|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Martináková, Petra ; Vágner, Silvestr (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽÍ Květná zahrada, která byla roku 1998 společně se zámkem a Podzámecku zahradou zapsána na listinu národního kulturního dědictví UNESCO vznikla ve 2.pol. 17.stol. Má dvě hlavní části, Květnici a Štěpnici. Hlavní vstup byl původně z kolonády a byl orientován na hlavní kompoziční ose. Dnes je tento vstup využívan jen vyjímečně, a hlavní vstup byl přesunut do prostoru čestného dvora. Předpolí zahrady tvoří tři části – Holandská a pomerančová zahrada na severu, prostor čestného dvora a jižní část, kde byla v minulosti bažantice, králičí kopeček a ptačí voliéra. Práce řeší funkční využití jednotlivých částí předpolí, jejich vzájemné propojení a návaznost na barokní zahradu. V prostoru Holandské a pomerančové zahrady je navržena restaurace, která tvoří dominantní prvek prostoru. Dále jsou zde navrženy výstavní prostory a edukační centrum, které se mají co nejvíce stát součástí zahrady. Vstupní objekt je rekonstruován tak, aby nabídl základní služby návštěvníkovi. V jižní části předpolí, v prostoru bývalé bažantice, je situováno zahradnické centrum. Celé předpolí uzavírá rekonstruovaná barokní voliéra. V místě mezi volierou a zahradním centrem je prostor pro volnočasové aktivity. Celým předpolím jako spojující prvek prochází komunikační koridor. Začíná na jihu u ptačí voliéry a končí vyhlídkovou restaurací na severu.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Pyszko, Marek ; Bajger, Oldřich (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Dům je situován na nárožním pozemku na prvém břehu řeky Bečvy, naproti historického centra města Přerova. Nepřímo sousedí s významnou funkcionalistickou stavbou Přerovské sokolovny, a také s ochranným pásmem památkové zˇony. Dům je koncipován tak, aby co nejlépe využíval jižní fasádu, tí nabídl jeho obyvatelům velkorysý výhled na řeku a zámek za ní.
|
|
| |
|
|
Mezera v Brně
Bartoňková, Markéta ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Nezastavěná proluka přímo vybízí k jejímu vyplnění, uzavření bloku. Vzhledem k charakteru území, bude nově vzniklá stavba plnit funkci bydlení. Poskytne nové byty a jedinečnou atmosféru svým novým obyvatelům. Stejně jako je osobitá ulice, tak se i navrhovaný dům bude řídit touto myšlenkou. Nestane se narušitelem, či vetřelcem. Stane se novou osobností s respektem ke starším a s čistou romantickou duší uvnitř.
|
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR – ZNOJMO – NÁBŘEŽÍ ŘEKY DYJE
Moggert, Monika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Téma mé práce je diskutabilní pro města situovaná v blízkosti řek. Nábřeží jsou pěkným veřejným městským prostorem, který ve většině případů bohužel není tvořen pro lidi. Před počátkem celé této práce jsem se zabývala otázkou, která část města Znojma je opomenutá či přehlížená. Ano, město má dost zajímavých míst, které by zasloužily také novou tvář. Ve většině případů se jedná o brownfieldy. Na tyto problematické lokality však bylo zpracováno nespočet řešení. Proto jsem se chtěla vydat trochu jinou cestou a zkusit obnovit a zlepšit veřejný prostor v návaznosti na řeku Dyji. Pro své zadání jsem si vybrala lokalitu, která je spojnicí mezi velice významnými objekty, hradem a Louckým klášterem, i když spíše než s hradem, řeším návaznost s centrem volnočasových aktivit. Hrad je však v úzké souvislosti s tímto územím - přístupnost, výhledy na řeku ap. Dalším mým cílem je zlepšení napojení lokality na město, ať jeho centrální a nebo jižní část, a kraví horu. Tyto části by měly být zároveň vzájemně propojené.
|
|
|
Statické zajištění zámku
Kulla, Lukáš ; Bažant, Zdeněk (oponent) ; Strnad, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce bylo statické zajištění zámku v Miroslavských Knínicích. Bylo nutné zámek prozkoumat z několika ohledů a najít znaky porušení. Následně analyzovat a navrhnout vhodné zajištění jednotlivých částí. Rozdělit do etap výstavby a posoudit návrh zajištění z hlediska únosnosti materiálů. Na závěr vytvořit podrobnou dokumentaci v rozsahu vhodném pro provedení. Na základě inženýrsko-geologického a vizuálního průzkumu bylo navrženo vodorovné ztužení předpínacími lany ve třech úrovních. První úroveň “A” se skládá z uzavřeného okruhu předpjatých železobetonových pasů, doplněného o příčné a konstrukční předpjaté železobetonové pasy. Další úrovně “B,C” slouží k zajištění horní stavby a jsou navrženy metodou předpínacích lan vedených v náhradních kabelových kanálcích.
|
|
|
Úprava vodního toku ve správě Povodí Dyje
Janovská, Michaela ; Duchan, David (oponent) ; Uhmannová, Hana (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na posouzení kapacity stávajícího stavu řeky Oslavy v intravilánu města Oslavany. Posuzovaný úsek se nachází v blízkosti fotbalového hřiště a zámku, který byl po-staven v roce 1225 a v případě průchodu 100leté vody se nachází v záplavové oblasti. Posouzení kapacity koryta bylo provedeno pomocí 1D matematického programu HEC- RAS, ve kterém na základě zaměřených příčných profilů a obchůzky v terénu, byl vytvořen model toku a provedeno posouzení pro jednotlivé N-leté průtoky. Na základě výsledků z programu HEC- RAS byl proveden ideový návrh protipovodňového opatření v zájmové lokalitě.
|
|
|
Centrum trvale udržitelného rozvoje
Dvořák, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Moravská Ostrava v sobě nenese feudální dědictví. Je to město kde se téměř úplně vytratila stopa po jeho středověké síti, převažuje bloková struktura devatenáctého století, počátku dvacátého a nestruktura druhé poloviny dvacátého století. V rastru Moravské Ostravy vzniklém na uliční síti devatenáctého století nevznikaly feudální sídla, letohrádky, nebo zahrady. Město bylo stavěno na předpokladu racionálního využívání prostoru zástavbou. Nebylo místa na mezery. Mým konceptem je dát tomuto městu komfort smysluplně nezastavěného prostoru. Vynechat v jeho struktuře místo, které bude výjimečné oproti okolní blokové zástavbě. Podobně jako historické paláce ve starých městech mají nádvoří a zahrady vkládám na Náměstí Edvarda Beneše Centrum trvale udržitelného rozvoje v solitérní budově paláce s nádvořím a zadním hradem. Brno má Biskupský dvůr, Praha Valdštejnský palác a mnoho dalších, Vídeň Hofburg. Ostrava bude mít centrum trvale udržitelného rozvoje na Náměstí Edvarda Beneše. Místo vynechané ve stejnorodé blokové zástavbě má podle mne větší hodnotu než zástavba rovnocennými bloky. Poslední hmatatelná historická podoba místa zde přetrvávala do roku 1945, kdy byl na náměstí Německý dům se zahradou, restaurací a altánem a vzadu historická zástavba v mezích bloku. Po Německém domě zůstala stopa ve formě stromů jeho zahrady, která je vodítkem mého konceptu.
|
|
|
Smečno a umění pozdní gotiky ve službách Martiniců.
Havránek, Pavel Jaroslav ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bakalářská práce bude mapovat fond pozdní gotiky z období 1460-1540, tvořený díly spojenými s rezidenčním městem Martiniců, Smečnem. Fond zahrnuje například: zámeckou kapli sv. Anny a její vybavení, Oltář z Ledců, Smečenskou madonu a další. Záměrem je jádro práce založit na průzkumu archivních pramenů a stylovém rozboru uměleckých děl. Dále bude prostor věnován průzkumu dalších osudů děl před i po roce 1918, ve kterém bylo přetrženo působení rodu Martiniců, respektive od r. 1792 Clam-Martiniců, v Čechách, a tedy i na Smečně. Vlivem dějinných událostí se některá díla ze Smečna dostala do jiných míst a různých institucí jako jsou Národní muzeum a Národní galerie v Praze, čímž bylo jejich spojení se Smečnem často přetrženo. Jednotlivá díla se pokusím spojit s konkrétními prostory na Smečně, kostelem Nejsvětější Trojice, zámeckou kaplí sv. Anny a také s objednavatelskou činností rodu Martiniců. Klíčová slova: Smečno, Pozdní gotika, sochařství, řezbářství, Martinicové, Clam-Martinicové, Mistr Doksanské archy
|
|
|
Modelování Maříže: K formování současných lokálních identit ve vybrané pohraniční vesnici
Chmelař, Hugo ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá konstruováním místních identit v pohraniční vesnici Maříž. Výzkum byl prováděn formou polostrukturovaných a biografických rozhovorů a z nich získaná data byla prozkoumána narativní analýzou. Osloveni byli především narátoři z řad trvalých rezidentů vesnice, ale i širší okolí příležitostných rezidentů, kteří mají buď hlubší vazby na místo, nebo se angažují v životě vesnice. Rozhovory byly kromě momentálního stavu a pohledu do budoucna směřovány silně na minulost regionu, ať už na vyhnání původních německých obyvatel nebo na realitu minulého režimu, kdy byla Maříž uzavřena za plotem státní hranice. V naracích byl zkoumán vztah a interpretace těchto klíčových formativních událostí místa. Zvláštní fokus byl také kladen na fyzické otisky dějinných turbulencí v místní krajině, kde byly hlavním tématem státní hranice a Mařížský zámek jako místa paměti. Výsledkem analýzy bylo shledání, že si místo za posledních třicet let svého vývoje vytvořilo určité identitární jádro, které silně pracuje s identifikací s místem, a i když svou formou neutváří klasické vesnické společenství, má potenciál pro budoucí kontinuitu. Zároveň byly pomocí analýzy identifikovány narátory vnímané hrozby, jako jsou chalupáři nebo turismus, ale zároveň i příležitosti, jakými je intenzivní kulturní život nebo opět ambivalentní...
|
host ::
RSS.