|
|
Firma Baťa a.s. jako tvůrce pracovních a sociálních standardů
Mohyla, Petr ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Výrobní a motivační systém, který vedení firmy a zejména její "šéfové" navrhli, nenacházel ve své době mnoho příležitostí ke srovnání. Dělník, končící směnu v podniku se i po své pracovní době pohyboval v prostředí, které bylo ve vlastnictví firmy. V létech největší prosperity "průměrný" zaměstnanec bydlel v domu ve vlastnictví firmy, nakupoval v obchodech ve vlastnictví firmy, bavil se v podnicích, které náležely firmě a dokonce jeho dovolená byla plánována v rámci pracovního kolektivu. S tímto souvisí i pojem "Baťovec" jako jakýsi dokonalý produkt tohoto prostředí se vzornými vlastnostmi jak pracovními, tak společenskými. Tomáš Baťa a jeho mladší bratr Jan Antonín nebyli pouze podnikatelé, ale velmi schopní sociální inženýři, ovládající životy obyvatel města.
|
|
|
Batismus - ideologie účelnosti
Úšela, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu specifického urbánního politického režimu města Zlína mezi lety 1923 a 1938. V meziválečném období byl Zlín ovládán jediným aktérem - obuvní společností Baťa. Tato společnost ve městě držela dominantní ekonomickou pozici a vytvářela vlastní kandidátní listinu složenou z firemních manažerů vítězících v obecních volbách. Město Zlín se tak stalo příkladem specifického fenoménu kapitalistického paternalismu (náš vlastní termín) realizovaného na ploše tzv. firemního města. V naší studii poskytujeme základní historický přehled týkající se výše zmíněných termínů. Dále prozkoumáme jednotlivé aspekty Baťovy vlády nad Zlínem, jako jsou faktory kulturní, ekonomické nebo zaměstnanostní politiky. Po zmapování všech podstatných rysů se pokusíme vytvořit celkový obraz Baťova režimu, který srovnáme s dobově se prosazujícími politickými systémy. Baťův zlínský režim, tzv. batismus, vykazoval silné modernistické a emancipační efekty ovlivňující své účastníky. Současně tyto účastníky formoval a manipuloval jimi bez toho, aby se "Baťovi lidé" těmto krokům očekávaně vzpírali. Vzhledem k tomu se hodláme prozkoumat specifické mocenské vztahy uvnitř Baťovy vlády a popsat režimní chování a jeho recepci ve zlínské společnosti meziválečné éry.
|
|
| |
|
|
Problematika potravinových pouští - případová studie Zlín
Suchý, Jan ; Bednář, Pavel (oponent) ; Spilková, Jana (vedoucí práce)
PROBLEMATIKA POTRAVINOVÝCH POUŠTÍ - PŘÍPADOVÁ STUDIE ZLÍN ABSTRAKT Tato diplomová práce souhrnně představuje fenomén tzv. potravinových pouští a snaží se zasadit problematiku dostupnosti prodejen do kontextu transformujícího se českého maloobchodního prostředí. První část práce se zabývá rozvojem nových typů maloobchodních jednotek v České republice, ke kterému došlo během posledních dvaceti let. Důraz je kladen zejména na růst nových formátů prodeje potravin - na supermarkety, hypermarkety a diskonty - které ve větší nebo menší míře ovlivnily všechny lokální trhy a podpořily tak prostorovou restrukturalizaci českého maloobchodu. To však vedlo také ke změně v dosavadní nabídce tradičních maloobchodních jednotek, které zaznamenaly úpadek. Druhá část popisuje transformaci maloobchodu ve městě Zlíně a analyzuje lokální rozmístění prodejen s potravinami. Využívá jak kvantitativního, tak kvalitativního přístupu k definování oblastí s relativně špatnou dostupností maloobchodní nabídky prodeje potravin. Zejména se pak zaměřuje na pohled spotřebitelů se sníženou mobilitou, kteří jsou tak více omezeni ve volbě prodejny, ve kterých mohou uskutečnit svůj nákup. Poslední část pak obsahuje diskuzi možných intervenčních opatření, možností prevence tohoto fenoménu, stejně jako implikace pro iniciativy, které by mohly...
|
|
|
Konverze Baťových výrobních staveb
Nedbalová, Monika ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je konverze Baťových výrobních staveb č. 24 a 25 na pronajímatelné jednotky pro malé a střední podnikání. Parcela se nachází v areálu Svit ve Zlíně. Práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru druhého ročníku studia. Cílem projektu je prokázání využitelnosti objektů určených k demolici. Objekty jsou světově unikátními stavbami s velmi flexibilním skeletovým konstrukčním systémem, který je předurčuje pro mnohostranné využití. Zadaná konverze na pronajímatelné jednotky pro podnikání umožňuje finanční samostatnost objektů a předurčuje je k trvalému užívání. Flexibility a univerzality vnitřních prostorů je dosaženo pomocí systému demontovatelných dělících příček. Součástí návrhu je konverze stávajících objektů č. 24 a 25 a novostavba spojovacího objektu č. 24/2. Objekt slouží jako hlavní vstup, ze kterého je možný přístup do obou sousedících objektů pomocí spojovacích mostů v 3. a 4. NP. Také plní potřebu stravování zaměstnanců restaurací a sezónní střešní terasou. Základní ideou bylo zachování cenného architektonického výrazu objektů v souladu s jejich moderním pojetím. Vzniká hodnotný poloveřejný prostor, jehož funkcí je zatraktivnit významnou část města Zlín. Novostavba ve vnitřním prostoru je orientačním bodem zaměstnanců a návštěvníků, jejíž funkcí je integrace přidružených provozů.
|
|
|
Obnova zámku ve Zlíně
Krčálová, Iveta ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Předmětem zadání bakalářské práce je vypracování konstrukční studie a stavební část projektové dokumentace pro provedení stavby, na základě architektonické studie zpracované v ateliéru Obnovy památek. Stavební program je přizpůsoben ,,historické” podstatě památky a stavebně technickému stavu objektu, bylo využito námětů vlastníka objektu a také potřeb vycházejících z lokalit a vyhodnocených deficit území. Součástí bakalářské práce je architektonický detail, který se zpracovával na základě zadání a k němu byl vyroben fyzický model 1:1. Technická zpráva je rozdělena na průvodní a souhrnnou technickou zprávu, která se zabývá stavbou, podmínkami, návrhem, zpracováním, architektonickým a urbanistickým řešením, konstrukčním a materiálovým řešením. Samostatné přílohy tvoří výkresová část projektové dokumentace.
|
|
|
Obnova zámku ve Zlíně
Bujačková, Mariana ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Základem bakalářské práce je architektonická studie zpracovaná v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma rekonstrukce a obnova zámku ve Zlíně. Úkolem studie bylo najít vhodné využití zámku nacházejícího se v centru města Zlín. Donedávna objekt sloužil jako restaurace a Muzeum jihovýchodní Moravy. Nová využití zámku jsou obnovení restaurace s vlastní malou kuchyní, kavárna, vinný sklep, výukové centrum pro všechny věkové kategorie, kanceláře pro začínající a drobné podnikatele, dále je zde menší knihovna s dětským koutkem a především podkrovní galerie s vyhlídkovými věžemi. Rekonstrukce nemá výrazově rušit ráz zámku a stávajících konstrukcí, proto je použito mírných barev a jednoduchých materiálů jako je sklo, beton, kov a dřevo. Z nových konstrukcí jsou nejvýraznější nárožní věže, dále nový výtah v betonovém tubusu a zastřešení atria prosklenou střechou s vazníky.
|
|
|
Analýza intraurbánní struktury Zlína
HANZALOVÁ, Adriana
Předložená bakalářská práce analyzuje vnitřní strukturu města Zlína. Na jejím začátku je uskutečněn rozbor a diskuse k literatuře související s problematikou městského prostoru, věnující se přímo Zlínu nebo obecného zaměření. V této části jsou též prezentovány metodologické východiska práce, včetně použitých dat. V první analytické kapitole je představena charakteristika geografického prostředí města, popisující geologické, klimatické a hydrologické podmínky. Popsána je charakteristika obyvatelstva, hospodářství, dopravy a rekreace na území města. V rámci této kapitoly je pozornost věnována i historii Zlína. Klíčovou částí bakalářské práce je analýza prostorové struktury města tj. geneticko-morfologické, funkčně a sociálně-demografické, na základě analýz snímků terénu a dat ze sčítání obyvatelstva. Důležitou součástí práce jsou mapové výstupy zachycující zkoumané území z prostorového hlediska.
|
|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
|
|
Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren
Sedláková, Anežka ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřila na bydlení jako vybraný způsob konverze uvolněných továren. Historie, jíž byla věnována pozornost v první části, potvrdila výtěžnost industriální minulosti města Brna pro další využití. Dále byly analyzovány formy hromadného bydlení 20. století, zvláště bydlení loftové, aby bylo možné charakterizovat výhledové obývání vytipovaných továren. Nakonec bylo soudobé bydlení posuzováno ze tří specifických hledisek, která pomohla stanovit cestu, jíž by se konverze brněnských textilních továren mohla ubírat.
|
host ::
RSS.