Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Functional-imaging and electrophysiological correlates of obsessive-compulsive disorder and their potential use in neurofeedback intervention
Kopřivová, Jana ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
SOUHRN Úvod: Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je časté psychické onemocnění, které může vážně narušit kvalitu života a dokonce pracovní schopnost. Navzdory moderní lékařské péči jsou stále pacienti, kteří na léčbu neodpovídají nebo neodpovídají dostatečně. Nejnovější terapeutické postupy jako hluboká mozková stimulace či repetitivní transkraniální magnetická stimulace se zaměřily na různé úrovně fronto-striatálních okruhů, jejichž dysfunkce je podkladem OCD. Podobně také neurofeedback (NFB) by mohl zacílit na dysfunkční fronto-striatální okruhy tím, že by těměř v reálném čase poskytoval zpětnou vazbu o jejich aktivitě. Vzhledem k tomu, že úspěch těchto metod kriticky závisí na dobré znalosti dysfunkčních okruhů u OCD, detailnější zkoumání neurobiologické podstaty této poruchy je velmi potřebné. Cíle: Cílem první části práce bylo poskytnout přehled současných poznatků týkajících se OCD a NFB. Experimentální část práce je založena na souboru pěti vlastních originálních prací, jejichž cílem bylo 1) zjistit anatomický korelát OCD u našich pacientů, 2) ověřit jeho funkční relevanci a specificitu v elektroencefalografických (EEG) studiích, a následně 3) testovat využitelnost našich nálezů v léčbě OCD pomocí neurofeedbacku. Metodika: Do studií byli zařazeni pacienti s klinickou diagnózou OCD, panická nebo...
Neuronavigace repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) na základě funkčního zobrazení mozku v klinické aplikaci u sluchových halucinací.
Klírová, Monika ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
NEURONAVIGACE REPETITIVNÍ TRANSKRANIÁLNÍ MAGNETICKÉ STIMULACE (rTMS) NA ZÁKLADĚ FUNKČNÍHO ZOBRAZENÍ MOZKU V KLINICKÉ APLIKACI U SLUCHOVÝCH HALUCINACÍ MUDr. Monika Klírová Transkraniální magnetická stimulace (TMS) je neinvazivní metoda užívaná v diagnostice onemocnění nervového systému a výzkumu fyziologie senzomotorických a kognitivních funkcí a intrakortikálních vztahů. Tato metoda našla své významné postavení též v terapii neurologických a psychiatrických onemocnění. Základní princip TMS spočívá v administraci krátkých pulzů silného magnetického pole, které dále indukují sekundární elektrické proudy v omezeném objemu mozkového kortexu. Léčebně využívanou modifikaci TMS představuje repetitivní TMS (rTMS), během které je magnetickou cívkou generována série pulzů různé frekvence. Nízkofrekvenční rTMS (NF-rTMS) zaměřovaná na oblast levého temporoparietálního kortexu (LTPK) je v posledních letech pokládána za účinnou metodu v léčbě sluchových halucinací (SH). Převážná většina dosavadně publikovaných studií posuzovala terapeutický účinek standardní (anatomickou lokalizací cílené) rTMS, kde je magnetická cívka zaměřovaná na oblast, která často nekoresponduje s kortikálními oblastmi maxima funkčních změn, souvisejícími s psychopatologií SH. Stereotaktická neuronavigace umožňuje zaměřit magnetickou cívku s velkou...
Bipolar Disorder and Diabetes Mellitus
Růžičková, Martina ; Höschl, Cyril (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Papežová, Hana (oponent)
Patofyziologický a genetický podklad bipolární poruchy (BP) je stále nejasný i přes množství výzkumu věnovaného tomuto onemocnění. Jedním z možných důvodů je, že spektrum BP obsahuje heterogenní skupinu podtypů BP definovaných určitými patofyziologickými a genetickými mechanismy. Pacienti s komorbidním diabetes mellitus (DM) mohou představovat takovou podskupinu BP charakterizovanou určitou patofyziologií a klinickým obrazem BP. Základem této disertační práce je studium vztahu mezi BP a DM. Pacienti s BP mají asi 3 krát vyšší prevalenci DM (zvláště 2. typu). V první části práce se zabývám možnými souvislostmi mezi BP a DM s ohledem na farmakoterapii, změny ve funkci hypotalamo-hypofyzární osy a v signální transdukci a možnou společnou genetickou predispozici. V druhé části práce jsem porovnala data bipolárních pacientů s (N=26) a bez (N=196) komorbidního DM rekrutovaných přes Maritime Bipolar Registry, abych zjistila, jestli se tyto dvě skupiny bipolárních pacientů liší v klinických charakteristikách. Charakteristiky, ve kterých se pacienti lišili, jsem dále použila v logistické regresi. Prevalence DM u BP v bipolárním registru byla 11.7%. Věk pacientů s DM byl vyšší (P < 0.001), měli více rychlého cyklování (P = 0.02), chronického průběhu BP (P = 0.006), nižší skóre na GAF Scale (P = 0.01), více pracovní...
Disociace: fenomenologie, patofyziologie a její vztah k obsedantně-kompulzivní poruše
Raszka, Michal ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Libiger, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo prozkoumat disociativní příznaky u OCD z mnoha úhlů pohledu. Jedná se o souvislosti z hlediska psychopatologie, predikce terapeutického efektu kognitivně-behaviorální terapie (KBT), neuropsychologie (s důrazem na inhibiční procesy), struktury osobnosti a neurobiologie. Práce nabízí model neurobiologického korelátu prolnutí disociace a OCD, který byl experimentální částí ověřován.
Vícerodinná terapie v léčbě poruch příjmu potravy : zavedení do praxe v České republice a pilotní ověření účinnosti
Tomanová, Jana ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Eisler, Ivan (oponent)
Souhrn Práce přináší shrnutí šestiletého fungování programu vícerodinné terapie v léčbě poruch příjmu potravy při Centru pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky v Praze. Jde o první zkušenosti s využitím vícerodinné terapie u psychiatrických pacientů v Čechách. Tento terapeutický koncept (Multifamily Therapy)je v zahraničí často využívanou formou práce s pacienty trpícími touto diagnózou a je metodou první volby dle vodítek NICE (2004). Inspirací pro pražský tým byl londýnský Maudsley model. Hlavními cíli práce bylo 1) zavést tento terapeutický přístup do komplexní péče o pacienty s poruchami příjmu potravy, optimalizovat fungující strukturu a program a stabilizovat vyškolený terapeutický tým; a 2) zhodnotit efektivitu vícerodinné terapie a navrhnout vhodnou metodologii. Od roku 2004 se projektu zúčastnilo 20 rodin (zkoumaná skupina). Pro prvotní výzkumný záměr byla zvolena kombinace kvalitativní a kvantitativní metodologie. Kvantitativními metodami byly dotazníky Beck Depression Inventory (BDI), Schwartzova škála hodnocení terapie (SOS-10), dotazník kvality života (SQUALA) a Rosenbergův dotazník sebepojetí (RSE). Bylo hodnoceno 10 oblastí, v nichž byly sledovány změny a posuny. Těmito oblastmi jsou: kvalita života, emoční stabilita jedince, přítomnost symptomů PPP, změny v rodinném stravování,...
Psychosociální efekt bariatrických operací a spokojenost pacientů s operací
Kravarová, Eva ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zhodnocení vlivu bariatrické operace na definované oblasti života operovaných pacientů a určení faktorů, které souvisí se subjektivní spokojeností se zákrokem. Telefonickým interview bylo osloveno 122 adeptů na bariatrickou operaci, 86 z nich bylo operováno. Průměrná doba po operaci byla 20,2 měsíců. Průměrně pacienti zhubli 26,6kg. Ve sledovaných oblastech - vzhled, zdraví, sebepřijetí, sociální fungování, pracovní výkon a partnerství - nastalo pooperačně k významnému zlepšení. Negativní efekt operace (pooperační zvracení, obtížná adaptace na pooperační stravovací režim, jiné komplikace) zažilo také signifikantní množství pacientů. Celkově bylo s operací spokojeno 87% respondentů, 13% bylo nespokojených. Souvislost mezi celkovou spokojeností se zákrokem a sledovanými proměnnými byla vyhodnocena pomocí chí-kvadrát testu, výsledky jsou uváděny na hladině významnosti 95 a 99. S celkovou spokojeností souvisí zlepšení v oblasti zdraví a sebepřijetí (p<0.01), vzhledu, partnerství, pracovním výkonu a sociálním fungování (p<0,05). Spokojenější byli také ti pacienti, kteří měli menší potíže zvyknout si na pooperační stravovací režim (p<0.01). K nižší spokojenosti s operací vedla nedostatečná redukce váhy (pod 10 kg) a typ provedené operace - neadjustibilní gastrická bandáž...
Eating Disorders: Epidemiology and Risk Factors
Pavlová, Barbara ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá epidemiologií and rizikovými faktory poruch příjmu potravy, se zaměřením na vliv politických a kulturních změn, jež se počátkem devadesátých let odehrály v České republice. Termín poruchy příjmu potravy zahrnuje duševní poruchy charakterizované poruchami jídelního chování: mentální anorexii, mentální bulimii a další blíže nespecifikované poruchy příjmu potravy Incidence mentální anorexie se zvyšovala do sedmdesátých let dvacátého století; incidence mentální bulimie až do konce devadesátých let dvacátého století. Tyto údaje pocházejí ze západních zemí; epidemiologických dat ze střední a východní Evropy se nedostává. Poruchy příjmu potravy mají multifaktoriální etiologii. Nedávno se v souvislosti s poruchami příjmu potravy zacalo diskutovat i o zažitcích migrace a akulturace. Hlavní hypotézou této prace je, že prevalence and incidence poruch příjmu potravy v České republice vzrostla v devadesátých letech dvacátého století. Kvalitativní část této práce se zabývá zážitky migrace a akulturace a jejich vlivem na poruchy příjmu potravy. První článek ukazuje, že ve skupině žen 10-39 let stoupl počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy čtyřikrát mezi lety 1981 a 2001 a zůstal na stejné úrovni až do roku 2005. Druhý článek se zabývá prvními hospitalizacemi pro mentální anorexii, jakožto...
Disociace v období dospívání. Validizace české verze dotazníku Adolescent Dissociative Experiences Scale (A-DES) v klinickém a neklinickém souboru adolescentů
Soukup, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Michal (oponent) ; Praško, Ján (oponent)
Cílem předkládané studie je zjistit psychometrické charakteristiky české verze dotazníku Adolescent dissociative experiences scale (A-DES, česky Škála disociativních zážitků pro adolescenty; Armstrong et al., 1997). 653 účastníků v neklinickém souboru a 162 účastníků klinického souboru ve věku 12 - 20 let vyplnilo české verze dotazníků A-DES a SDQ-20 (Somatoform dissociative questionnaire; Nijenhuis et al., 1996) a poskytlo další informace týkající se základních demografických charakteristik a v klinickém vzorku informace o sebepoškozování. Z propouštěcích zpráv pacientů pak byly shromážděny údaje o diagnózách, zážitcích násilí v anamnéze a o výskytu možných disociativních symptomů. Česká verze dotazníku má velmi dobrou vnitřní konzistenci, test-retestovou stabilitu a dobrou validitu, ačkoli jeho predikční síla je omezená. Skór dotazníku signifikantně koreluje s dotazníkem na měření somatoformní disociace, je signifikantně vyšší ve skupinách s výskytem sebepoškozování, zážitkem násilí, tam, kde byly zaznamenány disociativní symptomy, a ve skupině pacientů s polysymptomatickým obrazem (tři komorbidní diagnózy, výskyt diferenciální diagnózy). Skór A-DES byl signifikantně vyšší ve skupině pacientů s diagnózou ADHD, ale ne ve skupině s diagnostikovanou disociativní poruchou. Výsledky výzkumu podporují...
The Relation between Neuropsychological Characteristics and Clinical Status of Anorexia Nervosa Patients
Žuchová, Světlana ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Heretik, Anton (oponent)
Předkládána studie měla za cíl 1) ověřit inter-rater reliabilitu běžného Taylorova kvantitativního skórovacího systému využívaného k hodnocení Reyovi komplexní figury, jakož i skórovacího systému popsaného Booth (2006) k hodnocení centrální koherence; 2) zkoumat efekt hospitalizace na klinický stav, prostorovou paměť a centrální koherenci u pacientek s mentální anorexií; 3) zkoumat vztah mezi neuropsychologickými vlastnostmi měřenými Reyovou komplexní figurou a klinickým stavem hodnocením jednak BMI, jednak dvěma dotazníky (CR-EAT a EDE-Q) a 4) zkoumat prediktivní hodnotu pozorovaných neuropsychologických charakteristik na efekt hospitalizace. Vzorek tvořilo 31 hospitalizovaných pacientů s mentální anorexií, z toho 29 žen a 2 muži. Všichni pacienti se na začátku podrobili testu Reyovy komplexní figury, přičemž test sestával z kopie figury dle předlohy a z její reprodukce z paměti. Na konci hospitalizace bylo testovaných 21 pacientů. Pacienti též na začátku i na konci hospitalizace vyplnili dotazníky (CR-EAT a EDE-Q). U pacientů jsme k tomuto sledovali hmotnost a index tělesné hmotnosti (BMI). (...) Vidíme to jednak z korelací mezi touto škálou a přesností reprodukce (p<0.05) či centrální koherencí reprodukce (p=0.063) na začátku hospitalizace, jako i z korelací mezi přesností reprodukce (p<0.05) a centrální...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
8 Papežová, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.