|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
|
Konceptualizace prostoru v historické vědě
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech v období československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. V metodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah k prostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace a posílání pohlednic). Tyto rámce pak určili soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. V závěru práce jsem se pokusil o aplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové o proměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat v 80. letech. Tato proměna časového rámce se projevuje i v prostoru, protože právě v prostoru je čas zvýznamňován. Klíčová slova: prostor, severní Čechy, socialismus, reprezentace, historický aktér
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Příchod a usazování Čechů v oblasti ukrajinské Volyně 1863-1880
Jirka, Luděk ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá příchodem a usazováním Čechů na Volyni v letech 1863-1880. Věnuje se analýze písemných pramenů o odchodu Čechů z českých zemí a jejich příchodu na Volyni a problematice jejich usazování v této oblasti. Dále budou použity teorie migrací a teorie identity a etnicity. Cílem práce bude upřesnění příčin odchodu Čechů a analýza jejich příchodu do oblasti Volyně. Z uvedeného vyplývá otázka proměny socioekonomického postavení v Čechách a na Volyni, které bude dále zkoumáno v komparaci s většinovým maloruským (ukrajinským) obyvatelstvem. Autor bude vycházet z tisku, zejména z Národních listů, z Čechoslovanu a z Věrné stráže, dále z archivních fondů Národního archivu v Praze (Svaz Čechů z Volyně, Žatec 1946-1958, Československý ústav zahraniční 1928-1941) a z kronik sepsaných samotnými volyňskými Čechy.
|
|
|
Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh v letech 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kovařík, David (oponent)
Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a Zábřeh 1945-1960" na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání souvislostí procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz nepřítele reinterpretován aktuálně prosazovanými hodnotami "socialistické zákonnosti" a "klidu na práci". Základní hodnotou, která umožňovala...
|
|
|
Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Mrňka, Jaromír: Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960. Praha: ÚHSD FF UK, 2014. Rigorózní práce, školitel Matěj Spurný, 217 s. Předkládaná rigorózní práce je upravenou verzí práce diplomové. Na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz...
|
|
|
Uprchlický tábor Traiskirchen mezi šedesátými a osmdesátými lety dvacátého století
Vrba, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se zabývá každodenním životem v uprchlickém táboře v rakouském Traiskirchen v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Především analyzuje důvody, které vedly uprchlíky k opuštění vlastní země. Dále zkoumá azylové řízení, do něhož zasazuje klíčové strategie aktérů ve vztahu k jejich očekáváním a životním plánům. Práce se rovněž věnuje konfliktům v táboře, jejich hlavním důvodům a způsobům řešení. Stranou nenechává ani otázku (ne)zaměstnanosti. S odkazem na teorii Anthonyho Richmonda i pramenný materiál z tábora Traiskirchen práce ukazuje, že nelze vést jasnou dělící linii mezi ekonomickou a politickou migrací. Namísto toho je pro porozumění této migrace užitečné položit důraz i na myšlenkový svět uprchlíků, zejména jejich představy o Západě, s nimiž do nového prostředí přicházeli a konfrontaci těchto představ s praxí pobytu v táboře. Z pramenů vyplývá, že tyto obrazy Západu, které často představovaly výraznou idealizaci západní reality, ovlivňovaly samotné rozhodnutí k emigraci a následně i násobily šok spjatý s realitou života v táboře.
|
|
|
Gertruda Sekaninová-Čakrtová. Biografický portrét osobnosti československého veřejného života
Kopeček, Martin ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Práce se zabývá politickou biografií dr. Gertrudy Sekaninové-Čakrtové - levicové političky a diplomatky, která na československé veřejné scéně působila od 30. do 70. let 20. století. Hlavní osou práce je tematizace jejích motivací k politickému jednání v průběhu času (30.- 70. léta), které se odvíjejí na pozadí utopického komunistického (socialistického) příslibu, se kterým se identifikovala již v první polovině 30. let. Dynamiku těchto motivací v průběhu 40 let u Sekaninové-Čakrtové práce zasazuje do kontextu celé generace komunistických intelektuálů a jejich ambivalentního vztahu k poválečnému komunistickému režimu v průběhu jeho vývoje.
|
|
|
Nejsou jako my. Sociální marginalizace a integrace v období "budování nového řádu" na příkladu menšin v českém pohraničí (1945-1960)
Spurný, Matěj ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavelčíková, Nina (oponent) ; Brenner, Christiane (oponent)
Tato práce se snaží postihnout proměňující se vztah české společnosti a jejích politických elit k menšinám v období poválečné obnovy československého národního státu a v době nástupu a stabilizace diktaury KSČ. Činí tak na příkladu tří velmi různorodých menšinových skupin: zůstavších Němců, Romů a volyňských Čechů. Specifickým prostorem, v němž probíhají procesy, jež jsou v práci podrobovány detailnějším analýzám, je české pohraničí, někdejší Sudety. Předmětem zájmu přitom jsou jak komunikované diskurzy a legitimizační strategie, tak vyjednávání a konflikty na místní úrovni. Cílem je postihnout vliv ideologických východisek, které ústřední političtí aktéři přetavovali v konkrétní politické záměry, na konkrétní dění v pohraničí, a zároveň vliv myšlení a představ místních aktérů na proměny politiky a dokonce i ideologie. Díky tomu práce plasticky zpřítomňuje často nejednoznačné vztahy mezi jednotlivými složkami politického a úřednického aparátu (mocenskými elitami celostátní KSČ, jednotlivými ministerstvy a regionálními nebo lokálními fukcionáři), místní "většinovou" společností (především novými osídlenci z českého vnitrozemí) a v rámci dílčích sond také manévrovací prostor příslušníků vybraných menšin.
|
|
|
Psychologické aspekty zákroku pořádkových jednotek Policie České republiky
Jungwirtová, Jana ; Spurný, Matěj (oponent) ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce)
Zákroky pořádkových jednotek Policie ČR mají své specifické psychologické aspekty, které se týkají stresových situací, možného projevu agresivního chování a vzniku konfliktů. Pořádkové jednotky jsou nasazovány v případech, kdy vzniká nebezpečí narušení veřejného pořádku kvůli účasti velkého počtu osob (častou příčinou problémů je vznik davového chování). Je důležité vědět, jaké jevy doprovází takové náročné zákroky, jak policisté vnímají výcvik, jaká vidí pozitiva a nedostatky na práci v takové jednotce, jak přistupují k účastníkům hromadných akcí, proti kterým zakročují, a také, co soudí o příčinách agresivního chování policistů, které je považováno za nepřiměřené. Kvalitním ilustračním materiálem k výpovědím získaným od policistů pořádkových jednotek metodou ohniskových skupin jsou snímky ze cvičení a ostrých akcí těchto jednotek. Není možné opomíjet ani jiné výzkumy v této oblasti, např. realizované dotazníkové šetření na Policejní akademii ČR v minulých letech.
|
host ::
RSS.