|
|
Dánsko mezi NATO a EU: Proměny dánského atlantismu
Zahrádková, Martina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje změně přístupu Dánska k EU a NATO v kontextu jeho bezpečnostní a obranné politiky po konci studené války. Dánsko bylo jedním ze zakládajících členů NATO v roce 1949. I přes to, že se nejedná o neutrální stát, rozhodlo se po nezdařeném referendu v roce 1992, ve kterém dánští občané odmítli Maastrichtskou smlouvu, pro výjimku ze Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Dánsko pak usilovalo o bližší vztah s USA a podporovalo americké zahraniční operace v rámci NATO, které byly ostatními evropskými členy často považovány za kontroverzní. Tento přístup postavil Dánsko do pozice atlantisty a opatrného člena EU, který se stavěl proti další integraci. V roce 2022 se Dánsko nicméně rozhodlo zrušit bezpečnostní opt-out a účastnit se SBOP. Tato práce sleduje bezpečnostní a obrannou strategii Dánska po konci studené války. Práce za použití teorie rolí jako teoretického rámce zkoumá vnější a vnitřní faktory, které vedly k rozhodnutí výjimku zrušit. Práce rovněž analyzuje, zda Dánsko během sledovaného časového období změnilo svou roli v EU a NATO a jaký byl rozsah této změny.
|
|
|
Normativní moc jako základ EU peacebuildingu: Šíření normativní moci EU na západním Balkáně
Petrlová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl propojit teorii normativní moci s působením Evropské unie v oblasti západního Balkánu. Teoretický koncept normativní moci je založený na vnímání EU jako normativního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých norem, hodnot a principů působit jako významný civilní aktér v mezinárodních vztazích a obzvláště v konfliktním managementu. Teoretická část práce se proto zaměřuje na koncept normativní moci EU (NPE) tak, jak jej prezentoval Ian Manners, a jak se její normativní charakter odráží ve společné bezpečnostní a obranné politice. Následně dochází k rozboru toho, jakým způsobem je NPE ve vybraných zemích západního Balkánu šířena, a to prostřednictvím čtyř vybraných Mannersových mechanismů, které současně tvoří operacionalizaci diplomové práce. Cílem tohoto textu je tedy přispět nejen k dalšímu rozšíření debaty o roli EU v mezinárodním systému, ale současně zjistit jakým způsobem jsou její normy a hodnoty přenášeny ve vybraných zemích jejího blízkého sousedství - Bosně a Hercegovině, Makedonii a Kosovu. To vše s ohledem např. na demokracii, lidská a menšinová práva, mírové řešení sporů, dobré vládnutí, tj. základní hodnoty EU. Operacionalizace umožnila zjistit, že ačkoli se EU ve svých postojích snaží jednat na normativní bázi, jsou v jejích aktivitách reflektovány...
|
|
|
NATO Transformation and the Capability Gap
Ruml, Ken ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je makro-komparativní případovou studií, která pojednává o problematice dlouhodobé neochoty většiny členských států poskytnout Severoatlantické alianci nezbytné vojenské schopnosti. Propastný rozdíl mezi deklarovanou ambicí Aliance a jejími schopnostmi existuje minimálně od Kosovské krize z roku 1999. Pouhé dva roky uplynuly od přijetí nové strategické koncepce, která potvrdila roli NATO jako aktéra řešení konfliktů, ale hodnocení nedávné operace v Libyi naznačují, že nerovnováha mezi ambicemi a schopnostmi přetrvává, a to navzdory četným iniciativám majícím za cíl zlepšení vojenských schopností jednotlivých členských států. Otázka proto zní, jaké faktory nejvýznamněji ovlivňují chování států v rámci organizace a jakým způsobem lze státy motivovat k lepším výkonům. Na problematiku je nahlíženo z pohledu neorealismu, který klade důraz na strukturální vlivy, a konstruktivismu, který zase upřednostňuje vlivy vnitřní, zejména státní identitu. Výsledky analýzy metodou mlhavé množiny naznačují, že nejschůdnější cestou, jak nastolit rovnováhu mezi ambicemi a schopnostmi NATO, je harmonizovat iniciativy NATO a EU v oblasti obrany a pokusit se o vojenskou integraci.
|
|
|
Vývoj společné bezpečnostní politiky EU po roce 2014
Kříž, Zdeněk ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na vývoj společné bezpečnostní politiky EU v letech 2014- 2019. Jejím cílem je přispět k hlubšímu porozumění rapidního progresu Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v posledních letech a dále k vysvětlení jejich současného fungování. Toho se práce snaží docílit prostřednictvím tří dominantních proudů teorie nového institucionalismu (historický, racionalistický a sociologický), které se již prokázaly jako teorie schopné objasnit evropský integrační proces. Práce zkoumá proces bezpečnostní integrace a její posilování skrze vytváření nových nástrojů a strategií v bezpečnostně-politické dimenzi, přičemž se pomocí každé teoretické varianty soustředí na rozdílné otázky a jinou část reality, čímž dochází ke komplexním vysvětlením. Základní výzkumná otázka, která práci řídí, je stanovena následovně: Jak můžeme vysvětlit bezprecedentní rozvoj společné bezpečnostní politiky EU pomocí dominantních proudů teorie nového institucionalismu v období 2014-2019? Z metodologického hlediska se jedná o jednopřípadovou kvalitativní studii.
|
|
|
European Strategic Autonomy - chances and challenges for Europe
Cemus, Victor Peter Corrado ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The thesis explores the use of the term European Strategic Autonomy in the Common Security and Defence Policy (CFSP) of the European Union. The security environment around Europe has become increasingly unstable in the last 15 years. The EU Commission has tried to take account of the deteriorating geopolitical landscape by publishing an EU Global Strategy document in 2016 to share its vision for a stronger Europe. The document calls for strategic autonomy without properly defining it. Since then, many policy papers have captured the term and used it as a popular buzzword. Because it has not been properly defined on the political level, European Strategy Autonomy (ESA) was subject to speculations and national interpretations which did not help to advance the debate. Based on an extensive literature review the paper provides a comprehensive understanding by giving an historic overview and presenting different configurations of ESA in the contemporary context. A comparative case study, including France, Germany, and the Czech Republic has been conducted to assess their interpretation of the notion. The result of the case studies showed inherently different perceptions underlaid by different motivations and identifies the political layer to be the biggest challenge for moving forward with the topic....
|
|
|
Redefinice bezpečnostní politiky Švédska na přelomu tisíciletí
Malina, Václav ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce potvrzuje hypotézu, že specifická švédská bezpečnostní politika vojenské nezúčastněnosti, přeformulovaná z politiky neutrality po skončení studené války, byla slučitelná se zapojením Švédska do evropských integračních struktur v letech 1990 až 2009. Slučitelnost je posuzována na základě definice vojenské nezúčastněnosti vycházející z obecné podmínky neúčasti ve vojenských aliancích, jinými slovy absence vzájemných bezpečnostních záruk, a dále ze dvou specifických švédských podmínek, nezávislé zahraniční politiky a odporu ke společné obraně. Pokud jde o nezávislou zahraniční politiku, SZBP EU zachovala jednomyslná rozhodnutí o základních liniích, a nenarušila tak nezávislost Švédska v této oblasti. Co se týče odporu ke společné obraně, SBOP nevedla k vzájemným bezpečnostním zárukám ani k jednotné armádě. Ještě méně se tak stalo u programu NATO Partnerství pro mír. Deklarace solidarity a Lisabonská smlouva představovaly hrozbu pro švédskou vojenskou nezúčastněnost, ale Švédsko trvalo na tom, že země o vojenské pomoci ostatním zemím rozhoduje sama. Severská a seversko-baltská obranná spolupráce neohrozila specifickou politiku Švédska. Naopak, tato spolupráce ukázala, že funkční přístup k bezpečnostní politice, který severské země uplatňují, je způsobem, jak mohou být vojensky nezúčastněné...
|
|
|
EU's Imperialism: Contemporary CSDP Missions
Šmardová, Martina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na současné mise Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie z pohledu kritické literatury zabývající se imperialismem, state-buildingem a capacity- buildingem. State-building a capacity-building se postupně stal dominantním přístupem vůči slabým a selhávajícím státům, který je v kritické literatuře, mj. z Davida Chandlera, z něhož bude práce vychází, spojován s uplatňováním moci a vlivu. Práce prostřednictvím analýzy intervenčních praktik ve zvolených případech tuto Chandlerovu tezi rozpracuje.
|
|
|
Přístup Německa a Velké Británie ke Společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie
Marešová, Tereza ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je porovnání přístupů Německa a Velké Británie ke Společné bezpečnostní a obranné politice EU (CSDP), k vojenské misi EU EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a k policejní misi EU EUPOL Afghánistan. Práce dále definuje vliv NATO na přístup obou států k CSDP a analyzuje nejdůležitější body ve vývoji této politiky s důrazem na její vztah s NATO a s ohledem na vliv působení obou států. Práce dále analyzuje na základě několika teoretických konceptů národní strategické kultury Německa a Velké Británie a soustředí se na působení obou států ve vojenské misi EUFOR Althea a v policejní misi EUPOL Afghánistan. Práce aplikuje národní strategické kultury obou států na vojenskou operaci EU v Bosně a Hercegovině a na civilní operaci v Afghánistánu. Na základě rozboru britské strategické kultury dochází autorka k závěru, že přítup Velké Británie k CSDP je velmi ovlivněn jejím členstvím v NATO, a že Velká Británie působením v CSDP nechce ohrozit pozici NATO. Německo naopak nevnímá CSDP v rámci konfliktu s NATO, ale tradičně NATO vidí jako nástroj pro velké vojenské operace. Autorka dále dochází k závěru, že koncept civilní mocnosti je u Německa již částečně překonán.
|
|
|
Normativní moc jako základ EU peacebuildingu: Šíření normativní moci EU na západním Balkáně
Petrlová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl propojit teorii normativní moci s působením Evropské unie v oblasti západního Balkánu. Teoretický koncept normativní moci je založený na vnímání EU jako normativního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých norem, hodnot a principů působit jako významný civilní aktér v mezinárodních vztazích a obzvláště v konfliktním managementu. Teoretická část práce se proto zaměřuje na koncept normativní moci EU (NPE) tak, jak jej prezentoval Ian Manners, a jak se její normativní charakter odráží ve společné bezpečnostní a obranné politice. Následně dochází k rozboru toho, jakým způsobem je NPE ve vybraných zemích západního Balkánu šířena, a to prostřednictvím čtyř vybraných Mannersových mechanismů, které současně tvoří operacionalizaci diplomové práce. Cílem tohoto textu je tedy přispět nejen k dalšímu rozšíření debaty o roli EU v mezinárodním systému, ale současně zjistit jakým způsobem jsou její normy a hodnoty přenášeny ve vybraných zemích jejího blízkého sousedství - Bosně a Hercegovině, Makedonii a Kosovu. To vše s ohledem např. na demokracii, lidská a menšinová práva, mírové řešení sporů, dobré vládnutí, tj. základní hodnoty EU. Operacionalizace umožnila zjistit, že ačkoli se EU ve svých postojích snaží jednat na normativní bázi, jsou v jejích aktivitách reflektovány...
|
|
|
The structural shortcomings of the Common Security and Defence Policy of the European Union in the context of the libyan crisis
Molnárová, Karina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalárska práca Štrukturálne nedostatky Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky EU v kontexte líbyjskej krízy sa zaoberá Spoločnou bezpečnostnou a obrannou politikou Európskej únie a dlhodobo vytýkanými štrukturálnymi nedostatkami, ktoré podľa viacerých akademikov, politikov ale aj medzinárodných aktérov prispievajú k neefektívnosti SBOP v kritických situáciách. Práca sa snaží zanalyzovať tieto štrukturálne problémy a ukázať, ako sa prejavili na jar v roku 2011 pri líbyjskej kríze. Táto štrukturálna organizácia SBOP EU je v práci porovnávaná s NATO, ktoré v marci 2011 vyslalo vojenskú misiu do Líbye. Táto samotná misia avšak už nie je v práci analyzovaná. Zahrnutý je v práci aj priebeh jednaní a reakcie Európskej únie a NATO, kde sa takisto spomína aj krízový manažment obidvoch organizácii. Následne sa práca zameriava na dve hlavné dlhodobo kritizované oblasti SBOP, a to príliš komplikované štrukturálne zloženie a nedostatok právomocí pre jednotlivé orgány, a financovanie SBOP, ktoré je dlhodobo považované za nedostatočné. Na záver sa práca zameriava na vývoj Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky Európskej únie po líbyjskej kríze, na to, či sa nejako zmenila štruktúra tohto odvetvia a ako, ak vôbec, sa Európska únia vysporiadala s dôsledkami tejto situácie.
|
host ::
RSS.