|
| |
|
|
Rozdíly ve vnímání smyslu života a víry v adolescenci a v seniorském věku
VELKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou hledání smyslu života ve stáří a v adolescenci. Cílem předvýzkumu bylo zjistit, zda a jaké existují rozdíly ve vnímání smyslu života a v čem nachází smysl života vybraní senioři a adolescenti. Dílčím cílem bylo zdůraznit důležitost vědomí smysluplnosti našeho jednání v seniorském věku a v období adolescence. V teoretické části je popisován vztah náboženské víry a smyslu života, životní období adolescence, dále stárnutí, stáří a změny spojené s tímto obdobím. Praktická část obsahuje kvalitativní předvýzkum. Cílem předvýzkumu je zjistit pohled vybrané skupiny seniorů a adolescentů na smysl jejich života. Provedený kvalitativní předvýzkum se zaměřil také na dílčí otázky, jejichž prostřednictvím zjišťoval, zda a jakým způsobem se osloveným respondentům daří naplňovat jejich život, jaké hodnoty mají, co je jejich smyslem života, jaké jsou jejich hlavní zdroje smysluplnosti a životní cíle.
|
|
|
Specifika volnočasových aktivit seniorů v domově se zvláštním režimem
MELICHAROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá specifiky volnočasových aktivit v domovech se zvláštním režimem ve vybraných zařízeních. První část se zabývá významem stárnutí a stáří, typům demence a péči o seniora. Pozornost je věnována kapitole aktivizace, s kterou jsem pracovala v poslední kapitole. Druhá část obsahuje porovnání dvou zařízeních ve kterých jsem v průběhu studia působila. Na základě nastudované literatury jsem se zabývala specifiky aktivizačních činností důležité pro seniory v pobytových zařízeních.
|
|
| |
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory
Němečková, Marta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory" se zabývá zmapováním postojů ke stáří napříč týmy pečujících osob v domovech pro seniory a u studentů, kteří se na výkon povolání pracovníka v sociálních službách teprve připravují. Cílem práce je detabuizace problematiky postojů ke stáří u pracovníků v sociálních službách a komparace s postoji ke stáří u studentů pečovatelství. Teoretická část práce vymezuje pečující personál v domově pro seniory, a objasňuje pojmy vnímání a postoje. Dále se věnuje stáří obecně, postavením seniorů ve společnosti a pobytovými službami. V empirické části jsou prezentovány a diskutovány vlastní výsledky kvantitativního výzkumu ve vztahu ke stanoveným hypotézám. Metodou výzkumného šetření je česká verze standardizovaného dotazníku Postoje ke stáří WHOQOL-AAQ, doplněná o dotazník demografických údajů vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován pečujícímu personálu ve dvou pražských domovech pro seniory a v Dívčí škole mezi studenty pečovatelství. Výsledky: Do výzkumu je zahrnuto 112 řádně vyplněných dotazníků. Daty je podpořen s věkem vzrůstající kladný vztah studentů pečovatelství ke stáří, a dále zjištění, že pozitivnější vztah ke stáří mají profesionální pečující oproti studentům pečovatelství. Závěrem jsou zmíněny silné a slabé stránky...
|
|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Logopedická péče v domovech pro seniory pohledem zaměstnanců těchto zařízení
Siváková, Kateřina ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem logopedické intervence v domovech pro seniory a jejími přínosy. Je členěna na teoretickou a empirickou část, přičemž část teoretická se věnuje vymezení pojmu stáří a stárnutí, charakterizuje nejčastější poruchy komunikace, se kterými se u nejstarší věkové kategorie setkáváme, jejich diagnostikou, etiologií, terapií a symptomy. Teoretická část také popisuje systém péče o seniory v České republice, přehledně představuje služby, které jsou seniorům poskytovány, a to především v ústavních zařízeních. Přibližuje také logopedickou intervenci a možnosti jejího poskytování seniorům. Na teoretickou část navazuje část empirická, v rámci které bylo zjišťováno, jak vypadá logopedická intervence u seniorů v konkrétním domově pro seniory a jak je hodnocen přínos logopedické péče seniorům ze strany zaměstnanců tohoto domova. Pohled právě zaměstnanců byl volen proto, že tito lidé přicházejí se seniory do každodenního kontaktu a je jim tak umožněno pozorovat případné změny, které tato péče u seniorů přináší. Zároveň mají od problematiky větší odstup, než může mít např. logoped, který logopedickou intervenci přímo poskytuje či než samotný senior. Výzkumné šetření ukázalo, že zaměstnanci domova pro seniory neznají všechny detaily ohledně průběhu logopedické intervence, mají spíše...
|
|
| |
host ::
RSS.