|
|
Komunita a (ne)individualizovaný jedinec. Případ fanouškovství
Hásová, Veronika ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Numerato, Dino (oponent)
Disertační práce se věnuje sportovnímu fanouškovství skrze optiku sociologie komunit. Cílem práce je ověřit funkčnost konceptu komunity v současné české individualizované společnosti a navrhnout možné uchopení konceptu pro analytické zkoumání. V teoretické části se tak zaměřuje na aspekty, které mohou pomoci komunity v dnešní společnosti definovat, zkoumat a porovnávat. Empirická část je založena na kvalitativní případové studii v kombinaci s etnografickým přístupem, kdy se zaměřuje na jednu konkrétní komunitu, komunitu hokejových fanoušků. Ze zjištění vyplývá, že fanouškovská komunita prošla ve sledovaném období dvěma generačními obměnami a že velmi důležitým prvkem pro všechny procesy v komunitě jsou sociální vztahy, které mají zajistit pocit přináležení do komunity a samotné přetrvání komunity v čase. Komunita je nadále funkčním termínem, který se dynamicky proměňuje v závislosti na společenských změnách a rozhodně by neměla být sociologickým zkoumáním opomíjená například kvůli nejasné konceptualizaci. A tedy, že lze uvažovat o individualizaci a komunitě spíše jako o paralelních procesech, které spolu utvářejí dialektický vztah, než že by se vzájemně vylučovaly. Klíčová slova: komunita, individualizace, fanouškovství, sportovní socializace, etnografie, případová studie
|
|
|
Sportování a česká společnost: zdroje rozdílů ve sportovní participaci
Špaček, Ondřej ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Leška, Dušan (oponent)
Disertační práce se zabývá proměnami sportovní participace v české společnosti v posledních desetiletích. Sportovní aktivity jsou konceptualizovány jako sociální praktiky, tj. rutinizované zvyklosti, které jsou sdílené v kultuře dané společnosti (Reckwitz 2002; Warde 2005). Bourdieu (1984) také ukazuje, že různé sociální pozice jsou spojeny s odlišným vkusem, který je zároveň sociálně klasifikován, a tvoří tak základ pro utváření symbolických hranic mezi sociálním třídami. Empirická analýza se zaměřuje na sportovní participaci během posledních třiceti let a na hlubší porozumění diferenciaci a významu dnešních sportovních aktivit. Výsledky jasně ukazují podstatný nárůst sportovní participace, která u dospělé populace vzrostla z 25 % v roce 1984 na 67 % v roce 2009. Kohortní analýza přitom potvrzuje, že dynamika rozšiřování sportovních praktik má kořeny v socializačním procesu a kohortní výměně. Mladší kohorty mají totiž konzistentně vyšší úroveň sportovní participace, bez ohledu na jejich rostoucí věk. Obzvláště překvapivý je také přetrvávající dopad kulturního kapitálu na sportovní participaci, a to přes podstatné změny, kterými prošel společenský režim po roce 1989. Tento výsledek nastoluje otázku, nakolik mohou mechanismy sociálních nerovností, obzvláště pak kulturní kapitál, fungovat podobným způsobem i...
|
|
|
Proměny sportovních rubrik českých deníků v letech 2001 až 2015
Trunečka, Ondřej ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Waschková Císařová, Lenka (oponent)
Proměny sportovních rubrik českých deníků v letech 2001 až 2015 Disertační práce sleduje proměnu sportovních rubrik v tištěných denících, v jejich standardním papírovém formátu, v období vymezeném lety 2001 až 2015. V něm se vybrané tituly Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo potýkaly až na výjimky každoročně s poklesem prodaného nákladu, jejich situaci ještě ztížila finanční krize v roce 2008. Sportovní žurnalistiku ovlivnilo rozšíření kabelových či digitálních televizí a zejména internetu, čímž se výrazně rozšířila nabídka sportovního obsahu, stal se snáze a rychleji dostupným. Podle výzkumu se vybraná média v nové konstelaci adaptovala. Předmětem inovací, jak přizpůsobit obsah tištěných novin novým podmínkám, se v případě sportovní rubriky stal její rozsah i způsob zpracování událostí. Výsledky pak zachytily diferencovaný přístup periodik v obou aspektech. Některá sportu věnovala i nadále značný prostor, jiná ho ve snaze se jasněji profilovat omezovala. Ve způsobu zpracování událostí převažoval odklon od popisného zpravodajství ve prospěch ohlasů či složitějších formátů.
|
|
|
Hodnotové orientace sportovních diváků
Landa, Pavel ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Man, František (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...
|
|
|
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře
Jakubcová, Kristina ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...
|
|
|
Filosofické kontexty fenoménu hry a pravidel fotbalu ve výchově společnosti
Plachý, Antonín ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Votík, Jaromír (oponent)
FILOSOFICKÉ KONTEXTY FENOMÉNU HRY A PRAVIDEL FOTBALU VE VÝCHOVĚ SPOLEČNOSTI PHILOSOPHICAL CONTEXTS OF PLAY PHENOMENON AND THE RULES OF FOOTBALL GAME IN SOCIETY EDUCATION Mgr. Antonín Plachý Disertační práce, 2013 SOUHRN Záměry: Hlavním záměrem práce je podpora svobody, spočívající v možnosti napravovat své chyby. Tento moment je důležitý v běžném životě, ale i ve sportu, který je stále zakotven ve hře, která je hlubokým projevem svobody člověka. Tento záměr je filosoficky těžko podpořitelný bez praktického kroku, kterým je podpora systému vzdělávání a výběru rozhodčích fotbalu, jako pedagogický záměr. Bod hovořící o svobodě člověka v roli rozhodčího, který je ve výkladu pravidel fotbalu zachycen ve varování rozhodčích před kompenzací vlastních chyb, nazývám bodem konvergence této práce. Postavení rozhodčího jako strážce nad spravedlností při užití pravidel ve hře by mělo být kladeno symbolicky a hlavně lidsky nad pravidla a nikoli naopak. V tomto momentu je i vyjádřen význam lidské touhy po svobodě a zároveň potřeby pořádku, jako neustálé vyvažování a hledání míry řádu v chaosu. Ve druhém a pro mne již základním cíli, bylo vytvořit pravidla fotbalu pro děti. S týmem spolupracovníků vytvořil a uvedl do praxe pravidla fotbalu malých forem na základě pedagogiky s pedagogickým výkladem, pro věkové kategorie...
|
|
|
Sportovní kariéra, její ukončení a proces adaptace do postsportovního života bývalých vrcholových sportovců vybraných sportů v ČR
Kadlčík, Jiří ; Slepičková, Irena (vedoucí práce) ; Waic, Marek (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Autor: Mgr. Jiří Kadlčík Název disertační práce: Sportovní kariéra, její ukončení a proces adaptace do posportovního života bývalých vrcholových sportovců vybraných sportů v ČR Pracoviště: Katedra kinantropologie a základů společenských věd, UK FTVS v Praze Školitelka: Doc. PhDr. Irena Slepičková, CSc. Rok obhajoby disertační práce: 2008 Abstrakt: Cílem této práce byl popis průběhu sportovní kariéry, procesu ukončení vrcholové sportovní kariéry a určení jednotlivých proměnných, které tento proces ovlivňují a popis následné adaptace do posportovního života. Pro splnění cíle práce byl zvolen sekvenční smíšený typ výzkumu kombinující jak kvalitativní, tak kvantitativní vědecký přístup. V první fázi výzkumu byla pomocí dotazování 11 bývalých vrcholových sportovců formou interview získána základní představa o zkoumaném fenoménu v ČR. Na základě zjištění z první fáze výzkumu v kombinaci s porovnáním poznatků ze zahraničí byly navrženy výzkumné hypotézy pro druhou fázi výzkumu. V té, ve formě odpovědi na písemný dotazník, participovalo 184 z celkově 372 oslovených bývalých vrcholových sportovců. Mezi stěžejní závěry práce patří zjištění, že vrcholová sportovní kariéra je pouze jednou z několika fází života jedince, není tedy kariérou celoživotní, má svůj začátek, který je možno vymezit...
|
|
|
Zdravý životní styl v České republice
Buriánková, Jitka ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Tato práce podává elementární vhled do problematiky zdravého životního stylu z hlediska různých perspektiv, a proto v tomto ohledu můžeme navazovat na studii Cockerhama (2005), která nabízí ucelené paradigma zkoumání zdravého životního stylu. Klíčový problém spočívá v debatě o tom, zda volba zdravého životního stylu podléhá spíše strukturálním vlivům, anebo rozhodování jedinců (klasický problém struktury a jednání). Hlavním cílem práce je ověřit míru determinace jednotlivých složek zdravého životního stylu. Vzhledem k obtížím hledání jednoho ukazatele zkoumáme odděleně podmíněnost zdravého stravování, kouření, konzumace alkoholu, sportu. V analýze jednotlivých dimenzí zdravého životního stylu bereme ohled vedle základních sociodemografických proměnných i na informovanost, postoj, psychickou pohodu a kompenzační strategii jako zprostředkující faktory zdravého životního stylu. Obohacení analýzy nabízí začlenění kompenzační teorie, protože tyto strategie oslabují racionalitu jednání. U rizikového chování hraje kompenzační strategie významnou roli. V tom jsou naše poznatky v českém prostředí unikátní. Hypotézy jsou ověřovány na reprezentativním souboru výzkumu " Aktér 2013" (N=1088), realizovaného agenturou STEM, v jejímž rámci byly zařazeny baterie o zdravém životním stylu. Prevalence vybraných...
|
|
|
Ženy v českém sportovním zpravodajství během Zimních olympijských her 2018
Hřebenářová, Lucie ; Crossan, William Morea (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent)
Název: Ženy v českém sportovním zpravodajství během Zimních olympijských her 2018 Cíle: Hlavním cílem práce je analyzovat genderové nerovnosti v českých sportovních médiích v čase Zimních olympijských her 2018. Ve srovnání s předchozími studiemi zjistím, zda v českém sportovním prostředí dochází k diskriminaci žen a jakým způsobem se to případně v českých médiích projevuje. Metody: K provedení výzkumu byla použita metoda kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy. Bylo zvoleno několik zkoumaných indikátorů na základě rešerše předchozích studií. Jako zkoumaná událost byly vybrány Zimní olympijské hry 2018. Analýza byla provedena na dvou českých sportovních online stránkách - sport.cz a sport.idnes.cz. Výsledky: Celkové výsledky vykazovaly vyšší mediální pokrytí pro muže. Nicméně, při porovnání s procentuálním podílem participujících sportovců v relaci k pohlaví vyšly výsledky překvapivě lépe ve prospěch žen. Z hlediska délky článků byly hodnoty opět o něco příznivější pro muže. V rámci analýzy fotografií bylo zjištěno dle předpokladů více fotografií, kde sportovec aktivně sportuje, v případě mužů, a více fotografií neaktivních, avšak z prostředí sportu, u žen. Jako nejvíce zmiňovaný sport byl vyhodnocen lední hokej. V rámci kvalitativní analýzy bylo shledáno několik případů genderové nerovnosti,...
|
|
|
Sportování a česká společnost: zdroje rozdílů ve sportovní participaci
Špaček, Ondřej ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Leška, Dušan (oponent)
Disertační práce se zabývá proměnami sportovní participace v české společnosti v posledních desetiletích. Sportovní aktivity jsou konceptualizovány jako sociální praktiky, tj. rutinizované zvyklosti, které jsou sdílené v kultuře dané společnosti (Reckwitz 2002; Warde 2005). Bourdieu (1984) také ukazuje, že různé sociální pozice jsou spojeny s odlišným vkusem, který je zároveň sociálně klasifikován, a tvoří tak základ pro utváření symbolických hranic mezi sociálním třídami. Empirická analýza se zaměřuje na sportovní participaci během posledních třiceti let a na hlubší porozumění diferenciaci a významu dnešních sportovních aktivit. Výsledky jasně ukazují podstatný nárůst sportovní participace, která u dospělé populace vzrostla z 25 % v roce 1984 na 67 % v roce 2009. Kohortní analýza přitom potvrzuje, že dynamika rozšiřování sportovních praktik má kořeny v socializačním procesu a kohortní výměně. Mladší kohorty mají totiž konzistentně vyšší úroveň sportovní participace, bez ohledu na jejich rostoucí věk. Obzvláště překvapivý je také přetrvávající dopad kulturního kapitálu na sportovní participaci, a to přes podstatné změny, kterými prošel společenský režim po roce 1989. Tento výsledek nastoluje otázku, nakolik mohou mechanismy sociálních nerovností, obzvláště pak kulturní kapitál, fungovat podobným způsobem i...
|
host ::
RSS.