|
|
Židentita: formace a deformace. Etnografie Moishe House Prague.
Adlerová, Nina ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
V této práci se na základě dlouhodobého terénního výzkumu v prostředí pražské židovské komunity snažím postihnout židovské identity - židentity mladých českých ž/Židů. Cílem práce je charakterizovat formování a konstruování židovských identit, jejich koexistenci s dalšími typy sociálních identit a roli materiálních prvků v tomto procesu. Toto formování má procesuální povahu, v průběhu času dochází k neustálému proměňování a vyjednávání konkrétní podoby židovských identit. Prostřednictvím různých materiálních prvků jsou pak tyto identity veřejně manifestovány, čímž se zároveň zpětně upevňují. Zkoumám také dopad materiálních staveb a dalších předmětů na židovské společenství, na posilování jeho soudržnosti, a roli, jakou zde hraje zhmotňování a zpřítomňování kolektivní paměti. Zároveň pracuji s konceptem materiality v rámci projektu Moishe House Prague, zkoumám pozici techno-sociálních nástrojů i mocenského aparátu. Vycházím zde z více teoretických perspektiv, které propojuji a kombinuji tak, abych nahlížela sociální realitu i židovství v jejich celistvosti. Klíčová slova Identita, židovské identity, materiální kultura, materialita, Moishe House, formace, konstrukt, vyjednávání, kontexty, becoming, kolektivní paměť
|
|
|
Cestovní průvodce po Praze, 1789 - 1914: produkce, aktéři, kolektivní paměť.
Pojar, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chodějovská, Eva (oponent)
(česky) Předkládaná studie analyzuje cestovní průvodce po Praze, vzniklé v průběhu "dlouhého" 19. století. Vývoj cestovních průvodců ve sledované době, s ohledem na jejich autory i předpokládané adresáty, nejprve zasazuji do kontextu společenské modernizace. Následně poukážu na aktéry, kteří stáli u vzniku cestovních průvodců a na proměnu jejich intencí především v kontextu vzestupu moderního nacionalismu a masového turismu. Opíraje se o pojetí kolektivní paměti sociologa Maurice Halbwachse, vycházím v poslední části studie z předpokladu, že modernizační proces činil tlak na změny kolektivních pamětí a že cestovní průvodce k těmto pamětem zprostředkovávají přístup. Sleduji v nich proto, jak se v průběhu modernizace proměnily paměti společenských skupin, vztahující se k různým pražským "místům paměti". Předkládaná studie tak má přispět k poznání cestovních průvodců jakožto historického pramene a zároveň poukázat na možné způsoby jejich využití.
|
|
|
Reprezentace sametové revoluce a kulturních změn v populární kultuře
Korčeková, Denisa ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Práce Reprezentace sametové revoluce a kulturních změn v populární kultuře je zaměřená na soudobý seriál Vyprávěj a na způsobu zobrazení historického okamžiku pádu komunistického režimu v Československu. Je rozdělená do dvou částí - teoretické a analytické. Práce začíná popisem teoretických východisek mediální konstrukce reality a sociálního konstruktivismu. Následuje text o teorii kolektivní paměti. Poté je definován princip seriality. Další kapitola se věnuje historickému popisu událostí známých pod pojmem sametová revoluce. Dále je představen seriál Vyprávěj, jeho děj a hlavní postavy. Podstatné je rozlišení dvou přístupů k analýze mediálních sdělení, kterými jsou obsahová analýza a semiotická analýza. V empirické části autorka definuje předmět výzkumu. Poté stanoví hypotézy a definuje kategorie, které sleduje na základě obsahové analýzy na výběrovém souboru pěti relevantních dílů. Semiotické analýze je podrobeno několik klíčových scén.
|
|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Obrazy dějin ve filmu
Váňa, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
(česky): Práce se zabývá vztahem historie, filosofie a filmu. Využívá filmových a seriálových pramenů z české produkce posledních několika let. Skládá se jednak z interpretace těchto pramenů za využití příslušné metodologie a dále v ní autor rozpracovává vlastní typ metody, zaměřený zvláště na práci s historickým filmem. Metoda práce je určena především následujícími teoriemi: filmovým myšlením GillesDeleuze, dílem zaměřeným na historii, čas, umění a ideologii Slavoje Žižeka a dále dílem Henry Bergsona Hmota a paměť. Autor využívá pojmů, především z díla GillesDeleuze, jakými jsou například obraz-pohyb, obraz-čas, krystal času, atd., aby popsal vztah mezi historií, pamětí a časem, to vše na ploše audiovizuálního materiálu, který tvoří seriál České století, minisérie Hořící keř a nakonec filmy Ztraceni v Mnichově a A bude hůř…
|
|
|
Nostalgie v sociologické perspektivě
Šotola, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Cílem této práce je představit nostalgii v sociologické perspektivě, to znamená poukázat na její důležité sociální aspekty. V textu je nastíněn historický vývoj pojmu nostalgie a představeny některé teoretické konceptualizace nostalgie, které odhalují různorodé dimenze fenoménu nostalgie. Nostalgie je dále představena v kontextu moderní doby a paměti. Zvláštní pozornost je věnována vztahu ideje pokroku a nostalgie. Práce také tématizuje přítomnost nostalgického paradigmatu v sociální teorii.
|
|
|
Kolektivní paměť a identita polské menšiny ve Lvově: konflikt, integrace nebo asimilace?
Lebduška, Michal ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání polské menšiny, která zůstala po druhé světové válce ve Lvově, jenž se stal v roce 1991 součástí nezávislé Ukrajiny. Konkrétní náplní práce pak je výzkum vztahu mezi kolektivní pamětí a identitou této menšiny. Pro účely projektu byl v letech 2014-2015 proveden terénní výzkum přímo ve Lvově, jehož součástí bylo zajištění místních polskojazyčných publikací vycházejících od roku 1990, provedení polostrukturovaných rozhovorů se zástupci polské menšiny a dotazníkového šetření ve dvou středních školách s polským jazykem výuky. Celkově je práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jež se zabývají použitými teoretickými koncepcemi, obecnou charakteristikou polské menšiny včetně jejího historického vývoje a současných vztahů s ukrajinskou majoritou, identitou a kolektivní pamětí této komunity. Z výsledku výzkumu vyplývá, že polská menšina ve Lvově je velmi dobře integrovaná do většinové ukrajinské společnosti a dochází k její částečné asimilaci mimo jiné v důsledku existence mnoha smíšených rodin, nebo až na výjimky bezproblémového soužití s místními Ukrajinci. I přesto ale ve Lvově existuje užší polská komunita, která si uchovává silnou polskou, ale i výraznou lokální identitu. V kolektivní paměti této komunity hrají klíčovou roli specifická místa paměti, jež nejsou...
|
|
|
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.
|
|
|
Native Art as a Source of Cultural Memory. Case Study of Māori Toi moko
Vacková, Kateřina ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navrácením Toi moko (tetovaných a mumifikovaných maorských hlav) ze zahraničních institucí zpět do země jejich původu, na Nový Zéland. Toi moko nepředstavují pouze lidské ostatky, ale také kulturní artefakty, díla nativního umění, jež jsou významná pro kulturní reprodukci. Význam Toi moko pro maorskou kulturu je vysvětlen na základě teorie kulturní paměti, kterou do sociálních věd uvedl německý kulturolog a egyptolog Jan Assmann. Cílem této práce je poskytnout obecný rámec pro pochopení hodnoty Toi moko v maorské společnosti, shrnout jeho historický vývoj a reflektovat snahy repatriačního programu Karanga Aotearoa Repatriation Programme, jenž je veden novozélandským národním muzeem Te Papa Tongarewa pod záštitou novozélandské vlády. Klíčová slova etika, kultura, kulturní paměť, kulturní identita, Karanga Aotearoa Repatriation Programme, Maorové, nativní umění, Nový Zéland, tetování, Toi moko
|
host ::
RSS.