|
|
NATO Transformation and the Capability Gap
Ruml, Ken ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je makro-komparativní případovou studií, která pojednává o problematice dlouhodobé neochoty většiny členských států poskytnout Severoatlantické alianci nezbytné vojenské schopnosti. Propastný rozdíl mezi deklarovanou ambicí Aliance a jejími schopnostmi existuje minimálně od Kosovské krize z roku 1999. Pouhé dva roky uplynuly od přijetí nové strategické koncepce, která potvrdila roli NATO jako aktéra řešení konfliktů, ale hodnocení nedávné operace v Libyi naznačují, že nerovnováha mezi ambicemi a schopnostmi přetrvává, a to navzdory četným iniciativám majícím za cíl zlepšení vojenských schopností jednotlivých členských států. Otázka proto zní, jaké faktory nejvýznamněji ovlivňují chování států v rámci organizace a jakým způsobem lze státy motivovat k lepším výkonům. Na problematiku je nahlíženo z pohledu neorealismu, který klade důraz na strukturální vlivy, a konstruktivismu, který zase upřednostňuje vlivy vnitřní, zejména státní identitu. Výsledky analýzy metodou mlhavé množiny naznačují, že nejschůdnější cestou, jak nastolit rovnováhu mezi ambicemi a schopnostmi NATO, je harmonizovat iniciativy NATO a EU v oblasti obrany a pokusit se o vojenskou integraci.
|
|
| |
|
|
NATO Transformation and the Capability Gap
Ruml, Ken ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je makro-komparativní případovou studií, která pojednává o problematice dlouhodobé neochoty většiny členských států poskytnout Severoatlantické alianci nezbytné vojenské schopnosti. Propastný rozdíl mezi deklarovanou ambicí Aliance a jejími schopnostmi existuje minimálně od Kosovské krize z roku 1999. Pouhé dva roky uplynuly od přijetí nové strategické koncepce, která potvrdila roli NATO jako aktéra řešení konfliktů, ale hodnocení nedávné operace v Libyi naznačují, že nerovnováha mezi ambicemi a schopnostmi přetrvává, a to navzdory četným iniciativám majícím za cíl zlepšení vojenských schopností jednotlivých členských států. Otázka proto zní, jaké faktory nejvýznamněji ovlivňují chování států v rámci organizace a jakým způsobem lze státy motivovat k lepším výkonům. Na problematiku je nahlíženo z pohledu neorealismu, který klade důraz na strukturální vlivy, a konstruktivismu, který zase upřednostňuje vlivy vnitřní, zejména státní identitu. Výsledky analýzy metodou mlhavé množiny naznačují, že nejschůdnější cestou, jak nastolit rovnováhu mezi ambicemi a schopnostmi NATO, je harmonizovat iniciativy NATO a EU v oblasti obrany a pokusit se o vojenskou integraci.
|
host ::
RSS.