|
|
Návrh motivačního programu firmy
Haselamnová, Věra ; Tomáš, Ivo (oponent) ; Zich, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce analyzuje pomocí dotazníkového průzkumu, ve spojení s osobním pohovorem s jednotlivými zaměstnanci a studování podnikových materiálů, současné motivační benefity firmy Badger Meter Czech Republic s.r.o. Z výsledků průzkumu navrhuje doplňkový motivační program, který doplňuje stávající motivační benefity.
|
|
|
Podstata fotografie v digitální éře
Doubek, Zdeněk ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce řeší otázku fotografie nikoli z pohledu uměleckého díla, ale jako součást kulturního kódu. Fotografie v digitální éře má potenciál stát se novým druhem vizuálního jazyka. Z této perspektivy odkrývá fotografické universum několik podstatných otázek, kterým se zde věnujeme. Tyto otázky zkoumají témata jako: historický vývoj obrazů a textu, rozdíl mezi tradičními obrazy a obrazy technickými, kulturní dopad masové výroby digitálních aparátů a fotografií, podstata fotografie jako znaku z pohledu sémiotiky a logiky, potíže dešifrace fotografie, řečové aspekty digitální fotografie nebo význam fotografie ve virtuálním (veřejném) prostoru. Z povahy sledovaných témat bude práce řešit problémy týkající se především jazyka, logiky, epistemologie, lidské svobody v kontextu člověk/aparát a okrajově také sémiotiky.
|
|
|
Představa studentek porodní asistence o profesi porodní asistentka
BAUEROVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá představou studentek porodní asistence o profesi porodní asistentka. Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o historii a vývoji profese porodní asistentky. Dále je věnována pozornost výuce babictví a porodnictví, současnému systému vzdělávání porodní asistentky a jejím kompetencím. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Zpracování a analyzování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, konkrétně pomocí metody papír a tužka. Výzkumný soubor tvořilo 9 studentek studijního programu Porodní asistence z Českých Budějovic, Plzně a Jihlavy. Rozhovory s informantkami byly s jejich souhlasem nahrány na diktafon, doslovně přepsány a zanalyzovány. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny 3 kategorie a k nim 6 podkategorií. Stanovili jsme si jednu výzkumnou otázku, která zkoumala, jaký názor mají studentky porodní asistence na profesi porodní asistentka. Z výzkumného šetření ohledně představ studentek porodní asistence vyplynulo, že všechny dotazované studentky před zahájením studia studijního programu Porodní asistence nevěděly, jaké kompetence má porodní asistentka. Dále jsme zjistili, že pouze jedna studentka ze všech dotazovaných nechce vykonávat profesi porodní asistentky. Tato informantka uvedla, že je pro ni profese porodní asistentky moc stresující. Výzkumným šetřením bylo dále zjištěno, že pouze jedna studentka ze všech dotazovaných chce působit v komunitě těhotných žen. Ostatní studentky se shodly v názoru, že profesi komunitní porodní asistentky nechtějí vykonávat z důvodu velké zodpovědnosti za těhotné ženy, plod, ženy po porodu či novorozence. Pouze tři dotazované studentky vnímají nevýhody na profesi porodní asistentky. Výpovědi poukazovaly na nevýhody ohledně méně práce s dětmi, dále ohledně nadměrného stresu, dvanáctihodinových směn v nemocničním zařízení a nárazové činnosti na porodním sále. Většina informantek se shodla v názoru, že nejsou členky a do budoucna nechtějí být členkami organizace pro porodní asistentky. V průběhu zpracování bakalářské práce jsme získali názory, postoje a představy studentek ohledně profese porodní asistentky. Zjištěné poznatky mohou sloužit uchazečkám o studijní program Porodní asistence k získání informací týkající se představy o profesi porodní asistentky. Tato práce by také mohla sloužit vysokoškolským pedagogům, kteří vyučují studentky porodní asistence, aby se informovali o postojích či představách studentek porodní asistence.
|
|
|
Představy dětí mladšího školního věku o pohybu, sportu a zdravém životním stylu
Slováková, Radka ; Hrabinec, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Název: Představy dětí mladšího školního věku o pohybu, sportu a zdravém životním stylu Autor: Radka Slováková Katedra: Katedra tělesné výchovy Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Hrabinec, CSc. Abstrakt: V bakalářské práci, kterou předkládám, mapuji představy dětí mladšího školního věku v otázkách pohybu, sportu a zdravého životního stylu. V teoretické části se zabývám vymezením pojmů představa, zdravý životní styl a zdraví. Následuje charakteristika dětí mladšího školního věku a výčet pojmů k tématům rodina, sport a pohyb, výživa, obezita a její léčba. V praktické části popisuji výzkum a metody, které byly použity. Výzkum byl proveden v Základní devítileté škole v Čelákovicích a zúčastnily se jej žáci 4. třídy ve věku 10 - 11 let. Výzkum je vyhodnocen a výsledky zaznamenány v podobě přehledných tabulek a grafů. Klíčová slova: pohyb, sport, zdravý životní styl, představa, výživa, rodina a zdraví
|
|
| |
|
|
Hračka jako forma vizuality
Vojteková, Markéta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT Hračka je způsobem enkulturace. Práce se zabývá hračkou v souvislosti současné vizuální kultury, jako produktu kulturního průmyslu. Řeší otázku, jak konkrétní hračky mohou ovlivňovat vnímání dětí. Studuje typy a základní principy dětských her ve vztahu k hračkám. V případové studii zkoumá proces dětské hry dvou dětí v domácím prostředí v souvislosti s konkrétními hračkami. Dokumentuje a charakterizuje hračky, které mají děti k dispozici a způsob, jak si s nimi hrají. Pozoruje, zaznamenává, analyzuje a reflektuje dětskou hru a sleduje konstanty a proměny představ, konceptů a zkušeností, vstupující do procesu hraní. V návaznosti na výzkumnou sondu navrhuje soubor výtvarných činností. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě, formování, hra, hračka, pozorování, reklama, vizualita, vizuální kultura
|
|
|
Uzbecká komunita v Praze
Drahoňovský, Libor ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se tematicky zabývá uzbeckou minoritou v Praze, která se zde zformovala během posledních dvou desetiletí. Stěžejní část práce zachycuje a analyzuje strukturu uzbecké minority, přičemž jsem využil statistické údaje, které se týkají počtu, pracovním i vzdělávacím aktivitám, genderovému zastoupení, územnímu rozložení, kriminalitě a porušování pobytového režimu uzbeckých imigrantů. Dále se zaměřuji na zjištění rozsahu a způsobu integrace v prostředí majoritní společnosti, vzorce chování a myšlení i aspekty kultury všedního dne dané minority, přičemž z výzkumných metod využívám dotazníkové šetření, hloubkové interwiev i zúčastněné pozorování. Důraz kladu na vymezení "push" a "pull" faktorů imigrace. Kromě toho dokumentuji, jak uzbečtí imigranté hodnotí sociální a kulturní prostředí hostitelské země, jejich postoje a názory vůči obyvatelům České republiky i příslušníkům dalších národností, zejména vůči těm, se kterými přicházejí v hostitelské zemi nejčastěji do kontaktu, i jak se v českém prostředí integrují. Značnou pozornost věnuji rovněž změnám, které v uzbecké komunitě během jejího trvání na území ČR proběhly, včetně období po roce 2008 v důsledku recese české ekonomiky a omezení pracovních možností a perspektiv. Klíčová slova: Uzbekové, imigranté, imigrace, imigrační faktory, vzorce...
|
|
| |
|
|
Simple categorization of mathematical objects: Examining students' decisions
Janda, David ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Simpson, Adrian (oponent) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je popsat rozhodovací proces žáků a studentů při tzv. jednoduché kategorizaci, neboli rozhodnutí, zda konkrétní objekt je, nebo není prvkem dané kategorie. Tento proces je přitom zkoumán v kontextu kategorií matematických objektů. V teoretické části práce jsou představeny argumenty, proč je zkoumání jednoduché kategorizace matematických objektů důležité pro didaktiku matematiky. Tyto argumenty přitom nevycházejí pouze z dostupné literatury v didaktice matematiky, ale částečně čerpají také z literatury historické, matematické a psychologické. V prakticky zaměřených kapitolách práce je popsán návrh a pilotáž výzkumného nástroje vhodného ke zkoumání jednoduché kategorizace. Dominantními prvky tohoto nástroje je měření binárních odpovědí (ano/ne) respondenta a jeho reakčního času. Tento nástroj je poté využit v hlavní studii se smíšenou, kvalitativně-kvantitativní metodologií. Bylo zjištěno, že pomocí navrženého nástroje je při dodržení vhodných metodologických pravidel možno rozlišit různé přístupy respondentů ke kategorizaci. Navíc byly popsány základní vzory v rozhodovacím procesu respondentů. Těmi jsou například rozdíly v kategorizaci příkladů a "nepříkladů", rozdíly v kategorizaci jednodušších a komplikovanějších objektů, vztah mezi počty správných odpovědí respondenta a...
|
|
|
Role supervizorů v zařízení sociálních služeb z pohledu vedoucích pracovníků
JESTŘÁB, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá očekávanou rolí supervizora v zařízeních sociálních služeb. Cílem této práce bylo zmapování očekávané role supervizora z pohledu vedoucích pracovníků sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. První kapitola uvádí čtenáře do kontextu poskytování sociálních služeb v souladu s aktuální legislativní úpravou a zvláštní prostor je zde věnován sociální službě "domov se zvláštním režimem" a jeho cílové skupině. Dále je zde rozebírán pojem "pomáhajících profesí" a jejich uplatnění v sociálních službách. Druhá kapitola teoretické části se zaobírá supervizí a jejím pojetím v sociální práci. V části věnované supervizi je tento proces definován, jsou zde uváděny cíle a funkce či druhy a formy, opomenut nezůstává ani supervizní kontrakt. Část věnovaná supervizorovi pojednává o jeho odborné způsobilosti a osobnostních předpokladech. Poslední z tří kapitol teoretické části detailně probírá kritéria hodnocení supervizora ve smyslu osobnostních předpokladů, dojednávání supervizního kontraktu, etických a morálních aspektů, vzdělání a odborných předpokladů, přímého řízení a vedení supervize, vedení dokumentace a sdělování získaných poznatků. Empirická část již zkoumá očekávanou roli supervizora z pohledu vedoucích pracovníků. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká je očekávaná role supervizora z ohledu vedoucích pracovníků?" Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny následující čtyři dílčí výzkumné otázky: Jaké osobnostní předpoklady ovlivňují kvalitu supervizora? Jaké předpoklady by měl splňovat supervizor po odborné stránce ve smyslu vzdělání? Jak vypadají optimálně formální náležitosti supervize? Jak by měl vypadat výstup ze supervize? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní výzkumné strategie, ke sběru dat byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fází byl předvýzkum a druhou fází pak samotný výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven za užití kvótního výběru a tvořilo jej deset informantů. Z výzkumu vyplynulo, že u osobnostních předpokladů jsou kladně hodnoceny komunikační schopnosti a schopnost vciťování se do druhých. Naopak nežádoucí je arogance, autoritativnost, zesměšňování, sebestřednost nebo impulzivita. Lépe přijímaný je supervizor mužského pohlaví, který dosáhl alespoň středního věku. Supervizor by si měl uvědomovat, že disponuje při vedení supervizí mocí a vědomě by ji zneužívat neměl. Dále z bádání vzešlo, že pokud je od supervizora očekáváno mimo osobnostní předpoklady vzdělání, pak je to vysokoškolské v oboru psychologie, sociální práce, andragogika či sociologie. Supervizní výcvik má dopomoci supervizorovi k vyšší profesionalitě a psychoterapeutický výcvik má přispět k tomu, aby pracoval odborněji. Zjištěno bylo též, že většina zařízení uzavírá supervizní kontrakt na dobu jednoho roku a následně jej povětšinou prodlužuje. V kontraktu specifikuje zejména platební podmínky a mlčenlivost. Ze získaných dat lze dále konstatovat, že supervize má probíhat optimálně jednou za tři měsíce, a to ve formě kombinace individuálních a skupinových supervizí. Probíraná by měla být primárně témata pracovní zejména na úrovni intepresonálních vztahů. Zařízení hodnotí pouze samotný průběh supervize a její dopad, nikoli supervizora. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, následně doslovně transkripčně přepsány a zpracovány metodou vytváření trsů. Trsy posléze byly zakódovány a rozděleny do obecnějších kategorií. Výsledky mohou posloužit zařízením, ve kterých výzkum probíhal, při dojednávání očekávané role supervizora.
|
host ::
RSS.