|
|
Vina a odpuštění v Bratrech Karamazových z pohledu Girardova trojúhelníku touhy
Havlíček, Petr ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce se zabývá motivem viny a odpuštění v Bratrech Karamazových. Snaží se dokázat, že jednotlivé osoby stižené trojúhelníkovou touhou nejsou schopny pociťovat z vlastního pohledu vinu a nedokáží odpouštět. Teprve po té, co se dokážou z tohoto trojúhelníku vymanit, mohou si uvědomit svoji vinu a odpouštět - sobě i ostatním. Zároveň se zaměřuje na těsnou vazbu trojúhelníku touhy a tzv. Zosimova konceptu. Zosimovým konceptem je míněno sémiotické těleso a hlavní pilíř příběhu; je vyjádřen Zosimovou větou "všichni jsme za všechno vinni". Působí v Bratrech Karamazových jako aktivní i pasivní prvek, který pomáhá postavám v boji s metafyzickou touhou trojúhelníku a který zároveň slouží za míru uvědomování si viny a odpuštění. Zkoumanými charaktery jsou Zosima, "tajemný návštěvník", trojice otec Karamazov/ syn Dmitrij/Grušeňka a Líza Chochlakovová
|
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
|
Zelená reflexe Josefa Váchala
Justová, Magdalena ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá prací Josefa Váchala z perspektivy environmentalismu s cílem prozpoznat možné rysy této ideologie. Tyto rysy se vynořují dodatečně ze samotné počáteční definice environmentalismu. Práce je zaměřena především na Váchalovo dílo "Šumana umírající a romantická". Hlavním cílem práce je analýza tohoto díla podle výše zmíněných kritérií a na základě metody hermeneutické analýzy textu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Příroda jako mýtus
Charvát, Jakub ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Co je to "příroda"? Jaké významy jí lidé přikládají a co od ní očekávají? Jak se měnilo chápání přírody v různých historických obdobích a u různých společenských skupin? Na tyto otázky hledá práce odpovědi na základě beletrie i historických pramenů. Jako metodologický nástroj je využit Barthesův dvojstupňový systém značení. Práce je rozdělena do čtyř historických období: 19. Století, 1918-1938, 1938-1989 a od roku 1989 do současnosti. Práce se zaměřuje jak na beletrii, tak i na memoárovou literaturu a historii hnutí spojených s pobytem v přírodě. Věnuje se také estetice a ekologii. V poslední části práce je zmíněno také zobrazení přírody v reklamě. Nejčastějším typem zobrazení je příroda jako místo úniku, v doslovném i přeneseném významu. klíčová slova: příroda, turistika, tramping, scouting, woodcraft, chataření a chalupaření, ekologie
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.