|
|
Šachová partie
Lorenc, Tomáš ; Helán, David (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje tématu přechodového rituálu, při kterém se z učedníka stává mistr. Jde o fyzickou i duchovní přeměnu při performance v prostoru barokní kaple. Zde se propojuje duch člověka a místa.
|
|
|
Současný český neo-šamanismus a jeho vliv na život praktikujících
Ekinovičová, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce je věnována neo-šamanismu, lidem, kteří se jím zabývají a jeho vlivu na jejich každodenní život. Zaměřila jsem se na "neprofesionální šamany", tedy takové lidi, kteří šamanismus využívají pro své potřeby nebo pro potřeby své rodiny a přátel, ale nenabízejí své služby veřejnosti, nevedou šamanské semináře apod. V rámci svého výzkumu jsem se zúčastnila několika takových šamanských seminářů a ke sběru dat jsem využila hloubkových rozhovorů s lidmi, které tyto semináře také navštěvují nebo v minulosti navštěvovali. Z těchto rozhovorů vzniklo pět kategorií, které shrnují mé poznatky a které mají za úkol přiblížit čtenáři vnímání světa těchto lidí. Zaměřila jsem se na okolnosti, které lidi k šamanismu přivedly, na to, co je na něm zaujalo, největší podíl analytické části je věnován některým aspektům běžného života mých respondentů a roli, jakou v nich šamanismus hraje. Jeden z výstupů je věnován přirozenosti, s jakou respondenti přijímali informace, kterých se jim na úvodním šamanském semináři dostávalo a na závěr jsem přidala několik řádek o pochybnostech, které lidé někdy cítí vůči tomu, co v rámci šamanských cest prožívají. Klíčová slova: Šamanismus, neo-šamanismus, každodennost, sekularizace
|
|
|
Ayahuascový neošamanský habitus v ČR aneb co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem
Herrmann, Natanael ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem, respektive jaký specifický ayahuascový neošamanský habitus musí člověk nabýt, aby mohl být považován za neošamana a byl schopen provozovat ayahuascové rituály. K tomu jsou použity metody karnální etnografie a autoetnografie. Ayahuascové rituály jsou zasazeny do širší antropologické teorie přechodových rituálů a v rámci karnální etnografie se zkoumají metodou pozorovaného zúčastnění, přičemž jsou též využity polostrukturované rozhovory s neošamany. V rámci autoetnografie autor zakoušel neošamanský habitus sám na sobě, což mu umožnilo lehce nahlédnout do jinak nepřenositelné struktury neošamanského habitu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pro ayahuascový neošamanský habitus jsou klíčové tři základní roviny, tedy rovina "extatická", "didaktická" a "materiální" avšak jejich formy jsou u každého neošamana rozdílné, což mají na svědomí jejich specifické životní trajektorie. Výsledný rituál je pak produktem specifické brikoláže každého neošamana a mísí se v něm prvky a techniky různých tradic a kultur. Klíčová slova šaman, šamanismus, neošaman, neošamanismus, ayahuasca, habitus, karnální etnografie, autoetnografie, rituál, přechodový rituál
|
|
|
Kambo a jeho mnoho tváří
Civišová, Dagmar ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se antropologickou optikou zabývá stromovou žábou nazývanou Kambo, žijící v severozápadní Amazonii. Žába produkuje při podráždění voskovitý sekret, který se ze zvířete stírá a následně se využívá po celém světě pro svůj léčebný potenciál. Žába je zkoumána v základním konceptuálním rámci, jímž je modernita, globalizace a difúze kulturních prvků. Práce sleduje vliv Kamba na různorodé aktéry. Z globální sítě Kamba se práce soustřeďuje na uzly Amazonie a Česka. Kambo není jen nositelem biochemických reakcí, ale i socio-materiální entitou, součástí rituálu, ziskem, cirkulací zážitku, či součástí nejrůznějších technik kultivace vlastního já, které popisuje ve svém pozdějším díle Michel Foucault. Kambo se účastní tvarování lidské subjektivity, takže tato práce za pomoci etnografického výzkumu odpovídá na otázku, kam až Kambo sahá. Výsledky ukazují, že Kambo je mezníkem v životních trajektoriích respondentů, jimiž byli především praktikanti a uživatelé Kamba ovlivnění hnutími New Age, a pro které má látka význam univerzálního léčivého elixíru celé řady fyzických i psychických problémů. Pomocí etnografického výzkumu je přístup ke Kambu porovnáván se skupinou lidí Matsés, jež žije v původním prostředí Kamba a používá jej bez ceremoniálních praktik především jako pomůcku k lovu. V...
|
|
|
Spirituální hledačství za pomoci šalvěje divotvorné v Praze a okolí
Zelený, Jan ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Bureš, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem spirituálního hledačství za využití šalvěje divotvorné. Jako oblast výzkumu byla zvolena Praha a okolí. Šalvěj divotvorná je extrémně silný halucinogen, který lze užívat ve formě kouření extraktů nebo žvýkáním listů. V České republice je od roku 2011 zakázána, ale není problém ji získat ani dnes. V rámci kvalitativního výzkumu byly za pomoci polostrukturovaných rozhovorů od uživatelů této rostliny zjištěny informace ohledně šalvěje divotvorné a spirituálního hledačství. Analýzou diskurzu obsaženého v rozhovorech byly dosaženy výsledky, které ukazují to, že experimentování se šalvějí divotvornou je úzce provázáno se spirituálními zážitky.
|
|
| |
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
|
| |
|
|
Jurodivost a šamanismus
Nesrsta, Radek ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Abstrakt! ! Cílem bakalářské práce je hledání styčných bodů mezi dvěma kulturními fenomény, u kterých na základě sdílení stejného prostředí a intenzivního historického styku předpokládám souvislost. Ač na první pohled jurodivost i šamanismus vycházejí z jiných tradic a kořenů. Rozborem hagiografických legend a historických záznamů o jednotlivých svatých se pokouším identifikovat změny, které vedou ke vzniku typické formy "šílenství pro Krista" na Rusi, jež je v křesťanském světě unikátním jevem. Zabývám se vztahem "arktické hysterie", respektive klikušestvím a menerikem, jež jsou pravděpodobně podobami, které na sebe na území Sibiře bere, k šamanismu. Po stručném představení jeho základních tezí se dostávám k samotnému hledání styčných bodů s fenoménem ruské jurodivosti. Jmenovitě v legendách, procesu iniciace, oděvu a zázračných schopnostech.
|
|
|
Pollock a Jung
Dvořáková, Simona ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Na příkladu Jacksona Pollocka ve vztahu k analytické psychologii Carla Gustava Junga zkoumám použití Jungova symbolického slovníku reprezentujícího archetypy kolektivního nevědomí. Od úvodní části kontextu doby přecházím k objasnění pojmu nevědomí a klíčových psychologických aspektů, jejichž porozumnění hraje zásadní roli pro možnou interpretaci některých z Pollockových raných děl. Poukáži, že nejen psychoterapie, kterou poprvé podstoupil v roce 1938, ale i jeho hlubší zájem o psychologii překračují požadavky na vlastní léčbu a vytvořily elementy jeho osobní ikonografie. Je to patrné od roku 1941, kdy začínají být jeho práce bohatěji vrstvené v imaginaci. Podle Jungových principů se jeho zájem zároveň soustřeďuje k mýtu a kultuře raných civilizací - asyrské, egyptské, mayské a dalšímu před-kolumbijskému umění. K rozšíření jeho nevědomého symbolismu docházelo skrze teorie Johna Grahama, nebo znalosti "Modern Man" literatury Josepha Campbella nebo Harvey Fergussona. V závěru se zabývám otázkou aplikace Pollockových zkušeností z psychoanalýzy na vizuální jazyk jeho uměleckého díla. Snažím se nalézt odpověď; do jaké míry je možné prokázat objektivnost psychoanalytického výkladu jeho užité symboliky, za přítomnosti dalších vlivů a zároveň neopomenout skutečnou podstatu předmětu jeho umělecké praxe. Powered by...
|
host ::
RSS.