|
|
Právní úprava ekologického zemědělství
Daičová, Iveta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem této diplomové práce je učinit náhled na právní úpravu ekologického zemědělství v České republice. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část představuje úvod do problematiky, vymezuje základní pojmy, jako je trvale udržitelné zemědělství, ekologické zemědělství, ekofarma nebo bioprodukt. Nastiňuje historický vývoj ekologického zemědělství, jeho základní zásady a cíle, zabývá se také genovým inženýrstvím a důvody, proč se v ekologickém zemědělství nevyužívá a nakonec souvislostmi mezi ekologickým zemědělstvím a ochranou jednotlivých složek životního prostředí. Druhá část popisuje mezinárodní úpravu ekologického zemědělství, důraz je kladen především na Úmluvu o biologické rozmanitosti, Mezinárodní organizaci ekologického zemědělství IFOAM a Codex Alimentarius. Cílem je nastínění činností nejdůležitějších organizací, které stály u počátku rozvoje ekologického zemědělství ve světě i u nás a které se významně podílely na konstrukci směrnic a prvních právních norem upravujících ekologické zemědělství a dodnes se, dle mého názoru, nacházejí v pozici, kdy nejen mohou nadále zasahovat do normotvorby, ale též se to od nich vzhledem k nabytým zkušenostem předpokládá a očekává. Třetí část je věnována právní úpravě ekologického zemědělství v Evropské Unii a konečně čtvrtá část se věnuje právní úpravě...
|
|
|
Právní úprava ekologického zemědělství
Daičová, Iveta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem této diplomové práce je učinit náhled na právní úpravu ekologického zemědělství v České republice. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část představuje úvod do problematiky, vymezuje základní pojmy, jako je trvale udržitelné zemědělství, ekologické zemědělství, ekofarma nebo bioprodukt. Nastiňuje historický vývoj ekologického zemědělství, jeho základní zásady a cíle, zabývá se také genovým inženýrstvím a důvody, proč se v ekologickém zemědělství nevyužívá a nakonec souvislostmi mezi ekologickým zemědělstvím a ochranou jednotlivých složek životního prostředí. Druhá část popisuje mezinárodní úpravu ekologického zemědělství, důraz je kladen především na Úmluvu o biologické rozmanitosti, Mezinárodní organizaci ekologického zemědělství IFOAM a Codex Alimentarius. Cílem je nastínění činností nejdůležitějších organizací, které stály u počátku rozvoje ekologického zemědělství ve světě i u nás a které se významně podílely na konstrukci směrnic a prvních právních norem upravujících ekologické zemědělství a dodnes se, dle mého názoru, nacházejí v pozici, kdy nejen mohou nadále zasahovat do normotvorby, ale též se to od nich vzhledem k nabytým zkušenostem předpokládá a očekává. Třetí část je věnována právní úpravě ekologického zemědělství v Evropské Unii a konečně čtvrtá část se věnuje právní úpravě...
|
host ::
RSS.