|
|
Vliv střídavé péče na školní úspěšnost dítěte na prvním stupni základní školy
Dvořáková, Kateřina ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tématem diplomové práce je vliv střídavé péče na školní úspěšnost dítěte. V teoretické části popisuji současnou rodinu a její základní funkce. Mapuji situaci v legislativě v České republice, zabývám se okolnostmi, jak rozhodují české soudy o svěření dětí do péče po rozvodu rodičů, zda se počet dětí žijících ve střídavé péči zvyšuje. Zajímá mne, zda soudy rozhodují v zájmu dítěte. V další části se zaměřuji na definování školní úspěšnosti a chování žáka mladšího školního věku. Naznačuji faktory, které mohou mít vliv na školní úspěch. V praktické části prezentuji výsledky mého kvalitativního výzkumu. Zkoumám vliv střídavé péče na školní úspěšnost dítěte z pohledu třídních učitelů. Zjišťuji, jak se projevují děti, které žijí po rozvodu rodičů ve střídavé péči, a zajímá mne, zda třídní učitelé zaznamenali určité znaky, které by tyto děti spojovaly.
|
|
|
Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání
Simonová, Jaroslava ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Šeďová, Klára (oponent)
Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání Jaroslava Simonová Abstrakt Disertační práce popisuje proces výběru školy v primárním vzdělávání a faktory, které jej ovlivňují. S využitím kvalitativního designu zakotvené teorie staví na datech ze 41 polostrukturovaných rozhovorů a dvou ohniskových skupin. Rozhodování rodičů o výběru školy je formováno především organizačními potřebami rodičů a jejich niternou potřebou být "dobrým rodičem". Při dotazování rodiče uvádějí řadu kritérií, která jsou podle nich důležitá, pro mnohé z nich ale nedokáží získat relevantní a důvěryhodné informace. Proto se v konečném důsledku mohou rozhodovat na základě jiných kritérií než těch, která uvádějí jako důležitá, této změny jsou si ovšem málokdy vědomi. Při vlastním rozhodování jsou neopominutelná tři kritéria: dostupnost, renomé a emoce, které rodiče v navštívené škole zažívali. Důležitou intervenující podmínkou jsou potřeby dítěte. Ty hrají důležitou úlohu především v případě, že rodiče vnímají, že jejich dítě má nějaké specifické potřeby. Roli hrají zkušenosti rodičů se vzdělávacím systémem a jejich osobnostní charakteristiky. Významnými omezujícími faktory jsou ekonomické podmínky a charakter lokality. Proces volby školy v mnoha ohledech neodpovídá teorii...
|
|
| |
|
|
Named entity recognition in the biomedical domain
Williams, Shadasha ; Pecina, Pavel (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Thesis Title: Named Entity Recognition in the Biomedical Domain Named entity recognition (NER) is the task of information extraction that attempts to recognize and extract particular entities in a text. One of the issues that stems from NER is that its models are domain specific. The goal of the thesis is to focus on entities strictly from the biomedical domain. The other issue with NER comes the synonymous terms that may be linked to one entity, moreover they lead to issue of disambiguation of the entities. Due to the popularity of neural networks and their success in NLP tasks, the work should use a neural network architecture for the task of named entity disambiguation, which is described in the paper by Eshel et al [1]. One of the subtasks of the thesis is to map the words and entities to a vector space using word embeddings, which attempts to provide textual context similarity, and coherence [2]. The main output of the thesis will be a model that attempts to disambiguate entities of the biomedical domain, using scientific journals (PubMed and Embase) as the documents of our interest.
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent) ; Lazarová, Bohumíra (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Podoby "empowermentu" v rámci agendy anti-diskriminace v oblasti vzdělávání
Felcmanová, Alena ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Straková, Jana (oponent)
Podoby "empowermentu" v rámci agendy anti-diskriminace v oblasti vzdělávání "Empowerment" neboli stav určité emancipace (posílení), ve kterém jsou lidé navzdory strukturním překážkám schopni naplňovat své cíle a potřeby a rozvíjet svůj potenciál, by měl být výsledkem vzdělávání. Podoby empowermentu zahrnují to, jak jsou zapojení aktéři schopni dělat změny, ale také jejich vliv na podmínky a struktury, ve kterých se pohybují. Ve své disertační práci zkoumám empowerment aktérů ve vzdělávání z řad rodin, občanského sektoru, škol a dalších organizací státu. Výzkum jsem prováděla v kontextu zavádění tzv. inkluzivního vzdělávání a souvisejících změn v českém základním školství, v období od jara 2013 do konce roku 2017. Jako metody kvalitativního výzkumu jsem zvolila analýzu aktérů a hloubkové rozhovory. Sebraná data jsem analyzovala z hlediska cílů a agendy aktérů, jejich zkušenosti s diskriminací, jejich vztahu k agendě inkluzivního vzdělávání, spolupráce mezi aktéry a v neposlední řadě z hlediska (bez)moci a empowermentu aktérů (jak je sami popisují). Koncept empowermentu dále propojuji s konceptem prevence diskriminace ve vzdělávání, protože vidím jasnou souvislost mezi empowermentem a antidiskriminační praxí. Zde je stěžejní reflexe diskriminace jako takové a také reflexe vlastní moci daného aktéra....
|
|
| |
|
|
Montessori školy na malém městě
Kelblová, Lucie ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce zkoumá úlohu Montessori škol na malém městě. Ve velkých městech je nabídka vzdělávacích příležitostí pestřejší, na malém městě představují Montessori školy často jedinou alternativu k běžné základní škole. Pro účel výzkumu byl zvolen kvalitativní design vícepřípadové studie. Předmětem šetření byly dvě školy. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s pěti rodiči, čtyřmi učiteli a dvěma zakladatelkami škol byla zjišťována prvotní očekávání a jejich naplnění z pohledu všech skupin respondentů. Rodiče od školy očekávají vstřícné a bezpečné prostředí, individuální přístup, respekt k dítěti, kooperativní prostředí, podnětný způsob výuky, podporu vnitřní motivace dětí, svobodu a zároveň odpovědnost. Očekávání učitelů spočívala v možnosti uplatnit alternativní způsoby výuky s ohledem na individualitu žáka, respektující přístup a spolupracující kolektiv. Zakladatelky chtěly vytvořit přívětivou školu založenou na principech Marie Montessori, která bude finančně dostupná pro běžné rodiny a bude moci díky důrazu na individuální přístup poskytnout kvalitní vzdělání širokému spektru dětí, včetně těch s individuálními potřebami. Očekávání všech tří skupin respondentů byla naplněna, což potvrdila i konzistence v jejich odpovědích. Úloha Montessori škol na malých městech je zásadní z několika důvodů:...
|
|
|
Kázeň ve waldorfské škole z pohledu učitele
Mackenzie, Karolína ; Simonová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o problematice kázně ve waldorfských školách. Rozšiřuje obzory o fungování waldorfské školy, její filosofii a práci učitelů. Kvalitativní výzkum je zaměřen na čtyři kázeňské problémy, a to odbývání a neplnění úkolů, nepozornost při hodině, používání vulgárních slov a používání mobilních telefonů v době, kdy jsou zakázané. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů zjišťuje, jak učitelé udržují kázeň, či řeší nekázeň ve třídách a nabízí přehled používaných strategií. Výsledné strategie jsou porovnány se současnými trendy v řízení třídy. Výsledky výzkumu slouží jako inspirace nejen pro waldorfské učitele v oblasti řešení nekázně ve své třídě. Klíčová slova: kázeň, waldorfská škola, kvalitativní výzkum
|
|
|
Důvody a proces vzniku alternativní školy z pohledu jejich zakladatelů
Bryanová, Kateřina ; Simonová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje procesům probíhajícím při zakládání alternativních škol a reflexi tohoto procesu očima jejich zakladatelů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá potřebami změn ve vzdělávání a významnými alternativními vzdělávacími směry, přibližuje principy fungování svobodných a demokratických škol, představuje některé osobnosti spojené s alternativou ve vzdělávání a krátce zmiňuje vybrané platformy a koncepty založené na respektu k jedinci. Praktická část analyzuje rozhovory se zakladateli pěti alternativních škol o jejich důvodech k založení školy a hodnocení tohoto procesu. Vzhledem k výzkumnému cíli bylo použito kvalitativního přístupu inspirovaného fenomenologickým zkoumáním a zakotvenou teorií. Hlavními technikami sběru dat byly hloubkové polostrukturované rozhovory. Pro analýzu dat byla využita technika výkladu karet. Důvodů k zakládání alternativních škol je několik, jako hlavní se jeví potřeba umožnit současné generaci dětí navštěvovat školu, která v nich bude podporovat jejich talenty, kde jim bude věnována individuální péče a respektován jejich názor. Mezi další důvody patří potřeba svobody, potřeba se profesně realizovat nebo vyhovět vnějším požadavkům. Proces zakládání reflektovali zakladatelé na jedné straně jako náročný, na druhé straně ale...
|
host ::
RSS.