|
|
Proměna zahraniční politiky USA v letech 1945-1948: perspektiva neoklasického realismu
Bernard, Josef ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou americké zahraniční politiky v letech 1945-1948. Spojené státy se v období po konci druhé světové války nevracejí ke zdrženlivé zahraniční politice charakteristické pro takřka celou jejich historii, a naopak zůstávají aktivním hráčem ve světové politice. Nově definují své klíčové zahraničně-politické zájmy a ve snaze je ochránit i naplňovat zůstávají zaangažované takřka po celém světě. Když se navzdory počátečním nadějím amerického vedení rozpadne americko-sovětská spolupráce a vyostřené vztahy obou zemí začnou přerůstat ve studenoválečnou konfrontaci, Spojené státy své globální angažmá jen zintenzivňují. Tato práce zkoumá právě nejdůležitější aspekty tohoto přelomového vývoje americké zahraniční politiky v období od konce druhé světové války až do předvečera první berlínské krize, při čemž využívá analytického modelu neoklasického realismu. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola popisuje teoretické ukotvení práce a především rozebírá detaily perspektivy neoklasického realismu. Druhá kapitola poskytuje statický obraz poválečného mezinárodního systému, jeho základních parametrů i Spojených států jakožto hlavního sledovaného aktéra. Zbylé dvě kapitoly pak již mapují samotné klíčové aspekty vývoje americké zahraniční politiky ve vybraném období....
|
|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
Americká zahraniční politika a kolumbijský mírový proces
Svoboda, Ondřej ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce analyzuje americkou zahraniční politiku vzhledem ke Kolumbii v letech 2000- 2017. Základem této politiky je strategie nazvaná Plan Colombia, jejímž prvotním cílem bylo zamezit obchodu s drogami. Postupem času se ale Plan Colombia částečně přeměnil na program obnovy a budování státu. V této práci se ptám, zda americká zahraniční politika přispěla ke stabilizaci Kolumbie a vytvoření podmínek nezbytných pro zdárné vedení a ukončení mírového procesu s guerillou FARC. Tato práce je rozdělena do několika sekcí. Nejprve analyzuji situaci, v jaké se Kolumbie nacházela na přelomu tisíciletí a vysvětluji motivaci kolumbijské i americké strany pro schválení Planu Colombia. Dále uvádím historické souvislosti a události nutné pro pochopení toho, jak se situace v Kolumbii měnila. V další části se věnuji podrobnějšímu rozboru programů podpořených v rámci Planu Colombia a také politickým a ekonomickým trendům v Kolumbii. K tomuto účelu používám průzkumů veřejného mínění Latinobarómetro a indexu Fragile State Index. V závěru práce vysvětluji, proč je Plan Colombia úspěšnou politikou a zároveň, proč byl úspěch v Kolumbii vůbec možný.
|
|
|
Zahraniční politika USA vůči vybraným zemím blízkovýchodního regionu v období administrativy G. W. Bushe a B. Obamy
Krempaská, Michaela ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá zahraniční politikou George W. Bushe a Baracka Obamy vůči vybraným zemím tzv. širšího Blízkého východu. Cílem mé práce bylo zjistit, zda byla zahraniční politika George W. Bushe a Baracka Obamy ovlivněna rozdílnými teoretickými proudy (neokonzervatismem a liberalismem) a zda tito již bývalí prezidenti USA zvolili rozdílný nebo podobný přístup k Afghánistánu, Iráku a Iránu. V první kapitole charakterizuji neokonzervatismus a liberalismus a zabývám se blíže jednotlivými principy těchto teoretických proudů (v dalších kapitolách sleduji, zda se tyto principy promítaly i do reálně prováděné Bushovy a Obamovy zahraniční politiky vůči vybraným zemím blízkovýchodního regionu). V poslední kapitole porovnávám Bushovu a Obamovu zahraniční politiku vůči Afghánistánu, Iráku a Íránu.
|
|
|
Kambodža po roce 1979 a aplikace Reaganovy doktríny
Haniková, Zuzana ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem v Kambodži po roce 1979 a Reaganovou doktrínou, která v 80. letech byla aplikována i na Kambodžu. Vietnamská invaze nejenom ukončila krutou vládu Rudých Khmerů, ale také ovlivnila další vývoj na více než desetiletí. Země byla ovládána Vietnamem, který byl významným spojencem Sovětského svazu. Pro Spojené státy bylo nepřijatelné, aby se sovětský vliv dále rozšiřoval a v rámci Reaganovy doktríny se rozhodly podporovat antikomunistické skupiny v zemích třetího světa. Práce analyzuje americkou podporu nekomunistickému hnutí v Kambodži a zabývá se otázkou, jaké důvody vedly USA k jejich podpoře a jaký vliv měly na mírové uspořádání a odchod vietnamských jednotek ze země. Na základě sledování rozhodování USA, mezinárodních jednání a i vnitropolitického vývoje v Kambodži práce dochází k závěru, že motivem pro zapojení byl strach z rostoucího sovětského vliv, ale role Spojených států byla omezená a po dobu vlády prezidenta Reagana velmi pasivní. To bylo způsobeno například malým zájmem o situaci v Kambodži a obavami z výsledku v případě přímého konfliktu po negativní zkušenosti z Vietnamu. Také se šířily zprávy, že z asistence čerpají prostředky i Rudí Khmerové, kteří byli nejsilnější resistenční skupinou, ale jedním z cílů Washingtonu bylo zabránit jejich návratu k moci....
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
American Foreign Policy and the Arab Uprisings in Egypt, Libya, and Syria
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Diplomová práce Americká zahraniční politika a povstání v Egyptě, Libyi a Sýrii se zabývá primárně konfliktem mezi podporou demokratizačních tendencí a strategickými a bezpečnostními zájmy v zahraniční politice Spojených států ve vztahu k revolucím, které na počátku roku 2011 vypukly v Egyptě, Libyi a Sýrii. Dále se práce zabývá tím jaké postupy a nástroje pro podporu demokratizace nebo strategických zájmů Spojené státy zvolily a jakým způsobem svůj postoj veřejně prezentovaly. Práce je rozdělena na tři hlavní části, přičemž první z nich se zabývá obecným vymezením podpory demokratizace v rámci americké zahraniční politiky a jejího konfliktu s ochranou důležitých amerických zájmů. Druhá a rozsahově nejdelší část se zabývá průběhem povstání v jednotlivých státech s důrazem na postup zahraniční politiky Spojených států. Třetí kapitola pak na základě dvou předchozích vyjmenovává a vysvětluje základní systémové znaky přístupu administrativy Baracka Obamy ke zmíněným povstáním a hledá faktory, které toto jednání zásadním způsobem ovlivnily. Práce byla zpracována s použitím převážně novinových článků a expertních komentářů, neboť vzhledem k aktuálnosti tématu není tato problematika ještě zcela zpracována v rámci odborných publikací. Dále byly použity americké oficiální vládní zdroje, analýzy a projevy...
|
|
|
Porovnání zahraniční politiky USA vůči Izraeli: Od George W. Bushe k Baracku Obamovi
Jandus, Lukáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním přístupu George W. Bushe a Barracka Obamy k Izraeli. Porovnání provádí ve dvou klíčových aspektech americko-izraelských vztahů, kterými je izraelsko-palestinský mírový proces a americká ekonomická a vojenská podpora Izraele. Práce zkoumá rozdíly v koncepci zahraniční politiky obou prezidentů vůči Izraeli, se zaměřením na vztah George W. Bushe a Barracka Obamy s jejich Izraelskými protějšky, Arielem Sharonem a Benjaminem Netanjahu. Zahraniční politika vůči Izraeli je pak zasazena do širšího rámce politiky na Blízkém východě. Izraelsko-palestinský konflikt je neoddělitelnou součástí zahraniční politiky USA vůči Izraeli a práce je tomu uzpůsobena. Práce je zaměřena první prezidentské období Barracka Obamy a celé období George W. Bushe, avšak s důrazem právě na první období, které bylo pro americko-izraelské vztahy významnější.
|
|
|
Post-conflict reconstruction in Afghanistan from the perspective of Regional Security Complex Theory
Zahálková, Iva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu překážek regionálnímu přístupu k Afghánistánu, a to prostřednictvím teorie Regionálních bezpečnostních komplexů. Zaměřím se na studium bezpečnostních dynamik uvnitř a mezi třemi bezpečnostními komplexy obklopujících Afghánistán, aby bylo patrné, jak tyto dynamiky ovlivňují jejich interakce s Afghánistánem. Výhledu na regionální spolupráci v Afghanistánu brání bezpečnostní dynamiky uvnitř těchto komplexů, kde jsou převážně tradiční politicko- vojenské hrozby vnímány státy komplexu jako více ohrožující než převážně transnacionální hrozby vycházející z nestabilního Afghánistánu. Obzvláště Indicko-Pákistánká rivalita a do menší míry Saudskoarabsko-Íránská rivalita představují hlavní překážky kooperace, neboť je tato rivalita reflektována i v jejich působení v Afghánistánu. Na druhé straně, slabé státy Střední Asie jsou spojeny s Afghánskými bezpečnostními dynamikami především prostřednictvím transnacionálních hrozeb a etnické příbuznosti, ale jsou obecně příliš slabé, aby mohly rozšířit tyto bezpečnostní dynamiky mimo jejich vlastní komplex. Práce se také pokouší analyzovat možnost externí transformace Afghánistánu ve smyslu jeho inkluze do komplexu Jižní Asie. Tato domněnka může také sloužit pro budoucí hlubší analýzu, především v měnícím se kontextu stahujících se...
|
|
|
Špionážní aktivity berlínské CIA a jejich vliv na mezinárodní postavení USA mezi léty 1945-1961
Motyčková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Studená válka eskalovala během éry jaderných zbraní, jejichž použití by znamenalo válku totální s nejistým výsledkem pro všechny zúčastněné. Ke slovu tak během druhé poloviny 20. století přišly nové nekonvenční zbraně. Jednou z nich byly informace. Ty se staly nezbytně důležitým artiklem, za který soupeřící země neváhaly utratit stovky miliónů dolarů. S potřebou získat citlivé informace, které by se daly použít proti nepříteli, se rozrůstal počet tajných služeb, špiónů i výzvědných operací. Tajné služby vyvíjely nové techniky špionáže a obsazovaly strategická místa, která špehování konkurentů usnadňovala. Jedním z těchto strategických míst se během studené války stal i Berlín. Berlín byl Protokolem o zónách z roku 1944 rozdělen do čtyř sektorů, které byly spravovány vždy jedním ze Spojenců. Na celém území města pak fungoval společný okupační režim. Velice záhy se tak Berlín proměnil v město s hustou sítí tajných služeb. Zejména americké a sovětské tajné služby se zde střetávaly na denním pořádku. Přestože dnes Spojené státy disponují patrně nejefektivnější sítí tajných služeb na světě, v počátcích jejich působení na špionážní scéně v Berlíně byly výkonnostně daleko za Sověty. Tato bakalářská práce se věnuje problematice fungování CIA a její Berlin Operations Base. Cílem práce je zanalyzovat, zda a...
|
host ::
RSS.