|
|
Uživatelská rizika auditovaných účetních závěrek
Kmoch, Štěpán ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent) ; Šebestíková, Viola (oponent)
Účetní závěrka představuje komplexní a standardizovaný dokument s finančními informacemi o společnosti. Tento dokument je společnostmi povinně zveřejňován ve Sbírce listin a vzhledem k tomu, že dokumenty jsou do Sbírky listin ukládány v elektronické podobě a jsou následně volně přístupné, je zpravidla každá účetní závěrka dostupná širokému okruhu jejích potenciálních uživatelů. Uživatele účetní závěrky je možné dělit podle jejich vztahu k účetní závěrce a podle úrovně jejich účetních znalostí. Důvěra uživatelů v informace uvedené v účetní závěrce je zcela jistě vyšší, pokud byla účetní závěrka předmětem auditu. Uživatel účetní závěrky totiž nemá možnost detailní kontroly informací v ní uvedených (nemůže komunikovat s managementem společnosti, nahlížet do prvotních dokladů, atd.). Audit v tomto případě představuje pojistku správnosti informací uvedených v účetní závěrce a také potvrzení, že účetní závěrka byla podrobena nestrannému zkoumání ze strany auditora. Tyto skutečnosti zvyšují důvěru uživatele v účetní závěrku a to je i cíl auditu účetní závěrky jak ho definují Mezinárodní auditorské standardy. V souladu s Mezinárodními auditorskými standardy auditor předpokládá, že uživatel účetní závěrky má přiměřenou znalost účetnictví a je ochotný studovat účetní závěrku s přiměřeným úsilím. Auditor své ověřování provádí s určitou hladinou významnosti, která ale nemusí odpovídat hladině významnosti uživatele. Riziko v tomto případě představuje případ, kdy je hladina významnosti uživatele nižší, než jaká je hladina významnosti stanovená auditorem. Uživatel účetní závěrky má sice omezené možnosti kontroly informací v ní uvedených, může ale ověřit provázanosti informací v jednotlivých částech účetní závěrky a konfrontovat účetní závěrku s informacemi z jiných dostupných zdrojů. Má disertační práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části práce jsou popsány možné kontroly, které může uživatel účetní závěrky provést, a v praktické části jsou tyto kontroly aplikovány na účetních závěrkách čtyř tuzemských společností. Předmětem zkoumání byly účetní závěrky za roky 2006 až 2009. Cílem bylo mimo identifikace rizik v těchto závěrkách z pohledu uživatele i sledování jejich vývoje v čase. Předmětem práce byla současně i kontrola formální správnosti výroků auditora ke sledovaným závěrkám (jsem zapsaný jako auditor v seznamu auditorů vedeném Komorou auditorů České republiky, a proto mohu tuto kontrolu provést). Předmětem práce nebyla kontrola věcné správnosti zprávy auditora, taková kontrola není ve své podstatě bez možnosti nahlédnout do spisu auditora ani možná. Zkoumáním vybraných účetních závěrek jsem identifikoval několik oblastí, které z pohledu uživatele účetní závěrky představovaly riziko chyby v účetní závěrce. Jednalo se především o problematiku předpokladu nepřetržitého trvání společnosti v dohledné budoucnosti, problematiku úplnosti rezerv a opravných položek a o možné nadhodnocení finančních investic společností a souvisejících pohledávek za dceřinými společnostmi. Uživatel účetní závěrky by tak pro objektivní posouzení účetní závěrky a pro její plné porozumění měl hledat i další informace o společnosti z volně přístupních zdrojů a provést srovnání s účetními závěrkami společností podnikajících ve stejném odvětví. Výše uvedené rizikové oblasti nebyly v přílohách účetních závěrek dostatečně komentovány, to následně vyvolává dotazy na straně uživatele účetní závěrky a snižuje jeho důvěru v informace uvedené v účetní závěrce. Domnívám se, že je třeba změnit přístup auditu, nemělo by stačit pouze to, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti, účetní závěrka by neměla vyvolávat ani dodatečné dotazy ze strany jejich uživatelů.
|
|
|
Multilaterálny liberalizmus na prahu nového tisícročia
Jusko, Radoslav ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent) ; Kosír, Igor (oponent) ; Sipko, Juraj (oponent)
Multilaterálne obchodné rokovania sú výrazne ovplyvnené rôznymi formami spolupráce medzi krajinami a medzinárodnými organizáciami. Existuje široké spektrum rozdielov v spolupráci medzi Uruguajským a Dožškým kolom multilaterálnych obchodných rokovaní. Multilaterálne fóra rozvinutých krajín nie sú schopné poskytnúť dostatoční podnety rokovaniam, postoje rozvojových krajín musia byť v širšej miere zohľadňované. Existujú rozdiely v rámci formovania koalícií krajín, ktoré sú rozšírenejšie a majú významnejší vplyv, hoci primárne pri vymedzovaní rokovacej agendy. Rovnako zmenou prešli politiky medzinárodných organizácií, ktorých priamy aj nepriamy vplyv je badateľnejší. Hoci finančná kríza viedla k odklonu od otázok multilaterálnych obchodných otázok, od roku 2009 sú badateľné signály, že by mohlo dôjsť k naštartovaniu rokovaní vedúcich k úspešnému ukončeniu Dohy.
|
|
|
Pozice Ukrajiny v euroasijském transportu ropy a zemního plynu
Ruban, Andriy ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent) ; Terem, Peter (oponent)
Práce se soustředí na teoretické a empirické analýzy toků ropy a zemního plynu v Euroasii a mapuje tranzitní pozici Ukrajiny v regionálním řetězci dodávek ropy a plynu. Cílem disertační práce je pokusit se objektivně zhodnotit možnosti euroasijské energetické integrace v rámci rozšíření evropského energetického trhu na východ a předpovědět úlohu Ukrajiny v nové geopolitické energetické alianci vedené EU. Tato disertační práce staví na ekonomických, geografických, historických a politických premisách integrace trhů stejně jako na systémovém přístupu vývoje energetických aliancí. Tvrdí, že (i) energetická integrace narozdíl od tradičního ekonomického směru může být vysvětlena systémovým přístupem a geopolitickým směrem energetického expanzionismu; (ii) infrastrukturní ropné a plynové projekty EU znamenají hlubší intergaci členských zemí EU se zainteresovanými nečlenskými zeměmi (iii) status Ukrajiny jakožto tranzitora ropy a plynu v euroasijském regionu znamená rostoucí angažovanost v energetických iniciativách EU dle evropských pravidel. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První je predominantně teoretická a snaží se stručně shrnout současné teoretické přístupy energetické integrace a trendy energetických trhů v Euroasii. Druhá kapitola představuje stav ropných a plynových přepravních kapacit a status Ukrajiny v řešení disparit dodávek energetických zdrojů v Euroasii. Třetí kapitola popisuje status ukrajinské ropné a plynové infrastruktury a dotýká se témat reformování národních ropných a plynových přepravních potrubí. Zajištění přístupu k energetickým dodávkám bylo hnacím motorem globálního rozvoje už od industriální revoluce. Zvyšující se poptávka po ropě a plynu ovládla energetickou a ekonomickou bezpečnost světových center. V Euroasii soutěží Evropa s Asií o fosilní paliva pocházející z Ruska, Středního Východu a Střední Asie. Až nedávno se euroasijský energetický bezpečnostní problém začal řešit výstavbou nových tras dodávek. Tyto infrasktrukturní projekty jsou iniciovány spotřebiteli ropy a plynu stejně jako dodavateli a přepravci, kteří mezi sebou soutěží o kontrolu nad infrastrukturou. Toto soutěžení destabilizuje euroasijské vztahy, vede k energetickým "válkám", politickým konfliktům a zvyšuje rizika přerušení dodávek. Aby byla zajištěna stabilita energetických dodávek, měli by se producenti, přepravci I spotřebitelé ropy a plynu integrovat, úzce spolupracovat a společně investovat do zlepšení existujících tras dodávek a efektivity spotřeby paliv, jejich produkce a přepravy. Ropa a plyn by měly být obchodovány za technologie a kapital zajišťující kontrolu nad infrastrukturou společných zájmů. Vývoj dalších bilaterálních a multilaterálních nástrojů společných zájmů by take pomohl řešit kontradikce mezi zúčastněnými stranami, které souvisejí s energetikou. Klíčová role v rozvoji energetické integrace v Euroasii patří EU jako nejstaršímu a nejrozvinutějšímu integračnímu uskupení v této části světa. Evropská unie realizuje projekty TEN-e a nedávno začala prosazovat i společnou energetickou politiku k upevnění vnější spolupráce s dodavateli a tranzitory ropy a plynu, a to včetně Ukrajiny. Od 70. let je Ukrajina důležitým tranzitorem ropy a plynu z Ruska a Střední Asie do Evropy. Ukrajinská potrubí přepravují 10 % ropných a 50 % plynových importů do Evropy. Aby EU vyvážila ruskou energetickou politiku vůči Ukrajině, podporuje její aktivity v rámci energetických aliancí jako jsou INOGATE nebo GUAM. Nedávné přijetí Ukrajiny do Jihovýchodního evropského energetického společenství by mělo zlepšit stabilitu dodávek ropy a plynu do Evropy a umožnit zreformování národních přepravních kapacit.
|
|
|
Modelové řešení energetického zásobení místní dopravy a přepravy alternativními zdroji
Krtička, Miroslav ; Pirožek, Petr (vedoucí práce) ; Mareš, Milan (oponent) ; Žufan, Pavel (oponent)
Disertační práce je zaměřena do oblasti strategického managementu s představením výběru strategií založeném na rozhodování za podpory teorie her. Vychází z rozboru situace v oblasti místního potenciálu alternativních energetických zdrojů a jeho možného využití v místní dopravě a přepravě. Problematika hospodaření s energiemi neztrácí ani s technologickým pokrokem na aktuálnosti a přes mnohá technická vylepšení není dosud možné nalézat univerzálně vhodné postupy. Jednou z cest je maximálně využívat místních zdrojů a snižovat tak náklady na transport energií. Tato práce se soustředí na kombinaci zefektivnění místní produkce energetických zdrojů obnovitelné povahy s neustále rostoucí spotřebou energií v dopravním sektoru. Cílem je konstrukce modelu, který by odpovídajícím způsobem umožnil definovat vhodné strategie pro rozhodování o budoucím vývoji v oblasti místní produkce energií, resp. jejich využívání v oblasti saturování energetických potřeb místní dopravy a přepravy. Základem pro rozhodování jednotlivých zainteresovaných skupin je využití aparátu teorie her, který zde umožňuje porovnávat výhodnost jednotlivých variant (předpokládaných strategií postupu) a to i vzhledem k pravděpodobnému chování dalších účastníků konfliktu. Výsledkem jsou doporučení nejvýhodnějších strategií pro jednotlivé zájmové skupiny -- potenciální producenty energetických plodin/energií, místní dopravce/přepravce a společnost, která definuje své priority pomocí dotačních i dalších nástrojů. Přínosem této práce je konstrukce modelu, který umožňuje v daných podmínkách porovnání výhodnosti různých variant z pohledu využití energetických zdrojů. Je zvolen specifický přístup, který poskytuje možnost hledat řešení na úrovni jednotlivých zájmových skupin -- producenti organické hmoty k energetickému využití/výrobci energií/místní dopravci a přepravci a to v kontextu současných reálných podmínek. Veškeré výsledky se v maximální možné míře opírají o verifikovaná data statistických zdrojů. Výsledky práce nabízí model, který umožňuje dobře a jednoznačně interpretovat výhodnost různých strategií postupu jednotlivých skupin vzhledem k energetickým surovinám a zdrojům. Může tak sloužit nejen jako teoretický výpočet, ale rovněž i jako konkrétní doporučení pro další aktivity podniků či firem aktivních v daných oblastech.
|
|
| |
|
|
Návrh modelu řízení ECM v kontextu řízení informatiky
Lukašovská, Renáta ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Vít (oponent) ; Molnár, Zdeněk (oponent)
Práce je zaměřena na návrh procesů a služeb ECM, o které je rozšířen referenční model řízení podnikové informatiky katedry informačních technologií VŠE v Praze. Na strategické, taktické a operativní úrovni řízení jsou definovány procesy a služby ECM a k nim příslušné parametry a metriky s tím, že je respektována platná legislativa a požadavky systémů řízení jakosti. V aplikační části práce jsou uvedeny výstupy z ověření modelu řízení ECM v praxi a výsledky průzkumu zaměřeného na zjištění stavu implementace aplikací ECM v organizacích působících na českém trhu.
|
|
|
Měnová politika a její synchronizace s fiskální politikou: vliv na hospodářský růst a inflaci
Řežábek, Pavel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Holman, Robert (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Šimáček, Milan (oponent)
The dissertation deals with the interplay of fiscal and monetary policy in face of uncertainty about the estimation of the true output gap. Theoretical framework of the dissertation set this interplay of monetary and fiscal policy into the realm of game theory, in particularly non-cooperative games of the Nash and Stackelberg equilibrium, respectively. The theoretical framework continued with a description of various methods used for estimation of potential output and output gap, with a special emphasis on methods used in both the Czech National Bank and Czech Ministry of Finance. In the applied part of the dissertation, I studied the interplay of monetary and fiscal policy in the case of Czech economy facing an uncertainty about the estimation of the true output gap. I studied the impact of this interplay on major macroeconomic variables and I tried to determine, which of these two policies plays the role of a leader and which plays the role of a follower in the case of Czech economic environment.
|
|
|
Restrukturalizace podniku podle ROI
Matějka, Marcel ; Synek, Miloslav (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent) ; Páleník, Radek (oponent)
V příspěvku je prezentována restrukturalizace výrobního systému orientovaná mírou výnosnosti investovaného kapitálu. Je uvedena praktická aplikace nové dvojrozměrné peněžně časové míry PPROI pro měření kapitálu v procesu. Tato míra umožňuje využívat vrcholové podnikové kritérium na úrovni řízení procesů, produktů a zdrojů.
|
|
|
Essays on Economic Behaviour
Hudík, Marek ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent) ; Boettke, Peter (oponent)
Hlavní tezí těchto esejů je, že existuje rozdíl mezi společenskými a psychologickými fenomény a tedy že společenské vědy nejsou vědami behaviorálními. Kapitola 1 představuje fundamentální problém teorie racionální volby ("Macaulayův problém"), podle kterého je teorie buď empirická a chybná nebo je pravdivá, avšak bez empirického obsahu. Jsou představena a kritizována různá řešení tohoto problému. Je argumentováno, že problému se lze vyhnout přijetím teze, že teorie racionální volby nevysvětluje chování. Byla vytvořena, aby vysvětlila klesající individuální poptávku a její rozšíření do behaviorálních věd je neoprávněné. Kapitola 2 ukazuje rozdíl v interpretaci racionality v rámci teorie volby na jedné straně a v rámci poptávkové teorie na straně druhé. Je ukázáno, že teorie volby musí vycházet ze způsobu klasifikace jednajícího jedince, kdežto poptávková teorie z klasifikace pozorovatele. Kapitola 3 aplikuje tento argument na problém indiference ("Nozickův problém"): je argumentováno, že teorie volby musí být založena na ostrém uspořádání alternativ, neboť indiference mezi alternativami je zahrnuta již v samotném jejich popisu. Rozdíl mezi vnímáním jednajícího jedince a objektivním vztahem mezi cenou a kvantitou statků vtěleném v poptávkové funkci, je dále zkoumán v kapitole 4 na příkladu rothbardovské teorie poptávky. Je ukázáno, že zákon mezního užitku formulovaný v subjektivních (tj. relevantních pro spotřebitele) jednotkách neimplikuje nerostoucí poptávku. Kapitola 5 je komplementární k předchozí a pokouší se zodpovědět otázku, zda je koncept mezního užitku kompatibilní s ordinalismem. Závěrečná kapitola 6 diskutuje rozdíl mezi behaviorálními vědami a ekonomií na metodologické úrovni. Je zde navrženo, že rozdíl lze vhodně popsat pomocí Popperových konceptů "Svět 2" a "Svět 3".
|
|
|
Kvantitativní analýza interakcí fiskální politiky a reálné ekonomiky v České republice
Valenta, Vilém ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
Po mnoha desetiletích se makroekonomické působení fiskální politiky znovu stalo ústředním tématem hospodářskopolitické diskuze. Jak automatické fiskální stabilizátory tak diskreční fiskální stimuly byly použity na podporu agregátní poptávky během nedávné celosvětové hospodářské krize a následně vedly k nutnosti rozsáhlé fiskální konsolidace. Správné posouzení velikosti automatických stabilizátorů a fiskálních multiplikátorů představuje v této souvislosti klíčový vstup pro tvorbu fiskální politiky. Předmětem disertace je kvantitativní analýza interakcí mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou v České republice. Vliv reálné ekonomiky vývoj na hospodaření veřejných financí je hodnocen na základě metod OECD, Evropské komise a ESCB pro identifikaci strukturálního salda sektoru vládních institucí, tj. salda příjmů a výdajů očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a ostatních přechodných transakcí. Strukturální saldo vládních institucí se v ČR od poloviny 90. let většinou nacházelo pod úrovní zajišťující stabilizaci podílu vládního dluhu na HDP. V letech 2004 až 2007 bylo možné pozorovat nevýrazné zlepšení strukturálního salda, které však bylo později následováno propadem v důsledku světové hospodářské krize. Významnou roli ve vývoji neočištěného salda přitom v minulosti hrály jednorázové transakce. Účinky fiskální politiky na reálnou ekonomiku jsou analyzovány pomocí strukturální vektorové autoregrese. Zvýšení vládních výdajů vykazuje přechodný pozitivní vliv na výstup, vrcholící po jednom až dvou letech s multiplikátorem ve výši okolo 0,6. Daňový multiplikátor vykazuje hodnoty nízké a na rozdíl od standardního keynesovského předpokladu pozitivní. Vládní výdaje v krátkodobém horizontu v rozporu s hypotézou ricardiánské ekvivalence stimulují soukromou spotřebu, nicméně vytlačují soukromé investice. Výsledky je však nutné interpretovat s opatrností, neboť analýza je komplikována rychle se měnícím hospodářským prostředí v období ekonomické transformace, relativně krátkými časovými řadami a velkým množstvím jednorázový rozpočtových transakcí.
|
host ::
RSS.