|
| |
|
|
Obraz ducha v sérii Meg Cabotové Mediátor
ZVONÍČKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce analyzuje vliv postavy ducha na hrdiny příběhů, zkoumá původ tohoto motivu v gotickém románu a přibližuje světové autory (např. Reeveová, Walpole, Shakespeare), kteří postavy strašidel využívají ve svých dílech. Cílem práce je zamyšlení nad psychologickou funkcí motivu ducha v sérii M. Cabotové Mediátor.
|
|
|
Srovnání vybraných katechetických pomůcek v souvislosti se svátostí biřmování
Šimůnek, Pavel ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Diplomová práce "Srovnání vybraných katechetických pomůcek v souvislosti se svátostí biřmování" se zabývá srovnáním vybraných katechetických publikací ve vztahu ke kritériím odvozených od teologických, antropologických a katechetických východisek. Teologická východiska v sobě zahrnují způsob a kvalitu informování o Duchu svatém a jeho projevech zaznamenaných ve Starém a Novém zákoně. Dále zahrnují liturgické projevy církve ve vztahu k Duchu svatému a rozměr symbolů. V neposlední řadě pak vztah Trojice ke svátostem, úzký vztah iniciačních svátostí a jejich účinek ve vztahu k příjemci. Zabývají se pozicí katecheze ve vztahu k evangelizaci a tomu, jak její struktura reflektuje víru katechumena (1. kapitola). Antropologická východiska se zaměřují na přirozenost člověka, jeho vztah k rituálům, proces vyzrávání a důležitost společenství v životě člověka z pohledu víry a náboženské zkušenosti (2. kapitola). Posledním východiskem ke srovnání jednotlivých katechetických pomůcek s vybranými kritérii je obsah a úkoly katecheze (3. kapitola). V závěru se práce pokouší na základě rozboru a popisu jednotlivých pomůcek zhodnotit vývoj přístupu vzhledem k obsahu a příjemci iniciační katecheze, a to v období jejich vydání.
|
|
|
Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je pojem centrování v díle Teilharda de Chardin. Centrování je zkoumáno se zřetelem ke dvěma souvisejícím cílům. 1) Ukázat logickou strukturu Teilhardovy křesťanské evoluční teorie a 2) vyložit, jak se k sobě vztahuje centrování, které provádějí stvořené bytosti, a centrování připisované Bohu jako ohnisku evoluce. Jinak řečeno: ukázat souvislost mezi radikální svobodou, kterou Teilhard připisuje stvořeným bytostem a která podle jeho pojetí vrcholí u člověka, a Boží svobodou, která se projevuje řízením celého vesmíru k cíli, jímž je plnost bytí (pléróma). První část představuje Teilhardův život a kontexty jeho práce. Ve druhé části jsou vyloženy hlavní pojmy Teilhardovy teorie a metafyziky, jako je "vědomí", "duch", "energie", "centro-komplexita" a "hmota" a jsou vztaženy k pojmu centrování. Centrování je zde ukázáno jako činnost vědomí spočívající ve sjednocujícím formování mnohosti jejím provázáním různými typy vztahů kolem jednoho centra. Při takovém sjednocení se projevuje hlavní evoluční zákon "diferenciace sjednocením". To znamená, že takto sjednocené části se začnou rozrůzňovat. Je ukázáno, jak v evoluci postupně vznikají stále komplexnější celky obsahující více vzájemně kooperujících center a jaký význam mají pro kvalitativní nárůst bytí komunikační vztahové sítě mezi...
|
|
|
Ontologie interakce jako se-tkání duší
Machová, Světlana ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
; V disertační práci jsme navrhli nový ontologicky přístup, odhalující vnitřní rozměr bytí a jeho interakce založené na fenomenologii, kvantové fyzice, psychoanalytické metodice a teorii kognitivních metafor. Empirické poznatky o fenomenologii interakce, získané z asociativního experimentu, nám otevírají novy rozměr pro vědecké badání a nastolují společný podklad pro mezináboženskou diskusi. Porozumění vnitřní sémantiky slova nás vede k hlubšímu pochopení dimenze bytí. Ontologie interakce popsaná kognitivními metaforami nám umožňuje identifikaci hlavních universálních struktur skrytých v jazyku. Získané jazykové údaje naznačují, že způsob sebereflexe ducha úzce koreluje s teorií zapletených kvantových částic a fenomény provázanosti světla. Tato teorie nám dává jedinečnou příležitost pomocí kognitivních a filozofických studií představit pravděpodobný obraz fungování vědomí, mysli a její interakce. V této práci spojujeme teorii fyziky s filozofií jazyka. Jazyk jako můstek mezi oběma světy kvantovým a hmotným nám nabízí možnost nahlédnutí do vnitřní reality a přiblížení našeho povědomí o jsoucnu v jeho nezkreslené a průzračné formě. Řeč je řečí bytí, kontextem vetkaným do vědomí, je zde pramenem poznání, otevírajícím horizonty bytostného pochopení druhého a nakonec i pravého setkání. Pravě v jazyce...
|
|
|
Pavlova etická témata
Šuda, Vladimír ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá popisem etických témat v autentických listech apoštola Pavla. Ještě před začátkem samotného popisu, či rozboru etických témat se v první kapitole rozebírají historické souvislosti a události v životě svatého Pavla. Jeho misijní cesty a etické problémy jeho doby. Dále následuje popis základů Pavlovy etiky. V následující třetí kapitole se už podrobněji rozebírají základní etická témata, jako je láska, svoboda a svědomí. Dále je v této kapitole rozebíráno téma manželství a sexuální etika a morální život v církevní obci. Ve čtvrté kapitole je popisována aktuálnost Pavlových etických principů v souvislosti s láskou k bližnímu nebo ve vztahu k ženám. V závěru jsou shrnuty Pavlovy etické principy a vztah víry a rozumu v etických otázkách. Klíčová slova Etika, láska, svoboda, svědomí, manželství, sexuální etika, Duch, tělo, rozum a víra.
|
|
|
Téma života u raného Bergsona
Novotný, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce sleduje téma života u raného Bergsona. Je rozdělena na tři části. První kapitola se soustředí na Esej o bezprostředních datech vědomí. V této kapitole se můžeme seznámit s distinkcí mezi trváním a prostorem. Tato distinkce je základem Bergsonovy filosofie. Můžeme také pozorovat distinkci mezi hlubším já a povrchovým já, která je založena na první distinkci. Druhá kapitola Hmota a paměť ukazuje, jak jsou předcházející distinkce spojeny prostřednictvím Bergsonovy teorie paměti. V poslední kapitole, nazvané Vývoj tvořivý, se snažíme vyrovnat s metafyzickým konceptem života u Bergsona, který byl vždy spojen s trváním a se svobodou.
|
|
| |
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
The Ground of the World: A Marginal Problem in Hegel's Phenomenology of Spirit
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Gutschmidt, Holger (oponent) ; Kuneš, Jan (oponent)
Existuje v Hegelově Fenomenologii ducha nějaký svět, a pokud ano, jak vypadá? Disertace si klade za úkol zodpovědět tuto otázku, na niž badatelé i filosofové tradičně odpovídají negativně: filosofie absolutního ducha neskýtá prostor pro svět. Faktem sice je, že Hegel skutečně nepředstavil filosofický pojem světa, zároveň je ale rovněž nápadné, že svět se objevuje na téměř každé úrovni Fenomenologie ducha. Stejně jako vědomí se i svět na každé úrovni Fenomenologie ducha proměňuje. Určitá funkce zůstává však světu vlastní napříč jednotlivými úrovněmi: svět je takový předmět vědomí, který samo vědomí vždy přesahuje, a který tedy vyjevuje hranice vědomí. Svět tak vystupuje ve Fenomenologii ducha v podobě určité koncepce celku, který vědomí nemá ve své moci. Tento zcizující moment je nejlépe patrný tehdy, odhodlá-li se vědomí k činu. Jedním z nejčastějších motivů Hegelovy filosofie je nespokojenost vědomí se svým činem, jeho přesvědčení, že v činu byl zrazen záměr. Již tato bytostná neschopnost vědomí uskutečnit to, co si předsevzalo, poukazuje k tomu, že skrze čin vtrhává do Já svět. Dále se ukazuje, že svět je dynamikou, která se vědomí vždy vymyká. Cesta Fenomenologie ducha je cestou, na níž vědomí přijímá toto zcizení a na níž se učí nalézt sebe sama v tomto zcizení. Nevzdává se tím sebeurčení,...
|
host ::
RSS.