|
|
Spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí a základní školy v rámci vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Horáková, Denisa ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací základní školy a OSPOD v rámci vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. V teoretické části obsahuje poznatky o jedincích se sociálním znevýhodněním nejen v rámci školy a rodiny. Dále také to, jak by měla spolupráce základní školy a OSPOD probíhat, zejména co se týče náročných situací. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum realizovaný prostřednictvím semi-strukturovaných rozhovorů s pedagogickými pracovníky, jakožto zástupci škol, a se sociálními pracovníky, jakožto zástupci OSPOD. Rozhovory byly podrobeny obsahové analýze prostřednictvím otevřeného kódování. Cílem diplomové práce bylo popsat spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a základní školy nejen při řešení náročných situací, které se týkají žáků se sociálním znevýhodněním. Cílem bylo také zjistit, jaká jsou úskalí v rámci této spolupráce a co by na této spolupráci šlo zlepšovat. Spolupráce probíhá nejčastěji ve formě telefonické komunikace a výchovných komisí. Největším úskalím v této spolupráci je zpětná informovanost školy, která ze strany OSPOD probíhat nemůže. Na spolupráci je mnoho překážek, které musí jak učitelé, tak sociální pracovníci překonávat. Obě tyto instituce by se měly pravidelněji setkávat a předávat si informace i v rámci prevence, nejen v rámci problémových situací, aby...
|
|
|
Kvalita partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným /kombinovaným postižením
Skalická, Adéla ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu partnerského vztahu rodičů, kteří mají potomka s tělesným nebo kombinovaným postižením. Cílem práce je popsat, jaká je kvalita jejich vztahu, jakým obtížím rodiče čelí v běžném životě a jaké faktory jim naopak pomáhají vztah utužovat. Pro dosažení těchto cílů byl použit kvantitativní výzkum, konkrétně metoda dotazníku s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. Dotazník sloužil ke sběru dat od rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením a od jejich partnerů. Shrnutí výsledků naznačuje, že dítě s tělesným nebo kombinovaným postižením může mít významný vliv na partnerský vztah rodičů. Nelze však jednoznačně říct, zda tento vliv působí pozitivně či negativně. Některé vztahy tato komplikovaná životní situace navždy ukončí, jiné naopak posílí a vytvoří mezi partnery nezlomné pouto. Zjištěnými výsledky je zřejmé, že různorodé rodiny s dětmi s postižením mají spoustu specifických a unikátních starostí. Ukazuje se však, že některé obtíže jsou velmi podobné. Tato bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na kvalitu partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením. Její výsledky mohou přispět k lepšímu porozumění této specifické skupiny rodičů a poskytnout podklady pro podporu a intervence v oblasti partnerských vztahů v...
|
|
| |
|
|
Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ
Nováková, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ se zabývá problematikou tříd zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole, konkrétně jejich výhodami a nevýhodami z hlediska speciální pedagogiky. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou část a část vlastního výzkumného šetření. Teoretická část je věnována člověku s mentálním postižením, vzdělávání žáků s mentálním postižením a spolupráci školy a rodiny žáka s mentálním postižením. Vlastní výzkum byl proveden formou kvalitativního šetření v podobě semistrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondentkami. Část vlastního výzkumného šetření je věnována metodologii, prezentaci dat výzkumu, hlavnímu zjištění, diskuzi a doporučení do praxe. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit a následně porovnat výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením ve třídách zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole Kamýk nad Vltavou. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit hlavní důvody, proč se rodiče žáků s mentálním postižením rozhodli pro vzdělávání jejich dítěte ve třídě zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole. Druhým dílčím cílem diplomové práce je zjistit, co by se podle respondentek dalo ve...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Specifika rodičovství dítěte s poruchou autistického spektra
Duková, Martina ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodičovství dítěte s poruchou autistického spektra (PAS) a zaměřuje pozornost na jeho specifika a odlišnosti v rodinném fungování. Kapitoly teoretické části vymezují pervazivní vývojové poruchy v historickém kontextu, definují jednotlivé typy poruch autistického spektra s důrazem na konkrétní charakteristiky deficitních oblastí vývoje a pojmenovávají specifické aspekty rodinného života. Velká pozornost je také věnována diagnostice a možnostem pomoci a podpory rodičům autistického dítěte. Těžiště praktické části tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je zachytit a detailně zmapovat důležité momenty z různých oblastí soukromého života tří rodin a porozumět jejich subjektivní zkušenosti rodičovství dítěte s různými typy PAS.
|
|
|
Aspekty nového náročného chování u žáků druhého stupně ZŠ v Říčanech v době pandemie covid-19
McFadyen, Markéta ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá aspekty nového náročného chování u žáků druhého stupně na základní škole v Říčanech v době pandemie covid-19. První část práce zahrnuje základní teoretická východiska a pojmy. Jsou zde vymezeny nejběžnější podoby náročného chování, které lze na základních školách identifikovat. Dále jsou zde popsány nejčastější faktory ovlivňující vznik náročného chování. Teoretická část se také zabývá problematikou psychické zátěže a vlivu distanční výuky na žáky v době pandemie covid-19. V neposlední řadě je tato část práce věnována i důležitosti podpory wellbeingu ve školním prostředí a vysvětluje proč je důležité se jim zabývat. Praktická část obsahuje cíle výzkumného šetření. Pro dosažení hlavního výzkumného cíle je zvolena metoda smíšeného výzkumu. Z hlavního výzkumného cíle jsou vytyčeny dílčí cíle, ze kterých vyplývají výzkumné otázky. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu, výzkumné vzorky, místo šetření a následuje také průběh samotných výzkumných šetření, včetně analýzy dat a interpretací výsledků. Kvalitativní výzkum je proveden metodou polostrukturovaného rozhovoru se školním metodikem prevence a kvantitativní výzkum je uskutečněn formou dvou dotazníkových šetření zadaných vybraným třídám druhého stupně a všem pedagogům druhého stupně zkoumané základní...
|
|
| |
host ::
RSS.