|
|
Vlk (Canis lupus) na Šumavě a v širším Pošumaví z pohledu místních obyvatel a návštěvníků
KOLÁŘ, Miroslav
V posledních letech lze v České republice pozorovat pozvolný návrat velkých šelem, mezi které patří i vlci. Tyto šelmy se převážně vyskytují v příhraničních oblastech republiky a nejinak je tomu i na Šumavě, kam se po letech ústupu vrátili v roce 2015 a dnes se zde pravidelně rozmnožují. Návrat vlků s sebou přináší mnohé pozitivní ohlasy ze strany ochránců přírody a široké veřejnosti. Nicméně pro některé lidi jsou vlci původcem obav a strachu. Cílem této práce bylo zjistit, jak přítomnost vlků vnímají místní obyvatelé Šumavy a širšího Pošumaví, a jaké názory mají návštěvníci neboli turisté. Data byla získávána za pomoci dotazníkového šetření prováděného terénním průzkumem i formou sdílení online dotazníku. Výstupem práce bylo grafické zpracování jednotlivých otázek dotazníku a porovnání výsledků s předchozími průzkumy veřejného mínění o velkých šelmách. Bylo zjištěno, že návštěvníci v průměru projevili k vlkům pozitivnější názory než místní obyvatelé. V závěru práce jsou zmíněna určitá doporučení, která by mohla pomoci zlepšit postoje k vlkům a jejich akceptaci v okolní krajině.
|
|
|
Humans, artificial intelligence and sentience
Mendelová, Michaela ; Vostal, Filip (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Práce je založena na sekundární analýze dat ze studie AIMS z roku 2021, která se zaměřila na umělou inteligenci (AI). Konkrétně na její vnímání, ohleduplnost respondentů vůči ní a její sociální integraci. Mým cílem bylo použít analýzu latentních tříd k výpočtu tříd nebo skupin respondentů na základě jejich názorů na témata, jako je zahrnutí vnímající umělé inteligence a robotů, zvířat a životního prostředí do morálního rámce, udělování zákonných práv umělé inteligenci s vědomím, podpora blahobytu umělé inteligence ve formě ochrany před poškozením nebo vnímání nebezpečnosti umělé inteligence pro společnost. Moje analýza naznačuje, že existují 3 skupiny respondentů, a tedy je možné, že tyto skupiny existují skupiny v americké společnosti. Třída 1 je velmi rozporuplná, někteří respondenti v této třídě velmi podporují AI a někteří ne. Ale celkově mají tendenci si myslet, že AI s vědomím může být nebezpečná. Tato třída je obecně nejstarší a nejméně často informovaná o AI. Třída 2 obecně podporuje blaho AI, ale tito respondenti preferují pasivní podporu. Tito respondenti si nemyslí, že vnímající AI může být nebezpečná pro ně samotné, ale myslí si, že může být nebezpečná pro budoucí lidi. Tato třída je obecně nejmladší. Třída 3 jsou respondenti, kteří měli největší šanci pracovat s AI a často konzumují...
|
|
| |
|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Spolupráce celostátních deníků a agentur pro výzkum veřejného mínění v České republice
Bebutová, Erika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Spolupráce celostátních deníků a agentur pro výzkum veřejného mínění v České republice" se pokouší prakticky přiblížit, jak funguje vzájemná spolupráce agentur pro výzkum veřejného mínění s médii, zejména tisku. Jednotlivé kapitoly teoretické části se zabývají historickým vývojem výzkumů veřejného mínění na našem území, kde se jako dělicí mezník zdůrazňuje rok 1989, a zahraničními studiemi vztahu výzkumů veřejného mínění a médií. Cílem praktické části je detailní analýza mediální prezentace výzkumů veřejného mínění v tisku. Zaprvé porovnává odlišný přístup novinářů a sociologů k práci s informacemi o výzkumech veřejného mínění, zadruhé způsob mediálního zpracování výzkumů veřejného mínění v denících ve dvou historických obdobích, a to v letech 1991 a 2009. Materiál pro analýzu tvořily tiskové zprávy IVVM a CVVM z prvních pěti měsíců let 1991 a 2009 a příspěvky ve vybraných denících, kde autoři informace z těchto tiskových zpráv použili. Média v diplomové práci vystupují jednak v roli zpracovatelů informací o výzkumech veřejného mínění, jednak jako iniciátoři a zadavatelé těchto výzkumů. V přiložených rozhovorech pracovníci agentur pro výzkum veřejného mínění a redakcí celostátních deníků popisují své zkušenosti o vzájemné spolupráci.
|
|
|
Vývoj ve Skotské národní straně po roce 1999
Modlitbová, Jitka ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo popsat dosavadní vývoj a nastínit budoucnost Skotské národní strany. Práce je pojata jako případová studie, využívá metody process tracing. Vychází zejména z výsledků voleb do Skotského parlamentu, změn v čele strany, z předvolební kampaně Skotské národní strany a její mediální percepce. Autorka na základě shromážděných dat dochází k závěru, že na výsledek voleb pozitivně působí zejména osoba lídra strany a její volební program.
|
|
|
Interpretace předvolebních výzkumů v českých tištěných denících
Tučková, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Interpretace předvolebních výzkumů v českých tištěných denících se zabývá způsobem, jakým média ve svém zpravodajství prezentují výsledky předvolebních výzkumů. Práce vychází z teorií účinků médií, jejichž studium ukazuje možný vliv médií na veřejné mínění, či dokonce na volební rozhodování. Z tohoto důvodu je možné od médií vyžadovat dodržování určitých standardů při zveřejňování výsledků předvolebních výzkumů, nicméně žádný předpis, který by ustanovoval, jak k tomuto typu obsahu přistupovat, v České republice neexistuje. I tato skutečnost vede k dlouhodobému sporu mezi zdroji dat (výzkumnými agenturami) a těmi, kdo je prezentují veřejnosti (médii), v jehož centru stojí odlišná měřítka kvality obou stran. Mezi často médiím vytýkané chyby patří nesprávná interpretace dat a nedostatečné vysvětlení pozadí výzkumu. Tato práce zkoumá kvantitativní obsahovou analýzou 154 článků z českých tištěných deníků napříč třemi předvolebními obdobími (2010, 2013, 2017) s cílem zjistit, jakou formou v nich jsou prezentovány výsledky předvolebních výzkumů a jestli jsou doplněny o všechny potřebné údaje. Analýza výsledků se dívá na data jako celek i sleduje trend napříč jednotlivými lety. Ve svém závěru zhodnocuje prezentaci výsledků předvolebních výzkumů v českých médiích jako nedostatečnou, z čehož...
|
|
|
Polarizace české společnosti v pohledu na prezidenta v letech 1990-2017
Tučková, Markéta ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou polarizací české společnosti v pohledu na všechny dosavadní porevoluční prezidenty. Přibližuje pojem politické polarizace a hlavní okruhy jejího zkoumání, zejména různé aspekty polarizace elektorátu. Popsány jsou teorie polarizace voličů, problematika vztahu polarizace a ideologické vyhraněnosti a témata polarizujícího vlivu samotného prezidenta, působení masových médií či dopadu volebního procesu. Empirická část práce analyzuje vývoj polarizace občanů v otázce důvěry v prezidenta a zjišťuje, zda krajně hodnotící skupiny vykazují z hlediska sociodemografických údajů, politické orientace a politické aktivity specifické znaky. Použita jsou data z výzkumů Naše společnost z let 1990-2017.
|
|
|
Integrace Litvy do eurozóny a její dopady na ekonomiku a veřejné mínění
Kachlíková, Eva
Předmětem této bakalářské práce je definice politické cesty Litvy do eurozóny a výzkum krátkodobého dopadu přijetí eura na ekonomiku. Teoretická část se věnuje vymezení historického vývoje Litvy v rámci regionální spolupráce. Zabývá se plněním maastrichtských konvergenčních kritérií, které definují připravenost vstupu Litvy do eurozóny. Výzkumná část se věnuje interpretaci ekonomických indikátorů v rámci Litevské republiky. Dále využívá průzkumu veřejného mínění, kdy se práce snaží zhodnotit očekávání občanů s reálnými ekonomickými dopady. Průzkum veřejného mínění vychází z dat Eurobarometru pod záštitou Evropské komise.
|
host ::
RSS.