvislosti je nadnesena otázka, v čem vlastně spočívá současné "britství", jak sami sebe Angličané a Britové identifikují a identifikovali v průběhu staletí a rovněž otázka současného "evropanství". Postoj britských politických na pozadí toho vývoje vystupuje jako názorově shodný, vycházející ze snahy zachovat pozici světové velmoci, a z toho důvodu neochotě zapojit do mezinárodní organizace, v níž by členství znamenalo vzdát se části národní suverenity. Poté, co se snaha udržet se v pozici světové velmoci ukázala jako nereálná, došli všichni hlavní politické strany ve Velké Británii k poznání, že v národním zájmu jejich země bude k Evropským společenstvím se připojit. Klíčová slova: Velká Británie, Labouristická...
|
|
|
Rozvojová politika EHS (60.- 70- léta) ve vztahu ke státům třetího světa (se zaměřením na Afriku)
Brázdilová, Monika ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený náhled na rozvojovou spolupráci Evropského hospodářského společenství v 60. a 70. letech 20. století ve vztahu ke státům třetího světa se zaměřením na africké rozvojové státy. Zároveň se práce zabývá rozborem samotného pojmu rozvoj, rozvojová spolupráce a rozvojová politika. Práce je koncipovaná od obecného ke konkrétnímu, kdy jsou nejdříve rozebrány hlavní pojmy, uskupení a smlouvy a teprve následně se zabývá jejich podrobnějším rozborem. Nejprve je stručně popsán vznik EHS a charakteristika uskupení ACP. Následně dochází k rozboru samotné rozvojové spolupráce a nástrojů, kterými byla rozvojová pomoc uskutečňována. Další dvě obsáhlé části se věnují smluvnímu rámci kooperace, která je v tomto období vymezena Částí IV. Římské smlouvy a Prováděcí dohodou, dvěma dohodami z Yaoundé a první dohodou z Lomé. Ve smlouvách z Lomé došlo k velké změně z hlediska rovnosti mezi státy EHS a ACP, jelikož byl pojem asociace změněn na princip partnerství. Rozvojová pomoc musela být také nějak spravována, takže další kapitolou je téma institucionálního rámce rozvojové spolupráce. V posledních dvou kapitolách dochází k rozboru finanční podpory směřující z členských zemí Společenství na africký kontinent a způsob využití této pomoci ze strany afrických rozvojových zemí....
|
|
|
První britská žádost o vstup do EHS a její odraz v britském tisku (1961-1963): Příspěvek k dějinám Velké Británie ve 20. století
Nevrkla, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
První britská žádost o vstup do EHS a její odraz v britském tisku (1961- 1963): Příspěvek k dějinám Velké Británie ve 20. století V červenci 1961 vyvrcholily ve Velké Británii dlouhé měsíce debat o poměru ostrovního království k Evropskému hospodářskému společenství. Výsledkem bylo podání žádosti o jeho přijetí do Common Market, jak bylo EHS v Británii tradičně přezdíváno. Až do ledna 1963, kdy naděje britského vyjednávacího týmu vedeného budoucím předsedou vlády Edwardem Heathem ukončilo resolutní ne francouzského prezidenta Charlese de Gaulla, probíhala v Británii stupňující se veřejná diskuze o poměru Spojeného království k sjednocující se Evropě. Vývoj této veřejné diskuze a analýza faktorů, které ji formovaly, představují hlavní téma této diplomové práce. Její první část se zaměřuje na bezprostřední ohlas, kterému se rozhodnutí Macmillanova kabinetu v britské veřejnosti dostalo a podává nástin dopadu tohoto politického kroku na směřování politik dvou, hlavních britských politických stran, Konzervativní strany a Labour Party. Dále na modelových příkladech tří konkrétních exemplářů pamfletistické tvorby srovnává novou podobu britského proevropského sentimentu uvnitř Konzervativní strany s jeho euroskeptickými odpůrci jak z pravicové tak z levicové části politického spektra. Druhý tematický blok se...
|
|
|
Spojené státy a Evropa: příčiny vzniku a zániku strategie regionální hegemonie
Přikryl, Pavel ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Politika Spojených států vůči evropskému integračnímu procesu od jeho počátku do současnosti vyznívá dvojznačně: na jedné straně lze pozorovat aktivní podporu sjednocení kontinentu, na straně druhé snahu o specifické směřování a zadržování některých evropských ambicí. Disertační práce si klade za cíl představit možné obecnější vysvětlení dlouhodobé politiky Spojených států vůči evropskému integračnímu procesu a potažmo evropskému regionu obecně. Práce představuje tezi, že politiku Spojených států vůči Evropě od konce Druhé světové války dodnes lze konzistentně vysvětlit v rámci teoretického konceptu "strategie regionální hegemonie". Koncept, představený v úvodní části práce, vychází z neorealistických i neoliberálních interpretací hegemonie, které jsou aplikovány na tvorbu americké grand strategy. Teoretická část identifikuje sadu nezávislých proměnných s vlivem na formování americké strategie a zároveň operacionalizuje předpokládanou strategii do podoby dílčích cílů. Vlastní práce se pak soustředí na dvojí testování stanovené hypotézy. V první části provádí analýzu identifikovaných proměnných a v následující kapitole pak testuje kauzalitu mezi jejich historickým vývojem a vývojem americké grand strategy se zaměřením na evropský region. V dalších částech se pak soustředí na vybraný komponent realizace...
|
|
|
Spotřebitelské smlouvy; Přímý prodej v ČR, EU, USA
Strnadel, Dalibor ; Dvořák, Jan (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou přímého prodeje, na kterou je nahlíženo zejména z pohledu soukromoprávní ochrany spotřebitele. Autor zkoumá právní úpravu spotřebitelských smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, a to v České republice, v Evropské unii a ve Spojených státech amerických. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V kapitole první autor definuje přímý prodej a seznamuje čtenáře s pojmy, které jsou v dalších částech této práce používány. Představeny jsou také jednotlivé formy přímého prodeje, a to osobní prodej, prodej na skupinových setkáních a prodej na základě výslovného přání zákazníka. Závěrečná část této kapitoly obsahuje srovnání přímého prodeje s prodejem na dálku. V kapitole druhé autor předkládá stručný přehled právní úpravy přímého prodeje. Na komunitární úrovni se jedná o směrnici 85/577EHS o smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory, která byla do českého právního řádu implementována vybranými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Přehled právní úpravy je doplněn také o krátký historický exkurz. Jádrem této diplomové práce je kapitola třetí. Autor pomocí komparativní metody zkoumá, jakým způsobem byla jednotlivá ustanovení směrnice 85/577/EHS do českého právního řádu implementována. Autor však nezůstává u pouhého srovnání evropské právní...
|
|
|
Role zemědělství v procesu integrace Španělska do ES
Sýkora, Filip ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Španělsko podalo přihlášku k členství do ES v roce 1977, přijato však bylo až po složitých jednáních v roce 1986. Jedním z nejspornějších témat přístupových jednání mezi Španělskem a Evropskými společenstvími bylo zemědělství. Tato bakalářská práce zkoumá význam zemědělského sektoru v procesu integrace Španělska do ES, a to konkrétně očekávání spojená s integrací španělského zemědělství do ES, postoj starých členských států vůči španělskému zemědělství během přístupových jednání a nakonec i důsledky, které na tento sektor vstup do ES měl. Práce se snaží se ověřit hypotézu, že zatímco Španělsko ke vstupu do ES motivovala vidina přílivu kapitálu a zisku trhů pro zemědělskou produkci, jižní státy ES (zejména Francie, ale také Itálie a Řecko) se obávaly vysoké konkurence španělského zemědělství a jejich souhlas s následujícím rozšířením byl závislý buďto na koncesích Španělska v jiných odvětvích, nebo na strukturálních změnách v politikách ES jako byla Společná zemědělská politika či regionální politiky. Součástí hypotézy je předpoklad, že ačkoliv bylo Španělsko nuceno přistoupit na dlouhá přechodná období, jeho zemědělství ze vstupu do ES profitovalo a dočkalo se další modernizace. Klíčová slova Zemědělství, Společná zemědělská politika, regionální politika, ES, EHS, EU, Španělsko
|
|
| |
|
|
Obchodní vztahy Ruské federace a EU
Abdullina, Adelina ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Trojanová, Kamila (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována oblasti, která je zcela klíčová pro dnešní hospodářský svět a pro Evropu -- jedná se o vzájemné vztahy Ruska a zemí EU. Cílem práce je na základě analýzy současného stavu vymezit příležitosti pro rozvoj vzájemného obchodu. Tento cíl je podmíněn dílčím cílem, kterým je vypracování důkladné analýzy současného stavu. Z metodického hlediska středem pozornosti jsou statistické ukazatele a literární rešerše odborné literatury, která se přímo týká vybrané problematiky. Statistické ukazatele jsou získány z oficiálních úřadů. V práci jsou vymezeny i oblasti týkající se vzájemné spolupráce, kde mají velký prostor pro rozvoj vztahů, a to jak jednoduchých exportně-importních, tak i dlouhodobého působení na trhu.
|
|
|
Island a evropské integrační procesy
Plavec, Martin ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Cílem této práce je zmapovat vztahy mezi Islandem a evropskou integrací, zformulovat postoj Islandu k ní a vysvětlit faktory, které tento postoj ovlivňují. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je provedena základní charakteristika Islandu a jsou zde rozebrány faktory ovlivňující postoj země k evropské integraci. Druhá kapitola je pak věnována vývoji vztahů mezi Islandem a evropskou integrací, a to od jejích počátků po vznik EHP. Třetí kapitola se zabývá výlučně vztahy mezi Evropskou unií a Islandem, pozornost je věnována také okolnostem podání islandské přihlášky do EU a následnému vývoji.
|
host ::
RSS.