|
Rozvíjení funkční komunikace u žáků s PAS na ZŠ
Čebišová, Petra ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
V současné době jsou děti s PAS velmi probíraným tématem. Děti s poruchou autistického spektra mají především problémy se sociální interakcí, komunikací a chováním. V této diplomové práci jsme se zaměřili především na problém zvaný komunikace. Diplomová práce pojednává o rozvoji funkční komunikace u dětí s PAS na ZŠ. Práce je rozdělená do pěti kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou PAS, historií, klasifikací forem PAS a triádou postižení. Druhá kapitola se zaměřuje na sociální chování u žáků, na základní vymezení sociálního chování, sociální dovednosti a na žáky s PAS ve vrstevnické skupině. Třetí kapitola nese název rozvíjení komunikace u žáků s PAS. Zaměřuje se na podporu rozvoje komunikace, na alternativní a augmentativní komunikaci a také na role učitele/asistenta pedagoga při rozvíjení komunikace u žáků s PAS. Navazující čtvrtá kapitola se už zaměřuje na empirické šetření, kde nás seznamuje s cíli, metodikou a průběhem empirického šetření. Pátá kapitola obsahuje případovou studii rozdělenou do tří podkapitol, která se zaměřuje na kazuistiky respondentů, rozhovory a pozorování. Kromě toho se v práci nachází i diskuse a doporučení pro praxi. Klíčová slova: Funkční komunikace, žák s PAS, základní škola, intervence
|
| |
| |
|
Intenzivní interakce jako terapeutický přístup u dětí s poruchou autistického spektra
Drlíčková, Hana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možným využitím Intenzivní interakce u dítěte s autismem. Teoretická část obsahuje charakteristiku poruch autistického spektra, popisuje obtíže, kterým děti s autismem čelí v oblasti sociability a komunikace, nabízí přehled teoretických souvislostí Intenzivní interakce a popisuje způsob, jakým funguje. V praktické části je pak v rámci kazuistické studie popsána možnost využití Intenzivní interakce při rozvoji sociálních a komunikačních schopností u dítěte s autismem. Bylo zjištěno, že během tří měsíců intervence došlo k pokroku v oblasti sociability a komunikace a že se objevily některé nové vzorce chování, jako například oční kontakt, imitace spolužáků, sociální úsměv, sdílená pozornost či upozorňování na předmět nebo činnost. Pozitivním výsledkem bylo také výrazné snížení stereotypního chování.
|
| |
|
Stimulační program zaměřený na rozvoj komunikačních kompetencí před nástupem do školy
Görglová, Michala ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pacnerová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikačních kompetencí v souvislosti s otázkou školní připravenosti. Obsahem teoretické části je objasnění základních pojmů v oblasti komunikace a dalších blízkých termínů, jakými jsou jazyk, řeč, verbální a neverbální komunikace atd. Dále pak otázka vlivu řeči na rozvoj myšlení na uspokojování základních potřeb dítěte. To, jaký vliv má sociální prostředí dítěte na rozvoj jeho komunikačních kompetencí se dočteme v třetí kapitole této práce. V dalších podkapitolách teoretické části čtenář nalezne informace týkající se školní připravenosti dítěte a Rámcového vzdělávacího programu, který definuje cíle a prostředky v oblasti rozvoje jedince v závislosti na institucionální výchově. Empirická část bakalářské práce si kladla za cíl navržení stimulačního programu pro rozvoj komunikačních kompetencí a jeho následnou realizaci při spolupráci s Mateřskou školou Petrklíč. Pro tento cíl byly vybrány děti, které byly na základě zvolených kritérií (věku a obtíží v oblasti komunikace) vhodnými adepty pro uskutečnění programu, a s jejichž pomocí došlo i ke komplexnímu zhodnocení efektivity a smysluplnosti programu.
|
| |
|
Hodnocení připravenosti dětí na zahájení povinné školní docházky pedagogickou veřejností a rodinou
Kopecká, Lucie ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Záměrem diplomové práce bylo odhalit a následně prezentovat komplexní názory odborné pedagogické veřejnosti a rodičů na současnou problematiku školní připravenosti a s ní spojenými otázkami týkajících se vysokého počtu odkladů školní docházky. K získání těchto názorů byla využita metoda semistrukturovaného rozhovoru s rodiči, s učiteli přípravných tříd a učiteli mateřských a základních škol. Po analýze získaných výpovědí byl dále zvolen postup vzájemné konfrontace těchto dat, posléze konfrontace s odbornými publikacemi, články, webovými diskusními fóry a také k tomuto tématu uspořádanou konferencí. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že problém školní připravenosti zasahuje do dalších problematik: vzdělanost a kvalifikovanost učitelů mateřských škol, kvalita spolupráce školy a rodiny, problematika kapacity mateřských škol a řešení počtu dětí na jedné třídě, věkové složení třídy, odpovědnost za školní připravenost dítěte atd. Výsledky diplomové práce poukazují, jaké názory má rodina a pedagogická veřejnost na aktuální stav nedostatků školní připravenosti dětí a rovněž na oblasti školní připravenosti, v nichž děti v dnešní době převážně vynikají. Hlavní přínos této práce spočívá v poukázání na důležitou a značnou propojenost jednotlivých oblastí školní připravenosti.
|
|
Respektování vývojových specifik v současné mateřské škole
Štrausová, Jana ; Havlová, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojovými specifiky předškolního dítěte z hlediska respektování potřeb dítěte v podmínkách současné mateřské školy. Sleduje vývojové zvláštnosti a individuální potřeby současné generace předškolních dětí. Je zaměřena na zkoumání, hledání rozdílů a odlišností v individuálních potřebách a specifických projevech dětí. Hledá potenciální příčiny možných jevů a zároveň možnosti jak potřeby všech dětí v současné mateřské škole uspokojovat. Snaží se o hlubší proniknutí do podstaty zkoumaných jevů, hledá možná pozadí a souvislosti v době současné i v pramenech minulosti.
|
| |