|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Vliv sociální sítě TikTok na body image dospívajících v České republice
Chrastilová, Aneta ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
V dnešní digitální éře nabývají sociální média stále většího vlivu. Popularita sociální sítě TikTok vzrůstá zejména mezi adolescenty a zasahuje tak do různých oblastí jejich života. Jednou z těchto oblastí je také body image, neboli vnímání vlastního těla. Právě dospívající člověk připisuje vzhledu velkou důležitost. Tématem této bakalářské práce je vliv sociální sítě TikTok na body image dospívajících v České republice. Teoretická část práce popisuje sociální síť TikTok, poskytuje náhled do problematiky body image a ideálu krásy, a také představuje dosavadní výzkumy týkající se vlivu médií na body image. Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu, konkrétně pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Respondenty jsou muži i ženy ve věku 17-22 let, kteří jsou uživateli TikToku. Cílem výzkumu je zjistit, jakým způsobem dospívající v České republice vnímají vliv TikToku na body image. Výzkum se snaží zachytit jejich osobní zkušenosti, pohledy a postoje pro hlubší porozumění této problematiky. Dále se soustředí také na subjektivní vnímání body image u dospívajících uživatelů TikToku, na obsah, který tito uživatelé na TikToku konzumují a na ideál krásy, který dle jejich zkušeností obsah zobrazuje.
|
|
|
Vzorce užívání sociálních sítí u mladých dospělých osob s poruchou příjmu potravy v Centru Anabell
Sloviaková, Kateřina ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Pavelcová, Zuzana (oponent)
Východiska: Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Současné vědecké zkoumání se věnuje možným dopadům užívání sociálních sítí. Jeden z vážných dopadů je vliv na vnímání sebe sama a negativní důsledky z toho plynoucí, jako úzkost ze vzhledu, srovnávání se, nespokojenost se svým tělem. To se může stát jedním z faktorů vzniku poruch příjmu potravy, případně negativně ovlivňovat jejich průběh. Cíle: Cílem výzkumu bylo popsat vzorce užívání sociálních sítí u mladých dospělých s poruchou příjmu potravy, kteří docházeli do Centra Anabell. Dalším cílem výzkumu bylo zaměřit se na možné nadměrné užívání sociálních sítí a závislost na nich. Cílem výzkumu bylo také prozkoumat interakce mezi užíváním sociálních sítí a poruchou příjmu potravy. Soubor: Výběr souboru proběhl formou záměrného účelového výběru přes instituce. Klienti z Centra Anabell ve věku 20-35 let byli osloveni na jaře 2022 formou e-mailové žádosti. Reagovalo 19 zájemkyň a všechny byly zařazeny do výzkumu. Metody: Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Ke sběru dat byly zvoleny dvě metody. Dotazník obsahoval údaje o poruchách příjmu potravy a zdravotním stavu, diagnostický nástroj Social Media Addiction Scale a sociodemografické údaje. Druhou metodou byl polostrukturovaný rozhovor. Data z rozhovoru byla analyzována využitím zakotvené teorie....
|
|
|
Jak žáci v pubertě vnímají své tělo
Vodehnalová, Barbora ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem lidského těla, jeho vnímáním a sebehodnocením u dospívajících dívek a chlapců na druhém stupni základní školy, přesněji u žáků šestých a devátých tříd. Cílem práce je prozkoumat problematiku například z psychologického či historického úhlu pohledu. Dále pak posoudit subjektivní vnímání těla v období puberty u vybraných žáků druhého stupně základní školy. Zároveň také porovnat rozdíly v nahlížení na vlastní tělo mezi chlapci a dívkami a mezi šestými a devátými třídami. Současně je cílem zjistit, zda je mezi žáky patrný rozdíl a zda jsou se svým tělem spokojeni či nikoli a následně odhalit případné příčiny nespokojenosti s fyzickým tělem u dospívajících jedinců a nalézt faktory, které mohou mít vliv na sebeakceptaci. Práce je členěna do dvou hlavních částí. Teoretická část pojednává o tématu dospívání a jeho charakteristikách, dále například o sebepojetí, sebevědomí či o vlivu médií na nahlížení na vlastní tělo. Praktická část pak zachycuje výsledky výzkumu zaměřeného na vnímání vlastního těla u dospívajících za pomoci kvantitativních i kvalitativních metod. Výzkumným šetřením bylo prokázáno, že existují rozdíly ve vnímání těla mezi chlapci a dívkami, ale také mezi žáky šestých a devátých tříd. Dále bylo zjištěno, že dívky jsou se svým tělem zpravidla méně...
|
|
|
Užívání Instagramu a tělesné sebepojetí dospívajících dívek
MAREŠOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na vztah mezi užíváním Instagramu a tělesným sebepojetím dospívajících dívek. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. V první kapitole je krátce shrnuto dospívání a jeho vývojové aspekty, druhá kapitola se zabývá sebepojetím a jeho vývojem v dospívání, načež navazuje podkapitola týkající se tělesného sebepojetí. Na závěr teoretické práce jsou představeny sociální sítě, Instagram a jejich vliv na tělesné sebepojetí. V praktické části si bakalářská práce klade za cíl najít vztah mezi užíváním Instagramu a tělesným sebepojetím dospívajících dívek. Výzkumný soubor je tvořen 252 respondentkami ve věku 15-20 let, jež vlastní účet na Instagramu. Sbírání vzorku probíhalo prostřednictvím sociálních sítí metodou nepravděpodobnostního výběru. Vztah respondentek k vlastnímu tělu byl měřen pomocí dotazníku Multidimensional Body-Self Relations Questionnaire, který zjišťuje postoje k vlastnímu tělu a Basic Olomouc Body Rating, jenž měří spokojenost s vlastním vzhledem pomocí obrázkové škály postav. Míra užívání Instagramu byla zjišťována za pomoci dotazníku vytvořeného pro účely bakalářské práce. Statisticky významný rozdíl byl prokázán v hypotéze týkající se dívek, které sledují profily s fitness tématikou a dívek, které tyto profily nesledují. Dívky, jež nesledují profily s fitness tématikou vykazovaly vyšší nespokojenost se svým tělem, která byla měřena dotazníkem BOBR než dívky, které tyto profily sledují.
|
|
|
Analýza využití pohybových aktivit při utváření body image u posluchačů programu Tělesná výchova a sport PF JU
CHRTOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zabývá analýzou využití pohybových aktivit v kontextu s tělesným sebepojetím u posluchačů oboru Tělesná výchova a spot na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. V analytické části je provedena obsahová analýza odborných publikací vztahujících se ke zvolenému tématu a vytvořen ucelený kompilát. V syntetické části jsou předložena a vyhodnocena získaná data pomocí standardizovaného dotazníku PSDQ, Šetření se zúčastnilo 40 respondentů, 29 mužů a 11 žen ve věkovém rozpětí 20 - 25 let. 100 % dotazovaných je spokojeno s vlastním body image. Téměř 50 % dotazovaných preferuje v souvislosti s tělesným sebepojetím fitness aktivity.
|
|
|
Zdravotní aspekty body image
KRATOCHVÍL, Jakub
Body image a zdraví jsou dva vzájemně úzce související pojmy ovlivňující kvalitu našich životů. Tato diplomová práce měla za cíl nashromáždit aktuální poznatky o jejich propojenosti a vyhodnotit některé rizikové oblasti propagovaných vzorů body image ve vztahu k možnostem poškození či oslabení zdraví. V teoretické části práce byla vytvořena rešerše, která byla zpracována na základě české a zahraniční odborné literatury. Zároveň tato část identifikovala zdravotní rizika spojená s honbou za současným, společností přijímaným tělesným ideálem. Empirická část práce obsahuje vlastní výzkum, jehož cílem bylo posoudit úroveň subjektivně vnímané spokojenosti se zdravím a body image u dospělé populace mužů a žen ve vztahu ke konkrétním BMI kategoriím. Výzkum proběhl v dubnu 2020 a celkově se ho zúčastnilo 80 dospělých jedinců, z toho rovnoměrně 40 mužů a 40 žen. Jako nástroj k hodnocení spokojenosti s úrovní zdraví nám posloužil poupravený Dotazník životní spokojenosti, konkrétně z něj vyňatá oblast Zdraví. Pro účel hodnocení spokojenosti s body image byla využita hodnotící škála. Výsledky zkoumání přinesly zjištění, že muži hodnotí své zdraví i body image lépe než ženy, a že jedinci s BMI v normálu vykazují v obou sledovaných sférách lepší výsledky, než jedinci trpící nadváhou či obezitou. Diplomová práce může sloužit jako materiál k šíření povědomí o rizicích vzniku poruch příjmu potravy.
|
|
|
Body image - představy a reality u studentů PF
MORAVCOVÁ, Lucie
Tématem této diplomové práce je Body image - představy a reality u studentů pedagogické fakulty. Teoretická část se zabývá definicí pojmu body image, psychickou složkou body image, historickým vývojem ideálnu krásy lidského těla a body image, determinanty vzhledu těla, kvalitou života v souvislosti s tělem a možnostmi měření body image. Praktická část práce byla realizována pomocí kvantitativního dotazníku a sebeposuzovací vizuální škály BOBR. Výzkumný soubor tvoří studenti Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem je zjistit, zda se představy a reality v oblasti body image u studentů PF liší. Dalším cílem je zjistit, jakou postavu opačného pohlaví považují studenti PF za ideální. Posledním cílem je zjistit, zda se tento ideál liší od skutečného vzhledu respondentova partnera (pokud nějakého má).
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
|
Nic nechutná tak dobře jako hlad (televizní dokument o mentální anorexii)
Slavíková, Kristýna ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Poruchy příjmu potrav (zkratka PPP) představují komplexní psychická onemocnění, která se projevují nejen na úrovni mysli, ale zásadním způsobem působí také na fyzické zdraví pacientů. Jedinci, již trpí některým z typů PPP se často potýkají s výrazně sníženou kvalitou života a také s nepochopením a s neopodstatněnými předsudky z pohledu široké veřejnosti. Zřejmě nejznámější variantu nemoci představuje mentální anorexie (anorexia nervosa), která se zároveň řadí k psychiatrickým diagnózám s nejvyšší mírou úmrtnosti. Přestože se v uplynulých letech incidence onemocnění zvýšila, k čemuž došlo například i vlivem sociálních sítí či pandemie COVID-19, audiovizuální zachycení tématu zaostává, neboť existuje jen málo novějších snímků, které by se nemocí zabývaly. Televizní dokument s názvem Nic nechutná tak dobře jako hlad se proto skrze autentický příběh devatenáctileté Terezy Putišové snaží přirozenou cestou přiblížit publiku život s anorexií a poskytuje divákům necenzurovaný náhled do mysli dívky, jež má s nemocí vlastní bohaté zkušenosti.
|
host ::
RSS.