|
|
Změny stravovacích a pohybových aktivit v covidové době
Lorencová, Marie ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pandemie covidu narušila běžný chod v celé České republice, dotkla se i dětí školního věku, kterým se vlivem uzavření škol naprosto změnil denní rytmus. Děti zůstaly bez pravidelného pohybu ve škole i zájmových kroužcích, stravovaly se nepravidelně a s odlišnou skladbou jídla, posunuly si spánkový režim. Mnoho dětí se po ukončení proticovidových opatření vrátilo do škol ztloustlých a bez fyzické zdatnosti. U ztloustlých dětí by se tato změna mohla negativně promítnout do zdravotního stavu. Cílem této práce bylo získat informace o změnách stravovacích zvyklostí a pohybu dětí školního věku v době před přijetím proticovidových opatření, v době lockdownu a následně po něm. Získané informace z jednotlivých období byly porovnány a vyhodnoceny. Dalším cílem bylo zjistit, zda u sledované skupiny dětí vlivem změněného denního režimu během covidových restrikcí došlo ke zvýšení jejich hmotnosti či nikoli a u dětí, které na hmotnosti přibraly, byly sledovány vybrané hodnoty z rozboru krve odebraného u praktického lékaře pro děti a dorost, zda se tyto hodnoty posunuly mimo referenční meze. Zpracováním odpovědí dotazníků předpokládám potvrzení tří předpokladů, že děti během lockdownu zhoršily své stravovací návyky jak ve složení, tak v četnosti porcí denně, že se během lockdownu nevěnovaly stejně intenzivně...
|
|
|
Obtíže žáků a pedagogů v období povinné distanční výuky
Bartoušková, Veronika ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce předkládá zkušenosti, poznatky a prožitky účastníků distančního vzdělávání online i offline formou, a to ve vybrané základní škole v době pandemie covid-19. Práce se zaměřuje na vzdělávací a skryté obtíže žáků a pedagogů jedné základní školy, přicházející v důsledku přechodu z prezenčního studia na distanční nebo nepravidelnou hybridní výuku, ale je také zaměřena na pedagogickou činnost učitelů pod vlivem online výuky. Pro školy a zejména pro jejich učitele v době nařízené distanční výuky bylo nutné změnit způsob práce, zvolit doposud nepoužívané metody a formy, přizpůsobit didaktiku virtuálnímu socioprostoru a výrazně změnit stávající pedagogickou komunikaci, způsoby sebereflexe a hodnocení činností žáků. Cílem práce je vyhledat a zaznamenat poznatky a informace od aktérů vzdělávání o dopadu distanční výuky online formou, tyto poznatky analyzovat, komparovat a zpracovat přehled možných výukových obtíží a jejich vliv na další vzdělávání. Empirická část práce předkládá kvalitativní výzkum a popis zkušeností žáků a pedagogů jedné základní školy v důsledku dopadu distanční výuky online formou. Výsledky výzkumné studie jsou zpracovány na základě sběru, kategorizace a analýzy dat, jejichž zdrojem jsou nestrukturované rozhovory s učiteli a žáky. Poznatky a prožitky oslovených...
|
|
|
Typologie projevů domácího násilí, jejich motivace a podmínky v tzv. době koronavirové.
VACKOVÁ, Adéla
Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu domácího násilí, jeho projevů, charakteristiky pachatelů a obětí a právní ochranu v rámci české legislativy. Tato část je důležitá pro lepší porozumění celé problematice a pro lepší orientaci v této oblasti. Hlavním cílem této práce je posoudit změny ve fungování pomáhajících organizací ve městě České Budějovice v době pandemie covid-19 oproti standardnímu stavu a případné narušení obvyklého postupu činnosti v rámci pomoci v období pandemických opatření. Důraz je kladen na zjištění vlivu karantény na partnerské a rodinné vztahy v období zvýšené psychické zátěže. Hlavním cílem je také zjistit, zda docházelo k eskalaci nebo naopak k poklesu domácího násilí v této době. V rámci práce bude provedena analýza dat získaných z pomáhajících organizací obětem domácího násilí ve městě České Budějovice, které poskytnou důležité informace o situaci v oblasti domácího násilí v době pandemie. Výsledky této práce budou sloužit k lepšímu porozumění této problematice a zlepšení podpory obětem domácího násilí. Je třeba zajistit, aby byly dostupné veškeré potřebné zdroje a podpora obětem domácího násilí. Tato práce může přispět k prohloubení povědomí o této problematice a ke zlepšení podmínek pro ty, kteří jsou tímto problémem postiženi.
|
|
|
Životní spokojenost Čechů vprůběhu času–Výzkum doby covidové a postcovidové
Hanzlová, Radka
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.\nŽivotní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.\nŽivotní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.\nJednopoložkové měření i vícepoložkové měření životní spokojenosti dosahuje shodných výsledků, což potvrzuje jejich reliabilitu (spolehlivost) a validitu (platnost).\nNa položky vztažené k životní spokojenosti v budoucnosti nedokázal výrazný podíl respondentů odpovědět, což je snadno vysvětlitelné a pochopitelné, neboť jde ve své podstatě o hypotetické otázky, na které v tuto chvíli neexistuje jasná odpověď.
|
|
|
Jak ovlivnila pandemie Covid-19 životní situaci seniorů v domově pro seniory
Chaloupková, Valentina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
V diplomové práci nesoucí název "Jak ovlivnila pandemie Covid-19 životní situaci seniorů v domově pro seniory" se nejprve věnuji teoretickým pojmům jakými jsou např. senior, stárnutí, stáří, domov pro seniory, pandemie Covid-19, ale také poukazuji na téma zranitelnosti seniorů v domově pro seniory a psychického zdraví člověka v seniorním věku vzhledem ke zvolenému tématu práce. Součástí mé práce je také kvalitativní výzkum, který představuje šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se seniory v domově pro seniory. S respondenty se zaměřuji na čtyři hlavní témata, která nám dokreslí celkový průběh jejich prožívání pandemie. Na konci práce analyzuji vnímání pobytu klientů domova pro seniory v Ústí nad Labem během pandemie jejich pohledem a přináším tak pohled na prožívání 2,5leté pandemie v domově pro seniory díky prožitkům jednotlivých respondentů.
|
|
|
Obezita dětí v době covidové
REMTOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou dětské obezity u žáků na 2. stupni základních škol v regionu Českobudějovicka. V teoretické části je charakterizována problematika obezity, její následky a možnosti jejího řešení a prevence. Hlavní částí práce byl samostatný výzkum provedený anonymním dotazníkovým šetřením u žáků 2. stupně základní školy, jehož cílem bylo zjistit, jaké dopady měla koronavirová pandemie na jejich zdraví, pohyb a životní styl.
|
|
|
Modeling COVID Pandemics: Strengths and Weaknesses of Epidemic Models
Šmíd, Martin
We generally discuss modeling the present COVID pandemics. We argue that useful models have to be simple in the first case, yet their uncertainty has to be handled properly. In order to study circumstances of the upcoming wave of infection,\nwe construct a simple stochastic model and present predictions it gives. We conclude that the autumn wave is most likely unavoidable and suggest concentrating to mitigation.
|
|
|
Proměna mezigenerační solidarity v průběhu pandemie v diskuzích na sociálních sítích
Živná, Kristýna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou mezigenerační solidarity a její tematizace v průběhu pandemie v ČR. Podkladem pro výzkumnou část jsou tematické debaty z prostředí sociálních médií, přičemž teoretickým podkladem pro získávání dat je Bengtsonova teorie mezigenerační solidarity. K analýze datového souboru, který obsahuje přes 29 tis. záznamů, je přistoupeno dvěma odlišnými způsoby, které vedou ke shodnému závěru. Sledované tematické okruhy, bez ohledu na odlišné metody použité k jejich klasifikaci, se v průběhu času mění společně a to navzdory vysoké specifičnosti jednotlivých kruhů.
|
|
|
Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku
Richter, Daniel ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjištění úspěšnosti Českého centra v New Yorku ve veřejné diplomacii a nation brandingu. Práce se dělí na 5 částí a závěr. Hlavním cílem práce bylo zjistit poslání Českého centra a na to poté navázat výzkumem, zda je ve své činnosti úspěšný. Práce podotýká na vývoj českých center i konkrétního centra v New Yorku, poté se baví o hospodářské situaci. Hlavně práce podotýká jaká jsou nejdůležitejší činnosti centra. Pracuji jak se zdroji od českých center (rozhovory s generálním ředitelem Českých center a s ředitelem Českého centra v New Yorku), tak s odbornou literaturou či se zpravodajstvím. Velká část práce také spočívá ve výzkumu. Tam jsem zjišťoval od českých i amerických respondentů co by si představovali v českém centru. Poté s porovnáním těchto výsledků s jinými zjištěnými informacemi mohu říct, zda je České centrum v New Yorku efektivní a přidat kratší doporučení.
|
|
|
Odborné vzdělávání v kontextu preferencí při volbě povolání v době pandemie Covidu a v předcházejícím období
Januška, Martin ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Šaroch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce na téma Odborné vzdělávání v kontextu preferencí při volbě povolání v době pandemie Covidu a v předcházejícím období se v první části zabývá upřesněním pojmu odborného vzdělávání a následně popisuje vývoj odborného vzdělávání v České republice. Je zde zmiňován současný stav odborného školství s možnostmi ve vzdělávací dráze žáků. Práce je dále zaměřena na sociálně-psychologické pojetí ve volbě povolání u žáků. Jsou uvedené faktory a aktéři, kteří do volby povolání vstupují. Empirická část práce řeší preference ve volbě povolání v odrazu Covidové doby. Jsou zjišťovány měnící se preference u žáků, kteří vstupují na trh práce. Diplomová práce ověřuje předpoklady o změně preferencí při volbě povolání a ty jsou zjišťovány na základě dotazníkové metody. Dotazníky byly rozesílány žákům středních odborných škol v Karlovarském kraji. Vnímání preferencí ve volbě povolání u žáků bylo zjišťováno také u učitelů středních odborných škol ve stejném kraji. S učiteli byly vedeny polostrukturované rozhovory. Z výzkumného šetření je zřejmé, že v Covidové době se žáci cítili nejistě, nesvobodně a volba povolání jim činila větší obtíže. Většina vyučujících se domnívá, že se preference žáků při volbě povolání v Covidové době nezměnily. KLÍČOVÁ SLOVA Odborné vzdělávání, škola, žák, vyučující, volba...
|
host ::
RSS.