Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení výkonnosti podniku
Šístková, Sabina ; Sýkora, Filip (oponent) ; Režňáková, Mária (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce „Hodnocení výkonnosti podniku“ je analýza výkonnosti společnosti, která zprostředkovává služby v oblasti cestovního ruchu. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a metody hodnocení výkonnosti. Analytická část se zaměřuje na analýzu činnosti společnosti včetně komparace finančních ukazatelů s konkurenčními podniky na globálním trhu a celkovým zhodnocením výkonnosti v rámci jednotlivých činností společnosti společně s návrhy na zlepšení celkové výkonnosti. V poslední části je navržen projekt, jehož cílem je zvýšení výkonnosti analyzované společnosti.
Hodnocení výkonnosti podniku
Šístková, Sabina ; Sýkora, Filip (oponent) ; Režňáková, Mária (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce „Hodnocení výkonnosti podniku“ je analýza výkonnosti společnosti, která zprostředkovává služby v oblasti cestovního ruchu. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a metody hodnocení výkonnosti. Analytická část se zaměřuje na analýzu činnosti společnosti včetně komparace finančních ukazatelů s konkurenčními podniky na globálním trhu a celkovým zhodnocením výkonnosti v rámci jednotlivých činností společnosti společně s návrhy na zlepšení celkové výkonnosti. V poslední části je navržen projekt, jehož cílem je zvýšení výkonnosti analyzované společnosti.
Role zemědělství v procesu integrace Španělska do ES
Sýkora, Filip ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Španělsko podalo přihlášku k členství do ES v roce 1977, přijato však bylo až po složitých jednáních v roce 1986. Jedním z nejspornějších témat přístupových jednání mezi Španělskem a Evropskými společenstvími bylo zemědělství. Tato bakalářská práce zkoumá význam zemědělského sektoru v procesu integrace Španělska do ES, a to konkrétně očekávání spojená s integrací španělského zemědělství do ES, postoj starých členských států vůči španělskému zemědělství během přístupových jednání a nakonec i důsledky, které na tento sektor vstup do ES měl. Práce se snaží se ověřit hypotézu, že zatímco Španělsko ke vstupu do ES motivovala vidina přílivu kapitálu a zisku trhů pro zemědělskou produkci, jižní státy ES (zejména Francie, ale také Itálie a Řecko) se obávaly vysoké konkurence španělského zemědělství a jejich souhlas s následujícím rozšířením byl závislý buďto na koncesích Španělska v jiných odvětvích, nebo na strukturálních změnách v politikách ES jako byla Společná zemědělská politika či regionální politiky. Součástí hypotézy je předpoklad, že ačkoliv bylo Španělsko nuceno přistoupit na dlouhá přechodná období, jeho zemědělství ze vstupu do ES profitovalo a dočkalo se další modernizace. Klíčová slova Zemědělství, Společná zemědělská politika, regionální politika, ES, EHS, EU, Španělsko
Cesta koruny do Eurozony
Sýkora, Filip ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Hanzlíková, Helena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky na přijetí jednotné evropské měny eura, analyzovat schopnost České republiky plnit Maastrichtská konvergenční kritéria a posoudit zda je národní ekonomika na vstup do eurozóny dostatečně připravená. V první části této práce je stručný popis formování jednotné evropské měnové unie. Druhá část je zaměřená na plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou a na jejich detailní popis. A ve třetí části je hodnocena reálná připravenost české ekonomiky na konvergenci ke společné evropské měně.
Krize eurozóny z pohledu teorie optimálních měnových oblastí
Sýkora, Filip ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá, zdali teorie optimální měnové oblasti potvrzuje odlišné charakteristiky jižních a severních států evropské Hospodářské a měnové unie (EMU) a ptá se, zdali je možné na základě této teorie doporučit rozdělení eurozóny na dva oddělené měnové bloky. Práce se v první části věnuje vývoji teorie optimální měnové oblasti s důrazem na navrhovaná kritéria a jejich vhodnost pro posouzení rozdělení EMU. Tato kritéria práce dělí jednak na ekonomická a politická a jednak na centrálně a decentralizovaně plněná. Práce následně zkoumá, jak tato kritéria plní členské státy EMU.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.