|
|
Hudební činnost při rozvoji grafomotoriky v průběhu lateralizace předškolních dětí
Matulová, Veronika ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí. Teoretická část práce se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Dále se zabývá otázkou laterality a její vyhraněnosti. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku chlapce s nevýhodným typem laterality a sleduje vývoj jeho grafomotoriky v průběhu 15 lekcí, jejichž jádrem jsou hudební činnosti pro rozvoj grafomotoriky předškolních dětí. V rámci hloubkové kazuistiky jsem využila více vzájemně se doplňujících metod výzkumu, kterými byli zúčastněné pozorování, rozhovor s matkou, dotazník s otevřenými otázkami, rodinná a osobní anamnéza a zpráva z PPP. Akční výzkum probíhal po dobu deseti měsíců, kdy na jeho začátku byly chlapci 4 roky a 3 měsíce. Praktická část práce analyzuje data z akčního výzkumu a celkově hodnotí vliv konkrétních hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí.
|
|
|
Rozvoj řeči a komunikace u dětí předškolního věku prostřednictvím vybrané dětské literatury
Navrátilová, Zuzana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Tématem diplomové práce je rozvoj řeči a komunikace u dětí v předškolním věku. Zabývá se možnostmi využití dětské literatury a četby dětských knížek pro ovlivnění a zlepšení úrovně řečového projevu a komunikace mezi dětmi. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části je vymezen vývoj předškolního dítěte s důrazem na rozvoj řeči a jejich složek. Dále jsou představeny druhy a formy dětské literatury a její význam v předškolním věku. Teoretická část se dále zabývá jednotlivými jazykovými rovinami, které popisuje. Empirická část je zpracována formou akčního výzkumu. Jeho hlavní částí je tematický celek s navrženými aktivitami a práce s vybranou dětskou literaturou. Děti se v rámci tematickému celku aktivněji zabývají dětskou literaturou a komunikací mezi sebou. V závěru empirické části bude tematický celek reflektován, vyhodnocen a budou uvedena případná doporučení pro další podporu rozvoje řeči a komunikace dětí předškolního věku. Hlavním cílem práce je zlepšit úroveň řeči a komunikačních dovedností u vybrané skupiny dětí prostřednictvím práce s dětskou literaturou. Díky tematickému celku se děti zlepšily v oblasti spontánního projevu a vyjadřování svých pocitů. Z důvodu menšího počtu dětí se všechny činnosti lépe realizovaly, děti měly k sobě bližší vztah, lépe se poznaly a získaly k sobě...
|
|
| |
|
|
Portfolio dítěte jako prostředek ke zlepšení spolupráce rodiny a mateřské školy
Perglerová, Veronika ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Diplomová práce s názvem "Portfolio dítěte jako prostředek ke zlepšení spolupráce rodiny a mateřské školy" se zabývá tím, jak portfolio dítěte může napomoci ke zlepšení spolupráce rodiny a mateřské školy, přesněji k probuzení rodičovského zájmu o vývoj jejich dítěte. Cílem teoretické části je popsat jakou formou může být portfolio dítěte vedeno a jaký význam může mít zavedení portfolia v předškolním vzdělávání. Dále popisuje, jak probíhá spolupráce mateřské školy s rodinou dítěte, úskalí která mohou v komunikaci rodiny a školy nastat a jaký význam má spolupráce rodiny a školy pro vývoj dítěte předškolního věku. Součástí diplomové práce je výzkumné šetření, které je vedeno formou akčního výzkumu. Empirická část si klade za cíl zjistit, zda zavedení dětského portfolia ve třídě mateřské školy povede ke zlepšení spolupráce mezi mateřskou školou a rodinami dětí. Výzkum probíhal metodou pozorování, jehož poznatky byly zaznamenávány do záznamového archu. Výzkum byl rozdělen do tří etap. V první etapě probíhalo pozorování počáteční úrovně spolupráce, ve druhé etapě bylo zavedeno portfoliové hodnocení ve třídě mateřské školy a ve třetí etapě byla opět pozorována úroveň spolupráci rodičů a učitele. KLÍČOVÁ SLOVA Portfolio dítěte, mateřská škola, rodina, komunikace, spolupráce
|
|
|
Vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí v mateřských školách na Klatovsku
Schejbalová, Miroslava ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním v mateřských školách. V teoretické části práce je rozpracován pojem sociálního znevýhodnění, jeho příčiny a typy. Text se zabývá také sociální exkluzí a mapuje ekonomickou a demografickou situaci na Klatovsku. Jsou zde uvedeny zákony a vyhlášky týkající se vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část pojednává o možnostech podpory pro děti se sociálním znevýhodněním. Zaměřila jsem se také instituce a organizace, které mohou pomoci pedagogům i rodinám při řešení různých životních situací. Výzkumná část se zaměřuje na pedagogy a zástupce ředitele mateřských škol na Klatovsku, kteří se setkávají s dětmi se sociálním znevýhodněním a zabývají se jejich vzděláváním v mateřských školách. K výzkumu jsem použila metody dotazníku a rozhovoru. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit postoje učitelů k vzdělávání dětí předškolního věku se sociálním znevýhodněním na Klatovsku, převažující typy sociálního znevýhodnění a zkušenosti pedagogů s podpůrnými opatřeními v praxi. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že četnost výskytu dětí se sociálním znevýhodněním v mateřských školách na Klatovsku je poměrně vysoká a téměř všichni respondenti mají zkušenosti ve vzdělávání a integrací dětí v této oblasti....
|
|
|
Vliv prostředí mateřských školních zahrad na kvalitu venkovní hry
Doležalová, Alice ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu kvality venkovní hry v prostředí školních zahrad mateřských škol. Cílem bakalářské práce je popsat a porovnat úroveň prostředí školních zahrad v našich podmínkách, včetně návrhu na zefektivnění jejich funkce, a to zejména s ohledem na zajištění kvality venkovní hry formou vhodného a podnětného prostředí. Teoretická část se nejprve věnuje historickému vývoji venkovní hry a proměn školních zahrad i významu hry pro dítě předškolního věku. Další kapitola pak nastíní faktory a rizika, která mohou ovlivnit kvalitu venkovní hry v prostředí školních zahrad. Mezi ně patří nejenom zákonné vzdělávací, bezpečnostní a hygienické oblasti, ale také další vnější a vnitřní podmínky, kterými mohou být vliv vedení mateřské školy a spolupráce se zřizovatelem, přístup pedagogů, rodičů nebo i samotná odpovědnost dětí. Navazující kapitola pak nabízí inspirativní náhled do zahraničního vzdělávacího pedagogického přístupu a poslední kapitoly se věnují informacím o nadacích, grantech a inspiracích, které lze využít pro plánovanou úpravu prostředí školních zahrad. Empirická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu školních zahrad, jejich využití jako nástroje pro vzdělávání a poznávání přirozené přírody, zjištění žádoucích a nežádoucích faktorů, kterými může být venkovní hra na...
|
|
|
Využití portfolia dítěte při zápisech do prvních tříd základní škol
Hotová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu využití dětských portfolií, zejména se zaměřuje na dětská portfolia jakožto na možný diagnostický prostředek při zápisu do základních škol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, jaké jsou možnosti využití dětského portfolia při zápisu do prvních tříd a jak nahlížejí učitelé základních škol na možnost využití dětských portfolií při zápisu do prvních ročníků základního vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje na témata přechodu dítěte z mateřské školy do základního vzdělávání realizace zápisů do základní školy v minulosti a dnes, dále pak školní zralost a připravenost. Objasňuje pojem dětské portfolio, představuje jeho tvorbu a využití v MŠ, další možnost a způsob využití dětského portfolia i mimo mateřskou školu, zejména pak jako diagnostický prostředek pro určení školní zralosti a připravenosti v procesu zápisu dětí do základního vzdělávání. Empirická část je vedena jako kvantitativní výzkumné šetření s využitím metody dotazníkového šetření s cílem odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: "Jaké jsou možnosti využití dětského portfolia při zápisu do prvních tříd?" K získání odpovědí na výzkumné otázky bylo využito analýzy dat získaných z dotazníkového šetření. Výsledkem diplomové práce je návrh podoby ideálního dětského diagnostického portfolia, které by mohlo...
|
|
|
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
|
|
|
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Maňourová, Zuzana (oponent) ; Šmelová, Eva (oponent)
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
|
|
| |
host ::
RSS.