Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 203 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv biostimulantů na růst a obranné reakce rostlin
Vlčková, Denisa ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Jako biostimulanty jsou označovány mikroorganismy či látky přírodního původu, které podporují růst a obranyschopnost rostlin vůči abiotickému i biotickému stresu. Mechanismus účinku biostimulantů je stále předmětem výzkumu. V této práci byly studovány dva biostimulanty: fermentované kopřivy (tzv. kopřivová jícha) a výluh z vermikompostu. Oba biostimulanty disponovaly rozpustnými proteiny o nižších relativních molekulových hmotnostech a peptidy, sacharidy, fenolickými látkami i aktivními proteolytickými enzymy a glykosidasami. Po aplikaci biostimulantů na rostliny kukuřice (Zea mays L.) se významně nezměnily růstové parametry, ale rostliny vykazovaly vyšší obsah proteinů, fenolických látek, antioxidační kapacitu i aktivitu některých isoforem peroxidas. Byl rovněž sledován vliv sucha na růst, metabolismus i antioxidační systém rostlin po aplikaci kopřivové jíchy a výluhu z vermikompostu. Rostliny kukuřice ošetřené biostimulanty a zároveň stresované suchem dokázaly udržet vyšší obsah vody, měly vyšší množství proteinů, fenolických látek a aktivitu glutathionreduktasy než neošetřené stresované kontrolní rostliny. Oba testované biostimulanty ovlivnily metabolismus rostlin kukuřice stresovaných suchem, přičemž pozitivní vliv se projevil více v pěstebním substrátu s nižším obsahem humusu. Klíčová slova:...
Výroba agarových cukrovinek s přídavkem rostlinného extraktu
Kameníková, Magda ; Gross, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací výroby želé cukrovinek s agarem jako želírujícím činidlem, aplikací bylinného extraktu do připravených cukrovinek a následnou identifikací obsahu aromaticky aktivní látek, charakterizací z hlediska obsahu fenolických látek, antioxidační a antimikrobiální aktivity a senzorické kvality. Jako zdroj bylinného extraktu byl vybrán měsíček lékařský, který je znám vysokým obsahem bioaktivních látek. Stanovení těkavých látek bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí, antioxidační aktivita metodou za použití DPPH, antimikrobiální aktivita jamkovou difúzní metodou, stanovení celkových fenolů metodou Folin-Ciocalteua a dále byla provedena senzorická analýza. Na základě senzorické analýzy bylo stanoveno optimální množství přidaného agaru, extraktu a kyseliny citrónové. Jako optimální se jevily přídavky 1,25 % hm. agaru a 1 % hm. kyseliny. Senzoricky nejpřijatelnější se ukázal vzorek bez extraktu, v případě vzorků s extraktem to byl se 4 % hm. extraktu. Vzorek s měsíčkovým extraktem o výše zmíněném optimálním složení obsahoval 14 identifikovaných těkavých látek, z toho nejvíce byly zastoupeny guaiol, -kadinol a -muurolol; celkový obsah fenolických látek byl 464,30 ± 14,99 µgGAEg-1, antioxidační aktivita byla stanovena na 1,73 ± 0,01 mgTEACg-1 (resp. zhášení radikálu 74,36 %). Antimikrobiální účinky zmíněného extraktu byly testovány vůči gramnegativní bakterii Escherichia coli a grampozitivní bakterii Bacillus cereus. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu vykazoval samotný extrakt a ze vzorků to byl vzorek s obsahem 4 % hm. extraktu. Extrakt se jevil účinnější vůči B. cereus než E. coli. Získané výsledky ukazují, že obsah extraktu měsíčku lékařského ve vzorcích zvyšuje jejich nutriční hodnotu a antimikrobiální účinnost (zvyšuje obsah antioxidačních a fenolických látek).
Optimalizace přípravy kombinovaných částic s chitosanem a jejich charakterizace pro následné využití v kosmetice
Mrůzková, Barbora ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Bendová, Agáta (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na optimalizaci přípravy a charakterizaci liposomů obalovaných chitosanem s vybranými aktivními látkami a jejich využitím pro kosmetické aplikace. V teoretické části práce byly popsány přírodní látky, jejich vliv na kůži, metody enkapsulace, příprava a užití liposomů a chitosomů. V experimentální část byla provedena optimalizace přípravy liposomů a chitosomů a jejich následná charakterizace pomocí měření velikosti částic, indexu polydisperzity, zeta potenciálu, enkapsulační účinnosti a postupného uvolňování aktivních látek. Vybranými aktivními látkami v této práci byly vitamin C, -karoten, kofein a vitamin E. Ze získaných dat byla jako nejvhodnější metoda přípravy chitosomů použitelných do kosmetiky vybrána metoda přikapávání liposomů do 2% chitosanu s krátkou dobou míchání a ultrazvukováním po dobu 1 minuty. Dále byla porovnána enkapsulační účinnosti částic a antioxidační kapacita vitaminu C, -karotenu, kofeinu a vitaminu E. Nejlepší antioxidační vlastnosti byly stanoveny u vitaminů C a E, proto bylo následně měřeno postupné uvolňování chitosomů s těmito aktivními látkami v prostředích simulující kosmetiku. Na závěr práce byly připraveny kosmetické emulze a gely obsahující vybrané chitosomy, které byly testovány na kůži pomocí stanovení změn deskvamace.
Interakce extraktů z kvasinek a mikrořas s buněčnými kulturami
Serikbay, Adilkhan ; Holub, Jiří (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo získávání aktivních látek z mikrobiálních zdrojů, za účelem jejich charakterizace a testování cytotoxicity na buněčné linii HaCaT. V rámci charakterizace byly extrakty analyzovány spektrofotometricky. Na konci byl vliv extraktů na buněčné linie HaCaT zkoumán pomocí MTT testu. V teoretické části byla provedena literární rešerše zaměřená na buněčné kultury, kultivaci lidských buněk a testování cytotoxicity. V praktické části byly používány metody extrakce aktivních látek z Chlorella vulgaris a Rhodotorula toruloides. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií a na základě výsledků byly v extraktech identifikovány aktivní látky, jako jsou ubichinon, ergosterol, torularhodin, lykopen, lutein a chlorofyly. Biokompatibilita optimalizovaných extraktů vybraných kmenů byla ověřena MTT testem na buněčné linii HaCaT. Extrakty mikrořas Chlorella vulgaris nebyly pro buněčnou linii HaCaT toxické, s mírou životaschopnosti přesahující 85 %. U testování kvasinky Rhodotorula toruloides na začátku vykazovaly buňky linie HaCaT vyšší míru životaschopnosti, která však s rostoucí koncentrací extraktu z kvasinky klesala.
Vývoj cereálních výrobků pro zvláštní výživu s přídavkem ovocné a zeleninové složky
Růžičková, Magdalena ; Kubalová, Michaela (oponent) ; Bendová, Agáta (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem bezlepkových cereálních výrobků pro zvláštní výživu. Hlavní zaměření je na zvýšení obsahu polyfenolických látek a antioxidantů v cereáliích přídavkem ovocné a zeleninové složky. Teoretická část byla zaměřena na poznatky z odborné literatury o cereáliích, bezlepkových cereáliích a jejich chemickém složení. Do práce byla zařazena i kapitola o celiakii a bezlepkové dietě. Dále byla teoretická část zaměřena na možnosti obohacování a vybrané ovoce a zeleninu používané v experimentální části V experimentální části bylo analyzováno pět vzorků bezlepkových cereálií, konkrétně černá, červená, hnědá a bílá rýže a kukuřice. U cereálních vzorků byla stanovena koncentrace flavonoidů, polyfenolů, antioxidantů, sacharidů, proteinů, -karotenů, antokyanů, lepku, -glukanů, mastných kyselin a lipofilních vitamínů. U vybraných vzorků byla otestována i antimikrobiální aktivita. Nejlepší výsledky ve většině měření vykazoval vzorek černé rýže. Dále byly analyzovány vybrané vzorky osmi druhů ovoce (brusinka, malina, jahoda, borůvka, černý rybíz, mango, banán, kiwi) a čtyř druhů zeleniny (brokolice, mrkev, zelený hrášek, červená řepa). U těchto vzorku byl stanoven obsah flavonoidů, polyfenolů, antioxidantů, -karotenů, antokyanů, kyseliny askorbové a lipofilních vitamínů. U vybraných vzorků ovoce a zeleniny byly provedeny antimikrobiální testy. Z ovocných vzorků byly nejlepší výsledky naměřeny u vzorků borůvka a černý rybíz. Ze zeleninových vzorků byly ve většině měření nejlepší výsledky u vzorku červené řepy. Z nejlepšího cereálního základu a nejlepších ovocných a zeleninových přídavků byly vytvořeny kaše jako finální produkt a byla u nich stanovena koncentrace polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšší koncentrace jak polyfenolů, tak antioxidantů byly u směsí obsahující základ z černé rýže a přídavek borůvky.
Posouzení subchronické toxicity směsí pesticidů na raky
HOVORKOVÁ, Anna
Prometryn, řadící se do skupiny s-triazinů, byl značně využíván v případě ochrany produkce kukuřice před širokolistými plevely a travinami. Jeho používání bylo zakázáno EU v roce 2004. Chloridazon je pyridazonový herbicid využívaný pro ochranu produkce řepy a k hubení širokolistých plevelů. Jeho vlastnosti zvyšují potenciál přenosu tohoto pesticidu do vodního prostředí. Společně se svými metabolity je detekován v podzemních vodách na území ČR. Zákaz jeho používání v ČR je od roku 2020. Příhodné vlastnosti a dlouhodobé využívání těchto látek mohou zvyšovat riziko kontaminace necílových ekosystémů používanými pesticidy a jejich metabolity, které v tomto prostředí mohou vytvářet směsi a mít tak ještě rizikovější dopad na životní prostředí. Cílem této práce bylo posouzení subchronické toxicity vytvořené směsi pesticidů z koncentrací zmíněných pesticidů na raku signálním (Pacifastacus leniusculus) v porovnání s kontrolou a pesticidy testovanými samostatně. K získání výsledků byl využit subchronický test toxicity v délce trvání 20 dnů s následnou 10denní depurací. Kritéria hodnotící toxicitu směsi byly biochemický profil hemolymfy, míra oxidačního stresu a aktivita antioxidačních enzymů ze vzorků hepatopankreatu, svalu a žaber. Biochemický profil hemolymfy byl významněji ovlivněn u jedinců testovaných ve směsi pesticidů. U biomarkerů pozměněných v důsledku směsi bylo v některých případech pozorováno potlačení vlivu prometrynu ve směsi. Analýza antioxidačních biomarkerů neprokázala vyšší toxicitu směsi nad pesticidy testovanými samostatně. V případě antioxidantů byl větší vliv pozorován u prometrynu testovaného samostatně, kdy v některých případech jeho přítomnost ve směsi potlačila účinek chloridazonu v této směsi.
Želé cukrovinky s přídavkem extraktu brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus)
Knapovská, Pavlína ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aplikací plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) a jejich extraktu do želé cukrovinek a následnou charakterizací těchto cukrovinek z hlediska obsahu těkavých látek, celkového obsahu fenolických látek a anthokyanů, antioxidační aktivity a senzorické kvality. Těkavé látky byly stanoveny pomocí headspace mikroextrakce na pevnou fázi ve spojení s plynovou chromatografií a hmotnostní detekcí a pro stanovení bioaktivních látek byly použity standardní spektrofotometrické metody. Celkový obsah fenolických látek byl stanoven Folin-Ciocalteuovou metodou, antioxidační aktivita metodou TEAC a celkový obsah anthokyanů pH diferenciální analýzou. Senzorická kvalita vzorků byla hodnocena pomocí nestrukturovaných grafických stupnic. V rámci optimalizace byla optimalizována příprava extraktu borůvek na základě celkového obsahu fenolických látek a jako optimální podmínky byly zvoleny: navážka 1000 gramů borůvek na litr vody, teplota 50 °C a doba extrakce 2 hodiny. Jako optimální přídavky do cukrovinek byly, na základě senzorické analýzy, zvoleny: 25 % hm. extraktu a 15 % hm. borůvek. Ve vzorku cukrovinky s extraktem borůvek bylo identifikováno celkem 45 těkavých látek, nejvíce zastoupeny byly (E) hexadec-9-enol (22,7 %), furfural (10,9 %) a 2-ethylhexanol (10,0 %). Celkový obsah fenolických látek byl 1141 ± 11 gGAE · g-1, antioxidační aktivita 660 ± 66 gTE · g-1 a celkový obsah anthokyanů 418 ± 23 gC3G · g-1. Ve vzorku cukrovinky s borůvkami bylo identifikováno celkem 40 těkavých látek a nejvíce zastoupeny byly linalool (22,7 %), (E) hexadec-9-enol (16,1 %) a 2-ethylhexanol (8,4 %). Celkový obsah fenolických látek byl 1735 ± 56 gGAE · g-1, antioxidační aktivita 1109 ± 32 gTE · g-1 a celkový obsah anthokyanů 745 ± 23 gC3G · g-1. S přídavkem extraktu i borůvek došlo u cukrovinek k výraznému zvýšení obsahu bioaktivních i těkavých látek, pozitivně byla hodnocena jejich barva i chuť a zlepšila se tak i jejich celková přijatelnost.
Optimalizace výroby nečokoládových cukrovinek s přídavkem extraktu tužebníku za použití různých sladidel
Malyszová, Markéta ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce byla optimalizace výrobního procesu želé cukrovinek za použití různých alternativních sladidel a následně přídavku bylinného extraktu tužebníku, čímž se dosáhlo nejen lepších nutričních vlastností, ale i senzorických charakteristik finálního produktu. Pomocí senzorické analýzy byla zvolena ideální kombinace druhu a množství sladidla, které nejvíce vyhovuje požadavkům spotřebitelů na sladkost a texturu výrobku, zatímco obsah energetických složek zůstává nízký. Na základě těchto aspektů bylo zvoleno sladidlo maltitol v množství 50% hm. roztoku. Práce se dále věnovala optimalizaci přídavku extraktu tužebníku do vyrobených cukrovinek s „ideálním“ sladidlem, přičemž byla opět pomocí senzorické analýzy zvolena optimální koncentrace extraktu a druh želírující látky pro dosažení požadované konsistence, chuti a dalších senzorických parametrů, které výrobek činí pro spotřebitele atraktivním. Po vyhodnocení těchto experimentů byly stanoveny ideální hodnoty 50% hm. pro sladidla, 5 % přídavek extraktu tužebníku a využití želatiny jako želírujícího činidla. Následně byla provedena také chemická analýza vyrobených vzorků a extraktu tužebníku. Identifikace a kvantifikace těkavých aromatických složek byla realizována pomocí metody HS SPME GC-MS, přičemž bylo ve vzorcích identifikováno 39 různých látek, převážně zastoupené ze skupiny alkoholů a aldehydů. Pro určení celkového obsahu fenolických látek byla použita Folin-Cicalteuova spektrofotometrická metoda a pro stanovení obsahu anthokyanů pH diferenciální metoda. Celkový obsah fenolických látek v extraktu činil 1418,16 ± 6,56 gml–1 a obsah celkových anthokyanů byl stanoven na 249,19 ± 27,40 gml–1. Antioxidační aktivita pak byla testována dvěma metodami, a to pomocí TEAC a DPPH. Výsledky antioxidační aktivity měřené metodou DPPH jsou vyšší, což potvrzuje vyšší robustnost této metody. Oba testy však potvrdily antioxidační aktivitu testovaných vzorků. Nakonec byla testována i antimikrobiální aktivita vzorků pomocí difúzní jamkové metody proti kmenům Bacillus cereus a Escherichia coli. Vzorky vykázaly antimikrobiální aktivitu vůči oběma testovaným mikroorganismům, avšak efektivnější účinek prokázaly proti Bacillus cereus, což může být způsobeno jednodušší strukturou jejich buněčné stěny.
Aktivní látky v cereálních produktech určených pro dětskou výživu
Hurtová, Jana ; Pařilová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem antioxidačních látek v cereálních výrobcích určených pro dětskou výživu. Teoretická část je zaměřena na popis anatomické stavby obilného zrna, jeho chemické složení, rozdělení a charakteristiku antioxidačních látek se zaměřením na přírodní antioxidanty, technologii výroby a nutriční parametry cereálních výrobků. Praktická část se zabývá zjištěním obsahu celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, redukujících a celkových sacharidů ve 12 cereálních výrobcích s různou příchutí – v 5 druzích ovesné kaše, 3 druzích kaše s vlákninou a 4 druzích obilné kaše. Součástí práce je i titrační stanovení kyseliny askorbové a analýza obsahu tokoferolu, karotenoidů a katechinů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů i flavonoidů byla nalezen ve výrobku „Dobrá kaše s malinami a vanilkou“ a rovněž v cereálních kaších s přídavkem čokolády. Vysoký obsah vitaminů C i E byl zjištěn zejména ve výrobcích „Dobrá vláknina“ s různými příchutěmi.
Využití různých technik enkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinářských a kosmetických přípravcích
Skoumalová, Petra ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na studium enkapsulace přírodních aktivních látek do různých typů organických mikro- a nanočástic, zejména do liposomů a polysacharidových částic. Jako aktivní složky byly enkapsulovány kofein, klotrimazol, ibuprofen, antioxidanty a vitaminy. Dále byly enkapsulovány různé bylinné extrakty, lysozym, nisin a další antimikrobiální látky. Enkapsulovány byly i vybrané hydrolytické enzymy. Částice byly použity i pro enkapsulaci vybraných probiotických kmenů Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus a prebiotik. Prebiotika byla rovněž koenkapsulována společně s probiotickými buňkami. Z přírodních extraktů byly enkapsulovány např. extrakty z guarany, ženšenu, kustovnice čínské, zeleného ječmenu, propolisu černého, zeleného a bílého čaje, kávy, ovoce a zeleniny. Enkapsulační účinnost byla stanovena pomocí spektrofotometrických metod a pomocí HPLC/PDA. Dlouhodobá stabilita částic a množství uvolněných složek bylo sledováno v modelových i v reálných potravinách a v modelových fyziologických prostředích. Velikost liposomových částic a polysacharidových nanočástic byla měřena pomocí DLS. Velikost a morfologie připravených částic byla sledována rovněž pomocí světelné a elektronové mikroskopie. Koloidní stabilita částic byla měřena pomocí zeta potenciálu. Ke stanovení sedimentační stability částic byla použita analytická centrifugace. Antimikrobiální aktivita byla testována při použití dvou gram-pozitivních bakterií (Bacillus subtilis, Micrococcus luteus), dvou gram-negativních bakterií (Escherichia coli, Serratia marcescens) a jednoho kvasinkového kmene (Candida glabrata). Pro stanovení antimikrobiální vlastnosti aktivity byly použity dvě metody agarová difuzní metoda a bujónová diluční metoda. Životaschopnost probiotických kmenů byla stanovena pomocí průtokové cytometrie a také pomocí fluorescenční mikroskopie. Enkapsulace aktivních složek byla úspěšná ve všech typech částic. Liposomy vykazovaly velmi dobrou dlouhodobou stabilitu, zejména ve vodných podmínkách s neutrálním pH. Naopak, polysacharidové částic byly stabilní v kyselém prostředí. Připravené částice byly také stabilní v modelovém prostředí žaludeční šťávy, k uvolnění aktivních složek docházelo pak v modelovém prostředí střevní šťávy. Částice s kofeinem, stejně jako i s dalšími testovanými antioxidanty a vitaminy by mohly být použity pro aplikace do moderních typů energetických nápojů, potravinových doplňků a také pro některé kosmetické aplikace. Enkapsulované antimikrobiální složky lze také využít v potravinářství, ale i v kosmetice a farmaceutickém průmyslu jako antimikrobiální a hojivé přípravky. Enkapsulované enzymy s řízeným uvolňováním mohou být použity v přípravcích pro hojení ran, dále naleznou uplatnění jako součást farmaceutických přípravků a potravinových doplňků určených pro enzymovou terapii. Enkapsulované probiotické bakterie a také koenkapsulovaná probiotika s prebiotiky díky zachování vyšší dlouhodobé životaschopnosti buněk a stability částic jsou rovněž vhodné k aplikaci do potravinářských výrobků a doplňků stravy s pozitivními účinky na lidský organismus.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 203 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.