|
| |
|
|
Československý pop jako nástroj propagandy: Případová studie hudebního měsíčníku Melodie mezi lety 1971-1973
Hamáčková, Eliška ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem populární hudby jako prostředku státní ideologie k posílení moci na pozadí událostí přelomu 60. a 70. let 20. století v Československu. Konkrétně je analyzováno normalizační období mezi lety 1971-1973 na stránkách hudebního měsíčníku Melodie. Teoretická část práce je věnována vlivu masových médii, kritice masové kultury a charakteristice populární kultury v komunistickém Československu. V metodologické části je definována analytická strategie k identifikaci bílé a černé propagandy v časopise Melodie. Aplikovanou výzkumnou metodou je hermeneutická obsahová analýza mediálních sdělení. Analytická část se zaměřuje na identifikaci prvků propagandy ve vybraných článcích časopisu Melodie. Reflexe hudební tvorby během normalizace v Československu zahrnovala různorodé přístupy a postoje k populární hudbě. Populární hudba se ve zkoumaných mediálních sdělení projevuje převážně jako stabilizační prvek pro socialismus. Tato práce přispívá k hlubšímu pochopení role populární hudby v socialistickém Československu.
|
|
|
Proces Milady Horákové a spol. a jeho vliv na československá média v roce 1950
Sladká, Julie ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesem s Miladou Horákovou a spol. a jeho vlivem na československá média v roce 1950. Věnuje se politickému pozadí před procesem, osudu Milady Horákové a mediálnímu prostředí tehdejší doby. V praktické části je průzkum z dobových i současných médií. Konkrétně sleduje pomocí kvalitativní obsahové analýzy Rudé právo aNovou svobodu od poloviny května do poloviny června. Cílem bylo identifikovat hlavní témata, narativy i propagandistické prvky titulků, mezititulků a podtitulků v obou denících. Výzkum odhalil, jak byly postavy procesu prezentovány a jak se odlišoval mediální přístup obou deníků. Zjištění poskytují hlubší vhled do mediální manipulace v totalitním režimu a používaných metod. Součástí praktické části je následně rozbor dokumentární série Martina Vadase "Proces H" a zkoumání zmínek o sérii v českých on-line médiích. Výsledkem je shrnutí dokumentární série, jaké druhy přístupů a perspektiv využívá. Dále poskytnutí širšího kontextu toho, jakým způsobem byl proces zinscenován a jaké techniky propagandy média užívala. Záměrem obou průzkumů je přínos celistvých poznatků o tom, jak se prezentace vnímání procesu v čase proměnila.
|
|
|
Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie
Svoboda, David ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie (Případ Babice) Abstrakt Tématem diplomové práce "Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie" s podtitulem Případ Babice byl popis aplikace obecných nástrojů politické perzekuce využívaných v Československé republice v 50. letech 20. století na konkrétním případu jednání Ladislava Malého a skupiny, kterou kolem sebe vytvořil, přičemž tato situace vyvrcholila střelbou v babické škole a následnými politickými procesy. Významným je také cíl zasadit politické procesy v Československu do kontextu doby a mezinárodní politické situace, která právě v případu Babice hrála důležitou roli. První kapitola diplomové práce formuluje cíle diplomové práce a východiska z nichž vychází. V druhé kapitole diplomové práce je popsán význam politických procesů a obecná východiska jejich organizace. Významnou součástí 2. kapitoly diplomové práce je popis právního rámce vedení politických procesů, přičemž se zaměřuje jak na hmotněprávní aspekty, jako jsou nově vymezené trestné činy, tak na procesněprávní otázky, především na omezení práv obviněných. Jako významný jev je popsána také právnická dvouletka, tedy inciativa jejímž cílem byla změna právního řádu s ohledem na potřeby a ideologii KSČ. Třetí kapitola se stručně věnuje popisu situace v regionu Moravských...
|
|
| |
|
|
Rodina Zenklů v boji proti totalitním režimům
Zenkl, Jan ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životními příběhy členů rodiny Zenklových, kteří se stavěli na odpor nacismu a komunismu, nebo se stali jejími oběťmi. Primárně se snaží klást důraz na činnost během jejich největších protitotalitních aktivit a událostí, kdy byly totalitní režimy u moci. Zmíněné jsou i jejich činnosti od mládí až k posledním fázím života. KLÍČOVÁ SLOVA PhDr. Petr Zenkl, JUDr. Jan Zenkl, Rudolf Zenkl, Ing. Jan Zenkl, nacismus, komunismus, Buchenwald, Komunistická strana Československa, Československá strana národně socialistická, Státní bezpečnost
|
|
|
Konfrontace českobudějovického biskupa Josefa Hloucha s komunistickou totalitou
KLABAČKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na církevní dějiny českobudějovické diecéze po únoru 1948. Soustředí se na osobnost jejího biskupa Josefa Hloucha a jeho perzekuci ze strany komunistického režimu, přičemž se zabývá obdobím let 1947-1952, tedy dobou od jeho jmenování českobudějovickým biskupem do doby jeho internace. Kvalifikační text bude vycházet z dostupných archivních materiálů, především fondů Státního oblastního archivu v Třeboni, a odborné literatury.
|
|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
|
ODA jako aktér formování pravice a českého konzervatismu
Brožová, Karolina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce bude charakterizovat formování českého konzervativního a pravicového smýšlení v politické praxi, jenž se tehdy v komunistickém prostředí zdálo být něco naprosto nepředstavitelného. Kořeny anglosaského konzervatismu sice sahají již po 18. století, ale těžko ho v tuto dobu jako moderní ideologii definovat. Jeho význam se vyvíjel a měnil časem, nicméně v určitých směrech by se dalo říci, že základní principy konzervatismu se zachovaly dodnes. V této práci se budu odrážet především z hodnot, jako je svoboda, rovnost, vlastnictví, tradice a morálka, protože právě z těchto hodnot ODA, jakožto hlavní aktér, kterým se práce primárně zaobírá, a který ve společnosti formované komunismem a vidinou socialismu jakožto jediné možné cesty vzniku pravicové politiky, čerpal.
|
|
|
Postmoderní filozofie a její vliv v Rusku
Karela, Jan ; Krámský, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Předkládaná práce v první části popisuje vývoj filozofie v Rusku až do období tzv. diamatu, tedy do období filozofie Leninského dialektického materialismu. V druhé části je popsána postmoderní problematika současného Západního myšlení včetně kontextů v historickém vývoji. Poslední část se zabývá nejprve obecnými rysy ruského postmoderního myšlení. Další část poslední kapitoly se již podrobněji zabývá myšlením M. N. Epsteina a jeho pohledem na vývoj a stav postmoderního myšlení v Rusku. Ruské myšlení bylo poznamenáno dlouhou izolací od myšlení západního. Ve snaze rychle západ dohnat se objevují rysy mesianismu. Rusko je přesvědčeno že Západ rychle dožene a má dostatečný potenciál Západ předehnat a stát se myšlenkovým vůdcem Evropy. Uvedený fakt vede k přijetí ideje komunismu a následné další izolaci Ruska. Přesto se Rusko v roce 1991 velmi rychle sžívá s postmoderním myšlením. M. N. Epstein z toho vyvozuje, že v komunistické ideologii jsou shodné znaky s postmoderním myšlením, a tudíž byla postmoderna v Rusku mnohem dříve než v Evropě. KLÍČOVÁ SLOVA Ideologie, informační exploze, komunismus, postmoderní myšlení, svoboda, Rusko, Západ.
|
host ::
RSS.