Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Gothic Art in Bohemia and its mediation to pupils of primary school.
Kurucová, Nina ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Fišerová, Zuzana (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá gotickým umením v Čechách. Práca je rozdelená do troch častí. Prvá, teoretická časť po stručnom úvode, obsahujúcom základné informácie o gotickom slohu postupne spracováva Kláštor sv. Anežky, ktorý sa radí k prvým ranogotickým stavbám v Čechách. Ako architektonický prvok z obdobia vrcholnej gotiky sú spracované najmä chrliče a maskaróny na Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Prahe. Diela Majstra Theodorika, ako predstaviteľa maľby tohto obdobia, tvoria záver teoretickej časti. Didaktickú časť popisuje didaktický projekt pre žiakov 7. ročníka ZŠ, ktorý nadväzuje na jednotlivé druhy gotického výtvarného umenia - architektúra, sochárstvo, maliarstvo. Úvod tematického celku tvorí návšteva Kláštora sv. Anežky Českej. V prvej výtvarnej úlohe žiaci tvoria priečelie mestského gotického domu. Počas druhej úlohy sa žiaci venujú stredovekým fantazijným tvorom a ich modelácii z hliny. Posledná výtvarná úloha tvorí prenos kresby z predlohy diel Majstra Theodorika pomocou mriežky a následnú maľbu. Výtvarná časť dopĺňa a uzatvára celú prácu. Zameriava sa na autoportrét a prvý sochársky autoportrét - bustu Petra Parléřa v trifóriu pražskej katedrály. Prirodzeným vyústením celej práce je umelecký objekt, autoportrét autorky. KĽÚČOVÉ SLOVÁ Gotika, katedrála, klenba, Kláštor sv....
Genderová identita v díle Claude Cahun
Hapková, Tereza ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou genderové identity v umělecké tvorbě francouzské umělkyně Claude Cahun. Teoretická část práce je zaměřena na pojetí pohlaví, genderu a identity v kontextu života Claude Cahun. Dále je důležitým tématem její mnohočetné já, které prezentuje ve svém díle skrze zašifrované zprávy. Ukrývá se ve svém zkonstruovaném světě plném masek, maškarád, zrcadel, dvojníků a inscenací, za jehož oponu pouštěla pouze svou partnerku Suzanne Malherbe. Didaktická část bakalářské práce je zaměřena na návrh využití techniky fotomontáže ve výuce výtvarné výchovy a její propojení s dalšími obory. Výchozí inspirací jsou fotomontáže obsažené v knize Aveux non avenus doplňující převážně autobiografický text Claude Cahun. Hlavním tématem knihy je hledání sebe sama a vlastní identity prostřednictvím textu a ilustrativních obrazů. Cahun v knize vytvořila vlastní svět díky přeskupování svých fotografií a utváření nových celků, čehož docílila právě prostřednictvím fotomontáže. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na fotografickou tvorbu Claude Cahun. Nejprve se věnuji principům v jejím fotografickém díle a jejich obecnější analýze. Následně analyzuji tři konkrétní série fotografií či fotografie, ke kterým přidávám vlastní komentář prostřednictvím vlastního autorského fotografického projektu....
Stíny mají oči
Grűnwaldová, Glorie ; Nádvorník, Filip (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Bakalářská práce navazuje na dlouhodobější vývoj maleb, který se točí kolem zvědavosti, pocitu být sledován a s tím spojené možná až paranoii. Vycházím z vlastní zkušenosti, která souvisí jak s dnešním digitalizovaným světem, kde můžeme polemizovat nad otázkami, zdali existuje nějaké soukromí nebo naopak žijeme opravdu v prostředí snadno zjistitelných informací, tak tato zkušenost souvisí i s úzkostmi a jistou sebekontrolou. V malbách se snažím i přes tíhu tématu přistupovat s humorem. Objevují se v nich momenty, které nedávají smysl nebo jsou stylizované do přehnané formy. Důležitá je také výraznost obrazu, samotná malba a kombinace technik. Mým hlavním cílem je sdílení a nadlehčení těchto prožitků, ale také předání energie, skrz malbu, se kterou se snažím pracovat.
Portrétní umění v tvorbě Egona Schieleho
KUBÍČEK, Jan
Bakalářská práce Portrétní umění v tvorbě Egona Schieleho je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část přibližuje důležité životní etapy a kulturní prostředí, jež ovlivňovalo Egona Schieleho. Dále se zaměřuje na jeho vybranou uměleckou tvorbu, s důrazem na portrét a autoportrét. Praktická část vychází z poznatků první části, navazuje na autoportrét Egona Schieleho a pokouší se inspirovat jeho osobitým stylem a technikou, jakou autor tvořil svá díla. Cílem praktické části je cyklus autoportrétů autora této bakalářské práce, doprovázen skicovým materiálem.
Petr Brandl a jeho autoportréty
PETRÁŠKOVÁ, Diana
Tato bakalářská práce se zaměřuje na život a dílo malíře vrcholného baroka Petra Brandla (1668-1735), který tvořil v období od konce 17. století do 30. let 18. století. Po krátkém shrnutí situace v malířství 17. století v Českých zemích přichází hlavní část práce. Jejím úkolem je postihnout Brandlova klíčová díla v kontextu českého barokního umění, možná východiska jeho tvorby a také vyzdvihnout nejvýznamnější životní události v chronologickém sledu. Práce věnuje zvláštní pozornost, jak již název napovídá, Brandlovým autoportrétům, malířově sebereflexi, sebestylizaci a možným souvislostem těchto děl s jeho životními osudy. Brandlovy vlastní podobizny jako celek naposledy podrobněji analyzoval a popsal Jaromír Neumann. Též se snaží postihnout fenomén autoportrétu obecně a jeho historický vývoj. Hlavním cílem následujícího textu je shromáždění nových poznatků posledních let o Petru Brandlovi, prezentování některých vlastních tezí týkající se Brandlových autoportrétů a jejich konfrontování s dřívějším bádáním.
Autoportrét a sebereflexe. Autopotrét jako artefiletický prostředek v pedagogické praxi
Šuková, Petra ; Čech, Viktor (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Obsahem bakalářské práce je zkoumání autoportrétů z hlediska vyjádření sebereflexe role ve společnosti. Pohled do dějin umění a geneze postavení umělců, která se promítala do portrétování sebe samých. Srovnání se současným chápáním umělcovy role v dnešním světě. Vliv rozvoje psychologie osobnosti na sebereflexi ve vlastní tvorbě. Aplikace autoportrétu jako artefiletického prostředku v pedagogické praxi.
Konstrukce identity prostřednictvím autoportrétu v éře sociálních sítí
Čermáková, Alžběta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fotografickým a společenským fenoménem současné společnosti - tzv. selfie, tedy variací fotografického autoportrétu pořízeného mobilním fotoaparátem. Fenoménem proto, že se rozšířil do všech možných sfér společnosti a postupně začal ovlivňovat lidskou existenci a naše vnímání sebe sama. Práce se snaží probrat tento neprozkoumaný fenomén ze všech možných aspektů. Nahlíží na selfie z hlediska sociologického, psychologického i filozofického. Pokouší se ho popsat, zařadit a charakterizovat na základě dalších pojmů, které jsou s ním neoddělitelně spojené. Práce selfie zasazuje do kontextu sociálních sítí a zkoumá jeho vliv na lidské chování. Snaží se na základě vlastního kvalitativního i kvantitativního výzkumu poskytnout plastický profil uživatele selfie a na základě toho probrat možné motivace a zároveň důsledky, které selfie na člověka má. Práce nabízí spektrum teorií jakými je možné selfie vnímat a na základě kterých se v něm i lépe orientovat. Prostřednictvím všech těchto metod práce přináší vysvětlení fenoménu, příčin, které ho vyvolaly a dopadů, jaké na život lidí má. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Selfie jako nástroj utváření genderové identity
Gejdošová, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Pořizování selfie je technikou dohledu nad sebou samou a nástrojem poměřování. Během pořizování digitálních autoportétů dochází k dohledu nad tím, jak individuální performování genderu vyhovuje existujícím genderovým normám. Dnes hegemonní postfeministické ženství představuje ženu jako sebevědomou a sexy, přičemž zásadní pro její bytí je její tělo. To je současně i jádrem její hodnoty. Pomocí obsahové analýzy vizuálních a textových obsahů příspěvků na sociální síti Instagram tato diplomová práce mapuje, jak je obraz takového ženství konstruován. Zkoumá, zda uživatelky Instagramu, které označují své snímky hashtagem #zanormalniholky, jsou vůči hegemonnímu postfeministickému ženství responsivní, či naopak selfie využívají ke vzdoru vůči postfeministickém diskurzu. Jelikož je identita, včetně genderové identity, utvářená právě akty, které mají být jejím důsledkem, tak selfie - jak ukazují výsledky této práce - mají normativní potenciál. Klíčová slova postfeminismus, selfie, Instagram, sociální sítě, gender, autoportrét, sebeprezentace, feminismus, #zanormalniholky, ženskost, makeover paradigm

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.