|
|
Myšlenkový svět mladé inteligence: intimita, rovnost a odlišnost ve střední Evropě 1956-1968
Nebřenský, Zdeněk ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá myšlením, mentalitou, představami a názory vysokoškolských studentů. Zkoumá polemiky a kontroverze, které v oficiálním diskurzu doprovázely požadavky studující mládeže na větší prostor pro autonomní činnost. V centru stojí přitom otázka, do jaké míry tyto diskuse a názorové spory souvisely s proměnou panství ve středoevropské diktatuře ve druhé polovině dvacátého století. Jako příklad skupiny mladé inteligence byli vybráni aktivisté svazáckých a studentských organizací na vysokých školách ve Varšavě, Praze a Bratislavě. Práce je rozdělena do tří částí. První část zkoumá studentské představy o intimitě, věnuje se především diskusím kolem problémů spojených se sexualitou mládeže, studentským manželstvím a bydlením mladých rodin. Druhá část zkoumá studentské představy o rovnosti, zejména v souvislosti s rozmisťovacím řízením a plánovanou zaměstnaností absolventů. Mocenské elity v socialistické společnosti prosazovaly s obnovou takzvané "socialistické zákonnosti" po roce 1956 všeobecně závazná a rovná práva, která však paradoxně produkovala na místní úrovni silné nerovnosti a omezovala pracovní, sociální i transnacionální mobilitu. Třetí část zkoumá potom představy o odlišnosti. Straničtí, odboroví, svazáčtí nebo univerzitní funkcionáři usilovali o zachování generační jednoty a společenské...
|
|
|
Tmavozelený svět. Radikálně ekologické aktivity v České republice po roce 1989
Novák, Arnošt ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Müller, Karel B. (oponent) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Tmavozelený svět. Radikálně ekologické aktivity v České republice po roce 1989 Arnošt Novák ABSTRAKT Environmentální hnutí je od 70. let 20. století jedním z významných sociálních aktérů. Nikdy to však nebylo hnutí homogenní a monolitické, ale představovalo konglomerát různých přístupů a proudů, strategií a taktik, které často byly i ve vzájemných rozporech. Zahrnovalo jak umírněný liberální environmentalismus, tak radikálně ekologické směry. Disertační práce se zaměřuje na české environmentální hnutí po roce 1989 a konkrétně na tu jeho část, která byla označována za radikálně ekologickou, anebo se sama tak označovala. Za pomoci kvalitativních výzkumných strategií se snaží zmapovat a re-konstruovat ty aktivity v kontextu zahraničního radikálně ekologického hnutí. Práce si klade za cíl otevřít kritickou debatu o tom, co bylo a je v souvislosti s radikální ekologií, považované v českém kontextu za "samozřejmé", "neproblematické" a "nevyhnutelné".
|
|
|
Proměny obrazu druhého v českém cestopise dlouhého 19. století
Heller, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Proměny obrazu druhého v českém cestopise dlouhého 19. století Abstrakt disertační práce Mgr. et Mgr. Jan Heller Práce se zabývá konstrukcemi obrazu druhého v českém cestopise 19. století. Cestopis jakožto periferní literární žánr, který je současně uměleckým textem a historickým pramenem, umožňuje kombinaci pohledu literárněvědného a historickoantropologického. Zvláštní pozornost je věnována náboženským motivům, a to zejména proto, že s ohledem na akcentaci jazykového a historického charakteru českého národněemancipačního hnutí byla tato tematika v dosavadním bádání upozaďována. Záměrem práce je popsat literární postupy v jednotlivých cestopisech (přímá pojmenování, vypravěčské strategie, topika, charakteristika postav) a funkci, kterou plní v budování obrazu druhého, a tedy i obrazu vlastního. Cílem práce je popsat určitý komunikační prostor, ve kterém dochází ke specifickému způsobu křížení různých podob identity, a tím přispět k mezioborové diskusi o charakteru sebepochopení českých elit v době, která je určující pro utváření ...
|
|
| |
|
|
Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent) ; Konrád, Ota (oponent)
a klíčová slova Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946 Disertační práce Jaromír Mrňka, Univerzita Karlova, Praha, 2017. V disertační práci se zaměřuji na akty kolektivního násilí , které se vyskytovalo v prostoru českých zemí v období let 1944 až 1946. Navzdory převažujícím interpretacím května 1945 jako zásadního dějinného zlomu, zaměřuje se hlavní výklad na kolektivní násilí jako na fenomén překračující zažité mezníky. Přetrvávající vysoká úroveň výskytu násilných interakcí je přitom zásadním prvkem spojujícím závěrečné operace druhé světové války s následujícími týdny a měsíci. Za použití konceptů politické sociologie (Charles Tilly), sociální psychologie (Philip Zimbardo) a mikrosociologie (Randall Collins) se v disertační práci snažím zachytit inderdependentní povahu kolektivního násilí mezi jeho stukturálními předpoklady a situačí dynamikou. Na základě kvantitativního šetření aktů kolektivního násilí načrtám nejdříve makrosociální topografii kolektivního násilí. Hlavním cílem je identifikace klíčových aktérů politiky kolektivního násilí a jejich vzájemná souvislost se základním nastavením jednotlivých systémů vládnutí (tj. okupačního režimu tzv. protektorátu Čechy a Morava, resp. omezeně pluralitního demokratického režimu Československa po roce 1945). Dále se...
|
|
| |
|
|
Bernard Bolzano a české myšlení, 1945-1989
Konůpka, Petr ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent)
Práce se zabývá dějinami recepce Bernarda Bolzana (1781-1848) v české kultuře období let 1945-1989. Cílem není pouhé shrnutí dosavadního bá- dání o Bolzanově životu a dílu ani prohloubení některého z dílčích témat - nýbrž odhalení základních rysů vnímání a hodnocení Bolzana, které lze sledovat napříč poměrně rozmanitými oblastmi bolzanovského bádání a které podstatně souvisejí také s proměnami dobového duchovního a poli- tického prostředí. Očekávaný přínos práce lze spatřovat ve dvou odlišných rovinách: Z hlediska duchovních dějin má práce na příkladu myšlení o Bernardu Bolzanovi odhalit některé obecnější rysy českého myšlení ve sledovaném období. Z této perspektivy je nám Bolzano jen prostředkem k výběru souboru pramenů, na základě kterého přistupujeme k jinak příliš složité a široké problematice dějin českého myšlení vůbec. Z hlediska studia Bolzanova života a díla má toto kritické posouzení dějin jejich pozdější recepce přispět také k jejich hlubšímu porozumění. Nejen odhalením témat, která vyžadují další pozornost, ale především odhalením základních kontextů, v nichž lze ke studiu Bolzanova odkazu přistoupit. Klíčová slova: Bernard Bolzano (1781-1848), české dějiny 1945- 1989, česká kultura 1945-1989, dějiny myšlení, dějiny recepce, dějiny filosofie, dějiny teologie, dějiny matematiky
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.