|
|
Novinář jakožto digitální nomád
Andresková, Marie ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá digitálním nomádstvím (moderním způsobem práce na dálku, umožněným zejména existencí internetu a sociálních sítí) a implikacemi tohoto fenoménu pro žurnalistické prostředí a fungování médií. V českém prostředí je tato problematika probádána dosud jen málo, navíc se digitální nomádství s ohledem na rychlý technologický rozvoj mediálního prostředí na internetu nadále rychle mění. Autorka chtěla předloženou diplomovou prací tuto mezeru doplnit, a to jak teoreticky, tak primárním výzkumem. Prostřednictvím rozhovorů s konkrétními digitálními nomády (zejména Čechy a Češkami) se snaží zodpovědět základní otázky, týkající se toho, jak se vlastně dotyční digitálními nomády stali, jejich motivace, specifik jejich práce a v neposlední řadě toho, zda je možné se jako digitální nomád - žurnalista vlastně vůbec uživit. Koncept digitálního nomádství práce nejprve podchycuje teoreticky, a to jak obecně, v kontextu technologického rozvoje mediálního prostředí (nová média a formáty) a změn napracovním trhu v žurnalistickém prostředí, tak specificky z hlediska teorie médií. Konkrétně analyzuje digitální nomádství v kontextu technologické konvergence a hybridizace médií. Zejména se na základě dostupné, hlavně zahraniční literatury pokouší pojem a koncept digitálního nomáda a nomádství vůbec...
|
|
|
The use of articles in Italian and English - a contrastive analysis
ŠIMKOVÁ, Marie
Cílem této diplomové práce je popsat a porovnat funkci členů v italském a anglickém jazyce. Člen, jakožto determinant, se používá v obou jazycích, avšak v některých situacích jeho užití není vždy shodné. Popis členů, jež je založen na současných gramatikách z italského a anglofonního prostoru, je obohacen o pohled rodilé mluvčí češtiny. Oproti zkoumaným jazykům je čeština v mnoha ohledech strukturně odlišná a ač díky bohaté jmenné flexi kategorii členu nevlastní, její užití napomáhá ke zmapování alternativních jazykových prostředků, které mohou funkci členu zastat. Práce je rozdělena do deseti kapitol, přičemž každá je tematicky zaměřena na jeden jazykový jev a následně doplněna o příklady z odborné bibliografie či korpusu InterCorp, jež shodnosti a odlišnosti v daném případě dokazují. Kapitola první je zaměřena na vývoj samotné kategorie členu v obou jazycích. Druhá kapitola předkládá formy a výslovnostní varianty členů v současné italštině a angličtině. Třetí kapitola je zaměřena na klasifikaci podstatných jmen a koncept substantivizace a počitatelnosti. Kapitola 4 představuje člen jakožto součást jmenného syntagma a současně zmiňuje další slovní druhy, jež ze syntaktického hlediska mohou zaujímat stejnou pozici jako člen. Kapitoly 5 a 6 popisují funkce členů - jejich konkrétní užití je následně podrobně popsáno v kapitole 7 a 8, kde jsou analyzována jak jména obecná, tak jména vlastní. Poslední dvě kapitoly berou v potaz vliv slovosledu na použití členu a vztah mezi ukazovacími zájmeny a členem. V závěru práce jsou shrnuty obecné poznatky vzhledem ke shodám a odlišnostem v použití členů, jež se opírají o počáteční analýzu všech výše zmíněných hledisek.
|
|
|
Optimalizace projekční činnosti v softwaru EPLAN ELECTRIC P8
Obšil, Martin ; Bastl, Jiří (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací projekční činnosti v softwaru EPLAN Electric P8. Nejprve je provedeno seznámení se softwarem EPLAN, jsou přiblíženy jednotlivé základní funkce programu a vysvětlena metodika práce v softwarovém prostředí. Následuje provedení analýzy stavu převzaté elektrotechnické dokumentace kotoučové pily TAC 75 vyráběné společností Exactcut s. r. o., a způsob projekční činnosti. Práce je dále zaměřena na jednotlivé problémy, které tvoří bariéru mezi průměrnou a vysoce kvalitní úrovní projektování i možností využívat dostupné funkce zakoupeného softwaru. Poté jsou představeny jednotlivé optimalizační kroky a dílčí způsoby popisující, jakou metodou je dosaženo stanovených cílů. Část diplomové práce je věnována nalezení řešení k propojení dvou inženýrských odvětví, jimiž jsou elektrická a fluidní technologie a v závěru jsou odhaleny rozšiřující moduly softwaru, pomocí kterých může být dosaženo další úrovně profesionální projekční činnosti.
|
|
|
Zajistná smlouva z pohledu zajistitele
Marek, Michal ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je umožnit čtenářovi snadno využitelný vhled do fundamentálních náležitostí obligatorní zajistné smlouvy. Autor se snaží objasnit obsahovou podstatu jednotlivých položek, na kterých se strany musí dohodnout. Dosažení hlavního cíle je doprovázeno několika dílčími cíli. Primárně nastínit praktický příklad a dále objasnit teorii základních konceptů. Výsledkem je seznámit čtenáře s vybranými odvětvími a poskytnout co nejnázornější pohled na obecné i speciální výluky. V teoretické části jsou využity jednotlivé druhy abstrakce. S převažující složkou generalizující abstrakce doplněnou o abstrakci izolující. Autorův výsledek dává obsáhlé idealizované pozorování výluk využívané v praxi. Zkoumaným jevem jsou esenciální elementy zajištění. V praktické části je využita empirická metoda pozorování. Objektem slouží šablony smlouvy.
|
|
|
Užití členu u toponym ve španělštině
Golombová, Barbora ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Cílem této práce je objasnit používání určitého členu u toponym. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce se věnujeme obecnému přehledu o určitém členu, vlastním jménu a jeho vztahu k určitému členu. Předmětem zkoumání praktické části práce jsou vybraná toponyma, u kterých podle normativní mluvnice užívání určitého členu kolísá. Mezi zvolená toponyma patří čtyři z oblasti Hispánské Ameriky: (la) Argentina, (el) Perú, (el) Paraguay, (el) Ecuador, a jedno z nehispánského světa: (el) Japón. Prostřednictvím jednojazyčných korpusů CREA a CORPES XXI analyzujeme, jaké jsou tendence v užívání určitého členu před zvolenými toponymy. Klíčová slova: člen, vlastní jméno, toponymum, hydronymum, korpus
|
|
|
Jazyk a styl internetových magazínů pro ženy
Machálková, Anna ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá jazykovou a stylovou analýzou textů jednoho z ženských internetových magazínů. V teoretické části práce jsou uvedeny charakteristické rysy publicistického stylu, vznik a vývoj internetu a přesun tradiční tištěné publicistiky na online formu. Dále jsou v této části uvedena ženská témata a jejich postavení ve světě médií. Praktická část práce zahrnuje samotnou analýzu jazyka a stylu jednoho internetového magazínu pro ženy, konkrétně rozbor textů v rovině morfologické, syntaktické a lexikální. Pozornost je věnována též grafické podobě daného internetového magazínu a komunikaci autora se čtenářem. Všechny poznatky komplexní analýzy jsou doloženy množstvím příkladů.
|
|
|
: The acquisition of the article by Czech learners of Dutch as a foreign language
Ungermannová, Eva ; Pekelder, Jan (vedoucí práce) ; Rezková, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem osvojování nizozemštiny jako cizího jazyka. Práce vychází ze základních poznatků aplikované lingvistiky týkajících se jazykové akvizice, zejména pak z teorie o "mezijazyku" (interlanguage). Větší pozornost v teoretické části je věnována některým psycholingvistickým procesům, které akvizici cizího jazyka provázejí, jako jazykový transfer, fosilizace, generalizace a variabilita. V následující části je stručně shrnuta teorie členu v nizozemštině, v kontrastu s vyjádřením (ne)určenosti v češtině. Dále jsou zmíněny některé soudobé poznatky o akvizici gramatické kategorie členu. V praktické části práce popisuje a analyzuje malý korpus složený z písemných projevů studentů nizozemštiny na českých univerzitách. Korpus tvoří projevy mluvčích na dvou úrovních, přičemž výzkum je založen na pozorování rozdílů mezi méně pokročilými a pokročilejšími studenty. Předmětem výzkumu jsou zejména obecné tendence v používání členu. Práce si také všímá faktorů, které použití členu ovlivňují. Na základě popsaných dat jsou vysloveny některé hypotézy, které se autorka práce snaží podpořit nebo vyvrátit na základě chybové analýzy. Na závěr jsou zmíněny návrhy pro další výzkum. klíčová slova: nizozemština, cizí jazyk, mezijazyk, osvojování jazyka, člen
|
|
| |
|
|
Generické užití členů ve francouzštině
Čapková, Zuzana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Generické užití členů ve francouzštině Tato diplomová práce se zabývá generickým užitím členů ve francouzském jazyce. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Po uvedení do širší problematiky determinantů je převážná část práce zaměřena na vyjadřování genericity ve francouzštině pomocí členu určitého v jednotném a v množném čísle a pomocí neurčitého členu v jednotném čísle. Nejprve je studován dosavadní výzkum generického užití členů, jsou zde prezentovány různé přístupy a hlavní teorie, poté je koncipována vlastní syntaktická a sémantická interpretace genericity, která je následně ověřována v praktické části práce spočívající v analýze modelových vět. Klíčová slova určovatel, člen, genericita, reference, jmenné syntagma
|
|
|
Aktuální členění věty v psaných médiích
Pirnerová, Helena ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Rysová, Kateřina (oponent)
Hlavním tématem této práce je analýza prvních vět novinových článků, a to z hlediska jejich aktuálního členění, které je v češtině vyjádřeno především slovosledem. Ten se v závislosti se stoupající výpovědní dynamičností slov ve větě, může měnit z objektivního, kdy nová informace následuje za informací známou, na subjektivní, kdy je toto pořadí opačné. Věta: Skupina ČEZ loni vykázala rekordní zisk 52 miliard korun, tak v tomto obráceném slovosledu zní: Rekordní zisk 52 miliard korun vykázala loni skupina ČEZ. V předložené práci tyto změny popisujeme, určujeme množiny případů, kde se modifikace objevuje, a snažíme se ukázat, jaká jsou pravidla pro toto užití. Věta v případě subjektivního slovosledu začíná například předmětem, příslovečným určením času, místa či podmínky. Ne vždy však tyto členy na počátku znamenají subjektivní slovosled. Důležitou roli mají v celkové analýze titulky, které výsledky značně ovlivňují. V této souvislosti se zabýváme zejména větami typu uvedení na scénu, které ve vztahu k titulku hodnotíme jako věty s dvouvrcholovou strukturou, tedy s rozštěpeným rématem na počátku a na konci. Tento závěr je pak podstatou celé analýzy.
|
host ::
RSS.