|
|
Postoje romských žen k reprodukčnímu zdraví
KREJČOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji romských žen k reprodukčnímu zdraví. Byl stanoven cíl, a to zjistit, jaké jsou znalosti romských žen o reprodukčním zdraví. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika romského etnika. V jednotlivých podkapitolách je věnována pozornost romské historii, rodině, tradicím a zvykům a ošetřovatelské péči o Romy. Dále se teoretická část zabývá reprodukčním zdravím. V jednotlivých podkapitolách byl popsán menstruační cyklus i včetně menstruačních pomůcek, pohlavní styk, promiskuita, antikoncepce a její druhy. Dále je v podkapitolách rozebíráno těhotenství, jeho vznik, neplodnost, interrupce a prevence v oblasti reprodukčního zdraví. Výzkumná část bakalářské práce byla provedena pomocí polostrukturovaných rozhovorů, byla tedy zpracována kvalitativní metodou. Do sběru dat byly zapojeny romské ženy různého věku. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna 2024 a jednotlivé romské ženy byly označeny jako Ž1-Ž8. Polostrukturované rozhovory byly prováděné se souhlasem informantek na předem domluveném, klidném a ženám příjemném místě. Získaná data, která byla nahrávána na diktafon, byla vyhodnocena ručně, metodou "tužka-papír." Následně na základě získaných dat byly vytvořeny kategorie a podkategorie. První hlavní kategorií bylo Zdraví a jeho prevence. Obsahovala podkategorie s názvem Zdraví a reprodukční zdraví, Návštěvy lékaře a Sexuálně přenosné choroby. Druhou hlavní kategorií byl Bezpečný reprodukční život. Tato hlavní kategorie obsahovala podkategorie Menstruační cyklus, Těhotenství, Antikoncepce a Neplodnost. Z výzkumného šetření bakalářské práce bylo zjištěno, že informantky Ž2, Ž4, Ž6, Ž7 a Ž8 navštěvují lékaře až při záchytu nějakého onemocnění či zdravotní komplikace. Dále bylo zjištěno, že ženy Ž2, Ž5, Ž7 a Ž8 vnímají reprodukční zdraví jako něco, díky čemu mohou otěhotnět a mít potomka. Jejich znalost o reprodukčním zdraví je základní.
|
|
|
Těhotenství, porod a období šestinedělí z pohledu mužů
POCHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce pojednává o tématu nahlížení mužů na těhotenství, porod a období šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizováno období těhotenství, kde jsou popsány změny v organismu ženy, ke kterým v tomto období dochází, a diagnostika těhotenství. Jsou zde vypsána a charakterizována vyšetření, která jsou prováděna v prenatální poradně. Je rozebrána péče porodní asistentky a úloha muže během těhotenství. Poté se práce zaměřuje na jednotlivé doby porodní a péči porodní asistentky o rodící ženu a doprovázejícího muže během porodu. Rovněž je zde popsán průběh šestinedělí a k čemu v tomto období u ženy dochází. Jako poslední je zde zmíněn a objasněn pojem bonding. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byl stanoven jeden cíl, a to zjistit, jak muži vnímají období těhotenství, porodu a šestinedělí u své partnerky. Na základě zvoleného cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka je zaměřena na to, jak muži vnímají období těhotenství u své partnerky. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jak muži vnímají období porodu u své partnerky. A poslední výzkumná otázka se zabývá tématem, jak muži vnímají u své partnerky období šestinedělí. Pro sběr dat v praktické části bakalářské práce byl využit polostrukturovaný rozhovor. Kdy výzkumný soubor byl tvořen 10 muži, kteří mají zkušenost s těhotenstvím partnerky a zúčastnili se porodu. Tito muži byli informováni o zachování anonymity. Z tohoto důvodu jsou zde označováni jako M1 až M10. Souhlas s provedením rozhovoru a zpracováním získaných dat muži vyjádřili slovně. Dále nesouhlasili s vytvořením audionahrávky během rozhovoru. Z tohoto důvodu byla získaná data doslovně zapisována do počítače a následně byla analyzována pomocí metody kódování a barvení textu. Mužům byly položeny čtyři základní a předem připravené otázky. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro upřesnění informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí u informantů nebo v kavárně. Po zpracování a vyhodnocení získaných dat byly vytvořeny celkem 3 kategorie a 17 podkategorií. V podkategoriích jsou podrobně popsány výsledky a informace získané z výzkumného šetření. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že se muži během partnerčina těhotenství cítili dobře. Nejčastější změny, které u své partnerky během tohoto období zaznamenali, byly změny nálady, únava, zvýšená konzumace potravin, také ale nevolnost nebo zvýšení tělesné hmotnosti. Muži během období těhotenství své partnerky nepřišli do kontaktu s porodní asistentkou, jelikož svou partnerku nedoprovázeli do prenatální poradny, ani společně nenavštěvovali předporodní kurz. Tudíž informace o období těhotenství, porodu a období šestinedělí čerpali nejčastěji z internetu. Překvapujícím výsledkem bylo, že ne každý muž hodnotí kladně přístup a péči porodní asistentky k rodičce a k němu samotnému během porodu. Dále muži vnímali období šestinedělí jako bezproblémové. Výsledky této bakalářské práce mohou být použity pro zlepšení informovanosti mužů, například na předporodních kurzech.
|
|
|
Dopady pandemie covid-19 na duševní zdraví těhotných žen v ČR
Venclů, Viktorie ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Richtárová, Adéla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jaký vliv měla pandemie nemoci COVID-19 na duševní zdraví těhotných žen v České republice. Obsahem teoretické části jsou základní informace klíčové k pochopení souvislostí daného tématu. Zaměřuje se na onemocnění jako takové, vznik a vývoj jeho pandemie v ČR a jeho průběh u těhotných žen. Dále se věnuje psychice těhotných žen a duševnímu zdraví obecně. Shrnuje také výsledky některých českých studií zkoumající vliv pandemie na duševní zdraví české populace. Výzkumná část zkoumá vliv pandemie na duševní zdraví těhotných pomocí regresní analýzy, zkoumány jsou počty porodů žen, které potřebovaly určitou formu psychiatrické intervence během těhotenství anebo do půl roku po porodu. Analyzovaný datový soubor byl získán z národních registrů NRRZ a NRHZS a obsahuje záznamy v období od ledna 2015 do prosince 2021. Pro analýzu byl vytvořen regresní log-log model, který neprokázal statisticky významný vliv pandemie na počty porodů těchto žen. Dále jsou diskutovány možné důvody odlišných výsledků výzkumu této práce a studií, o kterých se zmiňuje podkapitola ,,Duševní zdraví v ČR během pandemie". Diskuze přináší další otázky, jejichž zodpovězení bez dalších výzkumů na toto téma není možné. Výzkum v této práci neprokázal, že by během pandemie přibylo těhotných žen, které by...
|
|
|
Vítej na světě!
Synková, Veronika ; Kmošek, Vojtěch (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Porod jako přirozená součást života, kde má mít rodící žena hlavní slovo a možnost volby. Měla by se cítit svobodně a přijatá – aby byla schopna fyziologicky porodit (bez zbytečných vnějších zásahů). Fyziologický porod jako to nejlepší pro ženu, miminko i jejich vzájemný vztah. Až 80 % žen nepotřebuje k porodu lékaře, ale pouze „vhodné prostředí“. Ve své diplomové práci navrhuji "porodní dům". V zahraniční je tento koncept známý, u nás se jedná o nový druh péče. Pro tento účel využívám dvou stávajících domů, které jsou v majetku města Blanska a stojí hned vedle nemocnice.
|
|
|
Kardiotokograf - sledování kontrakcí
Vítek, Milan ; Čížek, Martin (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je prostudování principu činnosti kardiotokografu při monitorování života plodu, dále formulace hlavních požadavků na toto zařízení a definování parametrů sledovaných biosignálů. Tyto poznatky jsou doloženy literární rešerší. Na základě poznatků je vypracován systémový návrh kardiotokografu s vymezením hlavních parametrů jednotlivých funkčních bloků, se zaměřením na snímání kontrakcí. V práci je vypracováno obvodové řešení části pro snímání kontrakcí včetně návrhu snímače. Funkce navržených obvodů je ověřena na sestrojeném prototypu.
|
|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Precision-cut placental slices as a model to study inflammatory response
Bolboli, Bahareh ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Bahareh Bolboli Školitel: Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: Kasin Yadunandam AnandamPh.D., Ph.D. Název diplomové práce: Placentární řezy jako model pro studium zánětlivé odpovědi. Zánět probíhající v těle matky je rozpoznaným faktorem spojeným s řadou komplikací a potenciálními riziky pro neurovývoj a neuropsychiatrické faktory potomků. Centrálním prvkem této dynamiky je placenta, klíčové rozhraní mezi mateřským a plodovým prostředím. Tento orgán nejen formuje vývoj plodu, ale má také schopnost reagovat na zánětlivé podněty, specifickým způsobem závislosti na pohlaví plodu. Nicméně základní imunoregulační mechanismy, které řídí takové reakce, jsou neznámé. Pro překonání tohoto znalostního deficitu využila naše studie inovativní přístup: ex vivo model přesného placentárního řezu za použití placenty potkana na konci březosti. Tento experimentální návrh byl vytvořen pro zkoumání akutních zánětlivých reakcí. Precizně řezané placentární preparáty o tloušťce přesně 200 µm byly pečlivě vytvořeny jak z placent samců, tak i samic potkanů. Tyto preparáty byly vystaveny různým koncentracím lipopolysacharidu (LPS) nebo Polyinosinické: polycytidylové kyseliny (Poly I:C) po dobu 4 až 18 hodin....
|
|
|
Změny v prožívání sexuálního znechucení v průběhu reprodukčního období u žen
Šeda, Jan ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Znechucení, též disgust, je jednou ze základních lidských emocí s adaptivní funkcí, kterou je především vyhýbání se potenciálnímu přenosu patogenů. Jednou z jeho složek je také sexuální znechucení, které by mělo sloužit jako ochrana před neoptimálním sexuálním chováním a pomáhat při výběru správného sexuálního partnera. Reprodukční období žen je provázeno k mnoha fyziologickými i psychologickými změnami, v jejichž důsledku může docházet i ke změnám v míře znechucení. Cílem této práce bylo sledovat tyto změny v doposud málo prostudované doméně sexuálního znechucení, a to zejména v průběhu těhotenství a po porodu, ale rovněž i u netěhotných žen v souvislosti se změnami během menstruačního cyklu. V souladu s navrhovanými hypotézami byla pozorována vyšší míra sexuálního znechucení u žen v prvním trimestru těhotenství v porovnání s netěhotnými bezdětnými ženami, což může souviset jednak s ochranou matky a dítěte proti možnému poškození zejména v důsledku infekcí, případně s ochranou před nepříjemnými prožitky během sexu, které mohou být zapříčiněny fyzickými i psychickými změnami v průběhu těhotenství. V práci nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v míře sexuálního znechucení v souvislosti s fázemi menstruačního cyklu. Výsledky longitudinální studie prokázaly signifikantní změny v...
|
|
| |
|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
host ::
RSS.