|
The influence of personality and selected media on the perception of the Covid-19 pandemic
El Hadjoine, Muhamed Amin ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Predmetom tejto diplomovej práce je problematika šírenia falošných správ o ochorení COVID- 19. Cieľom práce je za pomoci kvantitatívneho výskumu, konkrétne dotazníkového šetrenia zmapovať súvis medzi osobnostnými črtami, politickou orientáciou, využívanými zdrojmi informácií a schopnosťou rozlíšiť pravdivé a nepravdivé informácie o ochorení COVID-19. Teoretická časť práce vysvetľuje kľúčové pojmy súvisiace s falošnými správami, ich charakteristické črty a praktiky šírenia. Vnadväznosti na vytýčené ciele predstavuje psychologické faktory, ktoré ovplyvňujú šírenie falošných správ, odôvodňuje náchylnosť značnej časti populácie dôverovať falošným správam a predstavuje koncepty päťfaktorového modelu osobnosti a testovania kognitívnej reflexie. Praktická časť práce je venovaná výskumu, ktorého cieľom bolo priblížiť faktory vplývajúce na tendenciu považovať falošné správy o ochorení COVID-19 za dôveryhodné. Väčšia pozornosť bola venovaná vplyvu osobnosti jednotlivcov na ich postoje k pandémií. Dáta zbierané formou dotazníkového skúmania signalizujú, že osobnostné charakteristiky opísané v modeli Big Five nemajú výrazný vplyv na dispozíciu uveriť falošným správam. Mierny vplyv majú...
|
| |
|
Umělá inteligence jako nástroj pro personalizaci reklamy
Němeček, Josef ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Koblovský, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá trendem využití umělé inteligence jako nástrojem pro personalizaci v reklamě a jejími vlivy na zákazníka. Cílem této práce je zmapovat a popsat využívané nástroje umělé inteligence, jejich zasazení do marketingové praxe a efekt, který mají na zákazníka. V rámci experimentu jsou účastníkům na základě jejich osobnostních rysů vytvořeny v reálném čase různě personalizovaná reklamní sdělení, která se pak v analýze vyhodnocují ve třech dimenzích - vnímání reklamy, relevance reklamy a úmysl prokliku. Na základě těchto dimenzí je zkoumána efektivita personalizace, hyper- personalizace a míra dopadu obav o soukromí na internetu na hodnocení reklamy. Výsledky naznačují pozitivní efekt na míry personalizace na všechny dimenze, ale nejasné efekty u hyper-personalizované reklamy a vlivu obav o soukromí na internetu.
|
|
Souvislost mezi používáním mobilního telefonu a prokrastinace u studentů vysokých škol
Farná, Karolína ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Švecová, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problémovým používáním internetu v mobilních telefonech a prokrastinací u studentů vysokých škol. Cílem práce je zjistit, jestli mezi těmito jevy existuje korelace. Práce seznamuje s teoretickým základem a teoreticky ukotvuje pojmy jako závislost, prokrastinace a digitální společnost. Praktická část práce je zpracovaná pomocí kvantitativní výzkumné metody, konkrétně je použito dotazníkové šetření. Dotazník je distribuován mezi studenty vysokých škol on-line formou. Výsledky ukazují, že mezi prokrastinací a závislostí na internetu v mobilních telefonech je korelace.
|
|
Vliv médií na sekundární viktimizaci a victim blaming obětí sexuálního násilí a obtěžování
Folprechtová, Josefína ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zpravodajskými médii a jejich referováním o obětech sexuálního násilí a sexuálního obtěžování. Cílem výzkumu je zaměřit se na to, jak vybraná česká média svým pokrýváním těchto činů přispívají k sekundární viktimizaci obětí, tedy k druhotné újmě, a k obviňování obětí z toho, že si za spáchaný čin mohou samy (takzvanému victim blamingu). V teoretické části práce je vysvětlený kontext a pojmy spjaté s oběťmi trestných činů, jako je sexuální násilí, viktimizace a její druhy, a s tím spojené jevy obviňování oběti (victim blaming) a kultura znásilnění (rape culture), jejichž existenci zpravodajská média mnohdy podporují. Práce se také věnuje mediálnímu rámování a referování o trestných činech a jejich obětech z pohledu novinářské etiky. V praktické části práce pomocí kvalitativní obsahové analýzy zkoumá články z vybraných českých seriózních i bulvárních online médií, vydané v prvních třech měsících roku 2022, v nichž tato média referují o obětech sexuálního násilí a obtěžování. Sleduje, jak média o obětech informovala, a jak mohla užíváním určitých kontroverzních slov a frází přispět k sekundární viktimizaci a...
|
|
Using peak-end rule in advertising and comparing its effectiveness to different age and gender categories
Kozeleková, Kristína ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Koblovský, Petr (oponent)
This bachelor thesis deals with the application of peak-end effect in the realm of advertisement. The aim of the thesis is to explain the peak-end effect and to try to observe the rule's effect with regard to commercial advertisement. Consecutively the thesis presented 3 different commercials each presenting 3 different commercial products to the participants. Participants' enjoyment was recorded throughout the screening of the commercial with the help of a sliding bar. The results were then visualized using graphs and subsequently examined to try to determine if the peak-end effect was present or if it had any affect on the participants in any way.
|
|
Instagram a jeho vliv na dívky generace Z v souvislosti s poruchami příjmu potravy
Kafková, Kateřina ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Instagramu na poruchy příjmu potravy u dívek generace Z. Vzhledem k vizuálnímu zaměření této sociální sítě, se práce soustředí především na zkoumání influencery hojně prezentovaného ideálu štíhlosti. Vše je interpretováno v souvislosti s adresovanou skupinou, konkrétně ženami narozených v letech 1995-2009 používající Instagram. Práce je rozdělena na 3 kapitoly - teoretickou, metodickou a praktickou. V teoretické části práce je představen ucelený soubor základních informací, které s problematikou poruch příjmu potravy, potažmo médii přímo souvisí. Je zde zároveň vymezen i samotný pojem generace a body image, který je se vznikem poruch příjmu potravy úzce spojován. Metodická část představuje ověřené vědecké metody, přičemž některé z nich byly pro specifické prostředí Instagramu přímo modifikovány. V poslední, praktické části, jsou souvislosti zkoumány prostřednictvím kvantitativního výzkumu, a to formou dotazníku dle uvedené metodiky. Diskuze nabízí vyhodnocení výsledků a přehled souvisejících výzkumů. V samotném závěru práce pak předkládám praktické přínosy, které je možné preventivně aplikovat, zároveň nabízím teoretická východiska pro další výzkum problematiky vlivu Instagramu na vznik poruch příjmu potravy.
|
|
Pozitivní psychologie jako teoretické východisko pro konstruktivní žurnalismus
Vraná, Kateřina ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží poskytnout teoretický základ a vysvětlení interdisciplinárního propojení pozitivní psychologie a konstruktivního žurnalismu. Konstruktivní žurnalistika zahrnuje uplatňování nástrojů pozitivní psychologie za účelem zvýšení kvality mediálních obsahů vytvářením poutavého a produktivního zpravodajství i publicistiky. Cílem této práce je ověřit teorii a metody pozitivní psychologie a konstruktivní žurnalistiky prostřednictvím výzkumu, který vystaví respondenty dvěma článkům formulovaným jak v negativním (katastrofickém), tak pozitivním (konstruktivním) rámu. Účelem je zjištění, do jaké míry má rámování vliv na emoce, motivaci, postoj nebo preferenci a zda je konstruktivní žurnalismus skutečně tou správnou cestou k pozvednutí úrovně žurnalistiky jako takové.
|
| |
|
Percepce cílení reklamy na sociálních sítích dětmi
Smíšek, Martin ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá percepcí cílení reklamy na sociálních sítích dětmi. Cílem práce je prozkoumat, jak mechanismu cílení reklamy na sociálních médiích rozumí české děti ve věku 13-15 let, mezi kterými je používání těchto platforem velmi rozšířené. Pro explorativní výzkum je použita kvantitativní metoda v podobě dotazníkového šetření. Výsledky ukazují, že dospívající rozumí cílení reklamy na sociálních sítích málo a nejmenší povědomí mají o problematice využití dat, které sociální sítě sbírají na pozadí. Poznatky této práce mohou být podkladem pro úpravu regulace nebo realizaci dalšího výzkumu v této oblasti.
|