|
|
Čerpání fondů EU ve vybrané oblasti
Pavlíková, Jana ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Krameš, Jaroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce Čerpání fondů EU ve vybrané oblasti je zmapovat dotační politiku EU v zemědělství a její dopady na zemědělské podniky v České republice. Práce se dělí na dvě části. První část je zaměřena na teoretické podklady problematiky fondů EU a Společné zemědělské politiky. Druhá část pak ilustruje systém evropských dotací v zemědělství na konkrétním podniku. Jsou zde uvedeny a zhodnoceny jednotlivé projekty financované z fondů EU v tomto podniku.
|
|
|
Zemědělská politika EU - její slabiny a snahy o reformu
Nováková, Markéta ; Hraba, Zdeněk (vedoucí práce) ; Borkovec, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stěžejními reformami společné zemědělské politiky ze strany Evropské unie, včetně kontextu a důvodů, které k reformám vedly. Společná zemědělská politika Evropské unie je i přes řadu pozitivních výsledků, které přináší, stále doprovázena kontroverzemi. Zemědělství jako téma vzbuzuje emoce a zůstává ožehavým politickým tématem, které často rozděluje i napříč politickým spektrem. Spory o pojetí politiky se svádí nejen na evropské a vnitrostátní úrovni, ale i na půdě mezinárodních organizací, z nichž bych vyzdvihla jednání na půdě Světové obchodní organizace, která se snaží o liberalizaci světového obchodu. Těžištěm této diplomové práce je analýza vývoje po roce 2003, kdy došlo k poslednímu zásadnímu obratu ve směřování společné zemědělské politiky Evropské unie. Od té doby dochází k postupnému vývoji nastolené politiky. Cílem této diplomové práce je zanalyzovat a zhodnotit, zda a v jakých oblastech došlo ze strany EU ke změnám reagujícím na objektivní problémy a vznášenou kritiku této politiky. Po stručném představení této politiky se v první části práce věnuji vybraným problematickým oblastem SZP a snažím se popsat a vysvětlit vybrané slabiny společné zemědělské politiky z hlediska různých pohledů a aktérů. Druhá část práce se zaměřuje na popis nejdůležitějších bodů...
|
|
|
Převod (ne)zdvořilosti při tlumočení
Kavínová, Martina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Lingvistický koncept zdvořilost byl již hojně probádán, nikoli však její tlumočení. Tato teoreticko-empirická práce popisuje prostředky pro vyjadřování zdvořilosti rozdělené podle maxim zdvořilosti G. Leeche. Empirická část je tvořena rozborem nahrávek simultánně tlumočených projevů v médiích a v Evropském parlamentu. Jedná se o kvantitativní studii a jejím výsledkem je množství prostředků vyjadřování zdvořilosti, které tlumočníci převedli do češtiny. V souladu s maximami bylo v celkovém vzorku průměrně převedeno 65,7 % prostředků zdvořilosti. Ke zkoumaným prostředkům patří prozodie, neverbální komunikace, modalita, kategorie konatele apod. Za žádoucí jsme považovali ekvivalentní převod prostředků. Práce ověřuje hypotézu, zda docházelo ke značnému výrazovému zesilování za účelem zvýšení míry zdvořilosti oproti originálním projevům. Klíčová slova: zdvořilost, pragmatika, ilokuční akt, maximy zdvořilosti, tvář, modalita, prozodie, neverbální komunikace, čeština, angličtina, tlumočení, ekvivalence, prezidentský duel USA, Obama, Romney, Společná zemědělská politika, Evropský parlament, Catherine Ashton, oslovování
|
|
|
Proměny politiky Margaret Thatherové vůči Hospodářské a měnové unii
Dubská, Kateřina ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Proměny politiky Margaret Thatcherové vůči Hospodářské a měnové unii" si klade za cíl zmapovat politiku Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii Evropského společenství. Hlavním cílem práce je určit jak a proč se tato politika měnila. Úvodní kapitoly pojednávají o Margaret Thatcherové a její zahraniční politice obecně, o vztahu Spojeného království k evropské integraci a o vývoji Evropských Společenství do sedmdesátých let dvacátého století. Hlavní kapitola textu shrnuje vybrané součásti politiky Margaret Thatcherové. Práce se věnuje vyjednávání tzv. britského rabatu, vztahem Margaret Thatcherové vůči Společné zemědělské politice, Jednotnému evropskému aktu (a trhu), Evropskému měnovému systému a Mechanismu směnných kurzů a vztahu Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii. V závěru odpovídá práce na otázku, zda můžeme politiku Margaret Thatcherové zařadit do teorie intergovernmentalismu a zároveň se snaží o shrnutí proměny politiky Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii Evropského společenství. Práce se rovněž pokusí shrnout, proč se tato politika měnila.
|
|
|
Tvorba národní pozice k vinařské reformě v rámci SZP: případ konceptu Multilevel governance? (příklad Francie)
Svačinová, Tereza ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent)
Disertační práce "Tvorba národní pozice k vinařské reformě v rámci společné zemědělské politiky: případ konceptu Multilevel governance? (příklad Francie)" zkoumá použitelnost teoretického konceptu Multilevel governance (MLG) v prostředí Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie. Jako konkrétní případ výzkumu v rámci SZP byla vybrána reforma Společné organizace trhu s vínem z roku 2008. Práce se detailněji zaměřuje na tvorbu národní pozice k této reformě v případě Francie. Cílem práce je objasnění chování aktérů zapojených do procesu vyjednávání vinařské reformy SZP a míra, do jaké odpovídá principům konceptu MLG. Podle hlavní hypotézy práce chování aktérů zapojených do procesu tvorby stanoviska členských zemí v rámci vybrané oblasti SZP odpovídá principům konceptu MLG. Dalším dílčím záměrem práce je identifikovat specifika daného státu, která by mohla mít vliv na aplikovatelnost některých aspektů konceptu MLG. Některé aspekty konceptu MLG nebyly na případu Francie dokázány z důvodu silného vlivu specifik daného státu, proto byl proveden ještě dodatečný exkurz do procesu vyjednávání této reformy v ČR. I v tomto případě byly potvrzeny pouze některé aspekty konceptu MLG. Práce došla k závěru, že koncept MLG je na případ vyjednávání vinařské reformy pouze částečně aplikovatelný, protože nedochází ke...
|
|
|
Integrace Turecka do Evropské Unie
Švec, Ondřej ; Glazar, Ondřej (vedoucí práce) ; Dingová, Vilma (oponent)
Integrace do Evropské unie představuje pro země možnost, jak se lépe přiblížit životní úrovni v Evropě. Tato práce se zabývá vstup Turecka do EU a ekonomickými dopady této integrace, zejména na oblast zahraničního obchodu a na společný rozpočet EU. K výpočtu ekonomického přínosu v podobě zvýšení vzájemného objemu exportu do zemí EU je použit gravitační model zahraničního obchodu, který ukazuje, že lze očekávat signifikantní nárůst objemu obchodu až o 60% oproti scénáři, kdy Turecko by nebylo členem EU. Dynamická forma modelu ukazuje, že vzájemný obchod by mohl meziročně růst navíc odhadem o 5 % a v kontextu podílu exportu na tvorbě tureckého HDP by integrace mohla přinést přidaný 1% meziroční růst HDP v průběhu následujících deseti let. Pro Evropskou unii jako celek bude mít růst obchodu s Tureckem marginální ekonomický efekt. Větší ekonomický dopad bude pro EU představovat financování dotací Turecku prostřednictvím společného rozpočtu. Odhad nutného nárůstu příspěvků do společného rozpočtu se pohybuje v rozmezí 0,09 - 0,23 % HDP EU, přičemž pro tureckou ekonomiku mohou dotace z EU představovat až 5,5% HDP. Tyto výsledky vedou k závěru, že členství v Unii je značným ekonomickým přínosem pro nové členy a představuje jistou finanční zátěž pro členy stávající.
|
|
|
Zhodnocení přínosů vybraných MAS pro regionální rozvoj
PEŠKOVÁ, Denisa
Cílem práce je zhodnocení přínosů vybraných MAS pro regionální rozvoj. Práce zahrnuje popsání regionálního rozvoje, aktérů regionálního rozvoje a faktorů regionálního rozvoje. Dále zahrnuje charakteristiku regionální politiky v České republice a v Evropské Unii. Regionální politika Evropské Unie je zaměřena na finanční zdroje (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Kohezní fond a Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond) a její principy. Praktická část je zaměřena na dvě místní akční skupiny - LAG Strakonicko a Blanský les. Jsou popsány projekty, které dané MAS zrealizovali. MAS jsou zhodnoceny na základě kritérií, která byla vybrána na doporučení zástupců MAS. Ke kritériím jsou přiřazeny body na škále jedna anebo pět. Bod jedna znamená, že daná místní akční skupina se v této oblasti buď vůbec neangažovala, nebo se angažovala minimálně. Oproti tomu bod pět znamená, že se v této oblasti angažovala intenzivně. Jednotlivé hodnoty jsou následně sečteny a na základě toho je vyhodnoceno fungování jednotlivých místních akčních skupin.
|
|
|
Regulace v zemědělství - aplikace na trh s mlékem
Voborníková, Tereza ; Hraba, Zdeněk (vedoucí práce) ; Urban, Jan (oponent)
Resumé Regulace jsou častým předmětem zájmu ekonomů. Někteří je kritizují, protože deformují trh. Jiní oceňují redistribuci bohatství, ke které díky nim dochází. Cílem této práce je analyzovat regulace v zemědělství, konkrétně na trhu s mlékem. Tuto část zemědělského trhu považuji za zajímavou hned z několika důvodů. Mléko produktem denní potřeby a je jen špatně substituovatelné, ale i přesto zde existují hned dvě úrovně regulace - česká a evropská. Práci tvoří celkem šest kapitol, směřujících od obecného ke konkrétnímu. Použita je zejména metoda popisná a historická. Využit je interdisciplinární přístup. První kapitola se zabývá ekonomickou teorií regulace. Její podkapitoly vysvětlují selhání trhů, teorii zájmových skupin, veřejný zájem, ochranu hospodářské soutěže a monopoly. Jako nejpravděpodobnější se v jejím závěr jeví, že regulace jsou do ekonomik zaváděny na objednávku zájmových skupin. Druhá kapitola se věnuje regulacím v zemědělství na evropské úrovni. Snaží se ověřit závěry z předchozí kapitoly tak, že vysvětluje důvody vzniku regulace a její zásadní problémy. Dále popisuje, jak se jednotlivé reformy snažily s problémy Společné zemědělské politiky vypořádat. Je učiněn i pokus o odhad budoucího vývoje regulací. Třetí kapitola konkrétně rozebírá jednotlivá opatření na trhu s mlékem a příslušnou...
|
|
|
Role zemědělství v procesu integrace Španělska do ES
Sýkora, Filip ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Španělsko podalo přihlášku k členství do ES v roce 1977, přijato však bylo až po složitých jednáních v roce 1986. Jedním z nejspornějších témat přístupových jednání mezi Španělskem a Evropskými společenstvími bylo zemědělství. Tato bakalářská práce zkoumá význam zemědělského sektoru v procesu integrace Španělska do ES, a to konkrétně očekávání spojená s integrací španělského zemědělství do ES, postoj starých členských států vůči španělskému zemědělství během přístupových jednání a nakonec i důsledky, které na tento sektor vstup do ES měl. Práce se snaží se ověřit hypotézu, že zatímco Španělsko ke vstupu do ES motivovala vidina přílivu kapitálu a zisku trhů pro zemědělskou produkci, jižní státy ES (zejména Francie, ale také Itálie a Řecko) se obávaly vysoké konkurence španělského zemědělství a jejich souhlas s následujícím rozšířením byl závislý buďto na koncesích Španělska v jiných odvětvích, nebo na strukturálních změnách v politikách ES jako byla Společná zemědělská politika či regionální politiky. Součástí hypotézy je předpoklad, že ačkoliv bylo Španělsko nuceno přistoupit na dlouhá přechodná období, jeho zemědělství ze vstupu do ES profitovalo a dočkalo se další modernizace. Klíčová slova Zemědělství, Společná zemědělská politika, regionální politika, ES, EHS, EU, Španělsko
|
|
|
Právní úprava ekologického zemědělství
Daičová, Iveta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem této diplomové práce je učinit náhled na právní úpravu ekologického zemědělství v České republice. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část představuje úvod do problematiky, vymezuje základní pojmy, jako je trvale udržitelné zemědělství, ekologické zemědělství, ekofarma nebo bioprodukt. Nastiňuje historický vývoj ekologického zemědělství, jeho základní zásady a cíle, zabývá se také genovým inženýrstvím a důvody, proč se v ekologickém zemědělství nevyužívá a nakonec souvislostmi mezi ekologickým zemědělstvím a ochranou jednotlivých složek životního prostředí. Druhá část popisuje mezinárodní úpravu ekologického zemědělství, důraz je kladen především na Úmluvu o biologické rozmanitosti, Mezinárodní organizaci ekologického zemědělství IFOAM a Codex Alimentarius. Cílem je nastínění činností nejdůležitějších organizací, které stály u počátku rozvoje ekologického zemědělství ve světě i u nás a které se významně podílely na konstrukci směrnic a prvních právních norem upravujících ekologické zemědělství a dodnes se, dle mého názoru, nacházejí v pozici, kdy nejen mohou nadále zasahovat do normotvorby, ale též se to od nich vzhledem k nabytým zkušenostem předpokládá a očekává. Třetí část je věnována právní úpravě ekologického zemědělství v Evropské Unii a konečně čtvrtá část se věnuje právní úpravě...
|
host ::
RSS.