|
|
Crime of women in Czechoslovakia
Kuželíková, Lenka ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá kriminalitou žien v Československu. Cieľom teoreticko - empirickej práce je zmapovať kriminalitu žien v Československu, a to konkrétne jej výskyt, a pomocou vybraných prípadových štúdií zistiť motívy žien páchateliek, kto boli obete, a aplikovať vybrané teórie kriminality na konkrétne prípady. V teoretickej časti budú predstavené základné teórie a pojmy, súvisiace s kriminalitou, a to zo sociologického, psychologického a biologického hľadiska. Vzhľadom k tomu, že sa práca zameriava primárne na ženskú kriminalitu, v ďalšej časti bude nevyhnutné vytýčiť konkrétne špecifiká ženskej kriminality a pomocou motívov, ktoré stoja na pozadí kriminálnych činov, vymedziť typy žien kriminálničiek, a to najmä so zameraním na vraždy. Posledná časť teoretickej časti je zameraná nato, ako sa merala kriminalita nie len v období Československa, ale aj nato, ako sa meria dnes, a kde možno získať informácie o tomto sociálnom jave. Empirická časť diplomovej práce je venovaná samotnému výskumu, pri ktorom boli využité kvalitatívne, ale aj kvantitatívne dáta. Taktiež obsahuje výskum historického archívneho výskumu, nakoľko bolo pracované z prameňmi z archívov. V empirickej časti diplomovej práce sa už pracuje s konkrétnymi údajmi, a to dátami, ktoré mapujú samotnú kriminalitu žien v...
|
|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Modernizace mezi Prahou a Kolínem
Holovský, Jan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Cílem této disertační práce je analýza průběhu modernizace vymezeného regionu v letech 1850-1938, který leží mezi aglomerací města Prahy a regionálním centrem Kolín. Modernizační proces je nahlížen především z hlediska hospodářských dějin. Práce bude analyzovat demografický a hospodářský vývoj, rozvoj dopravy, infrastruktury, hospodářských elit a částečně také některá témata spojená s demokratizací. Mimo samotné modernizace bude zhodnocena také proměna struktury regionu, vzájemných vazeb a vývoj u typologicky odlišných sídel. Konkrétní analýza proběhne jak v rámci regionu jako celku, tak i na vybraných sídlech Český Brod, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim, Pečky a Úvaly. Klíčová slova modernizace, hospodářský, demografický, region, urbanizace, město, vesnice, venkov, infrastruktura, elity, český, Čechy
|
|
| |
|
|
Náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938)
Vedral, Patrik ; Štemberk, Jan (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918 1938), čímž se zde míní vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého Cílem je představit jednotlivé náboženské subjekty, ukázat jejich vzájemnou interakci a schopnost ovlivňovat okolní společnost. Vliv náboženství je sledován v celé společnosti, od komunální politiky, přes školství, až k regionální identitě. To celé se děje na pozadí složitých společenských procesů (demografických, hospodářských, kulturních, politických a sociálních), které jsou náležitě reflektovány. Způsobilost náboženských organizací adekvátně odpovědět na nimiž tyto procesy přicházely, je dalším důležitým tématem práce. Zjištěné podobnými urbánními oblastmi a se zbytkem země. Náboženský vývoj Plzně nemá vypovídat jen o městě samotném, ale též o prvorepublikovém Československu jako takovém. Klíčová slova Československo, první republika, Plzeň náboženství, sociální hnutí
|
|
|
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace
Ledererová, Eva ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace Abstrakt Diplomová práce se zabývá Ženskou národní radou, největší proženskou organizací meziválečného Československa, která fungovala v letech 1923-1942. Ukazuje, jakým způsobem Ženská národní rada fungovala a jakým činnostem se věnovala. A také cíle a způsoby, kterými jich dosahovala. Hlavní snahou Ženské národní rady bylo uvést do praxe rovnoprávnost žen a mužů, tak jak ji deklarovala ústava z roku 1920. Nejúčinnějším způsobem byla kontrola existujících i připravovaných zákonů. Podrobovala je pečlivému zkoumání a v případě, že objevila pasáže, které ženy znevýhodňovaly, připravila opravné návrhy. Na zákonodárce následně apelovala, aby její návrhy vzali v potaz a promítli je do konečného znění zákonů. Tímto způsobem se jí podařilo několik důležitých zákonů změnit do spravedlivější podoby. Mimo to byla Ženská národní rada aktivní i na jiném poli. Pořádala přednášky, kulturní akce a snažila se ženy vzdělávat. Hlavní postavou Rady byla její zakladatelka a předsedkyně Františka Plamínková, bez které by Rada jen stěží prosazovala své podněty s takovým úspěchem. Františka Plamínková, dnes téměř zapomenutá postava, byla v meziválečném období světově známou osobností, jejíž život byl násilně ukončen během druhé světové války. Klíčová slova: Ženská národní rada,...
|
|
|
Vítkov jako místo paměti české společnosti v devatenáctém a dvacátém století
Miženko, Milan ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vítkov jako místo paměti české společnosti v devatenáctém a dvacátém století" se zabývá otázkami historické paměti a možnostmi jejího studia v kontextu české společnosti. Práce pojednává o otázkách proměn vnímání vrchu Vítkova jako "místa paměti" české společnosti v průběhu devatenáctého a dvacátého století, konkrétně v období od druhé poloviny devatenáctého století do současnosti. Práce ukazuje, že v průběhu doby docházelo ke značným proměnám v nahlížení vrchu Vítkova v souvislosti se změnami státní ideologie a vládnoucího režimu. Od formující se české společnosti v rámci rakouské monarchie přes období prvního československého státu, nastoupivší komunistický režim, až do současnosti, zanechala každá vládnoucí ideologie svou stopu na Vítkově. Každá se k němu nějakým způsobem vztahovala a každá se s ním nějak vypořádávala. Práce si klade za cíl prozkoumat otázku, jakým způsobem se měnilo vnímání vrchu Vítkova v průběhu doby a jakou roli sehrál Vítkov v české společnosti. Práce je teoreticky zakotvena především v teoretických poznatcích Pierra Nory a jeho konceptu míst paměti. Využíváno je i komparativního přístupu při zkoumání více časových období.
|
|
| |
|
|
: Trávení volného času za První republiky na Kokořínsku se zvláštním zřetelem na konkrétní české maloměsto Mšeno
Zabilanská, Petra ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
(česky) Práce je příspěvkem k dějinám každodennosti, kulturním a regionálním dějinám, konkrétněji se zaměřuje na oblast trávení volného času v letech 1918-1938. Mapuje na základě sociálně-historické analýzy dějiny prvorepublikového města Mšena, formy trávení volného času a životní styl české společnosti maloměsta, specificky obyvatel města Mšena, ve sledovaném období První republiky. V užším smyslu je práce orientována na kulturní, společenský a spolkový život ve městě, dále pak na sportovní vyžití a turistický ruch. Na volný čas autorka nahlíží jako na mimopracovní dobu v každodenním životě jednotlivce, avšak je reflektováno převážně skupinové (organizované) trávení volného času. V práci je problematika volného času zachycena optikou letní (turistické) sezóny, v protikladu k ní sezóny zimní a dále směřuje autorčin zájem k festivitám a spolkové činnosti.
|
|
|
Vliv propagace na klientelu lázní Poděbrady
Rybáčková, Anna Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na propagaci města Poděbrady jako lázeňského města od roku 1905, kdy byl vyvrtán první pramen na nádvoří poděbradského zámku. Práce sleduje historický vývoj města Poděbrady, počátky lázeňství v Poděbradech a následně jeho rozvoj. Vymezuje lázeňské metody i konkrétní metody užívané v poděbradských lázních. Problematiku lázeňství zasazuje do širšího konceptu trávení volného času a hodnotí, jak velký vliv měla propagace na návštěvnost lázní dříve a dnes. Hlavním cílem práce je analýza lázeňských hostů a její proměna během století. Práce cilí svůj záměr na roky 1924, 1947 a 2012, jako zástupce pro období první republiky, poválečné doby a aktuálna. Klíčová slova: Lázeňství, volnočasové aktivity, reklama, propagace, lázeňští hosté
|
host ::
RSS.