|
|
Intervence učitele jako determinanta motivace žáků s ADHD na 2. stupni ZŠ
Cibulková, Andrea ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Disertační práce přináší pohled na vzdělávání žáků s ADHD na běžné základní škole. Vzdělávání této skupiny žáků je pro učitele výzvou. Dobrá úroveň znalostí problematiky této neurovývojové poruchy, možností podpory žáka a efektivních strategií motivace ke školní práci je předpokladem školní úspěšnosti žáka s ADHD. Cílem výzkumu bylo specifikovat úroveň znalostí učitelů o problematice ADHD a osvětlit jaké strategie v kontextu motivace ke školní práci volí u této skupiny žáků. Smíšený výzkumný design poskytl prostor pro kombinaci výzkumných metod. K identifikaci znalostí a miskoncepcí o ADHD u učitelů byla využita škála KADDS. Analýza výzkumných dat přinesla informace o průměrné úrovni znalostí a pomohla specifikovat konkrétní témata dalšího vzdělávání učitelů. V rámci realizace ohniskových skupin s učiteli druhého stupně základních škol, kteří mají zkušenost s výukou žáků s ADHD, jsme zjistili, že pro motivaci ke školní práci volí především edukační postupy a intervence, které doporučí školská poradenská zařízení, spočívající zejména v úpravě organizace výuky a obsahu učiva. K identifikaci školní výkonové motivace žáků byl použit standardizovaný dotazník MV-12, který zjišťuje potřebu úspěšného výkonu a potřebu vyhnutí se neúspěchu. Z výsledků je patrné, že výkonové tendence žáků s ADHD se nijak...
|
|
|
Pohled žáků se specifickými vzdělávacími potřebami na podporu asistenta pedagoga, na prvním stupni inkluzivní základní školy
Amerová, Linda ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na názory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na přítomnost asistenta pedagoga ve výuce na prvním stupni základní školy. Jejím cílem je zjistit jaké výhody vidí žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v přítomnosti asistenta pedagoga ve vyučování, co podporuje pozitivní vztah mezi asistentem pedagoga a žákem, a také jaké jsou rozdíly mezi pohledy žáků intaktních a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část práce definuje pojmy - inkluze, podpůrná opatření, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, a popisuje vývoj inkluzivního vzdělávání. Dále se zaměřuje na definici profese asistenta pedagoga, její legislativní ukotvení, náplň práce a kompetence. Dále je teoretická část zaměřena na práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a na spolupráci asistenta pedagoga s dalšími pedagogy, zákonnými zástupci a žáky. Praktická část představuje výsledky výzkumného šetření. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak především žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i žáci intaktní vnímají přítomnost asistenta pedagoga ve třídě na prvním stupni inkluzivní základní školy a v čem konkrétně spatřují východy a nevýhody přítomnosti asistenta pedagoga ve vyučování. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvalitativní metody s využitím techniky...
|
|
|
Kvalita života osob se svalovou dystrofií v různých etapách jejich života
Krčilová, Radka ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zakouřilová, Hana (oponent)
Svalová dystrofie je vážné vrozené onemocnění, které není v současné době léčitelné. Je mnoho typů tohoto onemocnění a jedna z jeho forem je Duchennova svalová dystrofie, která postihuje hlavně chlapce a život jim zkracuje na několik málo desítek let. Absence dystrofinu ve svalech se projevuje ochabováním svalstva a jeho postupnou ztrátou. Chlapci brzy ztrácí schopnost chůze i další hybnost. Zároveň dochází k ohrožení funkce srdce, dýchání, kvality kostí. Takový život pro chlapce není snadný. Dostavuje se únava, ochablost, frustrace spolu s dospíváním. Musí si zvyknout na častá lékařská vyšetření a kontroly, protahovací cvičení, různé rehabilitace a pobyty v lázních. Potřebují si začít říkat o pomoc a postupně o ni žádat častěji a v mnoha ohledech, časem téměř ve všech. Psychickou podporu potřebuje nejen on, ale i pečující rodina. Tato práce hledá odpověď na otázku, jaká může být kvalita života s tímto onemocněním, jak ji prožívá samotný mladý člověk, a jak ji vidí někdo, kdo se podílí na péči. Popisuje tuto kvalitu života v různých časových obdobích postupně. Byly hledány i odpovědi na otázku, zda lze udělat pro kvalitu života těchto chlapců více, např. větší informovaností o této problematice, větším porozuměním. Šetření bylo prováděno formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s mladými...
|
|
|
Ovlivnění náročného chování žáků implementací systému PBIS na ZŠ
Norková, Šárka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce s názvem Ovlivnění náročného chování žáků implementací systému PBIS na ZŠ si klade za cíl v rámci teoretického shrnutí čtenáři přiblížit souvislost mezi podporou wellbeingu a jeho vlivu na výskyt náročného chování žáka a současně blíže představit čtenáři systém pozitivní podpory chování Positive Behaviour Intervention and Support (PBIS, v České republice známého jako Pozitivní podpora chování), který dle mnoha výzkumů náročné chování ovlivňuje. Výzkum diplomové práce, který si klade za cíl zjistit názor aktérů vzdělávání na zavedení systému PBIS, probíhal ve spolupráci se třemi základními školami v České republice, které v rámci výuky využívají prvků systému Pozitivní podpory chování od roku 2020. Data pro výzkum byla získána za pomoci dvě stě osmdesáti osmi dotazníků od žáků druhého stupně základních škol a tří rozhovorů se zástupci školních PBIS týmů. Sběr dat proběhl online, dotazníkové šetření v únoru 2023, rozhovory se uskutečnily v dubnu 2023. Výzkum diplomové práce ukázal, že vliv celoškolního systému Positive Behaviour Intervention and Support na výskyt náročné chování učitelé vnímají, a to především ve schopnosti systému vytvořit pro žáky bezpečné prostředí a zajistit pozitivní podporu chování, která vede k minimalizaci chování náročného. Názor aktérů vzdělávání na zavedení...
|
|
|
Příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním
Kochová, Veronika ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním. Důraz je kladen na zmapování příčin ze třech zásadních oblastí, které se podílejí na předčasném odchodu žákyň se sociálním znevýhodněním, a to konkrétně škola, rodina a trávení volného času. Diplomová práce je koncipovaná do pěti základních kapitol, ze kterých jsou první dvě kapitoly teoretické, následujícím kapitolám je věnována empirická část. První kapitola se věnuje střednímu vzdělávání a vybraným specifikám dospívání. V této kapitole je popsáno období dospívání, střední vzdělávání a následně studijní neúspěšnost. Druhá kapitola je věnována specifikám vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, zaměřuje se na příčiny a problémové oblasti sociálního vyloučení a na systémovou podporu žáků se sociálním znevýhodněním. Empirická část práce je provedena formou kvalitativního výzkumného šetření a je rozdělena do třech hlavních kapitol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit příčiny nedokončení středoškolského vzdělání žákyň se sociálním znevýhodněním. Na základě hlavního cíle byly vytyčeny dílčí cíle a výzkumné otázky. Metodou získání dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a výzkumný vzorek tvoří vybraní zaměstnanci běžné střední školy, pracovníci v neziskových...
|
|
|
Činnost školního speciálního pedagoga v rámci inkluzivní podpory žáků se specifickými poruchami učení na základní škole
Sejkorová, Soňa ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá činnostmi školního speciálního pedagoga na základní škole, zaměřené na reedukační podporu žáků se specifickými poruchami učení. Teoretická část se zaměřuje na vymezení profese školního speciálního pedagoga, jejího legislativního vymezení a kvalifikací. Popsány jsou činnosti školního speciálního pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání, inkluzivní vzdělávání a postupy pro jeho realizaci na základních školách. Vymezeny jsou jednotlivé činnosti školního speciálního pedagoga, spadající do kompetencí vyplývající z profese, se zaměřením na reedukační postupy u žáků se specifickými poruchami učení, konkrétněji u žáků s dyslexií. V praktické části se formou empirického výzkumu zabývala tvorbou reedukačního postupu inspirovaného u metod užívaných pro rozvoj kognitivních funkcí osob se zdravotním postižením, především u osob se sluchovým a zrakovým postižením. Porovnáním pretestu a posttesu kognitivních funkcí pomocí nestandardizovaného testu, vytvořeného pro výzkum, byla zjišťována efektivnost nastaveného reedukačního opatření. Výzkum má pomoci školním speciálním pedagogům, ulehčit jim plánování hodin předmětu speciálně pedagogické péče a poukázat na možnosti, které se jim nabízí pro výběr stimulačních metod práce se žáky s dyslexií. KLÍČOVÁ SLOVA školní speciální pedagog, základní...
|
|
|
Vnímání kvality života osobami s narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě
Suchá, Marie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce, jejíž cílem je analyzovat subjektivně vnímanou kvalitu života osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě ve vybraných oblastech, je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V prvních třech kapitolách jsou představeny teoretické poznatky z oblasti cévní mozkové příhody, narušené komunikační schopnosti po cévní mozkové příhodě a dále je představena problematika kvality života. Poslední kapitola obsahuje samotný výzkum práce, který byl zaměřen na jedince v důchodovém věku s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno za pomocí výzkumné triangulace a zahrnovalo metodu dotazníku doplněnou o polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována a následně v textu práce interpretována. Výzkumné otázky týkající se vybraných oblastí kvality života byly zodpovězeny v následující části práce. Mezi nejproblematičtější oblast kvality života by bylo možné považovat vliv narušené komunikační schopnosti na sociální vztahy osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Tyto vztahy jsou mnohokrát omezeny či přerušeny, a to se promítá i do další zkoumané oblasti výzkumného šetření, problematiky sebepojetí, která je po cévní mozkové příhodě negativně hodnocena. Další zkoumané oblasti jako samostatný pohyb, sebeobsluha a rodinné vztahy nejsou...
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Lazarová, Bohumíra (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Využití prostoru Snoezelen při edukaci žáků s kombinovaným postižením na základní škole speciální
Kejdanová, Eliška ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím prostoru Snoezelen při edukaci žáků s kombinovaným postižením na základní škole speciální. Cílem práce je sledovat, jak základní škola speciální využívá prostor Snoezelen k edukaci žáků s kombinovaným postižením v rámci témat ročních období. Práce shrnuje teoretická východiska konceptu Snoezelen, možnosti jeho využití a vědecké studie, které byly na toto téma provedené, dále shrnuje specifika vzdělávání žáků s kombinovaným postižením a popisuje, jak je možné koncept Snoezelen v rámci tohoto vzdělávání využívat. Výzkumné šetření práce představuje kvalitativní výzkum, který byl proveden formou pozorování návštěv v prostoru Snoezelen, rozhovory s vyučujícími a analýzou dokumentů tří žáků. Vlastní výzkumné šetření přináší náhled na to, jak základní škola speciální tento prostor využívá. Bylo zjištěno, že prostor je využíván pro edukaci. Zaměřuje se především na smyslovou, rozumovou a řečovou výchovu. V rámci relaxace se využívají prvky z konceptu bazální stimulace. Výsledky této bakalářské práce přinášejí zjištění, že koncept Snoezelen je v rámci základní školy speciální využíván jako jeden z terapeutických konceptů, které doplňují vzdělávání žáků ve třídě.
|
|
| |
host ::
RSS.