|
|
Myosin I and actin binding proteins in cell
Krásna, Hana ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Motlík, Jan (oponent) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Existuje množství prací, které dokazují přítomnost a důležitost aktinu v jádře. Aktin se v buněčném jádře pojí s procesy od chromatinového remodelingu přes transkripci, splicing, až po jaderný transport. Pro zabezpečení dynamiky jaderných procesů se aktin spojuje s jedním ze základních motor proteinů, kterým je myozin. Poukazuji na úlohu aktinu a jaderného myozinu I (NMI) v transkripci ribozomálních genů pomocí RNA polymerázy I (Pol I). Mikroinjekcí protilátek proti aktinu a NMI jsme potlačili transkripci Pol I in vivo. Skupina in vitro pokusů potvrzuje inhibici transkripce Pol I po použití protilátek proti aktinu a NMI na čisté DNA i upraveném chromatinovém templátu. Koimunoprecipitační pokusy odhalují fyzické spojení aktinu a NMI s rRNA geny a s transkripčním komplexem Pol I. Zatím co se aktin váže na iniciační a elongační Pol I molekulu, NMI interaguje se subpopulací Pol I zodpovědnou za iniciaci vázanou na TIF-IA, tedy bazální transkripční faktor zodpovědný za regulaci rRNA syntézy. V současnosti je známých několik hypotéz o formě jaderného aktinu. Nedávné výzkumy poukazují na pravděpodobnou dynamickou rovnováhu mezi monomerní a polymerní formou. V této práci prezentuji ultrastrukturální rozložení šesti aktin vazebných proteinů (-aktinin, filamin, spektrin, paxilin, p190RhoGAP a tropomyozin)...
|
|
| |
|
|
Analysis of functional interactions of phospholipids in the cell nucleus.
Biddle, Veronika ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent) ; Malínský, Jan (oponent)
(Czech) Fosfoinositidy jsou glycerofosfolipidy se záporným nábojem. Jako složky buněčných membrán se podílejí na membránové dynamice, buněčném pohybu, signalizaci a na modulaci iontových kanálů a membránových transportérů. Kromě cytoplazmy fosfoinositidy také lokalizují do buněčného jádra. Fosfoinositidy hrají roli v klíčových jaderných procesech, jako je transkripce DNA, zpracování pre-rRNA a pre- mRNA, reakce na poškození DNA, diferenciace buněk nebo apoptóza. Fosfatidylinositol 4-fosfát (PI(4)P) a fosfatidylinositol 4,5-bisfosfát (PI(4,5)P2) jsou nejhojnějšími fosfoinositidy v buňce. Lokalizace a funkce obou fosfoinositidů v buněčnem jádře je do značné míry neznámá. V této práci popisujeme lokalizaci PI(4)P a PI(4,5)P2 na úrovni superrozlišení a jejich zapojení do jaderných procesů. PI(4)P je přítomen v jaderné lamině, jaderných speckles, jádérkach a tvoří malá ohniska v nukleoplasmě. Většina jaderného PI(4)P se lokalizuje do nukleoplasmy, zatímco jenom 16% je přítomno v jaderných speckles. V případe PI(4,5)P2 je situace opačná, většina je lokalizována v jaderných speckles, 30 % je v nukleoplasmě a menšina v jadérkách. V nukleoplazmě tvoří PI(4,5)P2 malé ložiska nazývané nukleární lipidové ostrůvky (NLIs). Jádro NLIs je bohaté na lipidy a je obklopené proteiny, RNA a DNA. Periferie NLIs je...
|
|
|
Zapojení proteinu vinkulinu do savčí gametogeneze
Darášová, Alžběta ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Jednou ze základních vlastností živých soustav je pohlavní rozmnožování, při kterém dochází ke splynutí pohlavních buněk, spermie a vajíčka. Klíčovým procesem, při tvorbě pohlavních buněk, je meióza. Při meiotickém dělení dochází k dramatickým změnám v jádře, při kterých se mohou vyskytnout chyby, které mohou zapříčinit různé chromozomové aberace a nondisjunkce vedoucí ke genetickým onemocněním a v neposlední řadě k neplodnosti. Příčiny neplodnosti jsou velmi různorodé, avšak velká část pochází právě z chyb při meióze. Pro správné fungování tohoto procesu je velmi důležitá první fáze meiózy I, profáze I, kde dochází k párování homologních chromozomů za pomoci bílkovinné struktury synaptonemálního komplexu (SC) a následně dochází ke genetické rekombinaci, tzv. crossing-overu. Vinkulin (VCL) je cytoplazmatický protein vázající aktin ve fokálních adhezích a adherentních spojích a je jejich esenciálním regulátorem. Tento protein byl však objeven i v jádře pohlavních buněk u některých organizmů. Jaderné funkce vinkulinu však dosud nebyly popsány. Tato diplomová práce se zaměřuje na studium dynamiky chromozomů v gametogenezi na myším modelu s důrazem na zapojení jaderného vinkulinu (VCL) do těchto procesů. Naším cílem bylo lokalizovat VCL v jádře embryonálních profázních oocytů pomocí fluorescenční...
|
|
|
Function of nuclear phosphoinositides and their binding partners in gene expression
Uličná, Lívia ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Šolc, Petr (oponent) ; Macůrková, Marie (oponent)
(ČESKÝ) Fosfoinozitidy jsou negativně nabité fosfolipidy s inositolovou hlavičkou, která může být fosforylovaná. Fosforylací inositolu vzniká sedm různě fosforylovaných forem fosfoinozitidů, které mohou být mono-, bis- nebo tris-fosforylované. Role cytoplasmatických fosfoinozitidů byly popsané v regulaci dynamiky buněčných membrán a cytoskeletu, v transportu membránových váčků, v funkci iontových kanálů a transportérů a produkci druhých poslů. Jaderné fosfoinozitidy se podílejí na posttranskripčních úpravách a exportu pre-mRNA, DNA transkripci a remodelování chromatinu. Zatímco cytoplasmatické funkce jsou dobře popsané, molekulární mechanizmy jaderných fosfoinozitidů v těchto jaderných procesech nebyly doposud dostatečně prozkoumány. V této práci jsme si kladli za cíl popsat lokalizaci fosfoinozitidů v jednotlivých funkčních kompartmentech jádra, což nám napomůže objasnit zapojení fosfoinozitidů do jaderných procesů. Dále jsme se zaměřili na identifikaci jaderných fosfoinozitidů zapojených do regulace genové exprese a objasnení detailního mechanismu interakce PI(4,5)P2 a PHF8 v regulaci transkripce ribozomálních genů. Dvěma nezávislými metodami jsme popsali lokalizaci fosfoinozitidů na jaderné membráně, v jaderných škvrnách, nukleoplasmě a jadérku. Tato rozšířená jaderná lokalizace naznačuje a i...
|
|
|
New Possibilities in Fluorescence Correlation Spectroscopy
Benda, Aleš ; Hof, Martin (vedoucí práce) ; Hozák, Pavel (oponent) ; Valenta, Jan (oponent) ; Vácha, František (oponent)
rg l sit lillltili al s i1ttl11tigl a uD ... EEJ Ěts ; i išl it gilBg*E Ě i: : .liiEt t liiiiH aŮ i ĚÉ;Eg gšgiiíilgaggi$Ěgi$Éiiiť6!= gggii;gggpiiigiífugii!.ilii;i iglgi iĚiigíiiliiiil F giii it gi ii Ě{iiÉÉ{ĚĚÉEá}iIEEE;gEÉEEÉi Igig;i';;;i *'i'*ĚiiE ; E'iEĚš gEEEĚB] ggg;gálsgggltĚaa*aĚ:áisil! titlltgiitgillrĚllĚgE'! iEeIĚEEiEEE: glii ttgit11tglá1,š šl ilti1laig : x o o. G o- x o CL (o o- o o (u .9 CL CL q a) ts 3 9.= P ;i!!= řpEšE'- ža:- ':9YE,E TEPšij=;^yo 9EBV-' H g ya I eĚĚ99Ě=Éo o Ě.q9€y EEŽsp r'tr.=k e5;S* ?a.E9'YE,XŤóxqĚrl - .= t O L,-GUT :E!.i.o óěEx= .^5ě(n6 oEEt+4 €E€ýp= B:ž:řb Hšťo;^F"č'= 9;ŤĚE:*řoo EiSšJbDY ěřxF 9,E fr -'3 gEg ĚĚěiE ĚigE -,, --"a; Ě??E=: ič99 C) Ep,E Ě.E!E.P EE2'E E ĚřiEÉEEiEeEĚŤE i g€EEřEÉaEř Eitěi a EE;É€lĚEEĚ EĚBóa : t:gi;Ť!Eá**i.;E€ř.gÉE É"E Ť.g g ř tí€ tc E #-! E $ .} i ;t íe];a= E E ÉěE E : t E,,! 2 EÉÉEÉĚĚEiEEĚEĚEěEia g:ei!:€EÉĚtEEEEE#ii i!= H g"a" *is; :F- ; gÉE3 Eé = o a o o o d hD o € bo E o l-.. JO ,o i>ro 1 ójt )é) 4O Na tu-E- ýc ž.( oo) o;o' o' € F. 6 o G0 o r o o ,o lÉ I^ )o JQ !ř € 9 E E E ?: E '$E,3; E EB: Eei€Ř iEi e*ĚE-: Ée EF.9 už ÉE E;E;E E,g tE;iÉ ;Ě fi Ě i š; ? t t Ě€Eř g ó o.a E á! t e E E :5i.q6':É9= EEE:EagEĚ igEHÉEEE! ĚgEiĚtÉě.'z éz; E ě i = t E a E ; ae:: € E o bo oo aEEiEÉEiEigEEEiiEÉi EEÍeĚE*EIĚIěiiI:EEi EŤ€ĚiÉi!EE{E€EE5;tĚ aiEĚt?€iiŤÉÉEEitÍzÉ...
|
|
| |
|
|
Manipulating the mammalian oocyte and embryo - Biological and epigenetic aspects
Fulková, Helena ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Motlík, Jan (oponent)
CONCLUSIONS . By antibodies against ďfferent covalent histone modifications and 5-methylcytosine, we have partialty characterised the epigenetic changes taking place during the oocyte mauration and in early mammalian embryogenesis in the mouse and pig, respectively. o We have also characterised thc epigenetic repogramming activities of cytoplasts derived from oocytes at different stages of maturation after somatic cell nuclear transfer. . We have evaluated the epigenetic effec$ of selected procedures that are currently used for embryo production. . Finally, we have developed a new cryopreservation scheme for oocyte nuclear material storage. orrr research is engaged in the development ofnew bíotechniques as well as elucidating and characterising the epigenetic pÍocesses that take place during normal and abnormal embryogenesis. Abnormal embryonic development is for example often observed in somatic cell nuclear transfer embryos. These techniques can also be potentially used not only in human medicine but also for valuable livestock and endangered species preservation Oy e.g. interspecies nuclear transfer). Especially in human meďcine, attention to the ethical issues associated with these techniques must be paid. It is also clear tbat many biological problems still do exist and these should not be...
|
|
|
Localization and function of phosphoinositides in the cell nucleus
Kalasová, Ilona ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Šolc, Petr (oponent)
(CZECH) Fosfoinositidy jsou negativně nabité fosfolipidy. Jejich inositolová hlavička může být fosforylována na třech pozicích, a tak mohou tvořit sedm různě fosforylovaných forem. Cytoplasmatické fosfoinositidy regulují dynamiku buněčných membrán a cytoskeletu, transport membránových váčků, funkci iontových kanálů a transportérů a produkci druhých poslů. Jaderné fosfoinositidy ovlivňují postranskripční úpravy pre-mRNA, DNA transkripci a remodelování chromatinu. Jejich jaderné funkce jsou nicméně nedostatečně prozkoumány. Tato práce se zaměřuje na jaderný fosfatidylinositol 4-fosfát (PI(4)P) a fosfatidylinositol 4,5- bisfosfát (PI(4,5)P2), jejich lokalizaci a interakce s proteiny regulujícími transkripci. PI(4)P je součástí jaderné membrány, nachází se v jaderných speckles a v nukleoplasmě. Většina jaderného PI(4)P je navázána na chromatin a kolokalizuje s H3K4me2 histonovou značkou. PI(4,5)P2 lokalizuje do jadérka a jaderných speckles. Přibližně 30 % jaderného PI(4,5)P2 tvoří malé ostrůvky v nukleoplasmě. Nitro těchto ostrůvků je bohaté na uhlík a je pravděpodobně tvořeno lipidy. Ostrůvky jsou obklopeny proteiny a nukleovými kyselinami. Aktivní forma RNA polymerázy II lokalizuje k PI(4,5)P2 ostrůvkům a v blízkosti ostrůvků dochází k aktivní transkripci. Jaderný myosin 1 (NM1) váže PI(4,5)P2. Tato...
|
|
|
Mouse polyomavirus: The role of cell cytoskeleton in virus endosomal trafficking and properties of the minor capsid proteins
Žíla, Vojtěch ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Hozák, Pavel (oponent) ; Rumlová, Michaela (oponent)
Myší polyomavirus (MPyV) je neobalený tumorogení DNA virus, replikující se v jádře hostitelské buňky. Do buněk vstupuje endocytózou zprostředkovanou receptorem a jeho následný transport k jádru je závislý na kyselém prostředí endozomů a vláknech mikrotubulů, potřebných pro dopravení virionů do endoplazmatického retikula (ER). V ER dochází k disociaci virové kapsidy a rozbalení genomu viru. Mechanizmus, kterým je virový genom následně dopraven do nukleoplazmy není doposud objasněn, ale předpokládá se, že se ho kromě buněčných faktorů účastní také virové minoritní kapsidové proteiny VP2 a VP3. Po dopravení genomu do jádra dochází k produkci časných virových antigenů, které navozují vhodné prostřední pro replikaci viru. Po replikaci virové DNA a morfogenezi virionů, virové potomstvo opouští buňku během její lyze. Výzkum této disertační práce se ve své první části zaměřil na vnitrobuněčný transport MPyV a zapojení cytoskeletárních sítí během dopravy viru do ER. Zejména byl zacílen na stále nejasnou roli mikrotubulů během transportu viru v endozómech a na roli asociovaných mikrotubulárních motorů, která v případě MPyV nebyla doposud testována. Náš výzkum ukázal, že transport MPyV vedoucí k produktivní infekci nevyžaduje funkci kinesinu-1 či kinesinu-2, ale je závislý na transportu zprostředkovaném...
|
host ::
RSS.