|
|
Top hat for everyone: The image of Britain in the newspaper discourses of Czechoslovak exile and its Third Republic afterlife
Kłusek, Johana ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Brenner, Christiane (oponent) ; Cornwall, Mark (oponent)
Dizertace zkoumá obraz Británie v novinových diskurzech československého exilu během druhé světové války a popisuje, jakým způsobem ovlivnil poválečný vývoj země. Exulanti k Británii přistupovali jako k tomu Druhému a projektovali si do ní své vize stejně jako své obavy. Anglofilie pramenící z žité zkušenosti i z objektivních potřeb producentů diskurzu s sebou přinesla užitek i škodu. Čechům se na diskurzivní úrovni pomohla osvobodit od Němců jako odvěkých Druhých a zajistila jim bezpečný diskurzivní prostor ve válkou zbrutalizovaném světě. V kontextu poválečné geopolitické reality se však naděje, že by si Československo mohlo osvojit konzervativní i sociálně progresivní kvality Británie, ukázala jako lichá. Komunisté po válce přizpůsobili obraz Británie svým potřebám. Zatímco Británie bývalých exulantů, nyní demokratických socialistů, byla zpodobňována stále jako Československu nadřazená, komunistická Británie působila jako rovnocenný partner, který má přednosti i nedostatky. "Zrovnoprávnění" Británie přispělo k udržení iluze o oddanosti komunistů principům demokracie.
|
|
|
Nejsou jako my. Sociální marginalizace a integrace v období "budování nového řádu" na příkladu menšin v českém pohraničí (1945-1960)
Spurný, Matěj ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavelčíková, Nina (oponent) ; Brenner, Christiane (oponent)
Tato práce se snaží postihnout proměňující se vztah české společnosti a jejích politických elit k menšinám v období poválečné obnovy československého národního státu a v době nástupu a stabilizace diktaury KSČ. Činí tak na příkladu tří velmi různorodých menšinových skupin: zůstavších Němců, Romů a volyňských Čechů. Specifickým prostorem, v němž probíhají procesy, jež jsou v práci podrobovány detailnějším analýzám, je české pohraničí, někdejší Sudety. Předmětem zájmu přitom jsou jak komunikované diskurzy a legitimizační strategie, tak vyjednávání a konflikty na místní úrovni. Cílem je postihnout vliv ideologických východisek, které ústřední političtí aktéři přetavovali v konkrétní politické záměry, na konkrétní dění v pohraničí, a zároveň vliv myšlení a představ místních aktérů na proměny politiky a dokonce i ideologie. Díky tomu práce plasticky zpřítomňuje často nejednoznačné vztahy mezi jednotlivými složkami politického a úřednického aparátu (mocenskými elitami celostátní KSČ, jednotlivými ministerstvy a regionálními nebo lokálními fukcionáři), místní "většinovou" společností (především novými osídlenci z českého vnitrozemí) a v rámci dílčích sond také manévrovací prostor příslušníků vybraných menšin.
|
host ::
RSS.