|
|
Rozvíjení rytmického cítění u dětí v mateřské škole
RÁBOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá rozvojem rytmického cítění u dětí v mateřské škole. Zaměřuje se na hudební výchovu, kde je popsána tvořivost dítěte až po přípravy pedagoga a vhodná motivace k hudebním činnostem. Dále se pak zaměřuje na vývoj předškolního dítěte a hudební výrazové prostředky. Ve své práci navrhuji aktivity pro rozvoj rytmického cítění dítěte. Jako prostředek k návrhům jsem zvolila hru, která je velice důležitou součástí předškolního života. Rytmus je zároveň jedním z hlavních hudebních prvků, který doprovází nejen hudební svět, ale také člověka a svět biologický od samotných počátků. Návrhy konkrétních popsaných her v poslední kapitole práce se zabývají nejen rozvojem rytmického cítění, ale také kognitivních, psychomotorických a afektivních funkcí dítěte předškolního věku. Většina her je prováděna s pomocí Orffových hudebních nástrojů.
|
|
|
Využití příběhu podporujícího prosociální chování v mateřské škole.
VODIČKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na využití příběhu u dětí předškolního věku. Cílem práce je zjistit možnosti rozvoje prosociálního chování dětí předškolního věku prostřednictvím využití příběhu. Teoretická část se věnuje významu čtení a příběhu v předškolním vzdělávání, charakteristice dítěte předškolního věku s akcentem na oblast prosociálního chování ve vztahu k oblasti Já a ten druhý (RVP PV). V praktické části je využita dětská kniha vlastní produkce, která je evaluována učitelkami v mateřské škole. Evaluace je realizována pomocí rozhovorů. Výsledky budou zahrnuty do finální podoby dětské knihy.
|
|
|
Hry pro osobnostně sociální rozvoj
VŠETULOVÁ, Hana
Cílem bakalářské práce je vytvoření odborně podloženého programu pro osobnostně sociální rozvoj předškolních dětí založený především na pohybových hrách a činnostech. Práce je členěna do dvou částí. Teoretická část vymezuje pojetí prosociálního chování a možnosti rozvoje dítěte. Praktická část spočívá v tvorbě projektu zaměřeného na osobnostně sociální rozvoj dítěte pomocí psychomotorických her a činností, jeho ověření a reflexi.
|
|
|
Mobilní aplikace pro psychodiagnostiku předškolních dětí
Guryča, Ondřej ; Smíšek, Radovan (oponent) ; Škutková, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost psychodiagnostiky předškolních dětí pomocí aplikace v chytrém telefonu. V práci je pojednáno o principu psychodiagnostiky a jejím rozdílném přístupu u dětské psychodiagnostiky, dále jsou zde uvedeny používané psychodiagnostické testy. V další části je představena realizace aplikace pro operační systém Android s vybranými testy. Nakonec je vysvětlen způsob vyhodnocení dat a doporučení používání aplikace.
|
|
|
Vývoj osobnosti u dětí předškolního a školního věku z pohledu analytické psychologie
Franzová, Martina ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Práce se zabývá vývojem osobnosti u dětí předškolního a školního věku, na který je nahlíženo z perspektivy analytické psychologie C. G. Junga a jeho následovníků. V literárně- přehledové části se věnuje nejprve vymezení pojmu osobnost a uvedení vybraných teorií podle jiných psychologických směrů. Dále seznamuje s Jungovým pohledem na dětskou psychologii a uvedena je i Neumannova teorie vývoje vědomí a Fordhamův náhled na problematiku. Největší pozornost je věnována symbolické tvorbě dětí, jejich imaginaci a tomu, jaký mají vliv na utváření jejich osobnosti. Výstupem práce je návrh výzkumu vývoje dětské osobnosti pohledem analytické psychologie, ve kterém se pracuje s analýzou dat získaných ze dvou projektivních metod, Scénotestu a Testu pohádek. Klíčová slova: Analytická psychologie, Vývoj osobnosti, Předškolní věk, Školní věk, Test pohádek, Scénotest
|
|
| |
|
|
Způsoby zjišťování kognitivních deficitů u dětí předškolního věku
Hronová, Veronika ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsoby zjišťování kognitivních deficitů u předškolních dětí. Teoretická část bakalářské práce je nejprve zaměřena poznatky ohledně kognitivní úrovně u dětí v předškolním věku. Následně jsou popsány kognitivní deficity, jež se v tomto věku mohou projevovat. Největší pozornost je věnována diagnostickým nástrojům, které se v České republice využívají k vyšetření předškolních dětí. V práci jsou zmíněny jak klasické standardizované metody, tak metody dynamického vyšetření. Na závěr teoretické části jsou tyto dvě metody srovnány. Empirická část obsahuje návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit přínos nově standardizovaného testu dynamického vyšetření ACFS z dlouhodobého hlediska. Klíčová slova: diagnostické metody, kognitivní deficity, předškolní děti, dynamické vyšetření
|
|
|
Potravinové alergie u předškolních dětí
Tomíšková, Markéta ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
1 Potravinové alergie u dětí jsou časté (postihují až 8 % dětí) a jejich prevalence v posledních dvou až třech dekádách roste. Základním opatřením k dlouhodobému managementu potravinové alergie je eliminační dieta, tedy vynechání příslušného alergenu ze stravy. Eliminační dieta může narušovat a ohrožovat zdravý růst a vývoj dítěte. Proto je důležité, aby eliminační diety se závažným dopadem do jídelníčku pacienta byly opřeny o lékařsky potvrzenou diagnózu potravinové alergie. Předškolní děti se přitom významnou měrou stravují mimo domov - 60 % jejich jídelníčku zajišťuje mateřská škola. Cílem práce je poskytnout rodičům dětí s domnělou či skutečnou potravinovou alergií praktická doporučení ohledně jejich výživy formou edukačního materiálu, a to s využitím nejnovějších teoretických poznatků, s důrazem na eliminaci potravin pouze na základě prokázané potravinové alergie a na pomoc rodičům v otázce stravování alergického dítěte v mateřské škole. Hlavní výstup práce tvoří edukační materiál v příloze č. 2 práce. Edukační materiál pomůže zvýšit u rodičů povědomí o potravinové alergii a potřebě jejího potvrzení diagnózou alergologa, zvláště v případech rizika závažných reakcí a vážných dopadů do stravy. Stejně tak by měl zvýšit povědomí o možnosti a vhodnosti nutričního poradenství v případě významných dopadů...
|
|
|
Média jako možný zdroj ohrožení dítěte předškolního věku očima jejich rodičů.
Brázdová Vančurová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma negativních vlivů médií působících na děti předškolního věku. Počáteční část práce se věnuje na vysvětlení pojmu médium, jeho typologii a funkcím. Dále se práce zaměřuje na důležitost mediální a digitální gramotnosti a její zasazení do vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání. Součástí práce je také popsání vývojových specifik dětí předškolního věku a popis negativních vlivů médií. Poslední kapitola teoretické části se věnuje výchovným stylům v rodině a jejich využití pro mediální výchovu. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem rodiče předškolních dětí vnímají sledování médií a zda si uvědomují možné negativní vlivy, které mohou na děti prostřednictvím médií působit. Výzkumné šetření bylo založeno na kvantitativní metodě a pro sběr dat byla využita forma nestandardizovaného dotazníku. Šetření se zúčastnilo 166 respondentů a na základě analýzy dat proběhla interpretace výsledků. Výsledky ukazují, že rodiče předškolních dětí si uvědomují negativní vlivy médií a mají zájem o obsah, který děti v médiích konzumují. Pro regulaci sledování médií využívají pravidla a nastavení rodičovské kontroly. KLÍČOVÁ SLOVA média, vliv médií, dítě předškolního věku, mediální gramotnost, rodiče
|
|
|
Přínos Tréninku jazykových schopností dle Elkonina pro jazykové schopnosti dětí
Šišková, Dorota ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Málková, Gabriela (oponent)
Fonematické povědomí je považováno za jeden z důležitých prediktorů budoucí úspěšnosti čtení a psaní, kterým se budeme v diplomové práci zabývat. V teoretické části vymezujeme základní pojmy, věnujeme se predikorům čtení a psaní a fonologickému deficitu ve vývoji dítěte. Výzkumná část je pojata jako kvaziexperiment, ve kterém sledujeme dopad Tréninku jazykových schopností podle D. B. Elkonina na jazykové schopnosti dětí předškolního věku. Naším cílem diplomové práce je zhodnotit účinek české adaptace intervenčního programu u dětí a zachytit změny v důsledku implementace tohoto intervenčního programu. Výzkumný vzorek tvoří experimentální skupina a skupina kontrolní. Před a po absolvování intervence byla u dětí testována a měřena úroveň fonematického povědomí (konkrétně test izolace první, poslední hlásky, syntézy hlásky). Děti z experimentální skupiny byly meřeny i testem na opakování vět. Výsledky výzkumného šetření prokázaly pozitivní vliv předmětné intervence v oblasti jazykového vývoje dětí. Děti, které byly před tréninkem v oblasti svého jazykového vývoje slabé, po tréninku vykazovaly signifikantně lepší výsledky v testu opakování vět, své deficity fonematického povědomí po tréninku vyrovnaly a výkony se vyrovnaly normě. V úlohách hodnocích izolaci poslední hlásky a syntézy hlásky vykazovaly...
|
host ::
RSS.