|
|
Sportování a česká společnost: zdroje rozdílů ve sportovní participaci
Špaček, Ondřej ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Leška, Dušan (oponent)
Disertační práce se zabývá proměnami sportovní participace v české společnosti v posledních desetiletích. Sportovní aktivity jsou konceptualizovány jako sociální praktiky, tj. rutinizované zvyklosti, které jsou sdílené v kultuře dané společnosti (Reckwitz 2002; Warde 2005). Bourdieu (1984) také ukazuje, že různé sociální pozice jsou spojeny s odlišným vkusem, který je zároveň sociálně klasifikován, a tvoří tak základ pro utváření symbolických hranic mezi sociálním třídami. Empirická analýza se zaměřuje na sportovní participaci během posledních třiceti let a na hlubší porozumění diferenciaci a významu dnešních sportovních aktivit. Výsledky jasně ukazují podstatný nárůst sportovní participace, která u dospělé populace vzrostla z 25 % v roce 1984 na 67 % v roce 2009. Kohortní analýza přitom potvrzuje, že dynamika rozšiřování sportovních praktik má kořeny v socializačním procesu a kohortní výměně. Mladší kohorty mají totiž konzistentně vyšší úroveň sportovní participace, bez ohledu na jejich rostoucí věk. Obzvláště překvapivý je také přetrvávající dopad kulturního kapitálu na sportovní participaci, a to přes podstatné změny, kterými prošel společenský režim po roce 1989. Tento výsledek nastoluje otázku, nakolik mohou mechanismy sociálních nerovností, obzvláště pak kulturní kapitál, fungovat podobným způsobem i...
|
|
|
Sportování a česká společnost: zdroje rozdílů ve sportovní participaci
Špaček, Ondřej ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Leška, Dušan (oponent)
Disertační práce se zabývá proměnami sportovní participace v české společnosti v posledních desetiletích. Sportovní aktivity jsou konceptualizovány jako sociální praktiky, tj. rutinizované zvyklosti, které jsou sdílené v kultuře dané společnosti (Reckwitz 2002; Warde 2005). Bourdieu (1984) také ukazuje, že různé sociální pozice jsou spojeny s odlišným vkusem, který je zároveň sociálně klasifikován, a tvoří tak základ pro utváření symbolických hranic mezi sociálním třídami. Empirická analýza se zaměřuje na sportovní participaci během posledních třiceti let a na hlubší porozumění diferenciaci a významu dnešních sportovních aktivit. Výsledky jasně ukazují podstatný nárůst sportovní participace, která u dospělé populace vzrostla z 25 % v roce 1984 na 67 % v roce 2009. Kohortní analýza přitom potvrzuje, že dynamika rozšiřování sportovních praktik má kořeny v socializačním procesu a kohortní výměně. Mladší kohorty mají totiž konzistentně vyšší úroveň sportovní participace, bez ohledu na jejich rostoucí věk. Obzvláště překvapivý je také přetrvávající dopad kulturního kapitálu na sportovní participaci, a to přes podstatné změny, kterými prošel společenský režim po roce 1989. Tento výsledek nastoluje otázku, nakolik mohou mechanismy sociálních nerovností, obzvláště pak kulturní kapitál, fungovat podobným způsobem i...
|
host ::
RSS.