Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Všichni kolem nich jsou nepřátelé" - Češi a Češky v izraelském dobrovolnickém programu Sar-El
Zelinka, Martin ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá izraelským dobrovolnickým programem Sar-El, který zahrnuje službu beze zbraně na izraelských vojenských základnách v uniformě izraelských obranných sil (IDF), a historickou subjektivitou jeho účastnic a účastníků. Autor pomocí metody orální historie rekonstruuje podobu dílčích aspektů programu a táže se po historické subjektivitě narátorek a narátorů z post-pozitivistické perspektivy. Věnuje se vnímání času a prostoru na základně, pracovním činnostem vykonávaným dobrovolníky, jejich vztahům s příslušníky IDF, gamifikaci služby nebo obrazům nepřítele. V části věnované historické subjektivitě autor analyzuje narace spojené s rodinnou historií, holokaustem, československou zbrojní pomocí Izraeli, německo-židovskými vztahy nebo literární a audiovizuální tvorbou. V závěru práce odpovídá diplomant na otázky týkající se subjektivní zkušenosti dobrovolníků a jejich vnímání programu.
Genderové rozdíly ve svědectvích z Osvětimi
Navrátilová, Kristýna ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá svědectvími z doby holokaustu. Jejím cílem bylo porovnat dvě vybraná svědectví přeživších, najít hlavní témata a porovnat tato svědectví i z hlediska genderu. Ke stanovení hlavních témat jsem použila 17 svědeckých výpovědí, které jsem přečetla. V první části práce se zabývám vývojem vnímání svědectví v čase, vztahem holokaustu a genderu a svědectvím jako žánrem. Ve druhé části analyzuji svědectví Elieho Wiesela a Edith Egerové. Hledala jsem společné rysy i rozdíly v prožívání věznění. Vybrala jsem událost, která hrdiny během dospívání v táboře zásadně ovlivnila a zabývala se i jejich vývojem před válkou a po válce. Jako zásadní pro jejich přežití se jeví přítomnost blízké osoby v táboře a poté jejich schopnost odmítnout vinu za to, co jim stalo. Oba aktéři také dokázali uplatnit zkušenosti z let věznění ve svém profesním životě po válce. Z hlediska genderu se svědectví Elieho Wiesela a Edith Egerové zásadně neliší, naopak jsou si velmi podobná. Gender tedy na přežití těchto svědků neměl zásadní vliv.
MILITANTNÍ CHUDOBA PRŮMĚRNOSTI a/nebo INTERSTICIÁLNÍ PROSTOR
Fojtík, Matej ; Jakšík, Petr (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Diplomová práca „MILITANTNÍ CHUDOBA PRŮMĚRNOSTI a/nebo INTERSTICIÁLNÍ PROSTOR” naväzuje na celofakultnú tému Vektor chudoby. Východzími boli pre mňa myšlienky nemeckého filozofa kórejského pôvodu Byung-Chul Hana, prezentovanými v knihe „Vyhořelá společnost”. V snahe nájsť v meste priestor, ktorý ešte nezasiahli homogenizačné tendencie, vydal som na do oblasti brnenského Cejlu a Trnitej. Túto oblasť posledné storočia formoval textilný priemysel a charakterizujú ju kultúrna a sociálna diverzita. Židovskému obyvateľstvu, ktoré bolo až do 2. svetovej vojny jednou z hlavných skupín tunajších obyvateľov, tu k duchovným potrebám slúžila Veľká synagóga. Vypálená bola v deň vyhlásenia Protektorátu a pozemok, kde stála je už 85 rokov naplnený prázdnom. Tento sa stáva východzím bodom pre môj architektonický návrh. V priestore, ktorý navrhujem sa snažím vysporiadať s ťarchou tohto miesta v kontexte myšlienok Zygmunda Baumana, ktorý o holokauste píše ako extrémnom vyústení modernistického myslenia. Miesto sa intersticiálnym priestorom, priestorom inakosti, ktorý zároveň odráža moje úvahy o stave súčasnej architektúry.
Schindlerova továrna
Duga, Libor ; Zajícová, Jaroslava (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie na jednom místě, místě se silným příběhem více než 1100 zachráněných lidských životů před holocaustem v Schindlerově továrně – pobočce koncentračního tábora Gross-Rosen.
Konverze bývalé textilní továrny v Brněnci
Handl, Dominik ; Mosler, Štěpán (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje konverzi zchátralého průmyslového objektu v obci Brněnec. Součástí areálu je Schindlerova továrna, kde stovky židů přežili holokaust. Bohatá a zajímavá historie otevírá dveře nezměrnému množství specifických funkcí, které můžou navrátit areálu určité uplatnění. Kritické je ovšem umísťovat novotvary do původní struktury a kontextu, tak abychom svojí činností naprosto nepohřbili „ducha místa“. Proto se nové objekty postupně objevují až s narůstající vzdáleností od původní Schindlerovy továrny. Dlouho se „skrývají“ za původní obvodovou zdí nejnovější části průmyslového objektu, která si drží výrazný profil po pilové střeše, která zde byla. Hlavním bodem diplomové práce je vytvoření muzea Holokaustu, které navazuje na historii a využívá okolí jako součást své expozice.
Konverze bývalé textilní továrny v Brněnci
Kotek, Petr ; Mosler, Štěpán (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Návrh diplomové práce se zabývá komplexem bývalé textilní továrny v Brněnci. Tento tovární areál má, vzhledem k událostem, které se zde staly, vysokou historickou hodnotu. Objekty původní textilní továrny je nutno zajistit a opravit, jelikož se v průběhu let kvůli nečinnosti majitelů upadly do neudržitelného stavu. Hlavní myšlenkou diplomové práce je vytvořit návrh propojující původní zástavbu s novotvary. V důsledku tak vznikne potřebné centrum Brněnce s novými funkcemi oslavujícími historii daného místa a zároveň přispívajícími k rozvoji obce a vytvoření nových pracovních příležitostí.
Modernita a holocaust
Cingeľ, Adam ; Kopec,, Jakub (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Diplomová práca s názvom Modernita a Holokaust sa zaoberá návrhom Dokumentačného centra Holokastu na Morave. Projektu predchádzala analytická časť vo forme preddiplomového projektu, ktorá skúmala mesto Brno v spojitosti s problematikou modernistického myslenia spoločnosti. Výsledkom tejto teoretickej práce bola okrem definovania schématu pojmu „Otherness“ aj mapa tzv. „druhého“ častokát odmietaného Brna. Diplomový projekt sa venuje predovšetkým prepojenosti Holokaustu a modernej spoločnosti. Na otázky tejto problematiky sa snažím nachádzať odpovede hlavne skrz architektúru a a myšlienky aplikujem práve na návrhu dokumentačného centra. Práca sa vďaka poznatkom z predošlých analýz dostáva k tematike regulovanosti a neregulovanosti priestorov, z ktorej vychádza práve koncept celého objektu. Objekt je tak rozdelený na dva funkčné celky. Spodná časť funguje ako neregulovaná živelná štruktúra, ktorá sa stáva životom stavby. Prepája jednotlivé funkcie a ponúka mnoho možností pohybu a členenia priestoru. Táto časť je tvorená oceľovou konštrukciou a pôsobí na rozdiel od časti druhej omnoho rozvoľnenejšie. Druhou časťou je hmota expozície, ktorá je vyzdvihnutá do najvyššej časti objektu. Táto časť je kontrolovaným a regulovaným priestorom. Pôsobí vďaka svojej masívnej hmote a fasáde z betónu veľmi ťažko a vytvára tak kontrast nie len v rovine prevádzky, ale aj v rovine vizuálnej. Tieto časti fungujú vo vzájomnom vzťahu a vytvárajú tak jeden celok, ktorým je spojenie výstavného priestoru expozície a doplňujúceho programu ako sú kaviareň, detské centrum, knižnica či reštaurácia.
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
Téma holocaustu zprostředkováno žákům mladšího školního věku na 1. stupni ZŠ prostřednictvím práce s knihou
Velčovská, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat vhodnou literaturu obsahující téma holocaustu a citlivé zprostředkování tématu žákům mladšího školního věku. Téma holocaustu je velmi náročné a vyžaduje zvláštní přístup, zejména pokud se jedná o mladší žáky. První kapitola teoretické části je proto zaměřena na charakteristiku dítěte mladšího školního věku, jeho kognitivní, emoční a hodnotový vývoj. Dále se teoretická část zaměřuje na charakteristiku literatury pro děti a mládež, její funkce a typické žánry. Dostává se také k vymezení tématu holocaustu v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a pojedná o tématu holocaustu v literatuře pro děti a mládež. V závěrečné kapitole teoretické části je nejprve definována čtenářská gramotnost a její rozvoj. V rámci rozvoje čtenářství je v kapitole charakterizován program Čtením a psaním ke kritickému myšlení a jsou zde popsány vybrané metody tohoto programu, které budou později využity ve výzkumné části diplomové práce. Praktická část je rozdělena do několika částí. První část je věnována metodologii akčního výzkumu. V další části je navržen pre-test, který zjišťuje úroveň povědomí o tématu holocaustu u žáků pátého ročníku. Následně jsou didakticky analyzovány vybrané knihy, obsahující téma holocaustu. Vybranými knihami jsou Dítě s hvězdičkou, Deník...
Terezínské deníky v projektové výuce
Jordánová, Helena ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím deníků z terezínského ghetta v projektové výuce. Jejich využití má být umožněno prostřednictvím série pracovních listů určených pro projektové vyučování. Přínos a úspěšnost vytvořených listů byly zjišťovány na několika skupinách žáků základních a středních škol. První kapitola práce je věnována teoretickému seznámení s problematikou projektů a projektového vyučování, následující kapitola pojednává o historii Terezína, třetí kapitola se zabývá terezínskými deníky a jejich autory, ve čtvrté kapitole jsou umístěny úryvky deníků, zařazené do příslušného historického kontextu. Do poslední kapitoly práce jsou zařazeny pracovní listy vytvořené na základě úryvků z výše uvedených deníků, jejich řešení a také hodnocení listů z hlediska jejich úspěšnosti u žáků. Poslední stránky práce jsou věnovány seznamu příloh a seznamu použité literatury a elektronických zdrojů. Práce na základě výkonů žáků při práci s listy dokazuje, že deníky jsou vhodným pramenem pro tvorbu pracovních listů o každodenním životě v Terezíně, do výuky přinášejí nové možnosti práce i širší pohled na probíranou problematiku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.