|
|
Vliv hospitalizace dítěte na celou rodinu
Lejnarová, Andrea ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hospitalizací dítěte a všemi faktory, které v souvislosti s příjmem dítěte do zdravotnického zařízení ovlivňují i další členy rodiny. Teoretická část práce se zaměřuje na dítě, vnímání nemoci, vliv hospitalizace na dítě, dále na rodinu, sourozence a spolupráci se zdravotnickým personálem. Empirická část je založena na kvantitativním výzkumném šetření a analýze získaných dat. Cílem empirické části bylo zjistit, zda hospitalizace dítěte ovlivňuje rodinu, rodinný život a sourozence. Byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce, který byl určený pro rodiče hospitalizovaných dětí na předem vybraných odděleních Fakultní nemocnice Motol. Do vlastního šetření bylo zahrnuto 123 vyplněných dotazníků. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že rodiče hospitalizovaných dětí nemají dostatečnou podporu zdravotnického personálu. Největší podpora jim je poskytována rodinou, která také poskytuje pomoc v domácnosti a s dalšími dětmi. Ze závěru, po vyhodnocení získaných dat, se domnívám, že je důležité a mohlo by být přínosné podrobněji prozkoumat tuto problematiku. Výsledky šetření budou předány vedení daných oddělení FN Motol, aby bylo možné zajistit nápravy.
|
|
|
Rozhodování o střídavé péči
Krejčí, Simona ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Rozhodování o střídavé péči Abstrakt Cílem mé diplomové práce na téma "Rozhodování o střídavé péči" je analýza rozhodování soudů a kritéria, které ovlivňují svěření dítěte do střídavé péče v České republice. Cílem je nejen posoudit do jaké míry jsou tyto faktory a kritéria v zájmu dítěte, ale také do jaké míry musí být naplněna, aby byl tento institut využíván s ohledem na potřeby samotných dětí. Zároveň se také věnuji i největším problémům, které střídavou péči provázejí. Tato diplomová práce je rozdělena do sedmi částí. V první části vymezuji základní pojmy souvisejícími se střídavou péčí a také rozebírám formy porozvodové péče o dítě. Formami porozvodové péče jsou výlučná péče jednoho z rodičů, společná péče, střídavá péče a svěření do péče jiné osoby. V druhé části popisuji vývoj střídavé péče v České republice. V části třetí se zaměřuji na vybranou judikaturu Ústavního soudu, která se konkrétně týká střídavé péče a jejích úskalí. Judikatura Ústavního soudu je v tomto ohledu velmi důležitá. Ve čtvrté části do hloubky popisuji tzv. čtyřstupňový test vhodnosti, který byl Ústavním soudem zformulován, aby sjednotil alespoň základní faktory, které musí obecné soudy zvážit při rozhodování o střídavé péči. V páté části poukazuji na negativa a pozitiva střídavé péče, ačkoliv je samozřejmě potřeba brát v potaz,...
|
|
|
Informovanost a edukace rodičů v rámci pooperační péče o dítě se zavedeným ventrikuloperitoneálním zkratem
Šikýřová, Kristýna ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na téma informovanosti a edukace rodičů v rámci pooperační péče o dítě se zavedeným ventrikuloperitoneálním zkratem. Zavedení tohoto zkratu je běžná chirurgická intervence pro léčbu hydrocefalu. Cílem bakalářské práce bylo přinést ucelený přehled relevantních poznatků týkajících se péče o dítě se zavedeným ventrikuloperitoneálním zkratem. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak rodiče dětí se zavedeným ventrikuloperitoneálním zkratem subjektivně hodnotí svoji informovanost, a jak vnímají přístup zdravotnického personálu, včetně vzájemné spolupráce. Dále také identifikovat možná zlepšení edukačních materiálů k dané problematice. Metodou pro zpracování této práce bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření a to prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku obsahujícího 29 otázek. Dotazníky byly distribuovány mezi rodiče dětí hospitalizovaných na dětské části neurochirurgické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol. Výzkum proběhl v období od listopadu 2023 do března 2024, kde bylo osloveno celkem 47 respondentů. Výsledky ukázaly, že většina respondentů 95,74 % byla spokojena s informacemi o pooperační péči a léčbě jejich dítěte. Dále 100 % respondentů cítilo, že byli dostatečně informováni o různých možnostech léčby. 85,11 % dotázaných hodnotí úroveň spolupráce mezi rodiči a...
|
|
|
Vývoj jazykových schopností dětí raného věku
Ryjáčková, Markéta ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vývoj jazykových schopností dětí raného věku, tedy dětí do věku tří let. Hlavním cílem práce je analýza vývoje jazykových schopností dětí raného věku. Teoretická část práce obsahuje dvě kapitoly. První kapitola předkládá teoretická východiska pro problematiku vývoje jazykových schopností a představuje rozdíl mezi řečí a komunikací jako takovou. Dále jsou v první kapitole uvedeny základní pojmy nervové soustavy důležité pro funkci jazykových schopností. Je zde uvedeno šest hlavových nervů (trojklanný nerv, lícní nerv, jazykohltanový nerv, bloudivý nerv, podjazykový nerv a sluchově rovnovážný nerv). Druhá kapitola teoretické části této práce se věnuje konkrétním obdobím při vývoji jazykových schopností v raném věku dítěte. Je zde představeno již prenatální období, následně období křiku, předřečové období a poté období prvních slov. Jako další je uvedeno období porozumění řeči. Kapitola je zakončena uvedením čtyř jazykových rovin, které jsou přítomny při osvojování jazykových schopností. Empirická část práce obsahuje výzkumné šetření, které má kvalitativní charakter. Metodami výzkumného šetření je pozorování a případové studie. Hlavním cílem je analýza vývoje jazykových schopností dětí raného věku, kterou se povedlo vytvořit. Pro výzkumné šetření bylo použito šest...
|
|
|
Vztahy v rodině dítěte s kombinovaným postižením
Krausová, Natalie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením, dále se zabývá ekonomickou, sociální situací a dopadem postižení dítěte na sourozence a širší rodinu. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole je vymezen pojem "kombinované postižení", jeho druhy, sociální služby podporující rodiny s kombinovaným postižením a jednotlivé druhy postižení vývojová vada mozku, SYNGAP, porucha autistického spektra, epilepsie, kortikální postižení zraku, ADHD, které se odrážejí v mé výzkumné části bakalářské práce a zmiňuji také další druhy kombinovaného postižení (Downův syndrom, dětská mozková obrna). Druhá kapitola je zaměřena na pojem "rodina", kde popisuji funkce, znaky a druhy rodiny. Třetí část bakalářské práce je věnována popisu mezilidského vztahu, partnerského vztahu, sourozeneckému vztahu a jak tyto vztahy ovlivňuje dítě s postižením. Je zde zmiňována i širší rodina. Praktická část BP se zabývá výzkumem vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením. Mezi výzkumné metody jsem zařadila multi-případové studie a polostrukturované rozhovory, které jsem dále analyzovala. V bakalářské práci je také využita metoda tzv. otevřeného kódování a Interpretativní fenomenologická analýza (dále jen IPA) u rodin dítěte s kombinovaným postižením. V závěru jsou uvedena...
|
|
|
Rodina dítěte s Kabuki syndromem
Jarošová, Kateřina ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodinou dítěte s Kabuki syndromem. V České republice se diagnostika stanovila v roce 2010. Hlavním cílem práce bylo zpracování souhrnných informací o rodině dítěte s Kabuki syndromem a zjištění detailnějších informací o fungování této rodiny v oblasti výchovy, o zkušenostech se školním systémem a také o využití podpory rodinou. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se dělí na čtyři kapitoly. První kapitola pojednává o vymezení Kabuki syndromu, historie výzkumu tohoto vzácného onemocnění, diagnostice a o charakteristických znacích u jedinců s Kabuki syndromem. Druhá kapitola se detailněji zaměřuje na klinické příznaky Kabuki syndromu, od zdravotních potíží a možnostech léčby, po úrovně kognitivních funkcí. Třetí kapitola se specifikuje na rodiny dětí se vzácným onemocnění a následující kapitola pojednává o možnostech podpory rodin dětí s Kabuki syndromem. Empirická část je tvořena výzkumným šetřením, které se zaměřuje na dítě s Kabuki syndromem, na rodinu dítěte a na fungování rodiny prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru a případové studie.
|
|
| |
|
|
Stimulace sociálních vztahů mezi dětmi předškolního věku pomocí dramatické výchovy
Hrušková, Zuzana ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu věnovat tématu sociálních vztahů mezi dětmi předškolního věku, a to v souvislosti s dramatickou výchovou. Konkrétně budu zkoumat okruh vrstevníků jako partnerů pro hru několika vybraných dětí. Zajímá mě, jestli zařazení několika dramatických lekcí se sociálními tématy do předškolního vzdělávání, bude mít na děti a okruh jejich vrstevníků vliv. Zda se okruh rozšíří, děti mezi sebou budou více interagovat, a také jestli díky dramatické výchově vzniknou základy pro přátelství. Teoretická část práce je zaměřena na psychický vývoj dítěte v předškolním věku konkrétně v oblasti raných vztahů, ať už jde o výběr vrstevníků ke hře nebo o navazování prvních přátelství. Dále se tato část orientuje na úvod do dramatické výchovy a představuje některé z jejích technik a metod. V praktické části je v jedné třídě mateřské školy představeno, realizováno a reflektováno pět dramatických lekcí se sociálními tématy. Před lekcemi je použita výzkumná metoda rozhovoru, kde respondenty jsou děti, které jsou dotazovány na to, jaké vztahy mají k jiným dětem. Stejný rozhovor je uskutečněn i po proběhnutí lekcí. Srovnáním obou rozhovorů je vyhodnoceno, zda na děti dramatické lekce nějak působily. Do hodnocení jsou také zahrnuty názory dvou pedagogů, kteří se třídou pracují, získané z rozhovorů na...
|
|
|
Komparace veřejného a soukromého vzdělávání v mateřských školách
Šebová, Zora ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Název bakalářské práce: Komparace veřejného a soukromého vzdělávání v mateřských školách Abstrakt: Hlavním cílem práce je porovnat vzdělávání ve veřejných a soukromých mateřských školách - a to prostřednictvím srovnání školní zralosti a připravenosti předškolních dětí navštěvujících jak veřejné, tak soukromé mateřské školy. Teoretický rámec práce se opírá o charakteristiku dětí předškolního věku, legislativní vymezení mateřských škol a popis jednotlivých vzdělávacích programů různých typů mateřských škol. Praktická část práce vyhodnocuje a shrnuje výsledky výzkumu realizovaného prostřednictvím dotazníkového šetření mezi rodiči předškoláků na území hlavního města Prahy a poskytuje odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Klíčová slova: Mateřská škola, veřejná mateřská škola, soukromá mateřská škola, dítě, předškolní věk, školní zralost, vzdělávací program, rodiče
|
|
|
Edukace matek v péči o dítě s dětskou mozkovou obrnou
KURÁŽOVÁ, Natálie
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou dětské mozkové obrny a edukací matek v péči o děti mající toto onemocnění. Práce je zaměřena na vnímání potřeb dítěte z pohledu matek a sester, dále pak i na edukační proces, který je uskutečněn mezi matkou dítěte s DMO a sestrou, která edukuje. Cílem práce bylo zjištění, jak matky a sestry vnímají potřeby dětí s dětskou mozkovou obrnou a jak probíhá edukace matky v péči tohoto specifického dětského pacienta. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je popisované onemocnění dětské mozkové obrny jako celek čítající definici, příčiny, diagnostiku, forem, klasifikaci a léčbu. Dále je popsána ideální edukace sestrou a potřeby dítěte. V části praktické jsou zahrnuty výsledky, které byly získány pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a matkami dětí s DMO, zaznamenávaných diktafonem v mobilním zařízení a následně přepisovány k pozdější analýze a kategorizaci. Kategorizací vyšlo šest kategorií: Potřeby dítěte z pohledu sestry, Edukace matek, Sdělování diagnózy, Potřeby dítěte z pohledu matky, Edukace sestrou a Pomoc pro rodiny dětí s DMO. Kategorie byly následovně převedeny do schémat. Výzkumného procesu se zúčastnilo celkem šest matek dětí s DMO a šest sester, které se s dětmi s DMO již setkaly. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pohled na dostačující edukaci mají matky a sestry odlišný. Matky chtějí individuálně přizpůsobenou edukaci i v péči po skončení hospitalizace, zatímco sestry považují za dostačující poskytnutí informací týkajících se pouze aktuálního problému, se kterým je dítě hospitalizováno. Proto je tato práce výborným podkladem k doplnění studia budoucích pediatrických sester. Práce slouží k prevenci negativních zkušeností matek z dob hospitalizace se svým dítětem způsobenou neefektivní a chybějící edukací.
|
host ::
RSS.