|
|
Rodina dítěte s Kabuki syndromem
Jarošová, Kateřina ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodinou dítěte s Kabuki syndromem. V České republice se diagnostika stanovila v roce 2010. Hlavním cílem práce bylo zpracování souhrnných informací o rodině dítěte s Kabuki syndromem a zjištění detailnějších informací o fungování této rodiny v oblasti výchovy, o zkušenostech se školním systémem a také o využití podpory rodinou. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se dělí na čtyři kapitoly. První kapitola pojednává o vymezení Kabuki syndromu, historie výzkumu tohoto vzácného onemocnění, diagnostice a o charakteristických znacích u jedinců s Kabuki syndromem. Druhá kapitola se detailněji zaměřuje na klinické příznaky Kabuki syndromu, od zdravotních potíží a možnostech léčby, po úrovně kognitivních funkcí. Třetí kapitola se specifikuje na rodiny dětí se vzácným onemocnění a následující kapitola pojednává o možnostech podpory rodin dětí s Kabuki syndromem. Empirická část je tvořena výzkumným šetřením, které se zaměřuje na dítě s Kabuki syndromem, na rodinu dítěte a na fungování rodiny prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru a případové studie.
|
|
| |
|
|
Stimulace sociálních vztahů mezi dětmi předškolního věku pomocí dramatické výchovy
Hrušková, Zuzana ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu věnovat tématu sociálních vztahů mezi dětmi předškolního věku, a to v souvislosti s dramatickou výchovou. Konkrétně budu zkoumat okruh vrstevníků jako partnerů pro hru několika vybraných dětí. Zajímá mě, jestli zařazení několika dramatických lekcí se sociálními tématy do předškolního vzdělávání, bude mít na děti a okruh jejich vrstevníků vliv. Zda se okruh rozšíří, děti mezi sebou budou více interagovat, a také jestli díky dramatické výchově vzniknou základy pro přátelství. Teoretická část práce je zaměřena na psychický vývoj dítěte v předškolním věku konkrétně v oblasti raných vztahů, ať už jde o výběr vrstevníků ke hře nebo o navazování prvních přátelství. Dále se tato část orientuje na úvod do dramatické výchovy a představuje některé z jejích technik a metod. V praktické části je v jedné třídě mateřské školy představeno, realizováno a reflektováno pět dramatických lekcí se sociálními tématy. Před lekcemi je použita výzkumná metoda rozhovoru, kde respondenty jsou děti, které jsou dotazovány na to, jaké vztahy mají k jiným dětem. Stejný rozhovor je uskutečněn i po proběhnutí lekcí. Srovnáním obou rozhovorů je vyhodnoceno, zda na děti dramatické lekce nějak působily. Do hodnocení jsou také zahrnuty názory dvou pedagogů, kteří se třídou pracují, získané z rozhovorů na...
|
|
|
Komparace veřejného a soukromého vzdělávání v mateřských školách
Šebová, Zora ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Název bakalářské práce: Komparace veřejného a soukromého vzdělávání v mateřských školách Abstrakt: Hlavním cílem práce je porovnat vzdělávání ve veřejných a soukromých mateřských školách - a to prostřednictvím srovnání školní zralosti a připravenosti předškolních dětí navštěvujících jak veřejné, tak soukromé mateřské školy. Teoretický rámec práce se opírá o charakteristiku dětí předškolního věku, legislativní vymezení mateřských škol a popis jednotlivých vzdělávacích programů různých typů mateřských škol. Praktická část práce vyhodnocuje a shrnuje výsledky výzkumu realizovaného prostřednictvím dotazníkového šetření mezi rodiči předškoláků na území hlavního města Prahy a poskytuje odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Klíčová slova: Mateřská škola, veřejná mateřská škola, soukromá mateřská škola, dítě, předškolní věk, školní zralost, vzdělávací program, rodiče
|
|
|
Edukace matek v péči o dítě s dětskou mozkovou obrnou
KURÁŽOVÁ, Natálie
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou dětské mozkové obrny a edukací matek v péči o děti mající toto onemocnění. Práce je zaměřena na vnímání potřeb dítěte z pohledu matek a sester, dále pak i na edukační proces, který je uskutečněn mezi matkou dítěte s DMO a sestrou, která edukuje. Cílem práce bylo zjištění, jak matky a sestry vnímají potřeby dětí s dětskou mozkovou obrnou a jak probíhá edukace matky v péči tohoto specifického dětského pacienta. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je popisované onemocnění dětské mozkové obrny jako celek čítající definici, příčiny, diagnostiku, forem, klasifikaci a léčbu. Dále je popsána ideální edukace sestrou a potřeby dítěte. V části praktické jsou zahrnuty výsledky, které byly získány pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a matkami dětí s DMO, zaznamenávaných diktafonem v mobilním zařízení a následně přepisovány k pozdější analýze a kategorizaci. Kategorizací vyšlo šest kategorií: Potřeby dítěte z pohledu sestry, Edukace matek, Sdělování diagnózy, Potřeby dítěte z pohledu matky, Edukace sestrou a Pomoc pro rodiny dětí s DMO. Kategorie byly následovně převedeny do schémat. Výzkumného procesu se zúčastnilo celkem šest matek dětí s DMO a šest sester, které se s dětmi s DMO již setkaly. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pohled na dostačující edukaci mají matky a sestry odlišný. Matky chtějí individuálně přizpůsobenou edukaci i v péči po skončení hospitalizace, zatímco sestry považují za dostačující poskytnutí informací týkajících se pouze aktuálního problému, se kterým je dítě hospitalizováno. Proto je tato práce výborným podkladem k doplnění studia budoucích pediatrických sester. Práce slouží k prevenci negativních zkušeností matek z dob hospitalizace se svým dítětem způsobenou neefektivní a chybějící edukací.
|
|
|
Edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost
BEŇOVÁ, Aneta
Úvod: Tato bakalářská práce se zabývá edukací matek o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost. Mateřské mléko je nejpřirozenější strava pro dítě v případě, že matka má správnou životosprávu. Rovněž obsahuje všechny podstatné vitamíny, živiny a minerální látky, které dítě potřebuje ke zdravému vývoji. Kojení je složitý proces a matky jsou propouštěny do domácího prostředí velmi brzy, tudíž je málo času na edukaci v rámci hospitalizace. Po propuštění z porodnice je předáván edukační proces o novorozenci dětské sestře a praktickému lékaři pro děti a dorost, který zahrnuje i kojení. Cílem edukace je, aby matka byla informována jak o teoretických poznatcích, tak i o vhodných praktických postupech o kojení. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry u praktického lékaře pro děti a dorost edukují matky o kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou matky spokojeny s edukací sestrou praktického lékaře pro děti a dorost. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejčastěji edukují matky slovní, praktickou a písemnou metodou. Matky jsou nejčastěji edukovány při preventivních prohlídkách dítěte, v kojeneckých poradnách anebo individuálně dle potřeby matky. Dále z výzkumu vyplynulo, že čtyři matky z jedenácti nebyly spokojeny s edukací. Poté z výzkumu vyplynulo, že reedukace matek, které mají druhé dítě chybí anebo je nedostačující, protože sestry předpokládají, že vše již umí, ale dvěma matkám to tak vyhovovalo. Vystačila jim poskytnutá jistota od sester. Jedna matka nebyla reedukována a další matka dvou dětí byla částečně reedukována. Dále z výzkumu vyplývá, že dvě prvorodičky byly spokojeny s edukací sestrou v oblasti kojení a další matka, která má první dítě svoji edukaci hodnotí jako dostačující. Závěr: Z našeho výzkumu vyplývá, že existují rozdíly v tvrzeních obou výzkumných skupin ohledně edukace matek sestrou u praktického lékaře pro děti a dorost. Tato záležitost by měla být nadále řešena, aby se předešlo negativním zkušenostem s edukací sestrou o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost, a aby více matek pokračovala v kojení po propuštění z nemocnice. Tato bakalářská práce může přispět ke zkvalitnění edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost a její výsledky budou prezentovány na konferenci Laktační ligy.
|
|
|
Úloha dětské sestry v oblasti očkování
SMETANOVÁ, Lucie
Současný stav: V současné době se můžeme častěji setkat s rodiči, kteří odmítají očkování pro své dítě. Pro jiné rodiče není jednoznačné, jak se mají zachovat v nabídce standardních i nadstandardních očkování. Nemají dostatek informací, anebo mají příliš mnoho informací, mnohdy účelových, mnohdy nepřesných, anebo naopak sice odborných, avšak širší veřejnosti nesrozumitelných. Cílem práce: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou současnou roli dětská sestra zastupuje v procesu očkování, zároveň také posoudit její roli při poskytování informací rodičům, identifikovat překážky se kterými se dětské sestry setkávají při očkování a v neposlední řadě posoudit úroveň informovanosti rodičů o očkování. Metodika: Pro výzkumnou část bakalářské práce byla využita kombinovaná kvalitativně-kvantitativní metoda sběru dat. Pro kvantitativní výzkum byly použity nestandardizované dotazníky. Dotazníky byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí a také v papírové formě v Jihočeském kraji. V rámci dotazníkového šetření bylo získáno a zpracováno 215 dotazníků. Kvalitativní analýza byla provedena pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnily sestry pracující v primární péči u PLDD v Českých Budějovicích a Třeboni. Výsledky: Z kvantitativní části výzkumného šetření bylo zjištěno, že informovanost rodičů je vysoká, rodiče si často i samy hledají informace o očkování. Z celého počtu 215 respondentů neočkuje pouze 6 (3 %) respondentů. Největšími důvody k neočkování jsou obavy z reakce. S tímto souvisí také otázka ohledně strachu z nežádoucích účinků, na kterou z 215 respondentů 111 (52 %) zodpovědělo, že obavy mají. Dětské sestry hrají velmi důležitou roli v procesu očkování od edukace, přes skladování, přípravu, aplikaci vakcíny až po sledování dítěte po očkování. Z kvalitativního šetření bylo vyhodnoceno, že klíčová role dětské sestry spočívá právě v edukaci jak dětí, tak i dospělých. S tímto souhlasí také výsledky kvantitativního šetření. Závěr: Závěrem je důležité říci, že očkování se stává poslední dobou velmi diskutovaným tématem. Je velice důležité nepřestávat s osvětou očkování. Edukace rodičů je proto velmi důležitá a mělo by se s ní začít co nejdříve.
|
|
|
Péče u dětí s poruchami autistického spektra v domácím prostředí
FLORIÁNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá péčí u dětí s poruchami autistického spektra (PAS) v domácím prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je zmíněn historický vývoj, klasifikace, charakteristika, etiologie vzniku, klinický obraz, diagnostika a terapie poruch autistického spektra. Nejdůležitější kapitolou teoretické části je však rodina a péče v domácím prostředí. Je zde popsána rodina a dítě s PAS, dále pak homesharing, potřeby, role dětské sestry při péči a specifika v oblasti sebepéče. Praktická část a cíle jsou zaměřeny na specifika péče v domácím prostředí, na potřeby dětí s poruchami autistického spektra a na to, jakým způsobem se dětská sestra zapojuje do péče. Pro realizaci výzkumu byla využita metoda kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi matkami a se dvěma dětskými sestrami. Rozhovory byly anonymně nahrávány na diktafon a poté přepsány do písemné formy. Výsledky šetření byly kódovány pomocí metody "tužka a papír", následně bylo vytvořeno devět kategorií a několik podkategorií. Konkrétně byly vytvořeny tyto kategorie: Zjištění diagnózy, Informační zdroje o péči, Péče v domácím prostředí, Homesharing, Reakce na změny a neznámé osoby, Komunikace, Potřeby, Specifika péče v domácím prostředí a Dětská sestra a péče u dětí s PAS. Výsledky jsou rozděleny do přehledné tabulky a schémat. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče u dětí s PAS je v domácím prostředí individuální a mnohdy náročná. Matky také uváděly, že nejsou spokojeny s informovaností o péči v domácím prostředí, protože je nikdo o této problematice neinformoval. Nejčastějším problémem je sebepéče, kdy většina dětí s PAS potřebuje ve všem dopomoct, ať už jde o oblékání, stravování, toaletu či hygienu. Dalším specifikem při péči je i přecitlivělost, například na různé barvy, tvary nebo materiál. Komunikace s těmito dětmi je také náročná, jelikož komunikují především neverbálně či vizuálně pomocí záštitných předmětů. Specifikem pro děti s PAS je i dodržování rituálů před spánkem či při stravování. Děti s PAS mají biologické, sociální a psychické potřeby. V mnoha případech ale biologické potřeby nepociťují, a tak je hlídají jejich rodiče. Dětské sestry se na péči podílejí tak, že rodiče edukují a snaží se je ve všem podporovat. Pokud dítě s PAS navštíví ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost nebo ordinaci zubního lékaře, sestra se snaží vždy respektovat jeho rituály.
|
|
|
Problematika mlčenlivosti a oznamovací povinnosti v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
ŘÍHOVÁ, Sabina
Diplomová práce se zaměřuje na konflikt oznamovací povinnosti a povinnosti mlčenlivosti v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. První část práce charakterizuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Následuje vymezení legislativního rámce oznamovací povinnosti a povinnosti zachovávat mlčenlivost. Krátce práce představuje sociálně-právní ochranu dětí a činnosti OSPOD. Následně možnosti spolupráce a NZDM s OSPOD a s Policií ČR a nejčastější důvody, které této spolupráci brání. Poslední část práce se zaměřuje na etiku a etická dilemata v sociální práci se zřetelem na profesní etiku sociálních pracovníků a etická dilemata objevující se při práci v NZDM. Práce nabízí možnosti řešení etických dilemat a doporučení, jak jim předcházet. Diplomová práce kombinuje teoretický přístup s výzkumnou částí. Kvalitativní výzkum je prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky v nízkoprahových centrech pro děti a mládež.
|
|
|
Specifika rodiny s dítětem se zrakovým postižením
STOKLASOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce jsou specifika rodiny s dítětem se zrakovým postižením. Cílem práce je na základě úzce specifikovaných teoretických východisek zpracovat k vymezenému tématu materiály aktuálního poznání a na jejich podkladě zpracovat případovou studii retrospektivního charakteru. Práce je členěna na dvě hlavní části. Část teoretickou a praktickou. V první části je zpracován teoretický základ uvedené problematiky do 2 kapitol. První kapitola se zabývá definicí, funkcí a mírou odolnosti rodiny. Nadále je zaměřena na rodičovské a sourozenecké vztahy, popisuje také proces vyrovnávání se rodiny s dítětem s postižením. Dále je zmíněna aktuální podpora rodin s dítětem se zrakovým postižením. Druhá kapitola zahrnuje konkrétní zrakové postižení, kde je obsažena jeho klasifikace a nadále specifika vrozeného a získaného zrakového postižení. Praktická část bakalářské práce zahrnuje kvalitativní výzkum. Konkrétně design případové studie rodiny retrospektivního charakteru. Data byla získávána pomocí hloubkového rozhovoru, zúčastněného pozorování a analýzy dokumentů. Specifika rodiny s dítětem se zrakovým postižením zasahují do všech etap a oblastí života, což vyplývá z výzkumného šetření. Zasahují do rodinných a partnerských vztahů, celkového vývoje dítěte se zrakovým postižením, do jeho vzdělávání, volnočasových aktivit i začlenění do pracovního života. Všechny tyto oblasti se prolínají v emočním a psychologickém hledisku nejen dítěte se zrakovým postižením, ale i všech členů rodiny.
|
host ::
RSS.