|
|
Mentální alchymie
Nováková, Bára ; Vaňous,, Petr (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Diplomová práce se skládá z několika přístupů k samotnému procesu tvorby vizuálního obrazu. Přístupy se mění na základě čtyř rozdílných zkušeností, s žitou skutečností. Každá ze čtyř fází má svá pravidla pro přístup k obrazu. Každý přístup obsahuje rozdílné zacházení s formáty a technikami. Celkově diplomová práce zahrnuje tato média: malba olejem na plátno, kresba tužkou, pastelkou, uhlem a pastelem na papír a grafika (suchá jehla) na papír. Formáty se pohybují v rozmezí cca od 15 × 21 cm do 250 × 200 cm. Hlavním cílem diplomové práce je ukázat rozdílné přístupy a energie, které vedou k rozdílným východiskům pro tvorbu vizuálního obrazu. Práce je tedy osobním hledáním a detektivním pátráním po tom, co by měl být ideální obraz. Jakou podobu má obraz mít? Jakou energii do obrazu vnášet? Co přesně v obrazech zrcadlíme?
|
|
|
Osobnostní zralost učitele MŠ
OVČIČKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na osobnostní zralost pedagogů mateřských škol, jejich osobní a profesní vývoj, schopnost sebereflexe a jakým způsobem o sebe pečují a pracují na svém seberozvoji. Teoretická část práce uvádí požadavky na osobnost učitele a dále se zaměřuje na teorie osobností C. G. Junga, C. R. Rogerse, Z. Heluse a jejich postoje k výchově a vzdělávání. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření, které bylo realizováno formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti předškolními pedagogy. Při rozhovorech se respondenti zaměřovali především na profesní stránku svého rozvoje, nicméně z výzkumu vyplynulo, že všichni prošli určitým osobnostním vývojem, který se odráží i v jejich přístupu k dětem a to snahou o respektující a efektivní komunikaci. K určitému způsobu sebereflexe u nich dochází pravidelně, ať už v jejich myšlenkách, nebo písemnou formou. Rozvíjejí se například skrze semináře, podcasty a studiem vysoké školy. Ve svém životě uplatňují různé metody psychohygieny.
|
|
|
Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství
Čajko Eibicht, Monika ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent) ; Vacková, Jitka (oponent)
V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...
|
|
|
Videodeník
Špitálská, Anna ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Kuříková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice videodeníku a jeho začleněním do hodin výtvarné výchovy. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s videodeníkem, jako je video, deník, videoart, videoinstalace, umělecký/autorský dokument, a vlog. Dále je prováděna sonda do tématu historie vizuálních médií, která má za cíl vytvořit osobní kategorii základních principů dokumentace v pohyblivém obraze. Závěr teoretické části je věnován komparaci vybraných autorů zabývajících se užitím videa v umělecké tvorbě. Práce těchto umělců jsou také zahrnuty jako inspirační materiál pro jednotlivé projekty navržené v didaktické části. V praktické části je realizován autorský projekt videodeníku prezentující videoarchiv, který zkoumá každodenní vjemy a obsesi pozorování. Současně je zde popsán proces postprodukce, vztahující se k projektu a proces analýzy jednotlivých záznamů. Předložený projekt je dále využit jako inspirační zdroj pro projekty v didaktické části práce. Didaktická část práce představuje možnosti využití videodeníku ve výuce. Odkazuje se na výstupy v Rámcovém vzdělávacím programu a didaktické využití dosažitelných technologií dokumentace. Ve třech didaktických návrzích má za cíl aktivovat žáky do pozice pozorovatelů dokumentaristů a nastínit jim možnosti práce s videoarchivem a...
|
|
|
«Tu ne perds pas le nords», Nevěš hlavu na ramena
Ručka, Svatopluk ; Veselá, Lenka (oponent) ; Ondrík, Jozef (vedoucí práce)
Název diplomové práce plní funkci optimistické reflexe autorovy životní zkušenosti s prací grafického designéra v módním průmyslu. Touto optikou se zabývá absencí mezioborové spolupráce a zkoumá postavení současného dělení designu. Práce se opírá o současné demokratizační procesy v designérském diskurzu a prostřednictvím výzkumu vytváří jak subjektivní, tak obecnou budoucí vizi, která zpřítomňuje společenskou zkušenost.
|
|
|
To, co chci vidět
Šavarová, Veronika ; Helia De Felice, Jennifer (oponent) ; Fexová, Patricie (vedoucí práce)
To, co chci vidět je završením pětileté tvorby, která sestávala z několika projektů. Jejich obsahová struktura se různým způsobem měnila, jádro však zůstávalo stejné – zpřítomnění krásného, dokonalého světa a s tím spojený eskapismus ze světa skutečného. V této předešlé práci byly vždy přítomny prvky mysterie, surrealismu, nejrůznějších druhů symbolů, nebo pocitu tísnivosti a v současném projektu tomu není jinak. To, co chci vidět z této dlouholeté práce čerpá a vypůjčuje si její narativ. Práce je úzce spjata s mými osobními prožitky a zkušenostmi. Její název tedy vyplývá z potřeby zpřítomnění si určitého ideálního a utopického místa.
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
|
Kompetence vedoucího pracovníka vzdělávací organizace
Círal, Gabriela Sarah ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Ve většině mateřských škol je ředitel/ředitelka a jejich zástupci (záleží na velikosti mateřské školy). Jsou i mateřské školy, které spadají pod základní školy nebo i střední školy v dané obci a funkci vedení vykonává ředitel/ředitelka základní školy nebo střední školy. V mateřské škole je potom zřízena pozice vedoucí učitelky, která není zástupcem ředitele/ředitelky, ale má na starost chod mateřské školy a zodpovídá se řediteli/ředitelce dané organizace. V této práci se zabývám kompetencemi vedoucí učitelky, jakožto vedoucího pracovníka vzdělávací organizace. V teoretické části se zabývám funkcí vedoucí učitelky, co v této pozici znamená řízení a kontrola kolektivu, dokumentace a materiální zabezpečení. Podle čeho se řídí její pracovní doba a jak se podílí na řízení organizace. Dále jsou popsány klíčové kompetence a podrobně rozepsány profesní kompetence vedoucí učitelky. Čím se vedení mateřské školy zabývá, co si představit pod termínem výchovně vzdělávací proces a jaká je odpovědnost. U všech lidí by měla být důležitá sebereflexe, u pedagogických pracovníků je obzvlášť důležitá a u vedoucí učitelky nezbytná. V empirické části provádím dotazníkové šetření, ve kterém zjišťuji, jaké jsou profesní kompetence vedoucích učitelek mateřských škol a obsah práce, který vykonávají. Součástí zjišťování je...
|
|
|
Sebepojetí v kontextu pracovní realizace u pedagogických pracovníků se sluchovým postižením
Berková, Pavlína ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Tureckiová, Wanda (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením zaměstnaných ve školství, konkrétně poté v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené. Teoretická část se je zaměřena na klasifikaci sluchových vad, možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením a na jejich uplatnění na trhu práce. Text se dále zaměřuje na sebepojetí, sebereflexi a sebehodnocení u těchto pracovníků. Pozornost je věnována také charakteristice jednotlivých pracovních pozic, na kterých mohou pedagogičtí pracovníci se sluchovým postižením v rámci školy pro sluchově postižené pracovat. Cílem práce je objasnit problematiku sebepojetí těchto pracovníků v jejich zaměstnání. Dále také ozřejmit vliv délky praxe a dosaženého vzdělání na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením, poukázat na využívání sebehodnocení a sebereflexe u těchto pracovníků a v neposlední řadě zjistit, jak vztahy na pracovišti ovlivňují sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením. Metodou pro sběr dat k výzkumné části byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Jednotlivé rozhovory probíhaly za přítomnosti tlumočníka znakového jazyka. Byly nahrávány a následně doslovně přepsány, což umožnilo otevřené kódování pro vyhodnocení výzkumného šetření. Informantů bylo celkem pět. Byli vybráni na základě...
|
host ::
RSS.