|
|
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
|
|
|
Osud romantických literátů v beletristickém zpracování (Pflegrův román "Ztracený život", Fričova próza "Naši předchůdci", Rüfferův román "Zrádce národa")
Šimůnková, Pavla ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tématem této práce je zpracování životních osudů tří romantických literátů v beletristických dílech z 19. století. Práce se zaměřuje na román Eduarda Rüffera Zrádce národa, v němž vystupuje postava Lapina, pro niž se stal vzorem spisovatel Karel Sabina, dále na román Gustava Pflegera-Moravského Ztracený život, jehož hlavní hrdina Jaromír Olšovský byl vzdáleně inspirován osudy revolucionáře Josefa Václava Friče, a nakonec novelu Naši předchůdci, v níž zpodobnil právě Josef Václav Frič osudy básníka Josefa Jaroslava Kaliny. Na základě srovnání s odbornými monografiemi a biografickými studiemi práce postihuje, co ze života uvedených osobností bylo převedeno do života románových postav, jakým způsobem byla tato fakta interpretována a jaké skutečnosti z jejich života byly naopak v beletristickém zpracování potlačeny. Práce se také zaměřuje na hlavní motivy, které konstruují dané literární postavy.
|
|
|
Comparison of lives and works of E. A. Poe and Stephen King/ What can make people write horror stories?
Kopečná, Kateřina ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním životů a děl Edgara Allana Poea a Stephena Kinga. V teoretické části práce je představen žánr hororu společně s uvedením stručných životopisů obou spisovatelů. Hlavní část se soustředí na analogie mezi životy obou autorů a na tématiku a motivy společné pro jejich díla. Poe a King patří mezi celosvětově nejznámější hororové spisovatele a kromě očividných vnějších podobností jako je národnost a výběr žánru existuje v jejich životech mnoho obdobných událostí a vlivů, které mohly silně působit na literární tvorbu. Práce se hlouběji zabývá právě těmito aspekty a snaží se je dát do kontextu s jejich díly. Poslední část propojuje získané poznatky a zkoumá, jestli na základě uvedených informací může existovat něco, co člověka může "nutit" psát hororové příběhy.
|
|
|
Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století)
Jeřábková, Zlatina ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
1 Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století) resumé Klíčová slova: bulharská literatura, expresionismus, avantgarda, diabolismus , fantastika hrůzy, zázračno, podivuhodno, karnevalový menippský diskurs, romantismus, naturalismus, individualismus Svetoslav Minkov (1902-1966), Vladimir Poljanov (1899-1988), Georgi Rajčev (1882 - 1947), Čavdar Mutafov (1889-1954) Přes svůj novátorský potenciál pro bulharskou literaturu zůstal jev, označovaný jako bulharský diabolismus, na dlouhá desetiletí na okraji literárního diskursu. Novodobý zájem postmodernistických spisovatelů i kritiky vede k vyzdvižení některých dílčích aspektů tvorby Svetoslava Minkova, Vladimira Poljanova, Georgiho Rajčeva a Čavdara Mutafova. S výjimkou monografie Thomase Martina Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934, která vyšla v roce 1993, však chybí práce, které by ozřejmovaly podstatu tohoto jevu v bulharské literatuře. Synkretická díla bulharských diabolistů, v rámci jejichž zpravidla expresionistického základu se prolínají doznívající individualistické modernistické tendence s prvky romantické fantastiky hrůzy, byla ve své novosti a nečistotě pro své současníky nesnadno zařaditelným jevem. Nedostatek studií, které by se tématu...
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
| |
|
|
Dualistické vidění světa v prózách milánské scapigliatury
Pletichová, Markéta ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Résumé Po dlouhém období Risorgimenta a několika pokusech o sjednocení Itálie se italský národ konečně dočkal a 4. března 1861 byl slavnostně vyhlášen Italský stát. O několik let později byla připojena i území Benátska a Říma, ne však tak hrdinským způsobem, jak Italové doufali. I přes Garibaldiho velké úsilí došlo k celkovému sjednocení až díky porážce Francouzů během prusko-francouzské války roku 1870, což hrdí Italové těžce nesli. Dalším zklamáním byla organizace a fungování nového státu, které neodpovídaly jejich vysněným ideálům. V několika městech se v uměleckých kruzích začaly vytvářet určité skupinky nespokojených intelektuálů. Jedním takovým seskupením byla právě milánská scapigliatura. Působení scapigliatury lze datovat lety 1860-1880. Jejich poetika či způsob uměleckého vyjádření byly silně svázány s jejich psychologickým rozpoložením. Vedli pochybný život, unikali ze skutečnosti pomocí alkoholu a drog. Byli ovlivněni romantismem a pozitivismem. Toužili ve svých dílech ukázat pravdu. Odmítali tradiční stereotypní formu, snažili se docílit stylistického a jazykového pokroku. Mezi hlavní představitele patří Camillo Boito (1836-1914), Iginio Ugo Tarchetti (1839-1869), Emilio Praga (1839-1875), Arrigo Boito (1842-1918) a Carlo Dossi (1849-1910). Kromě témat, jako jsou nářek, žal, prvky fantastické,...
|
|
|
Ozvuky německé fantastické literatury období romantismu ve fantastických prózách Jakuba Arbese a Julia Zeyera
Cingrošová, Veronika ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
- čj V této práci jsme se věnovali literárnímu žánru fantastická povídka, tedy žánru, který má své specifické rysy, pracuje se záhadou a nejednoznačností a navíc závisí na interaktivním vztahu čtenáře k textu. Zamysleli jsme se nad pojmy fantastická literatura, fantastická povídka a zkoumali jsme, které atributy jsou pro tuto literaturu typické (například jednotlivé motivy, kompozice, atmosféra či specifické jazykové prostředky). Výskyt těchto atributů jsme poté hledali v dílech jednotlivých námi vybraných autorů. K nejvýznamnějším představitelům české fantastické povídky jsme jako východisko a pro srovnání volili německé romantiky, na které naši autoři navazují a u kterých lze fantaskní jevy vysledovat. Následně jsme se zaměřili na to, v čem se díla těchto autorů shodují a v čem se naopak odlišují. Zjistili jsme, že i přes značnou shodu ve využívání jednotlivých specifických atributů fantastické povídky se jednotlivá díla našich autorů značně odlišují, a to nejen v četnosti užití těchto atributů, ale především v celkovém vyznění díla a jeho účinku na čtenáře. Pro lepší pochopení všech děl jsme do práce zařadili kromě ukázek typických sledovaných jevů i stěžejní životopisné údaje všech autorů, neboť, jak se nakonec i potvrdilo, jejich životní příběhy se do děl často natolik promítají, že s jejich...
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
host ::
RSS.